Stabilitní studie léčivých přípravků I
Metody hodnocení a formulační
dokumentace léčivých přípravků
Základní definice použitých termínů
 Stabilitou se rozumí vlastnost léčivé látky nebo léčivého
přípravku zachovat si v přípustných mezích, po určitou dobu a
za určitých podmínek skladování stejné jakostní znaky.
 Stabilitní studie je soubor testů, které sledují stabilitu léčivé
látky nebo léčivého přípravku za definovaných podmínek.
 Šarže je množství výrobku vyrobené nebo připravené najednou
v jednom výrobním cyklu (postupu). Základním znakem šarže je
její stejnorodost.
 Doba použitelnosti je doba, po kterou je léčivý přípravek
stabilní a má požadovanou jakost a účinnost.
 Re-testovací doba je doba, po kterou léčivá látka uchovávaná
za předepsaných podmínek vyhovuje specifikaci. Po uplynutí
této doby je možné použít léčivou látku pro výrobu léčivého
přípravku, musí však být před tím analyzována na shodu se
specifikací a musí být použita okamžitě.
Základní definice použitých termínů
 Doba exspirace je datum ukončení doby použitelnosti. Použití
produktu po uplynutí tohoto data může mít za následek nižší obsah
léčivé látky v jedné dávce dané lékové formy než je uvedeno na
obalu. Může být ovlivněna i biologická dostupnost, v určitých
případech může být ohroženo zdraví pacienta (např. vznik toxických
rozkladných látek).
 Klimatické podmínky jsou soubor klimatických vlivů působících
na léčivý přípravek (např. teplota, vlhkost vzduchu, záření).
 Stabilitu indikující metodologie jsou kvantitativní analytické metody
založené na charakteristických chemických, fyzikálních a
biologických vlastnostech jednotlivých léčivých látek. Tyto metody
mají schopnost odlišit léčivou látku od jejích rozkladných produktů
tak, že množství léčivé látky může být v kterémkoliv časovém bodě
přesně změřeno.
 Podpůrná data jsou již publikované údaje, literární odkazy, lékopisné
informace, informace z vývoje, které slouží např. k navržení doby
použitelnosti nebo skladovacích podmínek.
Účel stabilitních studií
 účelem je stanovit podmínky skladování a uchovávání, vhodný
obalový materiál a dobu použitelnosti přípravku
 sledování stability je důležité k zajištění kvalitního, bezpečného
a účinného přípravku po celou dobu použitelnosti
 podklad pro vytvoření studie:
 ICH předpisy (International Conference on Harmonisation – Harmonised
Tripartite Guideline) - rámcové údaje pro požadavky na stabilitní testy
v Evropě, USA a Japonsku
 nařízení SÚKLu
 organizační směrnice a standardní operační postupy (SOP) jednotlivých
firem provádějících stabilitní studie, které z mezinárodních předpisů a
nařízení SÚKLu vychází.
Důvody zakládání stabilitních studií
 Léčivá látka:
 Léčivá látka nově zaváděná do výroby
 Změna technologie výroby
 Změna vnitřního obalu
 Prodloužení doby použitelnosti
 Pravidelné monitorování léčivé látky
 Léčivý přípravek:
 Léčivý přípravek nově zaváděný do výroby
 Žádost o povolení klinického zkoušení
 Registrace přípravku
 Změna složení přípravku
 Změna vnitřního obalu přípravku
 Změna technologie výroby
 Prodloužení registrace přípravku
 Prodloužení doby použitelnosti
Důsledky nestability léčivých látek a
léčivých přípravků
 Snížení množství léčivé látky – často se udává, že pokud
obsah léčivé látky klesne během testů pod 95 % původního
množství, má léčivý přípravek nevyhovující kvalitu.
 Zvýšení koncentrace léčivé látky – v některých případech
může vlivem poklesu množství pomocných látek (např.
odpařením rozpouštědla) dojít ke zvýšení koncentrace léčivé
látky.
 Změny biologické dostupnosti – např. u tablet může dojít
k tvrdnutí povrchu a tím i ke změnám biologické dostupnosti.
 Změny obsahové stejnoměrnosti – projevuje se hlavně
u suspenzí důsledkem sedimentace částic.
 Ztráta mikrobiologické nezávadnosti – v současnosti,
přestože u všech lékových forem není požadována sterilita,
jsou testy mikrobiologické nezávadnosti vždy prováděny.
