Poruchy autistického spektra uPodpůrný vzdělávací materiál. Určen pouze pro studenty předmětu! uVyučující: Pavel Sochor u uPrezentace slouží jako podpůrný studijní materiál. Slouží pouze studentům uvedených seminárních skupin a je nepřípustné ho dále šířit. Terminologie uHovoříme- li o autismu, máme na mysli celou škálu poruch a syndromů, které jsou souhrnně nazývány termínem poruchy autistického spektra (PAS) nebo je tento pojem ještě užíván jako synonymum pro diagnózu dětský autismus. u u uV našem pojetí je slovo „autismus“ používáno jako synonymum pro PAS. uTento pojem vychází z představy, že existuje celé kontinuum poruch. uV lékařské a psychologické terminologii je autismus – pervazivní vývojová porucha - postižení projeví ve všech oblastech života. uSlovo „pervazivní“ znamená všepronikající a vyjadřuje fakt, že vývoj dítěte je narušen do hloubky v mnoha směrech. u uJednou z hlavních změn v DSM-V (Diagnostický a statistický manuál duševních poruch Americké psychiatrické asoc.) je nahrazení pojmu „pervazivní vývojové poruchy“ termínem „poruchy autistického spektra“. (Americká psychiatrická asociace, 2011) u uNový název kategorie zahrnuje autistickou poruchu, pervazivní vývojovou poruchu jinak nespecifikovanou, Aspergerovu poruchu a desintegrační poruchu v dětství (APA 2011). Rettova porucha byla vypuštěna. uAutismus je podle Průchy (2003, s. 21): u u „vývojová porucha projevující se neschopností komunikovat a navazovat kontakty s okolím. uPostižený obtížně vyjadřuje svá přání a potřeby, nechápe, proč mu ostatní nerozumějí. uUzavírá se do vlastního světa a projevuje se jako extrémně osamělá bytost.“ Terminologie uKlasifikace PAS (srov. Thorová) V roce 1943 popsal pedopsychiatr Leo Kanner 11 případů dětí, které na sebe upozornily svým bizarním chováním: ubyly extrémně introvertní, neustále udržovaly jisté zvyky a stereotypní aktivity. Pro označení jejich poruchy později zvolil název „časný dětský autismus“ (Hrdlička, M., Komárek, V. 2004, Thorová, K. 2006). Klasifikace MKN-10 uF84.0 Dětský autismus, uF84.1 Atypický autismus, uF84.2 Rettův syndrom, uF84.3 Jiná desintegrační porucha v dětství, uF84.4 Hyperaktivní porucha s mentální retardací a u stereotypními pohyby, uF84.5 Aspergerův syndrom, uF84.8 Jiné pervazivní vývojové poruchy, uF84.9 Pervazivní vývojová porucha nespecifikovaná. uSvětová zdravotnická organizace (WHO) připravila 11. revizi MKN, která byla schválena na 72. Světovém zdravotnickém zasedání v květnu 2019 a vstoupí v platnost dne 1. ledna 2022 s pětiletým přechodným obdobím. u u uInovace v MKN-11 uMKN-11 přináší několik významných technických a obsahových změn. Mezi technické patří nové kódovací schéma, nový datový model nebo možnost kombinování kódů za účelem vyššího klinického detailu a komplexnosti kódované informace. u Inovace a změny v klasifikaci MKN-11 duševních, behaviorálních a neurologických vývinů u obsahovým změnám patří doplnění položek do mnohem větší úrovně klinického detailu, přesuny v některých kapitolách (cévní nemoci mozku), vytvoření nových kapitol (např. sexuální zdraví), včetně rozsáhlé části tzv. rozšiřujících kódů nebo doplňku pro tradiční medicínu. Kromě toho nyní většina položek obsahuje vysvětlující popis, resp. definici. uBeta verze MKN–11 poruchu autistického spektra (6.A02) řadí mezi duševní poruchy, poruchy chování nebo neurovývojové poruchy (06) a konkrétně do subkategorie neurovývojové poruchy (MKN–11 Beta Draft, 2017). Dle Beta verze MKN–11 do kategorie poruchy autistického spektra (6.A02) patří (MKN– 11 Beta Draft, 2017): u6.A02.0 porucha autistického spektra bez poruchy intelektového vývoje a s mírným nebo žádným narušením funkčního jazyka, u• 6.A02.1 porucha autistického spektra s poruchou intelektového vývoje a s