Dobrý den,
vítejte v přednášce na téma motivace. Jedna z nejčastějších otázek, kterou si učitel klade je: "Jak připravit svojí hodinu zábavně a chytře, tak aby moje žáky bavila?"
Zkusíme si na ní dnes alespoň trochu odpovědět.
Spousta chytrých psychologů se v průběhu historie pokoušela vymyslet, co nás motivuje. Většinou jejich teorie dělíme do 4 různých proudů.
•Homeostatické
modely (Cannon, Sternberg, Hull)
•Pobídkové
modely (Incentivní) (Atkinson, Young, McClelland)
•Poznávací
modely (Kognitivní) (Woodworth)
•Humanistické
modely (Maslow, Ryan & Deci)
Více se o nich můžete dozvědět v krátkém videu:
Sebedeterminační teorie
Aktuálně asi nejznámější a nejpoužívanější teorie motivace je od Ryan a Deci - SDT Sebedeterminační teorie (na středních školách vás pravděpodobně naučili zjednodušené (a velmi osekané) rozdělení na vnější a vnitřní motivaci, které k ní patří). Dle této teorie se motivace u lidí dostaví, pokud máme pocit smysluplnosti naší práce, pocit autonomie (nevykonáváme jen příkazy) a jsme součástí spolupracujícího kolektivu.
Velmi dobře je posledních 40 let výzkumu v této oblasti popsáno v následujícím videu:
Terorie předpokládá, že každý člověk má v sobě přirozeně zakódovanou potřebu učit se. Ryan a Deci vycházeli z toho, že jsou lidi motivováni k činnosti, když z ní mají vnitřní potěšení a smysl. Zároveň tvrdí, že vnitřní motivaci je možné vybudovat a udržovat, když jsou splněné tři klíčové lidské potřeby:
Potřeba kompetentnosti vyjadřuje vědomí, že člověk může dosáhnout různých cílů (stanovuje si jc sám a/nebojsou mu uloženy zvenku). Při vykonávání potřebných činností má pocit osobní úspěšnosti, zdatnosti.
Potřeba sounáležitosti souvisí s pocitem bezpečí, jistoty a pocitu uspokojení z mezi lidských kontaktů v sociálním prostředí.
Potřeba autonomie vychází z pocitu, že člověk může sám iniciovat činnost a regulovat šiji podle svého. Pro osobnosti autode terminovaně založené sc potřeba autonomie stává obvykle potřebou primární.
Pokud budou tyto potřeby v sociálním kontextu uspokojovány, povede to pravděpodobně ke zvyšování motivace, výkonu i rozvoje jedince.
Tipy a triky
Z předcházejícího videa už asi tušíte, jak u žáků zvýšit motivaci, pro jistotu ale uvádíme pár zdrojů s přehlednými nápady:
Rozšiřující zdroje, zcela dobrovolné
Pygmalion efekt
Pygmalion efekt (nebo také sebenaplňující proroctví) je proces, kdy pozitivní očekávání vede k pozitivnímu výsledku. Je to fenomén, při kterém ovlivňujeme situaci a lidi tak, že naplní naši původní předpověď.
Jako první tento efekt pojmenovali Rosenthal s Jacobsonem, kteří uskutečnili slavný experiment „Pygmalion in the Classroom“. Žákům na základní škole rozdali testy a vyučujícím řekli, že jde o měření IQ žáků a jejich studijních předpokladů (což bylo vskutku prvotní zaměření IQ testů). Poté náhodně vybrali skupinu žáků s průměrnými výsledky, ale učitelům sdělili, že tito žáci byli vyhodnoceni jako nadprůměrně inteligentní a očekávají u nich brzké zlepšení výsledků. Za nějakou dobu tito žáci opravdu začali dosahovat nadprůměrných výsledků, a to díky tomu, že učitelé k nim přistupovali jinak než k ostatním studentům – věnovali jim více času, vyvolávali je v hodinách a následně je chválili. Zvyšovali tím jejich motivaci a sebedůvěru, což vedlo k lepším výsledkům.
Otázky
K zamyšlení
Když teď máte tyto informace, zkuste si zodpovědět následující otázky:
- Co děláme v českém školním systému často neefektivně - resp. čím ničíme vnitřní motivaci dětí?
- Jak byste to vy, budoucí učitelé mohli dělat jinak a lépe?
- Jaké překážky vás pravděpodobně čekají a jak je můžete překonávat?
