•Nadání a jeho rozvoj (NaRo)
§Druhy nadání
§Modely nadání




•Biologická linie
•Galton


Základní klasifikace:
a)Horizontální – podle druhů činností, ve kterých se nadání projevuje (matematické, hudební,
výtvarné apod.)
b)Vertikální – podle stupně aktuálního stavu: manifestované (aktuální) nebo latentní (potenciální)
Podle Hříbkové, 2009
Druhy nadání

•Akademické – školní předměty
•Tvořivé
•Vůdčí
•Umělecké
•Intelektové, např. R. J. Sternberg rozlišuje 3 druhy: analytické, syntetické (tvořivé), praktické)
Druhy nadání

Přehled nejčastěji užívaných modelů nadání
Modely
1.zaměřené na schopnosti (Terman)
2.zaměřené  na výkon (Renzulli)
3.zaměřené  sociokulturně (Tannenbaum)
4.diferencování nadání a talentu
5.
5.
5.
5.
5.
5.
5.

1. Modely zaměřené na schopnosti
Myšlenka:
- duševní (intelektuální) schopnosti lze zjistit již v raném věku dítěte
- v průběhu života se podstatně nemění; tj. že schopnosti jsou stabilní. Dle příznivců tohoto
pojetí nacházejí časně rozeznané vysoké duševní schopnosti svá vyjádření ve zvláštních výkonech
často až v dospělém věku.

1.Modely zaměřené na schopnosti
Lewis M. Terman
•Motivace - eugenika
•Longitudiální výzkum
•1500 vysoce nadaných, IQ min 140
•K identifikaci „nadaných“ použil test
(autor) Standord – Binetova testu inteligence (r. 1916)
•Inteligence dědičně determinovaná
•Kritika – podnětné prostředí dětí výzkumu; spokojenost v manželství
•Zkoumání téměř až do smrti (1956), pokračování žáci
Lewis Terman - Engineering and Technology History Wiki

1.Modely zaměřené na schopnosti
Sidney Persy Marland
•Nadané a talentované děti jsou ve skutečnosti deprivovány – zvláštní potřeby; vhodná vzdělávací
opatření jako součást federálního školství USA v 70. letech 20. století
•Důraz na indentifikační procesy pro zařazování nadaných do vzdělávacích programů (dříve důraz na
uspění ve všech testovaných obastech)
Sidney Marland Jr, US School Chief

2. Modely zaměřené na výkon
•Zdůrazňují činitele, kterých je zapotřebí pro manifestaci nadání
•Rozdíl mezi vlohami a realizací vloh
•Důraz na přenos „vloh do výkonu“
•Samotné vlohy a potenciál pro vysoký výkon nepovažují většinou za dostatečný
•Nepodnětné prostředí může zapříčinit nerozvinutí vloh
•Užívání pojmu „mimořádně výkonný žák“
•Role vzdělavatelů, rodičů
Poznámka:
Vloha (předpoklad) – adekvátní podněty – rozvinutí potenciálu
až 50% potenciálně vysoce nadaných dětí nedostane podněcování a odpovídající výchovu

2. Modely zaměřené na výkon
•Joseph Renzulli
Tříkruhová koncepce nadání (model 3 kruhů)
Joseph Renzulli | Neag School of Education

•Renzulli
Vlastní koncepce nadání – tzv. nadané chování.
Nadání - součinnost tří základních složek v harmonii.
Nejproduktivnější osoby nejsou nutně jedničkáři
Vysoké intelektuální schopnosti: 12-25 % populace
Provázanost faktorů formující nadání a ovlivňující výkon
1.dimenze: nadprůměrná všeobecná schopnost (paměť, získávání informací, integrace zkušeností,
numerické, verbální a prostorové usuzování). Ekvivalent k IQ
2.dimenze: originalita myšlení, evaluace, flexibilita
3.dimenze: množství energie, vytrvalost, oddanost práci
Tvořivost tlumí: direktivní řízení, stereotypy, tendence ke konformit
•Joseph Renzulli

2. Modely zaměřené na výkon
•Franz J. Mönks
Triadický model nadání
= model vzájemné závislosti
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e0/Franz_M%C3%B6nks.JPG/266px-Franz_M%C3%B6n
ks.JPG

•Vychází z Renzulliho modelu, ale vytýká konceptu silné zaměření na osobnostní rysy a absenci
sociálního kontextu.
•Nahrazuje Renzulliho
-angažovanost v úkolu motivací zahrnující riskování, očekávání a schopnost plánování
-všeobecné nadprůměrné schopnosti – intelektuální schopnosti (5-10 % populace nadaní jedinci;
Renzulli hranice 15-25 %)
•Koncept se skládá ze dvou triád:
a)osobnost
b)prostředí
•Franz J. Mönks

•Rozvinutí nadání – vhodné spolupůsobení faktorů individuálních a sociálních
•Vhodná aplikace u socio-kulturně znevýhodněných dětí
•Upozornění na úskalí: politická a hospodářská situace  „…když se vzdělávací politika země
soustředí např. jen na skupinu průměrných a slabších, budou nadaní a vysoce nadaní žáci ve školách
dostávat málo možností podněcujících nadání“
(podle MÖNKS, YPENBURGEROVÁ)
3. Modely zaměřené socio-kulturně

