Vznik závislosti
- závislost je výsledkem narušení chemické rovnováhy návykovou látkou, kterou člověk užije
- ALE
- toto vysvětlení je až příliš jednoduché a přímočaré
- zdali se závislost u jedince rozvine, záleží i na dalších faktorech, které souvisejí s jeho emočním a sociálním vývojem
- mnohdy není hlavním motivem potěšení, ale snaha utéct před utrpením
- návykové látky tak působí jako sociální lubrikant, úleva od stresu, prázdnoty, "lék" proti nudě, únavě, odcizení nebo pocitu vlastní nedostatečnosti
K zamyšlení
Máte ve svém okolí někoho, kdo je závislý na návykových látkách/nelátkových substancích?
Pokud ano, zkuste se sami sebe zeptat a odpovědět na tyto otázky:
"Z čeho u něj/u ní pramení ta závislost?"
a
"Z čeho u něj/u ní pramení ta bolest/nuda/stres/..., který ji vede k závislosti?"
Vnímáte rozdíl mezi odpověďmi?
Závislost
Při závislosti má pro jedince užívání nějaké látky přednost před jiným jednáním, kterého si dříve cenil více. Vyznačuje se silnou touhou užívat psychoaktivní látku nebo látky. Touhu si jedinec uvědomuje, ale nemusí si ji přiznávat.
- LÁTKOVÁ - závislost na návykových látkách (alkohol, kokain, atp.)
- NELÁTKOVÁ - spíše závislostní chování, jde nám o prožitek. Nelátkové závislosti jsou podmíněny procesy a jejich technickými prostředky.
Dopady v oblasti fyzické, psychické a sociální.
Jaká návyková látka je ve společnosti považována za nejnebezpečnější?
Alkohol - jeho dopady na jedince a okolí uživatele jsou největší.
Syndrom závislosti
- Soubor psychických (emoční, kognitivní, behaviorální), fyzických změn, které jsou důsledkem dlouhodobého užívání
- dle MKN 10 je diagnóza syndromu závislosti stanovena, pokud po dobu alespoň jednoho měsíce, nebo opakovaně v kratších obdobích během posledních 12 měsíců, došlo nejméně ke třem z následujících jevů:
- silná touha nebo puzení užívat látku – takzvané chutě nebo carving
- potíže v kontrole užívání látky (např. když mám obtíže neužít látku, i když vím, že mám nějaké povinnosti – pracovní, studijní i další, nebo např. když si dopředu řeknu, že užiji jen určité množství, ale pak to nedodržím apod.)
- somatický (tělesný) odvykací stav, nebo užívání látky se záměrem zmírnit odvykací příznaky (odvykací stav – lidově „absťák“ – nastává v momentě, kdy si tělo jedince na danou látku „zvykne“ a na její nedostatek reaguje tělesnými příznaky)
- zvýšená tolerance k účinku látky (musím užívat stále větší množství látky, abych dosáhl/a kýženého výsledku)
- narůstající redukce jiných zálib a zájmů mimo užívání látky a zvýšení množství času nutného k získání látky, nebo zotavení se z jejích účinků
- pokračování v užívání látky navzdory jasnému důkazu škodlivých následků
MKN-11
Vyhledejte si poslední revizi Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN-11) a podívejte se, zdali nedošlo ke změně v definici syndromu závislosti?
Droga
- Psychoaktivní látka, ovlivňující psychický stav člověka
Důsledky užívání
- Akutní intoxikace (přechodná změna fyziologických a psychických funkcí)
- Problémové užívání (fyzické, psychické, sociální problémy x nemusí jít o závislost – např. výkyvy emočního ladění, poruchy paměti, atp).
- Závislost - onemocnění
Nealkoholové drogy vývoj závislosti (čtyři fáze)
- EXPERIMENT
- PROBLÉMOVÉ UŽÍVÁNÍ
- NÁVYKOVÉ CHOVÁNÍ
- TERMINÁLNÍ
Závislost a lidský mozek
- dopamin
- serotonin
- GABA
- tři neurotransmitery, které se nejčastěji vylučují při užití drogy
- Dopamin je odpovědný za motivaci, díky němu se těšíme za odměnu (vyplavuje se nejčastěji po užití alkoholu, kokainu, heroinu a metamfetaminu)
- Serotonin navozuje pocit štěstí a pohody
- Serotonin i dopamin jsou na sebe navázány (při nedostatku serotoninu vzniká automaticky nedostatek i dopaminu)
- GABA (kyselina gama-aminomáselná) - vytváří stav vnitřní pohody a relaxace. Pokud správně funguje, tak zabraňuje vzniku zbytečných úzkostí, strachů a fóbií.
- Centrum odměn
- pokud děláme to, co nám přináší radost, tak dochází k ukládání této činnosti do Hippokampu
Zdroje:
MATÉ, G. (2022). V říši hladových duchů.
LEVINE, P.A. (2012). Trauma očima dítěte.
FERGUS, S., ZIMMERMAN, M. A. Adolescent resilience: A Framework for Understanding Healthy Development in the Face of Risk. Annual Review of Public Health, 2005, 26(1), 399-419.
JESSOR, R. a kol. Protective factors in adolescent problem behavior: Moderator effects and developmental change. 2005.
KALINA, K. Drogy a drogové závislosti 1: Mezioborový přístup. Praha: Úřad vlády České republiky, 2003.
MILLEROVÁ, G. Adiktologické poradenství. Praha: Galén, 2011.
OFFORD, D. R., BENNETT K. J. Prevention. In: Rutter, M. a kol. Child and Adolescent Psychiatry, Oxford: Blackwell Science, 2002.
VACEK, J. Behaviorální závislosti. In: Klinika adiktologie [online]. Praha: 2011 [cit. 2018-05-06]. Dostupný z: http://www.adiktologie.cz/cz/articles/detail/566/3061/Behavioralni-zavislosti.
