NAUKA O KRAJINĚ Ekologická tvorba krajiny, USES Ekologická stabilita krajiny  Hlavní cíle ÚSES:  uchování a zabezpečení nerušeného rozvoje přirozeného genofondu krajiny v rámci jeho přirozeného prostorového rozmístění jako dlouhodobého eko-stabilizačního zdroje a rezervy;  vytvoření optimálního prostorového základu ekologicky stabilizačních ploch v krajině z hlediska zabezpečení jejich maximálního kladného působení na okolní méně stabilní části. Ekologická stabilita krajiny  Kritéria pro vymezování ÚSES  Obecně lze říci, že o rozmístění a rozsahu USES na všech hierarchických úrovních rozhoduje 5 základních kritérií.  První dvě kritéria postihují přírodní charakter a podchycují v nezbytné míře základní vztahy v potenciální, přírodní krajině. Třetí kritérium slouží k minimalizaci plošných a časových nároků přirozených společenstev, která mají ÚSES tvořit. Poslední dvě kritéria postihují charakter a stav současných i výhledových společenských záměrů na využívání krajiny.  kritérium rozmanitosti potenciálních ekosystémů (reprezentativnosti)  kritérium prostorových vazeb potenciálních ekosystémů  kritérium minimálně nutných prostorových a časových parametrů  kritérium aktuálního stavu krajiny  kritérium společenských limitů a záměrů Ekologická stabilita krajiny  Na zvýšení stability krajiny využity skladební části územních systémů ekologické stability krajiny: - biocentra - biokoridory Ekologická stabilita krajiny  Hierarchické úrovně ÚSES - lokální - regionální - nadregionální Ekologická stabilita krajiny  Prostorové parametry jednotlivých úrovní - velikost biocentra - velikost biokoridoru Ekologická stabilita krajiny  Generel ÚSES  Plán ÚSES  Projekt ÚSES  ÚSES jako součást územně plánovací dokumentace - mimo intravilán obce  Z hlediska funkčnosti - zcela funkční - částečně funkční - k založení ECOLOGICALNETWORKOF THECZECH REPUBLIC - SUPRAREGIONALAND REGIONALBIOCENTRESAND BIOCORRIDORS A supraregional biocentre A regional biocentre A supraregional biocorridor Axis of the supraregional biocorridor A regional biocorridor Vymezení kostry ekologické stability 1. Zjištění potenciálního stavu biocenóz 2. Zjištění aktuálního stavu biocenóz 3. Porovnání potenciálního a aktuálního stavu biocenóz 4. Vymezení kostry ekologické stability Plošně nejrozšířenější potenciální biocenózy tvoří doubravy s ptačím zobem (50,7%) a typické bukové doubravy ( 31 % ) . Potenciální stav biocenóz Aktuální stav biocenóz ✓ kostra ekologické stability se skládá z 21 ekologicky významných segmentů krajiny (EVSK) s celkovou výměrou 232,64 ha (cca 10 % rozlohy zájmového území): ✓ 2 biocentra regionálního významu (145, 7 ha); ✓ 13 biocenter lokálního významu (86, 94 ha); ✓ 5 biokoridorů lokálních funkčních (celková délka 5 934 m); ✓ 1 biokoridor lokální částečně funkční (4 492 m). Kostra ekologické stability Ukázky ekologicky významných segmentů krajiny • Reálný návrh ÚSES vychází z konkrétních poměrů v zájmovém území (majetkových). Celkem jsou navržena • 2 lokální biocentra s celkovou výměrou 8,9 ha; • 6 biokoridorů s lokálním biogeografickým významem. Pro zajištění funkčnosti je navrhována šířka 15 m o celkové délce 4722 m. Návrh nových skladebných prvků ÚSES  Na území Dambořicka je možno dokumentovat stabilní dlouhodobě intenzivně zemědělsky využívanou krajinu.  Území je charakteristické dlouhodobě vysokým podílem orné půdy a stabilním poměrem mezi lesem a bezlesím.  Při návrhu nových skladebných prvků ÚSES byly využity výsledky analýz pro obnovení alespoň několika původních krajinných struktur.  Provedené analýzy dokazují využitelnost nejen v oblasti geografie, ale i v krajinném plánování a projektování s cílem zvýšit ekologickou stabilitu intenzivně zemědělsky využívaných oblastí. Ekologická stabilita krajiny  Realizace ÚSES - dotační programy pro krajinu - dotační programy protierozní opatření - osobní investice Ekologická stabilita krajiny  Realizace od 50 let 20. století  Eliminace větrné eroze půdy a diverzifikace homogénní struktury krajiny  protierozní pásy, státní organizace sázela lesnickým způsobem a postupy, např. Znojemsko Znojemsko - Hodonice autor prezentace, datum prezentace, univerzitní oddělení, fakulta, adresa https://sindlar.cz/poldr-zichlinek-retencni-nadrz-a-revitalizace- toku-a-niv-v-plose-zdrze/  Název: Poldr Žichlínek, retenční nádrž a revitalizace toků a niv v ploše zdrže  Klient: Povodí Moravy, s.p.  Datum: dokončení stavby 2008  Lokalita: Žichlínek, Pardubický kraj  Zhotovitel: ŠINDLAR s.r.o.  