Zátěž, trauma a krize v životě člověka
| PS 2024
instrukce, náměty k seminárnímu úkolu
Podmínkou k ukončení předmětu „Zátěž, trauma a krize v životě člověka“ je splnění seminárního
úkolu a poté jeho samostatné (tím mám na mysli – nikoli ve dvojicích či jiných n-ticích) prezentování (čas.
rozsah cca 15 až 20 min) v jednom prezentačním semináři/kolokviu (termíny jsou vypsané v ISu).
• Seminární úkol není potřeba odevzdávat v elektronické podobě, podmínkou je jeho „živá“ prezentace (podobně,
jak tomu bylo minulý semestr ve skupinkách v předmětu „Protektivní a rizikové psychosociální faktory duševního
zdraví“). Odevzdání úkolu (do odevzdávárny) je pouze nepovinné, se záměrem jeho sdílení se spolužáky.
Váš seminární úkol bude zaměřen výhradně empiricky1
(empirie – „zkušenost jako zdroj poznání“).
Provedete malý kvalitativní výzkum(ek), ilustrující některý/é z aspektů krize v životě člověka.
Současně se seznámíte se základními pojmy, vztahy a souvislostmi tohoto tématu prostřednictvím
stručných podpůrných textů v ISu - https://is.muni.cz/auth/el/ped/podzim2024/VZB32/ 2
(nebo jiné
literatury – např. uvedené jako „doporučená“), abyste mohli získanou zkušenost a výsledky svého
autentického zkoumání zasadit do teoretického kontextu (např. pojmenovat, o jaký druh krize se
jedná/jednalo, jak probíhala, jaké byly její příčiny, jaké byly rizikové či protektivní faktory, případné
následky atd. atd.). Používanými metodami při realizaci výzkum(k)u bude zejména rozhovor, u
některých úkolů je vhodná anketa … atp.). Vhodné pro tyto účely je zejména narativně biografické
interview – mrkněte třeba SEM, můžete použít i anketu (mezi vašimi vrstevníky např. – vhodné pro námět č. 2)
atd. atd. Jinými slovy – k takto tematicky zadanému úkolu se velmi hodí kvalitativní výzkumný
přístup, ovšem samozřejmě je možné postupovat i v rámci kvantitativního výzkumu (zpracování
ankety, dotazníku atp.), v tom případě vám doporučuji kombinovat oba přístupy (např. anketu
doplnit několika rozhovory apod.). Kvalitativní přístup osobně považuji za pro vás přínosnější (více
se tím naučíte ) a také za zajímavější.
Úkoly jsou zadány ve formě námětů, tzn. - není zde přesné zadání, ale u každého úkolu máte
velký „stupeň volnosti“ pro vlastní modifikaci, popř. pro vlastní nápad, úkoly můžete i
kombinovat (je samozřejmé, že se obsahově překrývají). Pokud si se svými modifikacemi či
nápady nejste jisti, budu ráda, když je se mnou prokonzultujete3
. Konzultovat můžete kdykoli
v průběhu práce na seminárním úkolu.
U úkolů (1) až (4) je stručně naznačen způsob jejich realizace, u následujících úkolů je způsob
obdobný – vždy se jedná o autentickou zkušenost konkrétního člověka (resp. více lidí), vámi
zaznamenanou, zpracovanou (pomocí teorie) a zprostředkovanou (spolužákům při páteční
prezentaci).
1
Tentokrát (na rozdíl od předmětu „Protektivní a rizikové psychosociální faktory duševního zdraví“, který většina z vás absolvovala,
kde byla možnost vybrat si i úkol zaměřený teoreticky) bude seminární úkol zaměřen výhradně empiricky, což je vzhledem k živosti
tématu „krize …“ bezesporu přínosnější.
2
Jako zdroj nejzákladnějších informací k tématu doporučuji stručnou prezentaci |1| a stručný text |2|.
3
Kdykoli mailem: prokopova@ped.muni.cz
Náměty k seminárnímu úkolu:
(1) Krize s odstupem let
(dvojí aspekt krize – s časovým odstupem krize nejen negativní, způsoby zvládání, faktory, dynamika … atd.)
Retrospektivní rozhovor se seniorem, v němž půjde zejména o vystižení toho, jak vnímá starý člověk s odstupem
různá bolavá místa své životní cesty, co mu pomohlo v nejtíživějších chvílích, co event. naopak ublížilo atp. Pokud máte
možnost rozhovoru s více seniory, je možné též zaměřit se na srovnání jejich různých zkušeností (např. v souvislosti
s osobnostními charakteristikami).
(2) Krize a její zvládání
Rozhovory s vrstevníky, klíčové otázky - např. co kdo považuje za největší krizi ve svém životě, jak se kdo s touto krizí
vyrovnal, co je/bylo nejtěžší na jejím zvládnutí/zvládání, co/kdo komu nejvíce pomáhá v tíživých situacích atp. Půjde
zejména o vystižení jak rozdílnosti, tak i společných znaků prožívání krize a jejího zvládání, a to ve vrstevnické věkové
skupině.