3. Modely zaměřené socio-kulturně
•Abraham J. Tannenbaum
Hvězdnicovitý model talentu

Teaching Gifted & Talented Students – Teaching Gifted Students
http://www.scielo.org.pe/img/revistas/psico/v33n1/a09fig01.jpg

•Abraham J. Tannenbaum
Pět faktorů spolupůsobení na výkonovou složku nadání, jeho rozvoj
a)Všeobecná schopnost, obecná intelektová schopnost  – souvisí s úrovní obecné inteligence, která
se odráží ve všech typech nadání. Stanovuje určitou nadprůměrnou min. hranici inteligence, která
dopomáhá jedinci ke kvalitním výkonům.
b)Specifická schopnost (speciální schopnost)  – schopnost výjimečného výkonu v dané oblasti
c)Neintelektové (facilitující) faktory – individuální charakteristiky osobnosti – sociální,
emocionální složka, motivace, kreativita, sebevědomí, disciplína, přizpůsobení se
d)Faktor prostředí – vliv rodiny, rodiny, škol, přátel atd.
e)Faktor šance, šťastná náhoda  – být ve správný čas na správném místě
Skutečný talent se projevuje až v dospělosti vynikající úrovní výkonu, pozitivními vzory pro
společnost nebo produkcí nápadů, které transformují společnosti.

- existují přirozeně snadné vzory chování, které nejsou výsledkem
systematického tréninku v dané oblasti činnosti, což je pozorovatelné
např. u malých dětí, kde je možnost systematické průpravy
nerealizovatelná, nebo u dospělých, kteří zkoušejí určitou činnost poprvé
- odlišení pojmu talent, nadání
4. Modely diferencování nadání a talentu

4. Modely diferencování nadání a talentu
•Francoys Gagné
•diferenciální model talentu a nadání (DMGT)

•Francoys Gagné – předpoklad modelu
Nadání x talent – mělo by být exaktně rozlišováno
Přeměna daru (nadání) v talent
Nadání – nesystematické, přirozené rozvíjení schopností  (intelektuální, kreativní,
socio-afektivní, senzomotorické, ostatní)
Talent – systematicky rozvíjené schopnosti, které vytváří odbornost v určité oblasti. Velkou roli
hraje prostředí.
Rozvoj schopností je urychlován, katalyzován

5. Modely kognitivních složek (kognitivní modely)
•Zaměřují se na procesy zpracování informací (směr od 2. pol. 20. století)
•Oblast zájmu:
-čím se liší (kvalitativní rozdíly) např. vysoce nadané děti ve svém způsobu přijímání a zpracování
informací od dětí průměrně nadaných
-důležitý není ani tak výsledný, konečný produkt, ale spíše cesta k němu
•Kladení důrazu na IQ měření i QI (kvalita zpracovaných informací)
•Studium kvalitativních rozdílů v informačních procesech, porovnání nadaného dítěte s průměrně
nadaným dítětem.
•Klíčovým se stává způsob, cesta k cíli, nikoliv cíl (konečný produkt)
•Hermann Ruppel zjišťovat místo IQ navrhuje QI (kvalita informací)

•zpochybňuje měření inteligenčními testy, protože ty nejsou schopny měřit míru uplatnění jedince v
adaptaci na nové a neznámé situace
•nedostatek běžně užívaných testů inteligence: měří pouze jednu z více složek inteligence (stejně
jako např. Gardner)
•popisuje inteligenci jako schopnost učit se ze zkušenosti, dobře uvažovat, pamatovat si podstatné
informace a dobře zvládat požadavky každodenního života.
•definuje tři druhy nadání: analytické, syntetické, praktické
•úspěchu je dosaženo jen vyvážeností mezi těmito 3 složkami
•Poznámka: kniha R. J. Sternberg: Úspěšná inteligence
•
5. Modely kognitivních složek (kognitivní modely
•Robert J. Sternberg
Triarchická teorie
= multidimentionální konstrukt;  komponentová subteorie

•Analytické nadání umožňuje rozebrat problém a rozumět jeho částem. Lidé s analytickým nadáním jsou
úspěšní v klasických inteligenčních testech (klade se důraz na porozumění textu, řešení logických
matic, analogie, rychlost úsudku aj. )
•Syntetické nadání patrné u jedinců dobře zvládající adaptaci v nových situacích. Nemusí vynikat v
IQ testech, spíše často vidí v zadání hlubší souvislosti, které ostatní nevnímají
•Praktické nadání zahrnuje aplikaci jakýchkoli analytických či syntetických schopností do praxe
•Robert J. Sternberg

•Robert J. Sternberg
Pentagonální model (1993) rozvoje
intelektového nadání
Robert Sternberg - National Academy of Education

•Láska jestliže (podmíněná), musí se zasloužit, vyžaduje spoustu úsilí
•Láska protože (chci …), hrozba konkurence, pochybností, jak dlouho vydrží atd.
•Láska bez  podmínek (miluji tě a tečka)
•odevzdávám se tobě a přijímám tě za manželku (manžela). Slibuji, že ti zachovám lásku, úctu a
věrnost, že tě nikdy neopustím a že s tebou ponesu všechno dobré i zlé až do smrti (manželský slib)
•Láska je aktivní péče o život a růst toho, koho milujeme (Erich Fromm)
•Robert J. Sternberg

foto Láska je příběh: Nová teorie vztahů - Robert J. Sternberg Trojúhelníková teorie lásky | Umění
Milovat
Každá ze složek se určitým způsobem vyvíjí v čase.

•Robert J. Sternberg