mírným nebo žádným narušením funkčního jazyka, u • 6.A02.2 porucha autistického spektra bez poruchy intelektového vývoje a s narušením funkčního jazyka, u• 6.A02.3 porucha autistického spektra s poruchou intelektového vývoje a s narušením funkčního jazyka, u • 6.A02.4 porucha autistického spektra bez poruchy intelektového vývoje a s absencí funkčního jazyka, u • 6.A02.5 porucha autistického spektra s poruchou intelektového vývoje a s absencí funkčního jazyka, u• 6.A02.Y Jiná specifická porucha autistického spektra, u • 6.A02.X porucha autistického spektra nespecifikovaná. uPodle klasifikačního systému DSM-IV do kategorie: u upervazivních vývojových poruch patří (srov. Hrdlička,M. Komárek, V. 2004, Thorová, K. 2006): uAutistická porucha, uPervazivní vývojová porucha jinak nespecifikovaná, uAspergerova porucha, uDesintegrační porucha v dětství, uRettova porucha. uV DSM–5 poruchy autistického spektra nalezneme pod kódem 299.00 a řadíme je do kategorie u neurovývojových poruch (Raboch, Hrdlička et al, 2015). DSM–5 uplatňuje model dyadický, který je založen na dvou kritériích (Grandin, 2014): u• konstantní deficit v oblasti sociální komunikace a sociální interakce, u• omezené a stále se opakující vzorce chování, zájmů a činností. Mentální POSTIŽENÍ u PAS u - 60% SMPV a TMP - 20% LMP - 20% průměrné, až nadprůměrné IQ Tvorba dospívající dívky s AS, 2020 Klasifikace u uPodle míry postižení lze autismus dělit na (Hrdlička, M. Komárek, V. 2004, Thorová, K. 2006): u uVysoce funkční autismus: u- Inteligence v normě (IQ do 70) a komunikační uschopnost je normální nebo mírně narušená. u - Z celkového počtu dětí s PAS se udává vysokofunkčních uautistů cca 11-34 %. u- Děti jsou schopné dobré integrace do společnosti a mohou se tak vzdělávat i na běžné škole. uStředně funkční autismus: u u Zahrnuje jedince s lehkou nebo středně těžkou mentální retardací. V klinickém obraze těchto osob přibývá stereotypií a narušená komunikační schopnost je více patrná. u uNízko funkční autismus: u u - vyskytuje se nejvíce u dětí s mentálním postižením (IQ pod 34), u nichž není rozvinutá použitelná řeč, velmi málo navazují jakýkoliv kontakt a v symptomatice převládají stereotypie. u Jednotlivé typy: u Dětský autismus uNejznámější kategorií z PAS (tzv. Kannerův syndrom či Kannerův autismus, časný či raný dětský autismus, infantilní autismus či infantilní psychóza). uNejčastější komorbiditou dětského autismu je mentální retardace (2/3), kdy asi 30% spadá do pásma LMR až SMR a 45% do pásma TMR a HMR. uVýzkumné studie potvrzují vyšší výskyt epilepsie (4,8-26,4%) než u běžné populace (0,5%). uPorucha je častější u chlapců než u dívek v poměru 4-5:1 (srov. Hrdlička, M., Komárek, V. 2004). uDětský autismus je syndrom, jehož symptomy se objeví v celkovém vývoji dítěte ve všech třech složkách triády a to před třetím rokem věku dítěte. uAspergerův syndrom u uProsadil se do praxe a nahradil termín autistická psychopatie, zavedený Hansem Aspergerem ve 40. letech 20. století. Nazýval jej také syndromem tzv. malých profesorů. uJedná se o nejdiskutovanější jednotku ze skupiny PAS, u které výzkumníci jen obtížně hledají ohraničení oproti vysoce funkčnímu autismu. Někteří autoři však zdůrazňují, že Aspergerův syndrom je jen méně závažnou variantou autismu a že dělení do dvou diagnóz je umělé (Hrdlička, M., Komárek, V. 2004). uEtiologie: u není dosud jednoznačně popsána, ale klinické studie poukazují na přímou souvislost mezi tímto syndromem a poruchami neurobiologického původu, které ovlivňují vývoj dětského mozku. Dalším možným faktorem je dědičnost, ale odborníkům se prozatím nepodařilo zjistit, jak se tento syndrom přenáší (Čadilová, V., Ţampachová, Z. 2006). u V souvislosti s PAS hovoříme o tzv. triádě poškození, autistické