I SAMOLÉČBA ZVRACENÍ A PRŮJEM V DĚTSKÉM VĚKU - JAK MŮŽE POMOCI LÉKÁRNÍK Zvracení a průjem v dětském věku -jak může pomoci lékárník Hana Kotolová Ústav humánní farmakologie a toxikologie, Farmaceutická fakulta, Veterinární a Farmaceutická univerzita Brno Průjem a zvracení jsou velmi časté symptomy, se kterými se setkáváme u dětí. Obvykle mají gastrointestinální původ a infekční podklad, ale mohou mít také řadu dalších příčin, které jsou u dětí specifické, ale méně obvyklé než u dospělých. Základem léčby nekomplikovaného průjmu a zvracení je zajištění rehydratace a následné realimentace. Z volně prodejných léčiv můžeme doporučit adsorbencia, probiotika, u starších dětí střevní dezinficiencia a ve zvláštních případech i symptomaticky působící analogy opioidů. Lékaře kontaktujeme vždy, pokud se společně s průjmem a zvracením vyskytuje neklesající horečka, bolest hlavy, krev ve stolici, bolesti břicha, nebo se stav náhle zhorší. Klíčová slova: zvracení, průjem, samoléčení, volně prodejná léčiva. Vomiting and diarrhoea in children - how can the pharmacist help? Diarrhoea and vomiting are very frequent symptoms, which we may meet in children. Usually, they are caused by gastrointestinal disorders and have infectional base but they can have many other causes, which are in children specific but less common than in the adults. The base of the therapy of the non-complicated diarrhoea and vomiting is securing of rehydration and following realimentation. From the non-prescription drugs, we can recommend the intestinal adsorbents and probiotics, in older children intestinal disinfectants and in especial cases the analogues of opioids with symptomatic effects as well. Always we get on to the physician, if in association with the diarrhoea and vomiting there is a not-decreasing fever, headache, blood in the stool, abdominal pain or if the state get suddenly worse. Key words: vomiting, diarrhoea, self-medication, non-prescription drugs. Průjem Průjmová onemocnění patří celosvětově mezi nejčastější zdravotní problémy jak u dětí, tak u dospělých. Průjmem označujeme příliš časté vyměšování nezvykle řídké stolice, průjem se manifestuje třemi a více neformovanými až vodnaté řídkými stolicemi za den, nebo změnou obvyklého způsobu vyprazdňování. Důležitá je změna obvyklého způsobu vyprazdňování ve vyprazdňování častější, při kterém dochází ke změně obvyklé konzistence stolice a často je nucení na stolici naléhavé (1, 2). Při průjmových onemocněních dochází k různě velké ztrátě tekutin a minerálů, je porušeno vstřebávání vody a dalších látekze střeva zpět do krevního oběhu, v těžkých případech dochází i k poruše acidobazické rovnováhy. Manifestace průjmového onemocnění bývá často spojena i se zvracením, kterým se vodní a iontová dysbalance dále prohlubuje. Ztráta celkové tělesné vody vede k dehydrataci s následným kolapsem ažztrátou vědomí. Možností těžšího průběhu průjmového onemocněníjsou obecně ohroženy malé děti a děti s vážným onemocněním. Potřeba tekutin závisí i za klidového stavu na různých faktorech. Těmi jsou hmotnost, věk, tělesná aktivita, pocení apod. Obecně platí, že u dětíje potřeba tekutin větší než u dospělých. U dospělého je potřeba kolem 30-50 ml/kg/den. U malých dětí se toto množství zvyšuje až na 120-150 ml/kg/den. Spotřeba tekutin