Taxonomický
klasifikační systém
půd ČR
 v knižní podobě – 2001 (Němeček a kol.)
 jednotlivé kategorie půd v ČR se tak mohou třídit podle svých vlastností
 referenční třídy - půdní typy - půdní subtypy – variety - fáze - formy
LEPTOSOLY
 vznikají z rozpadů pevných hornin – na vysoce odolných substrátech
 výrazná skeletovitost až mělkost půdního profilu
 max do 30 cm
LITOZEM
- půda slabě vyvinutá, mělké, kompaktní skála do 10 cm
- malé plochy pahorkatin a hornatin
• RANKER
- z bazálních souvrství silikátových hornin
s více než 50% skeletu
- rozptýlené po celém území pahorkatin a
hornatin
RENDZINA
- ze skeletovitých rozpadů karbonátových
hornin
- v ČR pro nízký výskyt vápníku jen
v omezené víře
• PARARENDZINA
- z rozpadů bazálních karbonátosilikátových
zpevněných
hornin
- v oblastech křídových a flyšových zpevněných
sedimentů
REGOSOLY
 vznikají z nezpevněných sedimentů – písky a štěrkopísky
 těžší, rozšířeny celosvětově
 na svazích podléhají vodní erozi, v nížinách jsou na nich nutné závlahy
• REGOZEM
- ze sypkých sedimentů – hlavně z písků
- rovinaté oblasti
FLUVISOLY
 vznikají z periodického usazování sedimentů
 v říčních nivách
 nepravidelné nebo zvýšené množství humusu do hloubky několika metrů
FLUVIZEM
- vrstevnatost, nepravidelné rozložení org. látek
- v nivách řek a potoků
• KOLUVIZEM
- akumulace erozních sedimentů ve spodních částech
svahů
- dosud v ČR nezmapována
VERTISOLY
 tmavé těžké půdy
 v suchých oblastech
 působením vody nabobtnávají, po vyschnutí se tvoří otevřené hluboké trhliny
• SMONICE
- ze smektitických jílů s trhlinami a mocným humusovým horizontem
- severozápadní Čechy a jižní Morava
ČERNOSOLY
 ze sypkých karbonátových substrátů
 stepy a stepní části lesostepí v mírném pásu
 černický humusový horizont, zrnitá struktura
ČERNOZEM
- sorpčně nasycené půdy – obsah humusu 2-4,5%
- zemědělsky nejvyužívanější a nejúrodnější
- sušší a teplejší oblasti pod travními porosty
• ČERNICE
- nezpevněné karbonátové a sorpčně nasycené substráty s černickým
horizontem
LUVISOLY
 zonální půdy navazující na černozemě ze středně těžkých až těžkých sedimentů
 v nížinách a kotlinách
 mělové a moderové formy humusu
ŠEDOZEM
- šedý melanický horizont v částech ochuzených jílem
- lesostep
• HNĚDOZEM
- vznikla degradací černozemě, úrodná a zemědělsky využívaná
- na periferiích černozemě, 1/5 plochy ČR
• LUVIZEM
- vznikla pravděpodobně rozmrzáním a promrzáním ke
konci dob ledových
- podbeskydské pahorkatiny
KAMBISOLY
 vytvořené souvrstvím přemístěných hornin nebo jiných substrátů
 nejrozšířenější typ v ČR (cca 45% plochy)
 všechny formy nadložního humusu
KAMBIZEM
- trojhorizontová půda, proces hnědnutí – tvorba jílu
- lesy
• PELOZEM (slínovatka)
- vznikla pedoplasmací slabě zpevněných jílů a slínů
- severo-východní Čechy, východní Morava
ANDOSOLY
 důsledek zvětrávání kyselých vulkanických pyro-klastik
 v ČR zatím nenalezeny
 kyprý a hluboký humusový horizont
• ANDOZEM
- kyselé vulkanické vyvrženiny
PODZOSOLY
 leží pod vyběleným horizontem
 vrchoviny, pahorkatiny, hory
 vysoce nasycené hliníkem a jinými sloučeninami
KRYPTOPODZOL
- rezivá – žlutorezivá barva, kypré, humusovou formou
je mor
- chladné, vlhké oblasti
• PODZOL
- fyzikálně i chemicky nepříznivý – půda těžká a
uléhavá, toxicita hliníku
- vlhké chladné oblasti, vrchoviny
STAGNOSOLY
 semihydromorfní a výrazným redoximorfním mramorovaným horizontem
 spíše jižní Čechy
 široké rozmezí nasyceného sorpčního komplexu
PSEUDOGLEJ
- vzniká kolísáním hladiny, pro rostliny velice nepříznivý
- okolí řek, třetihorní pánve (Budějovice, ..)
• STAGNOGLEJ
- pseudoglej s velmi dlouhou periodou povrchového
převlhčení
GLEJSOLY
 vznikají dlouhodobým působením podzemní vody, hluboko pod povrchem
 hydrogenní akumulace humusu
• GLEJ
- ovlivněná povrchovou nebo spodní vodou
- horizont je zabahněný, šedo-zelený, v okolí kořenů
oranžový
NATRISOLY
 natrický horizont se sloupkovitou strukturou
 obsah sodíku v sorpčním komplexu přesahuje 15%
• SLANEC
- vybělený horizont a v něm humusový horizont
- v ČR se nevyskytuje
SALISOLY
 výrazné znaky zasolení – vysoký obsah rozpustných solí
 vyvolává vodivost nasyceného extraktu
• SOLONČAK
- výskyt salického horizontu
- výjimečně na jižní Moravě
ORGANOS
OLY
 organické, rašelinové půdy
 hlavně Jeseníky
 rašelinový horizont nad 50cm
• ORGANOZEM
- na org. substrátech, vysoký podíl humózních
látek
ANTROPOSOLY
 vzniklé výraznou modifikací půdních horizontů
KULTIZEM
- vzniklá při kultivačních procesech (ornice, ..)
- půdy výrazně zemědělsky obdělávané
• ANTROZEM
- vytvořená člověkem z nakupených substrátů při
těžební/ stavební činnosti
- specifické podmínky po rekultivaci skládek
ZDROJE
 https://klasifikace.pedologie.czu.cz/
 https://cs.wikipedia.org/wiki/Taxonomický_klasifikační_systém_půd_České_repub
liky
 https://docplayer.cz/43806049-Pedologie-cviceni-v-pudni-taxonomie-ls-2014-
brno-pripravili-jan-pechacek-dusan-vavricek.html
 https://slideplayer.cz/slide/3089279/
 https://www.google.com/imghp?hl=en