Důsledky nestability léčivých látek a
léčivých přípravků
 Změna vzhledu lékové formy – nestandardní variabilita,
např. při lisování laktosy a léčivé látky obsahující
aminoskupinu vznik žlutých nebo hnědých skvrn - většinou
beze změny účinnosti nebo biologické dostupnosti, ale může
negativně ovlivnit „compliance“ pacienta.
 Vznik toxických rozkladných produktů - rozkladné produkty
musí být náležitě identifikovány a popsány, stanoveny limity
pro propuštění přípravku.
 Ztráta integrity obalu
 Změny v kvalitě označení (štítek) – označení je velmi
důležitý element přípravku - informace o identitě, použití a
bezpečnosti, např. průnik barvy ze štítku do léčivého
přípravku.
Stabilitní studie a registrace
 součástí registrační dokumentace Protokol o stabilitě.
 Protokol o stabilitě obsahuje :
 Název přípravku, výrobce
 Množství léčivé látky a lékovou formu
 Číslo a velikosti zkoušených šarží, datum a místo výroby
 Složení zkoušených šarží
 Výrobce léčivé látky
 Popis vnitřního obalu
Stabilitní studie a registrace
 V Protokolu o stabilitě musí být:
 limity pro jednotlivé zkoušky platné během doby
použitelnosti (shelf-life specification)
 popis metody, kterou se zkoušky prováděly (odkaz na
metodu popsanou v jiné části dokumentace, včetně
validace metody nebo přesný postup a validace metody
 výsledky zkoušek shrnuty přehledně do tabulek pro každou
šarži. V tabulce musí být uvedeny počáteční hodnoty,
výsledky získané během stabilitních zkoušek
v předepsaných intervalech a limity jednotlivých zkoušek.
 v závěru protokolu výsledky vyhodnoceny, komentovány a
na jejich základě vytvořeno doporučení pro uchování, druh
vnitřního obalu a dobu použitelnosti
Základní postupy při zkoušení stability
léčivých přípravků
1. Organoleptické hodnocení, fyzikální a chemické zkoušky
 Organoleptické hodnocení
 vzhled, zápach, barva, chuť, čirost (u roztoků)
 porovnání s barevnými standardy, rozpuštění lékové
formy a měřením zbarvení roztoků spektrofotometricky, aj.
 chuť - druh a stupeň chuti (např. stupeň kyselosti,
slanosti)
 po skladování převážně za pokojové teploty ve
stanovených časových intervalech
Základní postupy při zkoušení stability
léčivých přípravků
1. Organoleptické hodnocení, fyzikální a chemické zkoušky
 Fyzikální zkoušky
 parenterální roztoky - zkouška čirosti, ve které se hodnotí
případná vířivá sraženina a zákal vznikající reakcí roztoku se
skleněným obalem nebo uzávěrem nebo v důsledku jiných
chemických změn v roztoku
 suspenze - rychlost sedimentace, objem sedimentu, disoluční
profil léčivé látky a roztřepatelnost sedimentu
 polotuhé suspenzní lékové formy - konzistence, viskozita,
polymorfismus
 transdermální lékové formy - uvolňování léčivé látky
z přípravku
Základní postupy při zkoušení stability
léčivých přípravků
1. Organoleptické hodnocení, fyzikální a chemické zkoušky
 Fyzikální zkoušky
 emulzní lékové formy - změna velikosti částic, reologických
vlastností
 aerodisperze - objem dávky, netěsnost obalu, vlhkost,
velikost částic
 tablety - obsah vlhkosti, zkoušky mechanické odolnosti
(pevnost a oděr), zkouška rozpadu, disoluce
Základní postupy při zkoušení stability
léčivých přípravků
1. Organoleptické hodnocení, fyzikální a chemické zkoušky
 Chemické zkoušky
 vznik rozkladných produktů po oxidaci, hydrolýze a rozkladu
vlivem světla
 obsah účinné látky a vybraných pomocných látek, např.
konzervačních látek
 metody chromatografické (zvláště HPLC) a
spektrofotometrické
Základní postupy při zkoušení stability
léčivých přípravků
2. Fotostabilita
 cíl - vystavení produktu světlu nezpůsobí nepřípustné změny
v jeho vlastnostech
 na jedné šarži ve stadiu vývoje přípravku
 označení fotostability na obalu podle národních požadavků
(např. „uchovávat v původním obalu“)
 zdroj světla - výkon totožný s D65/ID65 emisním
standardem, např. umělé denní světlo fluorescenční lampy
kombinující viditelné a UV záření, xenonové nebo
halogenové lampy
 D 65 je mezinárodně schválený standard pro venkovní
světlo a je definován v ISO 10977. ID65 je ekvivalent
vnitřního osvětlení.