se zvyšuje při ztrátách tekutin z trávicího traktu (zvracení, průjem), v horku a při zvýšené teplotě (1-3). Průjmová onemocněníjsou obvykle vyvolána některým z infekčních agens, ale mohou mít také řadu příčin neinfekčních, které jsou u dětí ale méně obvyklé než u dospělých. Neinfekční - alimentární průjmy může způsobit dietní chyba, tj. nevhodně upravená strava, nebo nevhodné množství, nevhodná kombinace jídel (tuk, koření aj.), ale i zdravotní stav jedince, kdy na neobvyklou zátěž a stres může jedinec zareagovat podrážděním gastrointesti-nálního traktu s manifestací průjmu. KORESPONDENČNÍ ADRESA AUTORA: PharmDr. Bc. Hana Kotolová, Ph.D., kotolovah@vfu.cz Cit. zkr: Prakt. lékáren. 2016; 12(6): 244-247 Ústav humánní farmakologie a toxikologie, Farmaceutická fakulta, Článek přijat redakcí: 8. 8. 2016 Veterinární a Farmaceutická univerzita Brno, Palackého 1 946/1,612 42 Brno Článek přijat k publikaci: 11. 11. 2016 244 PRAKTICKÉ LÉKÁRENSTVÍ / Prakt. lékáren. 2016; 12(6): 244-247 / www.praktickelekarenstvi.cz SAMOLÉČBA I ZVRACENÍA PRŮJEM V DĚTSKÉM VĚKU - JAK MŮŽE POMOCI LÉKÁRNÍK Tab. 1. Klasifikace dehydratace Lehká dehydratace Střední dehydratace Těžká dehydratace Oschlé sliznice Žízeň Podrážděnost, neklid Velká žízeň Suché sliznice Kruhy pod očima Vpadlá fontanela u kojenců Snížený kožní tonus Podrážděnost, malátnost Oligurie Snížená sekrece slz Hypovolemický šok Těžká porucha vědomí Anurie Klidová tachykardie Postupné prohlubování příznaků mírné dehydratace + rozvoj dalších symptomů Mezi další příčiny neinfekčního průjmu můžeme zařadit vlivy psychické (strach, úzkost, stres) a otravy. Chronický průjem může být projevem závažné nemoci (endokrinopatie, ulcerózní kolitida aj.), nebo manifestací intolerancí na potraviny (např. laktózová intolerance). Vleklý průjem může mít náhlý začátek, nebo začíná pozvolně, někdy tak nenápadně, že si pacient nebo rodič dítěte na častější vyprazdňování natolikzvykne, že tuto skutečnost nepovažuje za důležitou a často ji dlouho neřeší. Takový pacient by měl být vyšetřen lékařem. Polékové průjmy vznikají na podkladě vedlejších účinků léků. Vzhledem k různorodostem příčin průjmových onemocnění patří vyloučení vlivu farmakoterapie k prvořadým úvahám. U dětí připadá nejčastěji v úvahu antibiotická léčba. Roli hraje doba podání, ale i druh používaného antibiotika. Při jeho podávání dojde ke střevní dysmikrobii, která vede k přemnožení některých druhů střevních bakterií. Přitom je zde velká šíře v projevech, které jsou představovány kontinuální škálou obtíží, od nezávazného přechodného průjmu až k pseudomembranózní kolitidě (4-7). Infekční průjmová onemocnění u dětí mohou být způsobena bakteriemi, viry, parazity a plísněmi. V našich podmínkách se nejčastěji setkáváme s bakteriální (salmonela, kampylo-bakter) a virovou (rotaviry, adenoviry, Norwalk viry) nákazou, průjmy parazitární a mykotické jsou vzácné. Pro bakterie a viry je typický akutní průjem trvající většinou 1-2 týdny, parazitární průjmy bývají chronické s délkou trvání delší než 1 měsíc. U nejmenších dětí jsou nejčastější virové gastroenteritidy. Virové gastroenteritidy se oproti bakteriálním střevním infekcím obvykle vyznačují lehčím klinickým průběhem a kratší dobou trvání. Výjimku tvoří kojenci a batolata, u kterých může dojít k rychlému