triádě nebo behaviorálně kognitivní triádě (srov. Thorová, K. 2006). u¨ u - komunikace a soc.chování v poslední době v jednom okruhu projevů – DIÁDA PAS PROJEVŮ u u Triádou rozumíme styčné problémové oblasti: Triáda ukomunikace, usociálního chování - interakce, upředstavivosti či imaginace (stereotypní okruh zájmů). u u Triáda symptomů je pro všechny PAS společná, avšak míra a způsob její manifestace je individuální v závislosti na konkrétním jedinci a typu autismu. u Neexistuje žádný typický postižený autismem, tak jako neexistuje žádný typický zdravý člověk. Každý z postižených je jedinečný a mezi postiženými převažují spíše rozdíly než podobnosti (Jelínková, M. 2001). uProblémy v komunikaci se projevují: u uecholálií (opakování slov a vět); umonotónní řečí bez intonace; unedostatky v napodobování, spontánnosti a variacích v použití jazyka; uchybné používání zájmen; urozdílem v receptivním a expresivním jazyce (Richman, S. 2006). Obtíže v sociální interakci se u dětí s autismem projevují tak, že: u u use mohou vyhýbat očnímu kontaktu; umohou mít problémy s porozuměním výrazům obličeje, gestům; upoužívají ruku jiné osoby, chtějí-li dosáhnout na nějakou věc; udávají přednost samotě; uprojevují minimální iniciativu (Richman, S. 2006). Postižení v oblasti představivosti vede k rigiditě v: u umyšlení i chování, což se projevuje stereotypy (např. plácání rukama, tleskání, pozorování třepetajících rukou, kolébání a otáčení těla, grimasování, verbální stereotypy), rituály, repetitivním chováním a nechutí ke změnám. ustereotypní chování mívá různé formy, které se mění s u vývojem dítěte. uproblémy v této oblasti se projeví také v neobvyklém u zacházení s hračkami, předměty, zaměřením se na jejich části (srov. Richman, S. 2006). u uU vysocefunkčních autistů se objevují stereotypy v oblasti zájmů, které se projevují sbíráním faktů (hity známé skupiny, tituly knih, kvízy, výsledky utkání, aj.) a předmětů. uDěti s PAS sbírají cokoliv (letáčky, papírky, kamínky, telefonní seznamy, jízdní řády, aj.) a jejich sbírky často zabírají velký prostor. uTyto tendence často přetrvávají do dospělého věku. uOmezený okruh zájmů se projevuje tím, že postižený konfrontuje okolí tím, že nemluví o ničem jiném, většinu peněz utrácí za své zájmy a zabírají mu všechen volný čas, někdy dokonce brání ve výkonu povolání (Howlin, P. 2005). u uNeschopnost přijímat změny a přirozeně na ně reagovat, vyvolává pocit úzkosti a dítě se ocitá ve stresové situaci. u uZdrojem extrémního stresu může být jakákoliv změna u (změna cesty do školy, nečekaná změna v rozvrhu apod.), ale i tak běžná záležitost jako je výměna obnošených šatů atd. u uStereotypní chování má jasnou funkci. uStrategie - děti s autismem si chtějí vytvořit pocit bezpečí, jistoty a předvídatelnosti (Jelínková, M. 2000) Rettův syndrom u uJde o jakousi výjimku mezi PAS, neboť známe jeho etiologii a touto poruchou trpí pouze dívky, na rozdíl od všech zbývajících PAS, které se převážně vyskytují u chlapců. Je progresivním onemocněním s genetickou příčinou (lokalizován gen, odpovídající za vznik poruchy na distálním dlouhém raménku X chromozomu). Výjimečný je tento syndrom také tím, že je poměrně vzácný - trpí jím 0,007% dívčí populace (Vágnerová, M. 2004). uRegres - typický je normální či téměř normální časný vývoj (7.