TYPY HLÁSEK
Z hlediska artikulace
 apertura
striktura
(otevřenost mluvidel)
(překážka v mluvidlech)
                               konsonant
      vokál   aproxima     sonora     (pravý, vlastní)
              nta                     konsonant
                       likvi  nazála  sonorní   nesonorní
                       da
např: [a]      [j] [|]  [l]   [m] [n] [b] [z]   [f] [k]
      [e:]             [r]
                                      lenis     fortis
    "Sonorní" je vlastně termín akustický/auditivní, ale užívá
se i při popisu tvoření.
Do rámce vokálů se zahrnují i diftongy - i když jsou
složitější. Pořád však je podstatou apertura.

Z hlediska akustiky a auditivního hodnocení
 tón
šum
(periodické kmity)
(neperiodické kmity)
                               konsonant
      vokál   glide        sonora     (pravý, vlastní)
                                      konsonant
                       likvi  nazála  sonorní   nesonorní
                       da
např: [a]      [j] [|]  [l]   [m] [n] [b] [z]   [f] [k]
      [e:]             [r]
                                      lenis     fortis
Do rámce vokálů se zahrnují i diftongy - i když jsou
složitější. Pořád však jsou podstatou periodické kmity.


Z hlediska vztahu vokálnosti a konsonantnosti lze zobrazit
vztahy takto:

          vokál    glide    likvida i    znělý a neznělý
                            nazála       kons.
vokálnost +        -        +            -
konsonant -        -        +            +
nost
                            liší se      - znělost dává
                            typem        také tón
                            "vokálnosti" ("doprovodný")


Z hlediska funkce ve slabice
          vokál     aproximanta/ likvida   nazála    pravý
                    glide                            kons.
složka    jádro     jen svah     někdy i   zřídka i  jen svah
sylaby                           jádro     jádro
Do rámce vokálů se zahrnují i diftongy - i když jsou
složitější. Jsou však vždy jádrem slabiky.