vzniku závažné dehydratace. Na etiologii infekčních průjmových onemocněníse podílícelé mikrobiálníspektrum, v současných podmínkách narůstá podíl virových gastroenteritid. Nejčastějším etiologickým agens průjmových onemocneniu dětí do cca 5 let věku jsou celosvětově rotaviry. Rotavirové gastroenteritidy se v podmínkách mírného podnebního pásma vyskytují po celý rok, maximum výskytu je především v zimě a v prvních jarních měsících. Při rozvoji symptomatické infekce je popisována triáda příznaků - horečka, zvracení a vodnatý průjem. Po krátké inkubační době (1-3 dny) se objeví vzestup teploty a zvracenítrvající 1-3 dny. Časté a vodnaté stolice jsou bez jakékoliv patologické příměsi, děti trpí nechutenstvím, výrazným meteorizmem, břicho je nafouklé a bolestivé. Závažnou komplikací může být dehydratace, která hrozí zejména u malých dětí. Onemocnění při příznivém průběhu trvá 5-8 dnů. Virové gastroenteritidy u školních dětí zahrnují Norwalk viry, klinický obraz zahrnuje bolesti břicha, nechutenství, průjem a zvracení, průběh je většinou nekomplikovaný (1,8-12). Významnou možností prevence rotavirových gastroenteritid je očkování, vakcinaceje dnes obecně doporučována všem dětem od 6 týdnů věku dítěte. Vakcíny jsou určeny k perorální aplikaci, podání vakcíny musí být odloženo u dětí trpících průjmem a zvracením. Mezi nejčastější nežádoucí účinky patří nechutenství, zvracení, průjem, horečka, podrážděnost, poruchy spánku, únava a pláč (17). Léčba průjmových onemocnění V léčbě průjmových onemocnění u dětí je rozhodující včasná a dostatečná rehydratace s úpravou vnitřního prostredia následná brzká realimentace. Je potřeba podávat dostatečné množství tekutin, které uhradí bazálni potřebu i ztráty vzniklé průjmem, zvracením a pocením. Bazálni potřeba je nejvyšší u kojenců a batolat. U lehkých a středně těžkých dehydratacíobvykle postačuje perorální rehydratace v domácí péči. Rozhodnutío potřebě hospitalizace a parenterál-ní rehydratacijeindividuálnía vychází z klinického stavu dítěte. Potřebu hospitalizace obvykle urychlí opakované zvracení, které prohlubuje ztrátu tekutin a znemožňuje možnost rehydratace per os (viz tabulka 1). V domácím prostředí používáme tekutiny vychlazené na pokojovou teplotu, podáváme po malých množstvích a často, vhodný je slabý přislazený čaj, lehká neperlivá minerálka. Nápoje s vysokým obsahem cukru aC02jsou zásadně nevhodné. Často tradované kolové ná-pojejsou silně kyselé s vysokým obsahem cukru, nevhodnou osmolalitou a iontovou chudostí, nevhodnejšou i pro zdravé malé děti. Z dostupných rehydratačních roztoků jsou u nás na trhu přípravky odpovídajícího složení dle doporučení Evropské společnosti pro dětskou gastroenterologii a výživu (GANESPH -European Society for Pediatrie Gastroenteroiogy, Hepatology andNutrition). Jedná se o potravinu pro zvláštní lékařské účely vhodnou pro kojence od ukončeného 1. týdne života a děti. Zástupci jsou např. Kulíšek", EnhydroT aj. Při nedostupnosti komerčně vyráběných rehydratačních roztoků je možná domácí příprava následujícího roztoku, kterýje složený z 8 lžiček cukru, 1 lžičky soli, šťávy ze 2 pomerančů nebo grapefruitů a k doplnění do jednoho litru použijeme pouze převařenou vodu. Děti by měly vypít 125-250 ml tohoto roztoku během hodiny. Realimentace má být zahájena co