Koronavirus COVID-19
PharmDr. Karel Vašut, Ph.D., PharmDr. MVDr. Vilma Vranová, Ph.D.
Ústav aplikované farmacie, Farmaceutická fakulta VFU Brno
Upozornění: Dané informace jsou určeny pouze odborné veřejnosti – lékařům a farmaceutům
Koronaviry jsou rodinou virů, které obvykle způsobují respirační onemocnění. Patří k
nim viry, které způsobují běžné nachlazení a závažnější onemocnění, jako je respirační
syndrom na Středním východě (MERS-CoV) a syndrom těžkých akutních dýchacích cest
(SARS-CoV).
Onemocnění koronavirem označované jako SARS-CoV-2 nebo nověji COVID-19
(COrona VIrus Disease 2019) se objevilo poprvé na začátku prosince 2019 v čínské provincii
Chu-pej, v níž se nachází jedenáctimilionové město Wu-chan. Odsud se poté rozšířil do
celého světa.
(Image: © Shutterstock)
V současné době lze na internetu a v médiích získat spoustu dezinformací a falešných
zpráv. V následujícím přehledu jsme se pokusili zrekapitulovat situaci a doplnit několik
informací o možné terapii či prevenci tohoto onemocnění. Nicméně za optimální terapii je
zodpovědný vždy ošetřující lékař a následující informace nemohou nahradit konzultaci
s lékařem resp. Krajskou hygienickou stanicí. https:\\www.szu.cz/knihovna/hygienicke-
stanice-a-zdravotni-ustavy
Zde si dovolujeme uvést několik nepravdivých informací získaných na internetu,
Facebook, YouTube a Twitter atd., které se podle dostupných informací nezakládají na
pravdě:
1. Falešná zpráva, že americká vláda již vytvořila a patentovala vakcínu pro koronaviry
před několika lety, sdílená s několika tisíci uživateli Facebooku.
2. Naprosto nesmyslné je tvrzení, že „koronavirus unikl omylem z nějaké výzkumné
laboratoře“, případně byl úmyslně vypuštěn.
3. Při léčbě infekcí koronavirem je vhodné užívat vysoké dávky vitamínu C
4. Falešné zprávy (tzv. Hoaxy) o účinnosti některých doplňků stravy, které nejsou
podloženy žádnými odbornými studiemi.
5. Virus se může přenést pomocí zásilek z Číny
Pro uvážlivé hodnocení situace s výskytem koronaviru a jeho nebezpečnosti lze dobře
využít informace z Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) v USA. Podle jeho údajů
onemocnělo v letošním roce v USA na běžnou chřipku asi 40 miliónu lidí, z nichž 40.000
zemřelo. Tyto počty doposud nebyly na celém světě koronavirem COVID-19 překonány ani
v počtu nakažených, ani v počtu úmrtí. Ke stejnému datu bylo infekcí COVID-19 celosvětově
nakaženo 125.000 pacientů a zemřelo 4.500 nakažených.
Na níže uvedených odkazech lze zjistit aktuální výskyt koronaviru a počty nakažených
osob.
https://www.gisaid.org/epiflu-applications/global-cases-covid-
19/?fbclid=IwAR2kGiNwHECBKzAtYx6VBieGA8KEnUeOo20Fe2KjBQHTaf--
xw9ozPZnvqY
https://www.cdc.gov/coronavirus/2019-nCoV/index.html
Přenos a prevence přenosu
Koronavirus se přenáší z člověka na člověka po úzkém kontaktu. Jedná se o tzv.
kapénkovou infekci, která je přenášena vzduchem. Šíří se kapénkami až na vzdálenost 4 - 5
m, setrvává na površích, kde zůstává infekční ještě několik hodin. Vstupní branou do
organismu je ústní a nosní dutina a také oční sliznice.
Jako základní ochranné pomůcky by měly tedy být používány respirátory třídy FFP3,
latexové jednorázové rukavice a speciální brýle či masky chránící dokonale oči.
Při vyloučení močí může virus přežívat dva dny. Při vyloučení stolicí asi týden.
Nicméně podle zkušeností s viry ptačí chřipky a SARS jsou tyto viry velmi citlivé k
dezinfekci chlorem i UV zářením, proto nehrozí kontaminace pitné vody.
