NAUKA O KRAJINĚ Vývoj krajiny Termíny - Pedosféra (půdní kryt) – transformace svrchní části zemské kůry působením organismů na horniny za účasti vody, vzduchu a sl. záření - Půda – směs minerálních látek, které vznikají rozkladem horniny vlivem chemických a fyzikálních faktorů, s organickými látkami vzniklými rozkladem zbytků rostlin biologickými činiteli Epochy kvartéru Kvartér  Pleistocén (2,5 mil – 10 000 let)  Doby ledové (bieber, donau, günz, mindel, riss, würm) a meziledové  Denudace a sedimentace reliéfu (sedimenty glaciální, fluviální, eolické)  Oteplování od Atlantiku 6500-4800 p.K. Říční terasy Vltavy v kvartéru Vulkanická aktivita Razovské tufity, vázané na erupci Velkého Roudného 1,4 mil let, výlev lávového proudu Chřibského lesa došlo k vyplnění staropleistocenního koryta Moravice s následným vytvořením jezera Ledovcová sedimentace Liptáňský bludný balvan Till till z období sálského zalednění v odkryvu v Kravařích Eolická sedimentace Naváté písky v nivě Moravy PR Osypané břehy Eolická sedimentace Sprašový odkryv u Sedlešovic na Znojemsku (prach) Historické doby  paleolit – 250-8 tis. let  mezolit – 8-5 tis. let  neolit – 5-3 tis. let  doba bronzová – 1800-800 let  doba železná – 800-450 let  doba laténská – 450-0 let  doba římská – 0-400 let  doba stěhování národů – 400-600 let  doba hradištní – 600-1200 let Doba kamenná Kamenný polyedr (780 000 let) - Brno Nástroje paleolitu (mousterien) nalezené na Kamenne hoře u Otic Petřkovická venuše – ml.doba kamenná Reliéf ženy z Dolních Věstonic (doba kamenná) Keramika z pozdní doby kamenné Sudoměřice Doba kamenná Jeskyně Šipka Doba kamenná Dolní Věstonice Geochronologie pravěku Geochronologie pravěku Doba bronzová  žárový (Hoštice) a kostrový hrob Geochronologie Doba římská a stěhování národů Středověk hradní uspořádání Středověkplužiny, vesnice Středověk – vesnice půdorys Středověk – vesnice půdorys Středověk pozdní – vesnice půdorys Zásadní rozhodnutí  Útlum rybníkářství a rozšiřování orné půdy  Regulace vodních toků  Budování císařských komunikací (silnic)  Budování železničních tratí  Rozvoj průmyslu v městech  Těžba uhlí a dalších surovin pro průmysl Rybníky a jejich dominance v krajině 16. a 17. století Okolí Brna Na výřezu mapy je zobrazeno malé historické jádro opevněné hradbami, pevnost Špilberk a obce v blízkém okolí hradeb. Řeky Svratka i Svitava ve svých nivních úsecích meandrují. Jižně od Brna je na mapě patrné příměstské zemědělství (tzv. Brüner Gärten). V severní části mapy je patrná rybniční soustava na říčce Ponávce. Zemské stezky jsou již přestavěny v tereziánské císařské silnice. Brno, 1838 Historické jádro města je ještě stále obehnáno městskými hradbami, ovšem ty už ztrácí na významu. Zástavba okolních částí už navazuje přímo na městské hradby. Dochází k rozvoji průmyslové oblasti v okolí řeky Svitavy. Rybníky na Ponávce v této době již neexistují. Zajímavým prvkem na této mapě jsou poměrně rozsáhlé vinice. Dodatečně do této mapy byly zakresleny železniční tratě. První vlak přijel z Vídně do Brna v roce 1839. Postupně se začala rozvíjet železniční síť. V nivách řek jsou patrné louky a rozsáhlejší lužní lesy. Sv. část tvořená Drahanskou vrchovinou je souvislá lesohospodářská krajina. Kolem obcí jsou enklávy orné půdy uvnitř lesních celků V j. a jv. okolí Brna jsou vinice na příkrých svazích vrchovinné části a na svazích nížinných pahorkatin Dyjskosvrateckého úvalu Rybníky 1836-1854  Identifikováno 33 713 ploch o výměře 69 923 ha  Z toho je 22 649 vodních ploch menších než 0,5 ha, které v součtu zabíraly plochu 3435 ha  Zachovaných rybníků nad plochu 0,5 ha bylo 10 952 a z nich 7 536 (68,8%) se zachovalo a 3416 zaniklo (31,2)  https://heis.vuv.cz/data/webmap/datovesady/projekty/Hi storickeRybniky/ autor prezentace, datum prezentace, univerzitní oddělení, fakulta, adresa Regulace toku Svratky, 1876 Krajina Brněnska 1836-1841 Krajina Brněnska 1876-1877 Jeseníky – Šerák 1885 autor prezentace, datum prezentace, univerzitní oddělení, fakulta, adresa Jeseníky - Švýcárna 1885 autor prezentace, datum prezentace, univerzitní oddělení, fakulta, adresa Antropické ovlivnění povrchu  Lesní monokultury  Zemědělské monocenózy (velikosti farem a půdních bloků)  Urbanizace měst  Urbanizace venkova  Antropogenní těžební tvary  Dopravní liniové stavby a jejich