nejdříve, již v prvních 24 hodinách nemoci, nebo současně s rehydratací. Kojené děti se neodstavují, nekojené děti dostávají rýžový a mrkvový odvar, do kterého postupně přidáváme mléko, které používaly před onemocněním. Ve výživě preferujeme oloupaná nastrouhaná jablka, banány, piškoty, suché pečivo, dále zařazujeme rýžovou a bramborovou kaši, dušenou mrkev, postupně přidáváme libová masa. Po odeznění nemoci je vhodné se vyvarovat tučných, smažených a kořeněných jídel, nadýmavé zeleniny a luštěnin, čokolády a sladkostí. Po prodělání rotavirové infekce je pozorována laktózová intolerance ještě cca 14 dní (1-4, 8-11). Medikamentózni léčba pomocí volně prodejných léků (tabulka 2) Volně prodejná léčiva používáme pro zmírnění subjektivních potíží. Současně s rehydra-tačními postupy můžeme používat adsorbencia, jedná se o látky s velkým aktivním povrchem vázající na sebe látky a toxiny, které inaktivují, nevstřebávají se a jsou netoxické. Přípravky je www.praktickelekarenstvi.cz / Prakt. lékáren. 2016; 12(6): 244-247 / PRAKTICKÉ LÉKÁRENSTVÍ 245 I SAMOLÉČBA ZVRACENÍ A PRŮJEM V DĚTSKÉM VĚKU - JAK MŮŽE POMOCI LÉKÁRNÍK Tab. 2. Volně prodejné léčivé přípravky v léčbě průjmu Střevní adsorbencia Indikace (vztahující se k samoléčení průjmu): Dávkovaniu dětí: Poznámka: Diosmektit (Smecta®) Léčba akutního a chronického průjmu. Děti do 1 roku 2 sáčky po dobu 3 dnů, dále 1 sáček/den. Děti nad 1 rok4 sáčky za den, po 3 dnech 2 sáčky na den. Léčba by měla být spojena s podáváním rehydratačních roztoků. Obsah sáčku se rozpustí ve vodě nebo zamíchá do polotekuté stravy. Aktivní uhlí (Carbo medici nalis® aj.) Akutní průjmy způsobené dietní chybou, méně závažné střevní infekce, intoxikace. Děti od 3 let 4-5 tbl. 3-4x/den. Tablety nechat rozpadnout ve sklenici tekutiny, promíchat a vypít. Léčba způsobuje černé zbarvení stolice. Střevní antiinfektiva Kloroxin (Endiaron®) nfekční průjmy, postantibio-tická dysmikrobie, porucha střevní flóry. Pro děti s hmotností nad 40 kg. Dávkování 250 mg 3xd. 2-3 dny do normalizace stolice, max. týden. Podávat po jídle. Nevyvolává rezistenci a neovlivňuje normální střevní flóru. Symptomaticky působící éčiva Loperamid (Imodium® aj.) Symptomatická léčba akutního průjmu. Děti od 6 let max. 2x 2 mg, starší děti až 4x2 mg, maximální dávka je 3 tobolky na 20kg hmotnosti. Nepoužívat jako primární léčbu u infekčních průjmů, u potíží s horečkou a příměsí krve, u dětí je primární léčbou rehydratace. U akutního průjmu používat do klinického zlepšení, max. do 48 hodin. Probiotika, eubiotika: Indikace (vztahující se k samoléčení průjmu): Dávkovaniu dětí: Poznámka: Saccharomyces boulardii (Enterol®) Pomocná léčba akutního infekčního průjmu u dětí, prevence průjmů po antibiotické léčbě. Děti do 4 let 1-2 tobolky/den, starší děti 1-2 tobolky 1-2x/den. Obsah tobolky se u malých dětí může rozmíchat ve vodě, nápoji nebo potravě. K přípravě nepoužíváme horké ani ledové nápoje. Lactobacillus rhamnosus, Lactobacillus helveticus (Lacidofil®) Léčba a prevence průjmových onemocnění. Děti do 2 let 1 tobolka/den, Starší děti 1-2 tobolky až 3x denně. Podávat sjídlem nebo po jídle. Obsah tobolky se u malých dětí může rozmíchat ve vodě, nápoji nebo potravě. K přípravě nepoužíváme horké ani ledové nápoje. Produkty metabolizmu Lactobacillus acidophilus a