Základní postupy při zkoušení stability
léčivých přípravků
2. Fotostabilita
 UV lampa má vyzařovat paprsky o vlnových délkách od 320
do 400 nm s maximální energií při vlnové délce mezi 350 a
370 nm
 pro minimalizování místních teplotních změn - kontrola
teploty nebo test vzorku ve tmě za stejných podmínek
 různé doby expozice
 přímo bez obalu (pokud to není možné, tak v inertních
transparentních obalech), v primárním obalu a v obalu
určeném pro distribuci
 umístění vzorků tak, aby byly maximálně ozářeny
 po skončení ozáření testy validovanými metodami (fyzikální
nebo organoleptické změny, obsah rozkladných produktů)
Základní postupy při zkoušení stability
léčivých přípravků
3. Biologické a mikrobiologické zkoušky
 zkouška mikrobiologické nezávadnosti, zkouška sterility,
zkouška nepřítomnosti pyrogenů, zkouška na bakteriální
endotoxiny, zkouška na biologickou účinnost heparinu,
neomycinu, aj.
 Zkouška mikrobiologické nezávadnosti a zkouška sterility
 bakteriální kultivace
 Zkouška mikrobiologické nezávadnosti -u všech lékových
forem, pokud se neprovádí test sterility
 Zkouška sterility - u sterilních lékových forem
Základní postupy při zkoušení stability
léčivých přípravků
3. Biologické a mikrobiologické zkoušky
 Zkouška nepřítomnosti pyrogenů a zkouška na bakteriální
endotoxiny
 především u parenterálních přípravků
 nepřítomnost pyrogenních látek - na králících, po aplikaci
přípravku do ušní žíly, rektální teplota.
 zkouška na bakteriální endotoxiny (tzv. LAL – test) - reakce
lyzátu z amebocytů kraba a roztoku zkoumaného vzorku,
lyzát po styku s endotoxiny koaguluje a tvoří gel, specifická
citlivost na endotoxiny gramnegativních bakterií
Postupy řízení stabilitních studií
 nejdříve plán stabilitní studie (cíl, účel, rozsah zkoušek
a podmínky zkoušení - vzorky, skladovací podmínky, dobu
trvání, výběr stabilitu indikujících parametrů, jejich limity,
testovací metody, referenční materiál)
 rozsah zkušebních metod z vlastností léčivé látky
 metody popsané i alternativní (vhodné pro hodnocení
produktu po výrobě i po změnách v průběhu testovacích
podmínek, tzv. metody stabilitu indikující)
 stabilitu indikující metody – schopny kvantitativně odlišit
léčivou látku od degradačních produktů, validované
Postupy řízení stabilitních studií:
Výběr šarží
 na laboratorních nebo pilotních šaržích
 do registrační dokumentace se předkládá studie na 2-3
(podle charakteru přípravku) pilotních šaržích (šarže o
velikosti minimálně desetiny komerční šarže, ale ne méně
než 100 000 jednotek u tuhých perorálních lékových forem).
 V případě, že se jedná o:
a) stabilní léčivou látku a běžnou lékovou formu – nejméně
na 2 pilotních šaržích
b) nestabilní léčivou látku nebo kritickou lékovou formu
(např. lékové formy s řízeným uvolňováním) – nejméně třech
šaržích - 2 pilotních, jedna může být menší (25 000 – 50 000
jednotek)
Postupy řízení stabilitních studií:
Výběr šarží
 Léčivá látka je považována za stabilní - vyhovuje
specifikaci (obsah nesmí klesnout pod 95% původního
obsahu, ...) po dobu dvou let při 25°C a 60% RH a po dobu 6
měsíců při 40°C a 75%
 Jak se pozná labilní léčivá látka? - po 2 týdnech
skladování ve výrobním obalu při 50°C a jakékoliv RH nebo
po 4 týdnech skladování při 40°C a 75% RH nebo 25°C, 60%
RH bez obalu nevyhovuje své specifikaci
 Po schválení registrace je výrobce povinen založit studii z
prvních tří výrobních šaržích