Pro účinnou desinfekci se doporučuje používat virucidní gely, mýdla a roztoky. Pro
osobní hygienu rukou je rovněž dostačující správně provedené mytí rukou zásaditým mýdlem
po dobu min. 40 sekund. Alkoholové desinfekční přípravky by měly obsahovat minimálně
60% ethanolu, lihobenzínu nebo izopropylalkoholu. Velmi účinný je rovněž 0,1% roztok
chlornanu sodného (SAVO), případně 0.05-0.2% roztok benzalkonium chlorid nebo 0,5%
roztok peroxidu vodíku. 1
Příznaky
U infikovaných lidí se příznaky onemocnění projeví v průměru za 5–6 dní; inkubační
doba se však pohybuje od 1 do 14 dnů.
Průběh onemocnění COVID-19 může být asymptomatický až závažný s pneumonií a
úmrtím. Analýzou dostupných dat od pacientů s COVID-19 bylo zjištěno, že u přibližně 80%
případů probíhá onemocnění s lehkým průběhem, bez pneumonie nebo s nezávažnou
pneumonií a většina nemocných se zotavuje. U 14 % pacientů s COVID-19 je evidován
závažný průběh onemocnění a 6 % případů má kritický průběh onemocnění. Převážná většina
nejzávažnějších průběhů onemocnění a úmrtí se vyskytla u starších osob a osob s jiným
základním chronickým onemocněním. Nejčastěji hlášeným klinickým příznakem u
hospitalizovaných pacientů je horečka, dále kašel, dušnost, myalgie a únava. Typické jsou i
snížené hladiny T-lymfocytů, zjištěné u 45 % pacientů. Méně častými příznaky mohou být
průjem a zvracení.
Typické příznaky a symptomy zaznamenané u více než 50.000 pacientů: horečka
(87,9 %), suchý kašel (67,7 %), únava (38,1 %), produkce hlenu (33,4 %), dušnost (18.6 %),
bolest v krku (13,9 %), bolest hlavy (13,6 %), myalgie nebo bolesti kloubů (14,8 %), zimnice
(11,4 %), nausea a zvracení (5,0 %), rýma (4,8 %), průjem (3,7 %).
Více informací naleznete na https://ourworldindata.org/coronavirus
Diagnózu je ale vždy nutné potvrdit specifickým diagnostickým testem na koronavirus
(PCR test). 2,3,4
Rizikové skupiny pacientů
Skupinu s nejvyšším rizikem komplikací a úmrtí představují pacienti ve věku nad 60
let a pacienti s primárními onemocněními jako je hypertenze, diabetes mellitus,
kardiovaskulární onemocnění, chronické respirační onemocnění (astma, CHOPN…),
imunodeficientní a onkologičtí pacienti.
Infekce u dětí se zdá být poměrně vzácná a její průběh mírný. Pouze 2,4 % ze všech
potvrzených případů tvořily děti ve věku do 19 let. Velmi malá část ve skupině do 19 let pak
měla závažný (2,5 %) či kritický průběh nemoci (0,2 %).
Těhotné ženy nejsou podle doposud dostupných informací ohroženy koronavirem více
než běžná populace a rovněž u nich nebyl zaznamenán vážnější průběh onemocnění než u
běžné populace. Je předpoklad, že stejně jako u viru chřipky, není teratogenní resp. doposud
nebyla potvrzena možná teratogenita. 5,6
Terapie
Pro infekci COVID-19 není vyzkoušená žádná specifická antivirová léčba. Lidé
infikovaní koronavirem by měli zahájit symptomatickou léčbu, zmírňující příznaky této
infekce. Léčba je vždy individuální a vychází z konkrétních potřeb pacienta.
V Číně jsou v kauzální terapii koronaviru zkoušena různá antivirotika, nicméně
doposud chybí informace o jejich úspěšnosti. Mnohá z těchto léčiv jsou zatím dostupná pouze
v některých stádiích klinického zkoušení. Konkrétně se jedná o tyto léčivé látky – Actemra,
Galidesivir, Lopinavir, Oseltamivir, Remdesivir, Regeneron a další.
Několik firem se snaží vyvinout účinnou vakcínu, ať už de novo nebo modifikací
vakcín proti MERS apod. Dle dostupných informací však mohou být teoreticky dostupné
nejdříve na konci letošního roku.
Podle studií využívají koronaviry k napadení buňky v lidském těle receptoru na
enzymu angiotensin konvertázy (ACE2), který je spojen s aminokyselinovým transportérem.
Přes ACE2 se koronavir dostane do napadené buňky. Angiotenzin konvertující enzym 2 byl
identifikován jako funkční hostitelský receptor pro koronaviry včetně COVID-19.