helveticus, Escherichia coli, Entroccocus faecalis (Hylakforte®) Léčba průjmu, prevence a léčba průjmů po antibiotické léčbě. Kojenci a děti - 1 ml 3x denně, Od 12 let - 2 ml 3x denně. Při zlepšení přínaků dávku redukovat na polovinu. Užívat před nebo sjídlem s velkým množstvím tekutiny. Nepoužívat s mlékem. Fytoterapie: Čajová směs: (Tormentan®) Borůvkový plod, nátržníkový kořen, kořen totenu lékařského, heřmánkový květ, šalvějový list, nať máty peprné, lékořicový kořen. Léčba průjmu. Od 12 let 3x denně. Pije se po jídle, nepřislazovat. nutno podávat v dostatečném množství pro maximální schopnost vyvázat toxiny a jiné látky. Adsorbencia jsou vhodná u průjmů vyvolaných dietní chybou, bakteriálními toxiny a viry. Diosmektit pokrývá sliznici střeva a interakcí s glykoproteiny slizničního hlenu zvyšuje jeho rezistenci proti účinku agresivních látek. Diosmektit je dle ESPHGAN doporučován jako doplněk rehydratační terapie v léčbě virových gastroenteritid u dětí od nejmladšího věku. U rotavirových infekcí byla prokázána redukce počtu stolic a zkrácení doby průjmu. Aktivní uhlí je možné použít u dětí od 3 let, zabarvuje stolici, a může tak dojít k přehlédnutí krvácení jako závažného varovného signálu. Adsorbencia snižují vstřebávání ostatních léků, a tím mohou snížit jejich účinnost, mezi užíváním adsorbencií a ostatních léků se doporučuje zachovat 2hodi-nový interval (1, 7,13,14). Dalším terapeutickým postupem je podávání probiotik, dle doporučení ESPHGAN probiotika podávaná současně s rehydratačními intervencemi částečně zkracují dobu trvání průjmu, hlavně u rotavirových infekcí (1). Na trhuje několik volně prodejných léků ze skupiny probiotika prebiotik a řada potravních doplňků. Jejich mechanizmus působení spočívá v interferenci s jinými mikroorganizmy, zvyšování aktivity střevních enzymů a předpokládaném imunomodulačním účinku (1, 3, 6). Eubiotika se lépe uplatní v pozdější fázi onemocnění než při frekventních průjmech (8). Evropská společnost pro dětskou gastroen-terologii a výživu dále doporučuje u dětských gastroenteritid současně s rehydratačními po- stupy i použití racekadotrilu pro zkrácení doby trvání průjmu. V České republice je přípravek volně prodejný pouze v indikaci pro dospělé pacienty (1, 9,14). Jako další farmakoterapii máme k dispozici symptomaticky působícíanalog opioidů lopera-mid.Jeho použitíale nenídoporučeno ESPHGAN při dětských gastroenteritidách, využít ho můžeme u starších dětí ve zvláštních případech, jako je cestovania transport nemocného. Loperamid používáme nezbytně nutnou dobu, maximálně 48 hodinje kontraindikovaný u horečnatých průjmů s příměsí krve ve stolici a s bolestmi břicha, vykazuje řadu lékových interakcí. Střevní dezin-ficiencia zastupuje kloroxin. Využít ho můžeme u starších dětí s hmotností nad 40 kg, pokud předpokládáme bakteriální etiologii, po pozření 246 PRAKTICKÉ LÉKÁRENSTVÍ / Prakt. lékáren. 