Více vad Podpůrný studijní materiál > Barvy v pohybu od dolní části obrazu Klasifikace §Závažnější postižení, poruchy a vady se velmi často sdružují, mají tendenci vyskytovat se společně, a tak jejich nositel může být postižený více vadami (Opatřilová, 2005). § §Setkat se můžeme i s jinými označeními, jako kombinované vady, vícenásobné postižení (vady), multihandicap, hluboké postižení. § §Mezi klasifikace užívané v odborné literatuře patří Vaškova (Vašek, 2003): •mentální postižení v kombinaci s jiným, •duální smyslové postižení – nejčastěji hluchoslepota, •poruchy chování v kombinaci s jiným postižením. § • §Další klasifikace rozděluje kombinované postižení následovně: •mentální postižení v kombinaci s jiným, •tělesné v kombinaci se smyslovým postižením a narušením komunikační schopnosti, •poruchy autistického spektra. § §Kombinované postižení se dá rozdělit na: § •vrozené (vzniklé během těhotenství, během porodu nebo krátce po porodu), •získané v průběhu života. • § §Dále máme dělení podle stupně postižení: •lehký, •střední, •těžký. § §A posledním frekventovaným rozdělením kombinovaného postižení je dělení na: •syndromální (syndrom = současný výskyt několika typických příznaků/určitého onemocnění), •nesyndromální. § PODPŮRNÁ OPATŘENÍ U ŽÁKŮ S KOMBINOVANÝM POSTIŽENÍM Stále častěji se v praxi setkáváme se žáky, jejichž postižení (znevýhodnění) nemá jasně určenou jednu příčinu a na selhávání při školním vzdělávání se podílí více faktorů vyplývajících ze zdravotního stavu (sociálního postavení) žáka. Takové žáky jsme zvyklí popisovat jako žáky s kombinovaným postižením (s vícečetným postižením, postižením více vadami – dále jen s kombinovaným postižením). Systém speciálněpedagogické péče o tyto žáky v ČR není jednotný. V některých krajích pracují SPC přímo určená pro žáky s kombinovaným postižením, v jiných krajích na péči o tohoto žáka participují dvě a více SPC původně určená pro jednotlivé typy postižení. §Zpracování samostatné dílčí části Katalogu podpůrných opatření pro žáky s kombinovaným postižením je velmi problematické, až nemožné. V roce 2011 bylo v ČR speciálněpedagogickými centry diagnostikováno 17 589 žáků s kombinovaným postižením. (Voženílek, Michalík, 2013, s. 103) §Pro potřeby financování těchto žáků MŠMT slučuje kategorie žáků s těžkým postižením a s postižením více vadami do jedné skupiny, protože je také shodně financuje: 1.Žáci s mentálním postižením a dalším postižením tělesným, smyslovým či narušenou komunikační schopností či PAS či závažným zdravotním znevýhodněním. 2.Žáci s kombinací vad tělesných, smyslových a vad řeči bez přidruženého mentálního postižení. Specifickou skupinu tvoří žáci hluchoslepí. 3.Žáci s poruchou autistického spektra. §I proto diagnostika žáků s kombinovaným postižením často závisí na empirii poradenských pracovníků. § §V případě, že vzděláváme žáka s kombinovaným postižením, je nutné: •identifikovat jednotlivé projevy; •analyzovat jejich příčiny; •nastavit k nim adekvátní podpůrná opatření. § §Vzhledem k tomu, že v každém případě půjde o postižení závažnějšího charakteru (mimo stupeň podpory 1), řídíme se při vzdělávání žáka vždy doporučením školského poradenského zařízení. To by mělo doporučovat konkrétně popsaná podpůrná doporučení či odkazy na jednotlivé dílčí katalogy podpůrných opatření. Pro jednoduchost použití v tomto případě doporučujeme využít elektronickou podobu těchto katalogů (dostupné online:http://katalogpo.upol.cz/obecna-cast/3-komu-jsou-podpurna-opatreni-urcena/3-3-podpurna-opatr eni-u-zaku-s-kombinovanym-postizenim/) §V případě, že ve spádovém regionu školy žáka není ŠPZ (zpravidla SPC) zřízené přímo pro péči o žáky s kombinovaným postižením, je vhodné obrátit se se žádostí o podporu na SPC, které je zřízeno pro to postižení, jehož dopady na vzdělávání mají závažnější charakter. Komunikace osob s kombinovaným postižením §Osoby s některými typy zdravotního postižení nebo jejich kombinací ovšem velmi často nemohou používat z objektivních důvodů ke komunikaci orální řeč a jsou tak odkázány na různé náhradní a doplňkové komunikační systémy (systémy alternativní a augmentativní komunikace). K narušení komunikačního procesu může v závislosti na typu postižení dojít v kterékoli jeho fázi (příjmu informace, jejího zpracování, uchování i znovuvybavení nebo při vyjádření informace). Mezi postižení, která způsobují závažná narušení komunikační schopnosti, patří zejména těžší stupně sluchového postižení, spastické formy dětské mozkové obrny, těžší stupně mentálního postižení a jejich vzájemné kombinace i kombinace s jinými typy postižení. AAK §Systémy alternativní a augmentativní komunikace mají za úkol minimalizovat možnost vzniku komunikačního deficitu a vytvořit nový podpůrný či náhradní komunikační kanál, jenž umožní jedincům s narušenou komunikační schopností stát se rovnocennými komunikačními partnery §VAŠEK, Š.; VANČOVÁ, A.; HATOS, G. a kol. Pedagogika viacnásobne postihnutých. Bratislava: Sapientia, 1999. ISBN 80-967180-4-5. 10.VAŠEK, Š. Základy špeciálnej pedagogiky. Bratislava: Sapientia, 2003. ISBN 80-968797-0-7. §LUDÍKOVÁ, L. a kol. Kombinované vady. Olomouc: Univerzita Palackého, 2004. ISBN 80-244-1154-7. §Online: http://www.ksp.upol.cz/cz/clenove/profil/langer/clanky/2006-Problematika.pdf §Online: http://katalogpo.upol.cz/obecna-cast/3-komu-jsou-podpurna-opatreni-urcena/3-3-podpurna-opatreni-u-z aku-s-kombinovanym-postizenim/ §