Popis projektu:  Retenční nádrž Žichlínek se nachází na toku Moravské Sázavy v Pardubickém kraji u obce Žichlínek. Je součástí systému protipovodňové ochrany v horním povodí řeky Moravy. Funkcí poldru je zachytit a transformovat kulminační povodňové průtoky. Součástí stavby nádrže je komplexní revitalizace území v jižní části plánovaného retenčního prostoru. autor prezentace, datum prezentace, univerzitní oddělení, fakulta, adresa Žichlínek  V prostoru zátopy jsou vytvořeny vodní plochy jako zahloubené tůně s přítoky z hladiny podzemní vody v nivě a jsou spojeny propojovacími koryty. Dále zde byly obnoveny lužní porosty na 753 000 m2 a kosené travní porosty na 795 000 m2. autor prezentace, datum prezentace, univerzitní oddělení, fakulta, adresa Žichlínek 2006 autor prezentace, datum prezentace, univerzitní oddělení, fakulta, adresa Žichlínek 2012 autor prezentace, datum prezentace, univerzitní oddělení, fakulta, adresa Žichlínek 2018 autor prezentace, datum prezentace, univerzitní oddělení, fakulta, adresa Nástroj změn v krajině - pozemková úprava autor prezentace, datum prezentace, univerzitní oddělení, fakulta, adresa Základním podkladem pro zpracování návrhu nového uspořádání pozemků je katastrální mapa doplněná o pozemky evidované ve zjednodušené evidenci. Státní pozemkový úřad stanoví obvod pozemkových úprav, ze kterého jsou vyloučeny pozemky v zastavěné části obce a lesní pozemky. Pro všechny vlastníky, jejichž pozemky se nacházejí v obvodu pozemkových úprav, je zpracován soupis nároků, ve kterém je u každého pozemku uvedena výměra evidovaná v katastru nemovitostí, základní cena, vzdálenost od určeného bodu (zpravidla od přirozeného středu obce) Průzkumy NÁVRH PLÁNU SPOLEČNÝCH ZAŘÍZENÍ Regionální biocentrum Čehovice (PV)  Na stavbu Regionálního ÚSES v katastrálním území Čehovice navázalo v letech 2000 – 2004 dalších 7 samostatných realizovaných projektů, které vyplynuly ze schválených návrhů komplexních pozemkových úprav v katastrálním území Čehovice a katastrálním území Bedihošť o celkových nákladech 40 mil. Kč. Realizacemi těchto navazujících staveb dosáhl Pozemkový úřad Prostějov uceleného řešení území obou obcí z hlediska širších dopravních, vodohospodářských a krajinotvorných vazeb. autor prezentace, datum prezentace, univerzitní oddělení, fakulta, adresa RBC Čehovice  Veškeré kroky provedené v souvislosti s realizací projektu byly a jsou svým způsobem ojedinělé a průkopnické. Ojedinělý byl již návrh regionálního územního systému ekologické stability (ÚSES) v rámci komplexních pozemkových úprav v katastrálním území Čehovice s nedostatkem potřebné výměry státní půdy, ojedinělý je i rozsah a způsob zasazení tohoto ryze ekologického projektu do výrazně antropicky přeměněného území v jinak intenzivně zemědělsky využívané rovině Hané, stejně tak jako způsob financování celé akce formou vícezdrojového financování. autor prezentace, datum prezentace, univerzitní oddělení, fakulta, adresa Regionální biocentrum Čehovice  Realizace stavby Regionálního ÚSES Čehovice byla provedena na celkové ploše 22,99 ha.  Na ploše Regionálního ÚSES Čehovice bylo vysazeno celkem 28 druhů dřevin.  Lesnickou a zahradnickou technikou výsadeb bylo v biocentrech, biokoridorech a travnatém průlehu vysazeno celkem:  27.500 ks lesních sazenic,  1.905 vzrostlých stromů o výšce v rozmezí 1,2 - 1,8 m,  5.635 keřů autor prezentace, datum prezentace, univerzitní oddělení, fakulta, adresa Regionální biocentrum Čehovice  Travnaté plochy byly nově založeny na celkové ploše 14,6455 ha.  Kolem vybudovaného mokřadu bylo založeno rostlinné společenstvo rákosin a vysokých ostřic. Mokřadní a vodní druhy rostlin byly vysazeny dvěma způsoby: výsadbou většího množství tzv. "kosterních druhů" (1705 ks) a výsadbou druhů k podpoře druhové rozmanitosti v menších skupinách (350 ks).  V rámci realizace projektu bylo vybudováno více než 3 km k přírodě blízkých nezpevněných travnatých polních cest zajišťujících přístup k pozemkům vlastníků navazujícím na realizovaný projekt.  Celkové náklady projektu:7.611 tis. Kč – financování z Programu péče o krajinu  1.565 tis. Kč – Pozemkový úřad Prostějov autor prezentace, datum prezentace, univerzitní oddělení, fakulta, adresa Čehovická oáza autor prezentace, datum prezentace, univerzitní oddělení, fakulta, adresa Státní pozemkový úřad  vydal Koncepci pozemkových úprav na období let 2021 – 2025, již druhou v řadě od svého vzniku v roce 2013. Pro toto období ztotožnil SPÚ svou činnost v oblasti pozemkových úprav v maximální možné míře se strategií Ministerstva zemědělství (MZe), zejména v oblasti prevence dopadů klimatických změn. (poslední aktualizace 25.1.2021) autor prezentace, datum prezentace, univerzitní oddělení, fakulta, adresa Výhled postupu pozemkových úprav v období 2021-2025 roky Zahájené PÚ Rozpracované PÚ Dokončené PÚ počet výměra (ha) počet výměra (ha) počet výměra (ha) 2021 142 63 935 150 75 000 275 130 359 2022 150 66 239 150 75 000 214 116 113 2023 148 66 221 150 75 000 183 90 346 2024 151 66 193 150 75 000 135 60 834 2025 163 67 392 150 75 000 161 68 918 celkem 754 330 700 750 375 000 968 466 570 autor prezentace, datum prezentace, univerzitní oddělení, fakulta, adresa Děkuji za pozornost