2016; 12(6): 244-247 / www.praktickelekarenstvi.cz SAMOLÉČBA I ZVRACENÍA PRŮJEM V DĚTSKÉM VĚKU - JAK MŮŽE POMOCI LÉKÁRNÍK Tab.3. Kdy kontaktovat lékaře? Varovné signály Akutní průjem a zvracení novorozenců a kojenců Neklesající horečka U dítěte se rozvíjí těžká dehydratace Převládají silné bolesti břicha, neulevující po vyprázdnění stolice Krev ve stolici Převládají silné bolesti hlavy, šíje je ztuhlá Symptomům předcházel úraz hlavy, břicha nebo celkové trauma Neúspěch domácí léčby, stav se zhoršuje Chronický průjem kontaminovanéhojídla a vody, nebo při postan-tibiotické dysmikrobii. Doplňkovou možností terapie z volně prodejných léčivých přípravků je fytoterapie - použití léčivého čaje obsahujícího sedm bylin u starších dětí. Hlavním nositelem protiprůjmového účinku jsou třísloviny, s lokálně protektivním a antiflogistickým účinkem na sliznicích, doplněné flavonoidy a silicemi se spazmoly-tickými účinky a antiseptickými účinky (1,4,7,14). Zvracení Zvracení je důležitý obranný reflex, který chrání organizmus před vlivem působení některých potenciálních toxinů. Zvracení je reflexní vyprázdnění žaludečního obsahu ústy, které je doprovázeno kontrakcí břišních svalů. Samotnému zvracení může předcházet nauzea, což je subjektivně vnímaný nepříjemný pocit na zvracení, nebo nutkání na zvracení, někdy velmi intenzivního charakteru. Zvracení se vyskytuje s nauzeou často, ale ne vždy. Příčiny zvracení lze zjednodušeně rozdělit na gastrointestinální a non-gastrointestinální(15).V novorozeneckém a kojeneckém věku je důležité odlišit zvracení od běžného a nekomplikovaného ublinkávání. Pod termínem ublinkávání rozumíme vytékání nebo zvracení malého množství potravy z úst. Ublinkávání je způsobeno nedostatečnou vyzrálostí trávicího ústrojí, kdy dochází k částečné regurgitaci žaludečního obsahu, jedná se v podstatě o fyziologický děj, který se časem spontánně upraví. Nejčastější příčinou ublinkávání LITERATURA 1. Guarino A, etal. European SocietyforPediatricGastroenterology, Hepatology, and Nutrition/European Society forPe-diatriclnfectiousDiseases evidence-basedguidelinesforthe management ofacute gastroenteritis in children in Europe: update 2014. Journalofpediatric gastroenterology and nutrition 59.1 (2014): 132-152. 2. Táborská J, et at Rotavirus jako nejčastější původce průjmu u dětí. Pediatr, praxi 2005; 6:135-140. 3. Průjmová onemocnění vyvolaná infekčním agens a jejich léčba. Farmakoterapeutické informace.4/2011. 4. Doseděl M, et at OTC léčiva a samoléčení průjmu a zácpy. Prakt. lékáren. 2010; 6(6): 306-311. u novorozenců a kojenců je gastroezofageální reflux, který může být fyziologickým jevem, a to hlavně postprandiálně. Od fyziologického ublinkávání odlišujeme komplikovaný reflux, při kterém kojenec neprospívá, nebo se objeví další příznaky. Takové dítě musí být vyšetřeno lékařem. Pokud dítě prospívá bez problémů a hmotnostní přírůstekje v normě odpovídající věku dítěte, pak se není čeho obávat. Problém nastává, když kojenec stagnuje na váze nebo se objeví další příznaky. Symptomy zahrnující ublinkávání v naprosté většině případů mizí ke konci prvního roku věku (16). V některých případech mohou být ovlivněny využitím režimových opatření -šetrná manipulace s dítětem, dostatečné odříh-nutí u dětí po jídle, polohování, nošení v šátku, podložení čela postýlky, masáže bříška. Pokud dítě zároveň trpí na meteorizmus, doporučíme fenyklovýčaj a simetikon. Při zvracení obloukem nebo tzv. projektilovém zvracení, vyskytujícím se u dítěte ve věku 3-6 týdnů, může být podezření na pylorostenózu. Ke zvracení vede i řada jiných příčin obstrukce gastrointestinálního traktu, a to náhlá příhoda břišní (15). Náhlé příhody břišní se mohou projevovat