Terénní teorie 2. hodina: Heuristická fáze archeologického výzkumu Systémy evidence archeologických nalezišť v ČR. Získávání akcí: a) přidělení od regionální archeologické komise - dobrovolné sdružení archeologů v kraji pozn. x komise při NPÚ, slouží k rozdělování peněz z fondu MK pro ohrožené lokality b) příslušné Odbory památkové péče resp. Odbory regionálního rozvoje (velmi často ve vleku zájmů samosprávy, místní podnikatelské lobby, ...) c) územní pracoviště NPÚ ... agenda zůstává, problém nerovnoměrného přístupu a kvality práce regionálních garantů k problematice ZAV d) SÚPP - spíše výjimečně, vyjadřuje je se k NKP, ... e) Archeologický ústav -- garant archeologické památkové péče, ale jen výjimečně akce se přidělují akce přes něj, přestože se uvádí v zákoně, a často v rozhodnutích a stavebních povoleních f) Stavební úřady (velmi často ve vleku zájmů samosprávy, stavebníků či velkých stavebních firem) g) jiné archeologické organizace - někdy bohužel panuje "konkurenční přístup" h) ohlásí se přímo investor (stavebník) nebo stavební firma -- ojediněle, i když poslední dobou častější i) jiní "investoři" - často ti, kterým ho již provádíte j) vlastní cestou - chození, chození, chození, ...kontejnery, lešení, problém se vstupem na stavbu! Příprava projektu - prameny 1. Historická a archeologická rešerše -- prameny: a) historie dosavadních výzkumů na předmětné lokalitě - (NZ, odborná literatura, SAS, Přehledy výzkumů, ...) , je to zarážející ale, i u výzkumů z 2. poloviny 20. století se stává, že NZ nemají dobrou kvalitu, resp. dokonce neexistují b) historie lokality (spíše z literatury, v případě přímé práce s prameny -- dosti časově náročné, oslovit někoho z "profesionálů", tj. historiků) c) historické plány, rytiny, veduty, pohlednice -- stabilní katastr, Willenbergovy rytiny, ... (často v místním muzeu, archivu) d) SHP nebo restaurátorská zpráva (často má k dispozici investor, není pravidlem, bývá různé kvality) e) výpověď pamětníků (starší nedokumentované výzkumy, zbourané novověké stavby, bombardování, ... nízká úroveň verifikace) 2. Technická rešerše -- prameny a) projektová dokumentace (především situační plány, půdorysy základů, zahloubených částí, pilotů, dále řezy) b) inženýrsko-geologická zpráva, geofyzika, .... c) plány stávajících sítí (součást projektové dokumentace!!!) d) harmonogramy Systémy evidence archeologických nalezišť v ČR. Státní archeologický seznam ČR. Archeologická databáze Čech -- Počítačový systém ARCHIV 2.0. - archeolog ať už památkář nebo vedoucí terénního výzkumu, každý, kdo se zabývá zpracováním určitého teoretického problému potřebuje mít k dispozici snadno dostupné, a co nejúplnější informace o terénních výzkumech, které již proběhly - řada kroků k tomu podniknuta již v minulých desetiletích, vydávání: BZO - Archeologické výzkumy v Čechách (původně Bulletin Záchranného oddělení, odtud zkratka BZO) PV - Přehled výzkumů na Moravě AVANS -- Archeologické výzkumy na Slovensku - publikování soupisů nálezových zpráv Charvátová, K. -- Spurný, V. - Venclová, N. 1992: Nálezové zprávy Státního archeologického ústavu v Praze 1919-1952, Praha. Justová, J. 1968: Nálezové zprávy archeologického ústavu ČSAV 1955-1964, Archeologické studijní materiály 6, Praha. - vydávání regionálních soupisů nalezišť Literatura: Pro lokality a objekty pravěku a raného středověku dosud neexistuje žádné ucelené topografické dílo, vyjma tématických encyklopedií pro jednotlivá období, jako např. v poslední době encyklopedie pro dobu laténskou, raný středověk atd. Libri Čtverák, V. 2003: Encyklopedie hradišť v Čechách, Praha. Droberjar, E. 2002: Encyklopedie římské a germánské archeologie v Čechách a na Moravě, Praha. Lutovský, M. 2001: Encyklopedie slovanské archeologie v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, Praha. Nemovité kulturní památky jižní Moravy. Soupis památek a literatury (náleží do řady Bibliografie a prameny k vývoji Moravy), vychází v Brně. svazek 1 -- Okres Vyškov (Jordán, F.) 1998. svazek 2 -- Okres Blansko (Grolich, V. - Kubíček, J. - Mayer, R..) 1999. svazek 3 -- Okres Jihlava (Jaroš, Z.) 1999. svazek 4 -- Okres Třebíč (Petrová, J. -- Uhlíř, J.) 2000. svazek 5 -- Okres Znojmo (Falcová, Z. - Stehlíková, D. - Kozdas, J.) 2000. svazek 6 -- Okres Prostějov (Říčková, K.) 2000. svazek 7 -- Okres Brno-venkov (Machová, J.) 2000. svazek 8 -- Okres Uherské Hradiště (Spathová, J) 2000. svazek 9 -- Okres Kroměříž (Fialová, A.) 2000. svazek 10 -- Okres Břeclav (Kordiovský, E.) 2001. svazek 11 -- Okres Zlín (Čechová, S.) 2001. svazek 12 -- Město Brno (Heerenová, P. - Heerenová, P. ml.) 2002. svazek 13 -- Okres Hodonín (Řeholka, I. a kol.) 2002. svazek 14 -- Okres Ždár nad Sázavou (Ripperová, M. -- Heerenová, M. -- Kalábová, L.), 2003. ČERNÝ, E. 1992: Výsledky výzkumu zaniklých středověkých osad a jejich plužin. Historicko-geografická studie v regionu Drahanské vrchoviny. Brno. HOSÁK, L. 1937: Historický místopis země Moravskoslezské. Praha. HOSÁK, L. 1967: Přehled historického místopisu Moravy a Slezska, Ostrava. HOSÁK, L. - ŠRÁMEK, R. 1970/80: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I-II. Praha. Kuča, K. 1998: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku I. -- III. Praha. (Ucelená a systematizovaná encyklopedie s topografickými údaji - nadm. výška, rozloha, orografie atp.) Sedláček, A. 1883: Hrady, zámky a tvrze království Českého IX. Praha, 56-66. Poche, E. a kol. 1977: Umělecké památky Čech. Praha. PROFOUS, A. 1947-57: Místní jména v Čechách, jejich vznik, původní význam a změny I-IV. Praha. Roubík, F. 1959: Soupis a mapa zaniklých osad v Čechách. Praha. (Topografie ZSO v Čechách strukturovaná podle krajského uspořádání po vzniku Čs. Republiky - pouze na základě pís. pramenů. Četné nepřesnosti, duplicity atp.) Sedláček, A. 1908: Místopisný slovník historický Království českého. Praha. (Topografie všech historických sídel v Čechách, bývá považována za nejpřesnější.) - zavedení jednotné prostorová identifikace archeologických nálezů -- PIAN, udává se v mm, Z a J od sekční čáry na konkrétní základní mapě ČR 1:10000 - v současnosti existují 3 evidenční databáze, které zachycují údaje o archeologických výzkumech a nálezech: Archiv -- AÚ AV ČR Praha, SAS -- SÚPP Praha a snaha PhDr. L. Kundery -- SPÚ Brno Státní archeologický seznam ČR (SAS) Státní ústav památkové péče -- odbor péče o archeologický fond Bečvář, L. -- Cejpová, M. -- Ernée, M. -- Knechtová, A. -- Krušinová, L. -- Sklenářová, Z. -- Vachůt, P. -- Volfík, P. 2003: Státní archeologický seznam ČR. Uživatelská příručka, verze 2.0, Praha. - projekt se od roku 1991 připravuje ve SÚPP, nastartován významnými sponzorskými dary od velvyslanectví Spojeného království Velké Británie a Severního Irska v Praze, podpora MK ČR (z programu výzkumu a vývoje) a příspěvky SÚPP - problematika při vzniku NPÚ - SAS se od Systému ARCHIV se odlišuje: 1. celostátním rozsahem získávaných dat 2. plošné používání geografického informačního systému (GIS) 3. evidenční jednotkou je území s archeologickými nálezy (UAN) - data jsou shromažďovány pověřenými archeologickými pracovišti - cílem projektu je vytvořit archeologickou mapu České republiky v prostředí GIS, zahrnující území s archeologickými nálezy (UAN) a soupis archeologických nalezišť, spolu s informacemi, které jsou nutné pro zajištění památkové ochrany - informace perspektivně budou součástí vznikající databáze kulturního dědictví ČR -- její vytvoření by mělo být v novém památkovém zákoně - informace budou využívány organizacemi oprávněnými provádět archeologický výzkum v součinnosti s orgány státní správy (orgány památkové péče, stavební úřady) a po úpravě pravidel NPÚ i dalšími archeologickými pracovišti - primárním účelem je zajistit systematickou ochranu a záchranu archeologických nálezů movité i nemovité povahy, tj. archeologických nalezišť při stavebním a územním řízení - UAN = území, na kterém se vyskytují archeologické nálezy nemovité povahy vytvořené člověkem (opevnění, mohyly, kulturní vrstvy, objekty v určitém kontextu informací) a archeologické nálezy movité povahy, tj. nezastupitelné prameny pro poznání minulosti - UAN nejsou území, kde se archeologické nálezy vyskytují prokazatelně v druhotném uložení (např. středověký keramický materiál rozvezený po polích s hnojem, druhotně použitá ornice z intenzivně osídlených území, ale jsou jimi například zásypy kleneb a stropů v nadzemních částech historických staveb) - 4 kategorie UAN, z toho 2 kategorie se vyznačují do mapových podkladů SAS 1. území s pozitivně prokázaným výskytem archeologických nálezů -- výsledky archeologického