-18.měsíc) následovaný částečnou nebo úplnou ztrátou nabytých verbálních a manuálních dovedností společně se zpomalením růstu hlavy. Později se objevuje apraxie, skolióza nebo kyfoskolióza, epilepsie atd. Diagnostika u uDepistáž – MŠ: odeslání k vyšetření u klinického psychologa. uDiagnostice psychických poruch a onemocnění někdy předchází situace, kdy pedagog ve školském zařízení u žáka pozoruje odlišnosti v chování, komunikaci či emočním vývoji a upozorní na ně jeho rodiče. uDiagnózu stanovuje nejčastěji klinický psycholog (např. podklad pro soc. dávky) Diagnostika uV současnosti je u nás vůbec nejvíce užívána poměrně jednoduchá semidiagnostická observační škála CARS (Childhood Autism Rating Scale). uVelmi podrobným strukturovaným interview s rodiči (nebo pečovateli o dítě) je ADI–R (Autism Diagnostic Interview – Revised). Vůbec nejsofistikovanějším a nejnáročnějším diagnostickým nástrojem je strukturovaná observační škála ADOS (Autism Diagnostic Observation Schedule). uTzv. zlatým diagnostickým standardem je rozhodnutí z klinického vyšetření kombinované s ADI-R a ADOS (2). Diagnostické nástroje prochází často revizemi, v českém jazyce jsou již k dispozici škála CARS 2 a metoda ADOS-2. uV posledních letech je důraz kladen na včasnou identifikaci a diagnostiku PAS. V raném věku se proto klinicky zaměřujeme na sledování vývojových dovedností a na jejich abnormality u dětí s PAS. Informovanost dětských lékařů v problematice příznaků poruch autistického spektra v raném věku dítěte je pro časnou diagnostiku klíčová. Pedagogická diagnostika uPedagog vytvoří podrobnou charakteristiku žáka, která mu pomůže identifikovat problémy ve vývoji dítěte, jež ovlivňují vzdělávací proces. u uPro řadu dětí, u kterých je později diagnostikována vývojová a/nebo psychická porucha, může být prostředí školského zařízení matoucí a některé z nich se v něm obtížně orientují. uTyto děti mají často problém zaměřit pozornost k aktivitám, které jsou z pohledu jiných dětí i pedagoga smysluplné. Dítě buď obtížně chápe smysl těchto aktivit a neumí ani předvídat jednotlivé události, nebo nemá dostatek energie či jiných předpokladů k jejich provedení. Poradenství uVe chvíli, kdy realizovaná podpůrná opatření nepřinášejí očekávané zlepšení, je třeba, aby pedagog informoval rodiče, resp. zákonné zástupce žáka, a doporučil jim odborné vyšetření, na jehož základě budou doporučena podpůrná opatření vyššího stupně. uSPC pro děti, žáky a studenty s poruchou autistického spektra (např. Hapalova 1766/6a a Štolcova 301/16, Brno) u Období: 3- 26 let u Podmínkou poskytnutí poradenské služby je diagnóza PAS stanovená klinickým psychologem nebo psychiatrem u SPC je kompetentní stanovovat míru potřeby speciálně pedagogické podpory s využitím speciálně pedagogického a/nebo psychologického vyšetření. uOdborné poradenství – neziskový sektor (viz. mapa dostupnosti) u Příklad: Nautis, Za sklem, Ruka pro život, APLA Jižní Morava, Modrá beruška, Paspoint Služby SPC: u u - PSYCHOLOGICKÉ VYŠETŘENÍ u - SPECIÁLNĚ PEDAGOGICKÉ VYŠETŘENÍ u Speciálně pedagogické vyšetření probíhá buď ambulantně v SPC, nebo v terénu (ve škole, v rodině apod.). u Hlavním úkolem je stanovit aktuální schopnosti a dovednosti žáka, zjistit jeho silné a slabé stránky ve vztahu ke vzdělávacímu procesu. u Vyšetření provádíme náhledem ve výuce, pozorováním, rozhovorem s klientem, pedagogy a rodiči. Výsledky vyšetření jsou následně zohledněny v Doporučení ŠPZ pro další vzdělávání žáka. u - SLUŽBY PEDAGOGŮM u - KONZULTACE S RODIČI u u u Příklady dalších vhodných přístupů a programů pro osoby s dg. PAS u Aplikovaná behaviorální analýza (ABA, Applied Behavior Analysis) - základem se stává pozorování a monitorování jedince s PAS, - s využitím svých systematických metod, nástrojů, technik a strategií se snaží zmírňovat nevhodné chování a nahrazovat ho vhodným chováním, - rozvíjí dovednosti dítěte, které ho vedou k větší samostatnosti ve svém i cizím prostředí – jedná se zejména o sebeobsluhu, komunikaci, učení, hru a sociální interakci. Handle přístup - za pomocí jednoduchých pohybových aktivit či pomůcek se snažíme zlepšit funkci nervového systému – individuální program s dodržováním zásady