COVID-19 infekce se spouští vazbou spike proteinu viru na ACE2, který je vysoce
exprimován na srdci a plicích. COVID-19 napadá zejména alveolární epiteliální buňky v
plicích, což vede k respiračním symptomům. Tyto symptomy jsou závažnější u pacientů s
kardiovaskulárními onemocněními. Z výše uvedeného vyplývá zajímavá úvaha, že jednou
z možných terapeutických alternativ mohou představovat sartany (antagonisté angiotenzinu 2,
blokátory receptorů pro angiotenzin). V praxi byl úspěšně zkoušen losartan. Nicméně je
potřeba více studií a pacientů pro potvrzení této skutečnosti. 7,8,9
Další možností léčby představuje chlorochin. Chlorochin je antimalarikum používané
i u léčby revmatoidní artritidy a lupus erythematodes. Je to levné a bezpečné léčivo, proto by
mohlo být dobře klinicky aplikovatelné. V prvotních in vitro studiích chlorochin blokoval
COVID-19 infekci již při nízkých koncentracích. Více než 100 pacientů v několika klinických
studiích v čínských nemocnicích demonstrovalo efektivitu chlorochinu při inhibici exacerbace
zápalu plic, zlepšení nálezů v plicích a zkrácení průběhu onemocnění. Závažné nežádoucí
reakce pacientů nebyly zaznamenány. 10,11
V rutinní léčbě se nedoporučuje podávat glukokortikoidy. V emergentních situacích,
jako je SpO2 <90 %, se potom podává intravenózně dexamethason 5–10 mg nebo
methylprednisolon 40–80 mg. 12
Podpůrná terapie
K podpůrné léčbě se využívají běžně dostupné léky, množství symptomů onemocnění
COVID-19 se dá úspěšně léčit. Vysokou účinnost léčby potvrzuje na svých stránkách i
Světová zdravotnická organizace. Analgetika antipyretika, expektorancia atd. není nutno
zmiňovat, zaměříme se dále na protivirově působící volně prodejná léčiva.
Lékořice hladká (Glycyrrhiza glabra)
V roce 2003 proběhla studie, porovnávající účinnost ribavirinu, 6-azauridinu,
pyrazofurinu, kys. mycophenolové a glycyrrhizinu proti dvěma kmenům koronaviru (FFM-1
and FFM-2) získaných od pacientů se SARS. Glycyrrhizin byl nejúčinnější v inhibici
replikace virů. Glycyrrhizin také inhiboval adsorpci a penetraci virů do buněk.
Nabízí se tak možnost využití extraktů lékořice k pomocné léčbě COVID-19.
Nejsnazší cestou je magistraliter příprava Mixtury solvens (Rp. Ammonii chloridi 2,5;
Liquiritiae extracti sicci2,5; Aquae conservantis 95,0; M.f. sol., ad vitr. fusc.; D.S. 3-4 x
denně 1 polévkovou lžíci v teplém čaji). Komplikací je, že extraccum liquiriae je v současné
době ve výpadku. 13, 14
Pelargonium sidoides
Antivirový účinek EPs® 7630 je založen na inhibici replikace virů. Extrakt potlačuje
proliferaci virů, a tak působí proti šíření infekce. Doplňkový antivirový účinek EPs® 7630 se
zakládá na modulaci nespecifického imunitního systému. In vitro studie ukazují účinnost vůči
influenza A viru (H1N1, H3N2), lidskému respiračnímu syncyciálnímu viru, lidskému
koronaviru typu HCo-229E, parainfluenza viru a coxsackie viru.
Studie nebyly prováděny se SARS-CoV-2, žádný lék nemá doposud studie na to, že je účinný
proti koronaviru COVID-19. Pelargonium sidoides může zmírnit průběh, zabránit sekundární
infekci apod., nelze ho však pokládat za kauzální terapii COVID–19. 15
Hořec drsný (Gentiana scabra)
Několik studií prokázalo, že extrakt z kořene hořce drsného (Gentiana scabra)
inhibuje replikaci SARS-CoV. V ČR registrované léčivo Sinupret, obsahující extrakty z kořen
z hořce žlutého, květů černého bezu, nati verbeny, květů prvosenky a natě šťovíku
vykazovaly ve studiích účinnost vůči influenza A, Chile 1/83 (H1N1) viru (FluA), původci
prasečí chřipky A/California/07/2009 (H1N1) (pFluA), původci parainfluenzy typu 3 (Para 3),
lidskému respiračnímu syncyciálnímu viru, rhinoviru typu B (HRV 14), coxsackie viru
subtypu A9 (CA9) a adenoviru C subtypu 5 (Adeno 5). Studie nebyly prováděny se SARSCoV-2,
léčivo může zmírnit průběh onemocnění, zabránit sekundární infekci apod., nelze ho
však pokládat za kauzální terapii COVID–19. Tyto informace platí pro originální léčivo,
složení doplňků stravy není známé; přestože se často odvolávají na klinické studie
originálních léčiv. 16,17
Vitamín D
Studie jednoznačně prokazují vliv nedostatku vitamínu D na snížení obranyschopnosti
organismu. Vitamin D je zásadní aktivátor adaptivní imunitní odpovědi a bez dostatečného
zásobení vitaminem D se T-lymfocyty při předložení antigenu neaktivují. V momentu, kdy je
T-lymfocytům prezentován cizí antigen, hledají přítomnost vitaminu D, a není-li v
dostatečném množství v okolí přítomen, T-lymfocyty nejsou schopny se aktivovat.