(3) Krize a alkohol či jiná závislost4
Rozhovor s člověkem, který se stal závislým na alkoholu v souvislosti s nějakou krizí (ať už akutní – konkrétní
trauma – nebo chronickou – dlouhodobá traumatizace). Může jít o člověka, který dosud svou závislost nepřekonal nebo
o člověka, který ji naopak překonal. Zde půjde zejména o vystižení souvislosti krize a etiologie závislosti, dále o
dynamiku celého procesu, případně také o motivaci k abstinování, prognostickou rozvahu atd.
(4) Komunitní krize
Zde se nabízí vysoce aktuální téma: Např. komunitní (bohužel právě aktuální) krize v souvislosti s povodněmi,
epidemická krize - covid-19, krize spojená s děním na Ukrajině…). Můžete např. zjišťovat, jak kdo (vaši vrstevníci či lidé
různého stáří, celé rodiny atd. atd.) prožívají krizi, která různým způsobem a v různé míře zasahuje do života
(pravděpodobně) nás všech, jakým způsobem se různí lidé s touto situací vyrovnávají atp.
(5) „Odložená bolest“ (PTSD – posttraumatická stresová porucha)
(6) Chronická krize (traumatizace)
(7) Syndrom vyhoření (specifická krize u pomáhajících profesí)
(8) Krize v partnerském vztahu
(9) Krize a rodina
(10) Krize jako bod obratu (posttraumatický růst)
(11) Vlastní námět či vlastní modifikace námětu z nabídky
Jakmile si vyberete úkol (event. po mail-konzultaci se mnou),
sdělte mi (každý z vás sám za sebe) nejpozději do 15. října na adresu:
prokopova@ped.muni.cz
→ které téma jste si zvolili, popř. jak hodláte to či ono téma modifikovat,
případně i vámi navrhované další – nové téma.
Možná, že jsem něco napsala nejasně nebo nenapsala vůbec, klidně se na mě obraťte
mailem kdykoli s jakoukoli otázkou!!
Přeji vám, abyste si úkol dobře zvolili
a aby pro vás byl obohacením,
těším se na setkání s vámi
a všechny vás zdravím,
Alice Prokopová
4
Popř. i jiná závislost či jiné látky, přičemž alkohol patří stále mezi nejčastěji užívané látky při pokusech o „samoléčbu“ psychické
bolesti.
Kvalitativní výzkum(jen stručné základní informace)
• O co jde?
Při kvalitativním přístupu k výzkumu je cílem hlouběji porozumět lidskému chování, zkušenostem, prožitkům,
myšlenkám, motivacím, jevům atp. Výzkumník se snaží odkrývat význam informací, kromě otázky „CO?“ jej
zajímá i „PROČ?“. Na rozdíl od kvantitativního přístupu probíhá sběr a analýza dat nenumericky.
• Jak získat data (metody sběru dat)?
Rozhovor: Polostrukturované nebo nestrukturované rozhovory, kladení otevřených otázek – pro možnost
volného vyjádření.
Pozorování: Sledování účastníků v jejich přirozeném prostředí.
Analýza dokumentů a textů a jiných výtvorů: Zkoumání písemných materiálů (deníky, dopisy, oficiální
dokumenty…), obrázků nebo multimediálních materiálů atd.
Focus groups: Moderované skupinové diskuse, probírání určitého konkrétního tématu („ohnisko“), zjišťování
zkušeností, postojů, názorů, reakcí účastníků i celkové skupinové dynamiky.
• Jak analyzovat data (metody analýzy dat)?
Kódování: Odkrývání hlubších významů pomocí kódů, které reprezentují klíčové myšlenky, témata, a to na
základě seskupování pojmů, myšlenek, témat atd. (kategorizace).
Tematická analýza: Identifikace a analýza opakujících se témat v datech.
Narativní analýza: Studium osobních příběhů, vyprávění…
Zakotvená teorie: Přístup, který vytváří/vyvíjí teorie na základě dat, která jsou průběžně sbírána a
analyzována („teorie vycházející z dat“).
• Výhody a (relativní) nevýhody kvalitativního přístupu
V kvalitativním výzkumu
- lze jít do hloubky zkoumaného problému („pod povrch věcí“),
- lze vnímat očima různých lidí (rozšíření perspektivy),
- mohou být zachyceny různé skryté významy (které nezachytí ankety či statistiky),
- sledujeme lidi a jejich projevy v přirozeném prostředí,
- navíc – kvalitativní výzkum může inspirovat k nalézání nových hypotéz.
Určitými relativními nevýhodami jsou např.
- subjektivita (vedoucí k případnému zkreslení),
- obtížná (omezená, diskutabilní) generalizace výsledků
- a také časově náročný proces sběru a analýzy dat.
• Užitečné odkazy
 Kolektiv autorů: Metodika ke zpracování závěrečné práce pro vybrané nelékařské zdravotnické obory
 Jan Hendl: Kvalitativní výzkum