méně je více, pomaleji je rychleji. Edukace uStrukturované učení u žáků s PAS a TEACCH program (Treatment and Education of Autistic and Communication Handicapped Children) TEACCH program se zaměřuje na péči a vzdělávání dětí s autismem a dětí s problémy v komunikaci, - program vznikl v roce 1966 v USA, jako důsledek na dezinformace a neporozumění problematice autismu, - program se zaměřuje na tři oblasti života jedince s PAS – vzdělávání, uspořádání domácí péče a společenském uplatněni, s požadavkem aktivní účasti rodiny v programu od předškolního věku do dospělosti u uSoukromé „ mateřské školy“- (např. ABA školka Cerhanice) uI v MŠ může být aplikována podpůrné opatření ( např. asistent, kompenzační a reedukační pomůcky atd.) uPodpůrné opatření platí i pro předškolní vzdělávání dětí s PAS. u u u uPrincipy strukturovaného učení: u 1. Princip individualizace 2. Princip strukturalizace 3. Princip vizualizace Výskyt v populaci uKaždý rok se u nás narodí okolo 1000–2000 dětí s poruchami autistického spektra (PAS). uVčasná diagnostika je klíčovým faktorem, který umožňuje zahájit intenzivní časnou intervenci, která má výrazně pozitivní dopad na prognózu dítěte a kvalitu života jeho samotného, ale i celé jeho rodiny. Systém vzdělávání dětí, žáků, studentů s dg. PAS uDěti a žáci s PAS jsou do MŠ a do základních škol přijímaný dle stupně jejích mentální úrovně. Žáci s PAS (zejména žáci s Aspergerovým syndromem) mohou být inkludovaní do běžných ZŠ podle vypracovaného IVP. Následovné středoškolské vzdělání: SOU, SŠ, gymnázia, VŠ uPokud je k PAS přidružené mentální postižení, žáci nejčastěji navštěvují ZŠS. u Následovné středoškolské vzdělávání: praktická škola jednoletá nebo dvouletá, OU. AAK uVOKS (Výměnný obrázkový komunikační systém) u - využívá se u dětí, které mají výrazné problémy s komunikaci, - ke komunikaci se využívají obrázky nebo symboly, které má dítě stále k dispozici. u https://i.pinimg.com/564x/6d/70/53/6d7053b22607450fdf8a2e3b614a705b.jpg Dítě s PAS v MŠ uVzdělávání v mateřské škole probíhá podle školního vzdělávacího programu, který byl vypracován v souladu s Rámcovým vzdělávacím programem pro předškolní vzdělávání vydaným MŠMT. uKaždé z dětí s PAS má vypracován individuální vzdělávací plán, podle kterého s ním pedagogové denně pracují. V týdenním programu jsou rovnoměrně rozloženy: upohybové aktivity (zařazovány do programu pravidelně každý den), udidaktické činnosti (zaměřené na rozvoj komunikačních dovedností, poznávacích schopností), uhudební aktivity (zpěv a rytmizace na různé hudební nástroje), uvýtvarné a pracovní činnosti (práce s různými materiály a výtvarnými a pracovními pomůckami). u Příklady z praxe: uMateřská škola při Národním ústavu pro autismus je jednotřídní mateřská škola s kapacitou 12 dětí. uTřída je věkově smíšená, několik míst je určeno pro děti s poruchami autistického spektra (PAS). uMŠ a ZŠ Brno, Štolcova, p.o. u https://autistickaskola.cz/skola/cs/o-nas/ Záchyt uKomunikační klíč, Průkazu osoby s PAS, odkaz na M-CHAT, Doporučení MZCR odkazovat rodiny s pozitivně podchycenými dětmi do služeb rané péče. uZavedení včasného záchytu PAS prosadila Odborná skupina pro koncepční řešení problematiky PAS zřízená Vládním výborem pro osoby se zdravotním postižením - VVOZP v roce 2015 viz https://www.vlada.cz/…89/ uGestorem splnění bylo MZČR. Více viz Podnět schválený vládou ČR v únoru 2016 https://www.vlada.cz/…pdf u u uMinisterstvo zdravotnictví doporučuje praktickým lékařům v případě pozitivního vyhodnocení dotazníku informovat rodiče o sociální službě raná péče, která poskytne potřebné informace ohledně řešení této situace. Aktuální přehled poskytovatelů sociální služby raná péče v České republice a kontaktů naleznete v registru poskytovatelů rané