Vliv suplementace vitaminu D při akutních onemocněních respiračního traktu, ale i
jako prevence těchto onemocnění, je podpořen několika studiemi a obzvláště v zimním
období je jednoznačně doporučován. 18,19
Další možná pomocná léčiva a doplňky stravy, které by měly mít pozitivní efekt na
prevenci, ale i při terapii onemocnění koronavirem COVID-19, jsou uvedeny níže.
Neexistuje k nim sice dostatek studií, nicméně při volbě vhodného přípravku pro
pacienty bychom měli upřednostňovat tyto látky v doporučených dávkách. 20, 21, 22
N-Acetylcystein v denní dávce 1 200–1 800 mg
Selen v denní dávce 50-100 mcg
Zinek v denní dávce 30-50 mg
Beta Glukan v denní dávce 250-500 mg
Závěrem
1. Jakmile poznáte, že vám je tak nějak divně, a jakmile na sobě zjistíte horečku, zůstaňte doma a vlezte do
postele, ale hlavně nechoďte mezi lidi a nedýchejte jim pod nos, hekajíce a bědujíce, že máte chřipku. Každý,
kdo si svým bližním naříká, že má chřipku, zaslouží jednu do zad, ne proto, že je vůbec protiva, ale proto, že
chřipku nebo rýmu roznáší.
2. Když už marodíte, vemte si dobrou knížku a čtěte, abyste aspoň nestonali nadarmo.
3. Posléze neříkejte každé rýmě, kašli, angíně, katarům, bolení hlavy a jiným svízelům, že je to chřipka.
Zbytečně jí tím děláte reklamu a ztěžujete život všem hypochondrům, kteří náhodou ještě kašel nebo rýmu
nemají a bojí se skoro dýchat, aby nevdechli nějakého toho Pfeifferova bacila nebo jaký neřád. Čím míň se bude
o chřipce povídat, tím dřív přejde – už z nedostatku veřejného zájmu.
Lidové noviny 29. 1. 1931
Karel Čapek
1. G. Kampf, D. Todt , S. Pfaender , E. Steinmann. Persistence of coronaviruses on inanimate
surfaces and their inactivation with biocidal agents Journal of Hospital Infection 104 (2020).
2. http://www.szu.cz/tema/prevence/epidemie-onemocneni-vyvolaneho-novym-koronavirem-
2019-covid
3. Gostic K, Gomez AC, Mummah RO, Kucharski AJ, Lloyd-Smith JO. Estimated effectiveness
of symptom and risk screening to prevent the spread of COVID-19. Elife. 2020;9:e55570.
Published 2020 Feb 24. doi:10.7554/eLife.55570
4. Min Cao, Dandan Zhang, Youhua Wang, Yunfei Lu, Xiangdong Zhu, Ying Li, Honghao
Xue, Yunxiao Lin, Min Zhang, Yiguo Sun, Zongguo Yang, Jia Shi, Yi Wang, Chang Zhou,
Yidan Dong, Ping Liu, Steven M Dudek, Zhen Xiao, Hongzhou Lu, Longping Peng. Clinical
Features of Patients Infected with the 2019 Novel Coronavirus (COVID-19) in Shanghai,
China. medRxiv 2020.03.04.20030395; doi: https://doi.org/10.1101/2020.03.04.20030395
5. Huang, C., Wang, Y., Li, X., Ren, L., Zhao, J., Hu, Y., Zhang, L., Fan, G., Xu, J., Gu, X., et
al. (2020). Clinical features of patients infected with 2019 novel coronavirus in Wuhan,
China. The Lancet 395, 497–506.
6. Report of the WHO-China Joint Mission on Coronavirus Disease 2019 (COVID-19).
7. Gurwitz D.: Angiotensin receptor blockers as tentative SARS-CoV-2 therapeutics. Drug
Dev Res. 2020;1–4.