zvětšení autor prezentace, datum prezentace, univerzitní oddělení, fakulta, adresa Sekyra V. obyvatelstvo v Čes. zemích rok města městysy vesnice domy rodiny obyv 1776 387 465 14 998 602 422 - 3 777 802 1785 370 474 14 856 653 414 890 680 4 244 572 1790 371 478 15 033 694 113 942 576 4 476 664 1800 377 476 15 201 766 135 1 003 841 4 699 664 1810 386 472 15 556 798 975 1 148 290 4 808 003 1820 405 453 15 597 815 360 1 228 216 5 184 789 1831 406 456 15 634 855 732 1 371 224 5 975 921 1840 405 463 15 725 885 693 1 467 025 6 297 317 1846 405 466 15 748 902 399 1 585 916 6 685 780 1851 412 458 15 766 914 402 1 634 439 6 656 316 1857 470 420 15 970 994 543(1869 - 7 016 531 (1869) Výkaz výměr 1845 LUCC 1948 LUCC 1990 LUCC 2000 LUCC 2011 CSO 2020 ČÚZK Orná půda 3 797 491,4 3 934 177,5 3 232 376,3 3 082 396,9 3 000 000,0 2 931 713 Trvalé kultury 89 933,1 149 463,0 235 580 236 420,6 238 000 Louky 732 998,1 717 714,5 571 719 674 329 989 000 1 022 686 Pastviny 638 138,6 303 406,9 256 717,6 286 743,1 ZPF 5 258 561,4 5 104 762,1 4 296 393,7 4 279 889,0 4 229 000 4 200 204 https://www.cuzk.cz/Periodika-a-publikace/Statisticke-udaje/Souhrne-prehledy-pudniho- fondu/Rocenka_pudniho_fondu_2021.aspx 1845 LUCC 1948 LUCC 1990 LUCC 2000 LUCC 2011 CSO 2020 ČÚZK Lesy 2 276 119,0 2 382 669,4 2 628 758,3 2 637 291,1 2 660 000 2 677 329 Vody 113 027,3 89 666,9 155 919,7 159 348,6 163 000 167 248 Zastavěné plochy 46 245,8 84 919,3 125 286,1 130 520,9 132 000 133 277 Ostatní 181 422,3 224 855,3 679 824,4 679 488,7 702 000 709 041 SUMA 7 875 375,9 7 886 873,5 7 886 755,3 7 886 539,1 7 887 000 7 887 101 Výkaz výměr Komunikace  V roce 1791 postaveno 490 km v Čechách, na Moravě 683 km, v roce 1822 dokončeno 2 400 km císařských silnic, na Moravě a ve Slezsku 990 km. Ukončeno 1848. K těmto patřily zemské, místní a soukromé Čechy 12 150 km a Morava a Slezsko 331 km Komunikace  Asfaltování silnic se v České republice začalo používat po roce 1945. Do roku 1970 se podařilo zajistit asfaltovou silnici téměř do každé obce. Po roce 1970 byla v ČR zahájena výstavba dálniční sítě. 31.12.2019 dálnic a rychlostních silnic 1276,4 km, I. Třída 5 826,2 km, II. třída 14 584,6 km, III. třída 34 081,1 km (celkem 55 768,3 km) Místní komunikace 74 919 km  Hustota 0,7 km na 1 km čtvereční Dálnice D1 autor prezentace, datum prezentace, univerzitní oddělení, fakulta, adresa Automobilizmus nákladní osobní moto celkem 1990 3,6 mil 2000 395 042 3 438 870 317 610 4 151 522 2010 654 279 4 496 232 446 107 5 596 618 2020 5 924 995 8 300 000 V letech 1866-1875 bylo v monarchii postaveno 10 920 km železnic a jejich délka dosáhla 17 336 km. V českých zemích bylo postaveno (1866-1875) 3 325 km, 2 646 km Čechy a 679 km. V roce 1875 bylo dosaženo v českých zemích 4 623 km železnic z toho Čechy 3 455 km a na Moravu a Slezsko 1 168 km. Železnice Moderní železniční tunel u Ejpovic autor prezentace, datum prezentace, univerzitní oddělení, fakulta, adresa Modernizace železnic autor prezentace, datum prezentace, univerzitní oddělení, fakulta, adresa Kalamita v lesích autor prezentace, datum prezentace, univerzitní oddělení, fakulta, adresa Kalamitní těžba autor prezentace, datum prezentace, univerzitní oddělení, fakulta, adresa Rok 2019 ve znamení těžby dřeva v lesích  V lesích ČR bylo vytěženo celkem 32,58 mil. m3 surového dříví, což ve srovnání s předchozím rokem znamená další nárůst o 6,89 mil. m3. Značnou měrou se na tomto objemu podílelo zpracování nahodilých těžeb ve výši 30,94 mil. m3 dřeva. Podíl nahodilé těžby v roce 2019 činil 95 % a nadále tak došlo ke zhoršení výchozích podmínek pro plánovité lesní hospodaření. autor prezentace, datum prezentace, univerzitní oddělení, fakulta, adresa Těžba 2000-2019 Těžba dřeva t. j. 2000 2010 2015 2017 2018 2019 Jehličnatá mil. m3 12,85 15,07 14,38 17,74 24,21 31,31 Listnatá 1,59 1,67 1,78 1,65 1,48 1,27 Celkem 14,44 16,74 16,16 19,39 25,69 32,58 Celkem na 1 obyvatele/m3 m3 1,41 1,59 1,53 1,83 2,42 3,05 Na 1 ha lesních pozemků 5,48 6,30 6,06 7,26 9,61 12,18 autor prezentace, datum prezentace, univerzitní oddělení, fakulta, adresa Těžba dřeva (mil. m3, m3) Poznámka: Údaje jsou udávány v m3 hroubí bez kůry. Mapa půdního sucha 2019 autor prezentace, datum prezentace, univerzitní oddělení, fakulta, adresa Obilovina na polích Jan Kopřiva leslist.cz