péče vedeného MPSV. uKonečnou diagnózu Porucha autistického spektra je oprávněn stanovit pouze dětský psychiatr nebo dětský klinický psycholog. Seznam kontaktních dětských klinických psychologů, včetně odkazu na klinické dětské psychology u uRané péče lze nalézt v registru poskytovatelů sociálních služeb viz http://iregistr.mpsv.cz/…9_2 u uDalší podpora rodinám dětí s PAS především z neziskového sektoru v ČR. u uRaná péče je preventivní sociální služba poskytována pouze registrovanými poskytovateli v rezortu Ministerstva práce a sociálních věcí pod § 54 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Tato služba je poskytována rodinám vždy zdarma a pouze poskytovateli registrovanými dle pravidel stanovených Ministerstvem práce a sociálních věcí uRANÁ PÉČE JE BEZPLATNÁ SLUŽBA a pomáhá dětem od narození do 7 let věku, případně do nástupu školní docházky. uRaná péče je nezastupitelným segmentem v péči o ohroženou rodinu a doplňuje segment komplexní péče o sociální složku. uRodina s postiženým dítětem totiž řeší společně problémy z oblasti ZDRAVOTNICKÉ, SOCIÁLNÍ a ŠKOLSKÉ, a to průběžně neustále. Obecné cíle rané péče specializující se na děti s PAS u u1. Vyhledávání rodin s dětmi raného věku s poruchou autistického spektra. u2. Vhodným posílením nejvíce postižených vývojových oblastí a senzomotorickou stimulací snížit vliv daného postižení. u3. Napomoci pečujícím osobám získat přehled v problematice PAS, uvědomit si existenci možností pomoci a podpořit tak rodinu v její stabilitě. u4. Vytváření podmínek pro začlenění dítěte do výchovných a vzdělávacích institucí a do běžného sociálního prostředí. ( praktická pomoc se začleněním postižených dětí do MŠ, raná péče spolupracuje s SPC a PPP např. Při vyhledávání vhodného asistenta pedagoga do mateřské školy ) u5. Zachováním přirozeného prostředí dítěte podpořit jeho harmonický psychosociální vývoj. uSlužba vychází z vědomí, že osoby pečující o blízké s PAS, jsou vystaveny nepřetržitému fyzickému i psychickému přetížení a proto raná intervenční péče koncipuje své služby nejen jako, kde se snaží o posilování vývojových oblastí dětí s PAS, které jsou nejvíce postiženy, ale také jako odlehčující, kdy umožňuje rodičům vytvořit si svůj nezbytný /osobní prostor na základě využívání doplňkových služeb organizace. uVčasný záchyt na základě vyhlášky č. 317/2016 Sb., kterou se mění vyhláška č. 70/2012 Sb., o preventivních prohlídkách vydalo Ministerstvo zdravotnictví Metodikou praktického provádění a vykazování včasného záchytu poruch autistického spektra (PAS) v ordinacích praktických lékařů pro děti a dorost (PLDD) viz Věstník MZ ČR 1-2019. Pro realizaci dotazníkového šetření a jeho vyhodnocení lze využít české verze formulářů uvedených na webových stránkách autorky dotazníků M-CHART-R a M-CHAT-R/F Diany L. Robins, Ph.D.: uhttps://mchatscreen.com/ uhttps://mchatscreen.com/wp-content/uploads/2016/11/M-CHAT-R_F_Czech_Republic.pdf u Zdroje: u Bazalová, B. (2011) Poruchy autistického spektra. Teorie, výzkum, zahraniční zkušenosti. Brno: MU. Bazalová, B. (2012) Poruchy autistického spektra v kontextu české psychopedie. Brno: MU. Černá, M. a kol. (2015) Česká psychopedie: speciální pedagogika osob s mentálním postižením. Praha: Karolinum Valenta, M., Müller, O. (2013) Psychopedie: teoretické základy a metodika. Praha: Parta. u u MŠMT – portál (online: https://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr) u Naděje pro autismus (online: https://nadejeproautismus.cz/) u u u Filmy a dokumenty uŠance Dětem: Příběh Zity (dívka s dětským autismem) https://www.youtube.com/watch?v=85vZTb4qfIg Děti úplňku: Příběh Vojty (chlapec s PAS a MP) a otázka přijímání dítěte s postižením z pohledu rodičů https://www.youtube.com/watch?v=ULgBU3gnC7I u