8. Wan, Y., Shang, J., Graham, R., Baric, R.S., and Li, F. (2020). Receptor recognition by
novel coronavirus from Wuhan: An analysis based on decade-long structural studies of SARS.
J. Virol.
9. Zheng, Y.-Y., Ma, Y.-T., Zhang, J.-Y., and Xie, X. (2020). COVID-19 and the
cardiovascular system. Nat. Rev. Cardiol. 1–2.
10. Gao, J., Tian, Z., and Yang, X. Breakthrough: Chloroquine phosphate has shown
apparent efficacy in treatment of COVID-19 associated pneumonia in clinical studies.
11. Wang, M., Cao, R., Zhang, L., Yang, X., Liu, J., Xu, M., Shi, Z., Hu, Z., Zhong, W., and
Xiao, G. (2020). Remdesivir and chloroquine effectively inhibit the recently emerged novel
coronavirus (2019-nCoV) in vitro. Cell Res. 30, 269–271.
12. Jinnong Zhang†, *Luqian Zhou†, Yuqiong Yang†, Wei Peng, Wenjing Wang, Xuelin
Chen. Therapeutic and triage strategies for 2019 novel coronavirus disease in fever clinics.
Published Online February 13, 2020 https://doi.org/10.1016/ S2213-2600(20)30071-0
13. J Cinatl, B Morgenstern, G Bauer, P Chandra, H Rabenau, H W Doerr. Glycyrrhizin, an
active component of liquorice roots, and replication of SARS-associated coronavirus. THE
LANCET• Vol 361 • June 14, 2003
14. F Chen, K.H Chan, Y Jiang, R.Y.T Kao, H.T Lu, K.W Fan, V.C.C Cheng, W.H.W Tsui,
I.F.N Hung, T.S.W Lee, Y Guan, J.S.M Peiris, K.Y Yuen. In vitro susceptibility of 10 clinical
isolates of SARS coronavirus to selected antiviral compounds. Journal of Clinical Virology,
Volume 31, Issue 1,2004, Pages 69-75, ISSN 1386-6532,
https://doi.org/10.1016/j.jcv.2004.03.003.
15. Martin Michaelis, Hans Wilhelm Doerr, Jindrich Cinatl Jr. ∗ Investigation of the
influence of EPs® 7630, a herbal drug preparation from Pelargonium sidoides, on
replication of a broad panel of respiratory viruses. Phytomedicine 18 (2011) 384–386
16. Kampo Medicines for Infectious Diseases. Akihiko Komuro, Niigata University of
Pharmacy and Applied Life Sciences, Niigata, Japan
17. B. Glatthaar-Saalmüllera,b, U. Rauchhausc, S. Rodec, J. Haunschildc, A. Saalmüllerb,
Antiviral activity in vitro of two preparations of the herbal medicinal product Sinupret®
against viruses causing respiratory infections. Phytomedicine 19 (2011) 1– 7
18. Martineau Adrian R, Jolliffe David A, Hooper Richard L, Greenberg Lauren, Aloia John
F, Bergman Peter et al. Vitamin D supplementation to prevent acute respiratory tract
infections: systematic review and meta-analysis of individual participant data BMJ 2017; 356
:i6583
19. Charan J, Goyal JP, Saxena D, Yadav P. Vitamin D for prevention of respiratory tract
infections: A systematic review and meta-analysis. J Pharmacol Pharmacother.
2012;3(4):300–303. doi:10.4103/0976-500X.103685
20. M.F. McCarty and J.J. Di Nicolantonio, Nutraceuticals have potential for boosting the
type 1 interferon response to RNA viruses including i..., Progress in Cardiovascular Diseases,
https://doi.org/10.1016/j.pcad.2020.02.007
21. Tanita Dharsono, Karolina Rudnicka, Manfred Wilhelm & Christiane Schoen (2019)
Effects of Yeast (1,3)-(1,6)-Beta-Glucan on Severity of Upper Respiratory Tract Infections: A
Double-Blind, Randomized, Placebo-Controlled Study in Healthy Subjects, Journal of the
American College of Nutrition, 38:1, 40-50, DOI: 10.1080/07315724.2018.1478339
22. A. Garozzo, G. Tempera, D. Ungheri, R. Timpanaro, A. Castro. N-acetylcysteine
synergizes with oseltamivir in protecting mice from lethal influenza infection
Int J Immunopathol Pharmacol, 20 (2) (2007 April), pp. 349-354