průjmem a zvracením. U dětí je běžná invaginace a apendicitida. Invaginace (zasunutí jedné části střevního úseku do jeho sousední části) se objevuje obvykle v kojeneckém a batolecím věku, ale může se vyskytnout i později. Dominantním klinickým příznakem invaginace je bolest a zvracení. Bolest vzniká náhle, má kolikovitý charakter a často je dopro- 5. Ambrožová H. Diferenciální diagnostika průjmu u dětí. Lékařské listy 2009; 15(9). Ó.Ambrožová H. Průjmová onemocnění a jejich léčba. Prakt. lékáren. 2011; 7(3): 116-120. 7. Suchopár J, et al. Remedia compendium, Panax 2009. 8. Kračmarová R, et al. Virové gastroenteritidy v denní pediatrické praxi. Pediatr, praxi 2011; 12(4): 238-240. 9. Ambrožová H, et al. Virové gastroenteritidy. Pediatr, praxi 2007; 1:43-47. 10. Ambrožová H. Infekční průjmová onemocneniu dětí. Pediatr, praxi 2004; 5: 238-240. 11. Steiner MJ, et al. Is this child dehydrated? Jama 291. 22 vážena zvracením. Stolice pacienta jsou s příměsí hlenu, krve nebo rosolu malinové barvy. U starších dětí se vyskytuje akutní apendicitida, která bývá nejčastější indikací k urgentní operaci v dětském věku (5,15). Nejčastější příčinou zvracení bývají infekce, a to jak gastrointestinální, tak systémové. Pokud je zvracení doprovázeno febriliemi, průjmem nebo pozitivní anamnézou akutní infekce gastrointestinálního traktu v okolí, jedná se zpravidla 0 akutní gastroenteritidu, nebo dietní chybu. Zvracení může signalizovat i závažné neurologické nebo metabolické onemocnění. U starších dětía adolescentů mohou být příčinou zvracení 1 funkční dyspeptické obtíže, bulimie, psycho-genní zvracení i případná gravidita (15). Léčba zvracení Terapie je zaměřená na vyvolávající příčinu. U stavů spojených s dehydratacíje důležitá včasná a dostatečná rehydratace a následná brzká realimentace (viz výše). U gastroenteritid není prokázán efekt použití antiemetik (1). Zásadní je vyvarovat se u dětí používáníantiemetikz „domácích zásob", jako je domperidon a metoklopramid, u kterých byly popsány závažné až fatální nežádoucí neurologické a kardiovaskulární účinky, také použitídimenhydrinátu nenívhodné pro děti do 15 let. Antiemetikum moxastin v terapii kinetóz můžeme použít u dětí od 2 let (7,14). Závěr Lékárník je nejdostupnější zdravotnický pracovník, s kterým rodiče často konzultují průjem a zvracení svých dětí. Symptomy mohou být způsobeny celou škálou stavů, které ovlivňují řadu různých orgánových systémů, s diametrálně odlišnými dopady na zdraví dítěte. Lékárník může dle popsané symptomatiky doporučit vhodné postupy, nebo odeslat dítě k lékaři (tabulka 3). (2004): 2746-2754. 12. Havránek J, et al. Základní principy parenterální rehydratace v pediatrii. Pediatr, praxi 2009; 10(2): 92-97. 13. Dupont Ch, et al. Oral diosmectitereducesstool output and diarrheaduration in children with acute watery diarrhea. Clinical gastroenterology and hepatology 7.4 (2009): 456-462. 14. MV-AISLP pro Windows, verze 1.2016. 15. Mitrová K. Zvracející dítě. Pediatr, praxi 2014; 15(5): 275-279. 16. Volf V. Ublinkávání v kojeneckém věku. Pediatr, praxi 2013; 14(3): 178-181. 17. Smetana J, et al. Rotavirové gastroenteritidy a možnosti prevence. Pediatr, praxi 2012; 13(5): 294-295. www.praktickelekarenstvi.cz / Prakt. lékáren. 2016; 12(6): 244-247 / PRAKTICKÉ LÉKÁRENSTVÍ 247