výzkumu, geofyzikálního průzkumu, letecké prospekce a dalších nedestruktivních metod -- vyplňuje se pro něj karta SAS 2. území na němž dosud nebyl prokázán výskyt archeologických nálezů, ale pravděpodobnost jejich výskytu je velká (51-100%) -- svědectví písemných pramenů, , těsná blízkost UAN kategorie I. - ve vrstvě GIS se tato UAN projevují jako polygon určený zaměřenými souřadnicemi - UAN kategorie I - vymezení pevně danými čarami, přerušovanou čárou potom UAN kategorie II. - intravilány historických měst a sídel je možné vymezit jako UAN I., v hranicích stabilního katastru z první pol. 19. stol., ale rozhodující je interpretace výskytu archeologických nálezů v urbanizovaných územích je nutné mít na zřeteli, že definicí UAN vzniká nemovitosti (objektu nebo pozemku) břemeno, tj. omezení dispozičního práva vlastníka nemovitosti ze strany státního zájmu na ochraně kulturního dědictví - v soupise se uvádějí také UAN, která prokazatelně existují, ale nelze je při zpracování vynést do mapy 3. UAN na nichž dosud nebyl pozitivně prokázán výskyt archeologických nálezů, ale území mohlo být využito člověkem, 1- 50% pravděpodobnost výskytu archeologických nálezů celé území naší republiky, nevymezuje se do mapy 4. UAN na kterém není reálná pravděpodobnost výskytu archeologických nálezů (vytěžená území: domy, lomy, cihelny, pískovny apod., kde byly odtěženy vrstvy nad geologickým podložím - plán území s archeologickými nálezy obsahuje grafickou a textovou část: ˙ Grafická část plánu území s archeologickými nálezy: - se zpracovává v kopii snímku katastrální mapy, ve které se vyznačí hranice - památkové rezervace prohlášené pro mimořádně významné archeologické nálezy - památkové zóny prohlášené pro větší počet archeologických nálezů, - území, na kterém se vyskytují archeologické nálezy, - území, na kterém se odůvodněně mohou vyskytovat archeologické nálezy, - nemovité kulturní památky, které jsou archeologickými nálezy, - nemovité archeologické nálezy, které nejsou prohlášeny za kulturní památku ˙ Textová část plánu území s archeologickými nálezy - obsahuje výčet parcelních čísel pozemků památkové rezervace, památkové zóny, území a archeologických nálezů - HESLÁŘ = definovaný okruh povolených termínů Archeologická databáze Čech (ADČ) -- Počítačový systém ARCHIV Archeologický ústav AV ČR v Praze KUNA, M. - KŘIVÁNKOVÁ, D. - KRUŠINOVÁ, L. 1995: Archiv 2.0 Systém archeologické databáze Čech. Uživatelská příručka, Praha. - i na internetu! - od roku 1992 vzniká na oddělení prostorové archeologie AÚ AVČR Praha, které tím naplňuje zákonnou povinnost (zk. č. 20/1987 Sb.) - základní údaje o rozmístění a charakteru archeologických pramenů, ale pouze na území Čech - v době vzniku databáze se předpokládalo, že obdobná vznikne na i Moravě záměr jednotného systému evidence archeologických nálezů - ADČ dnes zahrnuje kolem více než 60 tisíc položek, jejím výstupem je i publikace Výzkumy v Čechách. Přírůstky (ročně 1000-2000 záznamů) - evidenční jednotkou je AKCE formulář Zpráva o archeologické akci (ZAA) - "archeologická akce" = archeologický výzkum, průzkum, nález, které má vlastní prostorové vymezení, nálezové okolnosti, autora a dobu výzkumu - archeologická akce se člení na komponenty nálezová jednotka, které jsou vymezeny určitou funkcí (sídliště, pohřebiště) a obdobím (zpravidla archeologickou kulturou) -- tj. lokalita, která byla zkoumána více výzkumy, nebo jedním výzkumem po několik let je v systému zanesena jako několik akcí - roční zpráva o rozsáhlejším výzkumu, při průzkumu může být zjištěno více akcí, vymezeny polygony - ADČ vzniká z těchto zdrojů: 1. průběžná evidence ročních zpráv o nových výzkumech, které jsou periodicky publikovány ve sbornících Výzkumy v Čechách. Informace do ADČ lze poskytovat: - prostřednictvím tištěných formulářů Zpráva o archeologické akci (k dispozici v archivu NZ ARÚ) - v podobě formulářů ZAA MS Word97, MS Word 6.0 v elektronické podobě (zaslat na adresu archiv@arup.cas.cz) - v podobě databázového souboru v systému ARCHIV (k dispozici v archivu NZ, viz krivankova@arup.cas.cz) 2. zpracovávání archivních fondů nálezových zpráv AÚ Praha 3. transformací dalších databázových souborů různého původu - tvorba ADČ je koordinována s projektem SAS, nové formuláře obsahují již specifické údaje pro databázi SAS, jsou kompatibilní