NAUKA O KRAJINĚ Terminologie Nauka o krajině  Krajinné ekologii je blízká geografická věda česky nauka o krajině a v zahraničí geoekologie (C. Troll, 1973) autor prezentace, datum prezentace, univerzitní oddělení, fakulta, adresa Nauka o krajině  J. Demek, který ve své publikaci Nauka o krajině (1981) pojímá krajinu jako systém, který chápeme jako relativně stálé a relativně samostatné části reálného světa. Příznačné znaky systému zůstávají po určitou dobu stálé a systém lze proto pozorovat a popsat, je také ohraničitelný vzhledem ke svému prostředí.  Krajinná ekologie jako samostatná věda je na pomezí vědních oborů, zejména biologie a geografie, u nás je řazena do systému biologických věd.  Krajina  Definice krajiny v ČR: norma ČSN, Malá čs encyklopedie(1986), zákon ČNR 114/92. Sb.  Definice krajiny v zahraničí: Godron, Forman 1993 „heterogenní část zemského povrchu, skládající se ze souboru vzájemně se ovlivňujících ekosystémů, který se v dané části povrchu v podobných formách opakuje. Společné rysy krajiny:  Krajina je reálná  Krajina je soubor (systém, geosystém) určitých prvků a složek (např. ekosystémů), které jsou vzájemně spjaty a ovlivňují se  Složky krajiny jsou přírodní i antropogenní  Krajina jako soubor (systém, geosystém) vystupuje jako celek odlišující se od svého okolí a proto se musí vyznačovat: hranicemi, složkami, vazbami, (toky, oběhy, výměnou informací), svéráznou vnitřní strukturou, chováním a trváním (existencí). Hlavní metody používané při studiu krajiny:  Ekologická metoda  Morfometrická metoda  Metoda příčiny a následku  Historická metoda  Metoda funkční analýzy  Modelování  Kartografická metoda  Systémová analýza Ekologická metoda  Je centristická, protože do středu výzkumu klade určitý prvek (např. chráněnou rostlinu – střevičník pantoflíček) nebo složku (společenstvo, biotop). Prvek např. rostlina nebo společenstvo je středem výzkumu, zatímco ostatní tvoří jeho prostředí. Nezkoumají se tak vztahy mezi všemi prvky prostředí. Morfometrická metoda  Studuje rozdělení prvků a složek v krajině, měří jednotlivé dílčí charakteristiky krajiny (např. rozdělíme krajinu na čtverce 1x1 km – na této referenční ploše zjistíme nejvyšší a nejnižší bod a vypočteme rozdíl v metrech, podle velikosti rozdílu určíme relativní výškovou členitost a z ní morfometrické typy (nížinná, pahorkatinná, vrchovinná a hornatinná krajina), 10x11 km, na této referenční ploše vyneseme druhou skladbu a její početnost (za jednotlivé druhy zda se vyskytují nebo prostým součtem zjistíme počet druhů ve čtverci , tedy biodiverzitu, …) Metoda příčiny a následku  Každá příčina má svůj následek, mezi prvky a složkami v krajině existují příčinné vztahy, které předurčují polohu, tvar, chování a změny (po požáru se změní druhová skladba rostlin, po vykácení lesa se mění chemizmus půd, …) Historická metoda  Je založená na konkrétní posloupnosti jevů je možné objasnění vzniku a dalšího vývoje těchto jevů, např. v současné krajině najdeme prvky a složky harmonické i disharmonické vzniklé za jiných podmínek (např. glaciální relikty rostlin, dřevin a živočichů – Betula nana, z dob ledových) Metoda funkční analýzy  Studuje jednotlivé prvky a složky krajiny na základě těch funkcí, které plní v krajině, např. funkce lesa –půdně stabilizační, pufrační, …. Modelování  Při této metodě se vědomě vyloučíme některé prvky a složky nebo vybrané pochody, při výzkumu navrhneme zjednodušenou kopii, kterou nazýváme modelem (digitální model krajiny) Systémová analýza  Jedná se o postup poznávání krajiny a krajinotvorných pochodů v jistých, předem definovaných krocích a vytvoření modelu Kartografická metoda  Využitím krajinářských map a jejich souborů, map a umožní zjistit tvar jednotlivých prvků a složek, jejich prostorové rozmístění a vazby, využívají se nástroje Geografických informačních systémů (GIS) a kooptace s družicovým a leteckým snímkování povrchu krajiny Hrubý Jeseník - období 1836-1946, 1946-1960, 1960-2016 autor prezentace, datum prezentace, univerzitní oddělení, fakulta, adresa Přechodový les Pradědské hornatiny a bezlesí za 180 let (1836-2016) autor prezentace, datum prezentace, univerzitní oddělení, fakulta, adresa autor prezentace, datum prezentace, univerzitní oddělení, fakulta, adresa Změny v Pradědské hornatině 1836-2016 ▪ ve vrcholových polohách Pradědské hornatiny se bezlesí udrželo na 5,45 km2 z původních 17,25 km2 autor prezentace, datum prezentace, univerzitní oddělení, fakulta, adresa Děkuji za pozornost