Kriegelová Marie

Psychologie organizace a řízení I.





MOBBING



Vymezení pojmu " mobbing "

To mob - srocovat se, obtěžovat, dotírat, hromadně napadnout .

Mobbing je "Systematické intrikování, šikanování, četné
lumpárny - tedy psychoteror na pracovišti, který je iniciován
a řízen kolegy případně nadřízeným (bossing) s cílem někoho
poškodit - aktivním a trvalým tlakem po delší dobu - resp.
způsobit určité osobě nějakou škodu"

Termín mobbing používal ve svých popisech chování zvířat také
slavný etolog Konrad Lorenz, který jím popisoval "útok smečky
na vetřelce, který vnikne do jejího teritoria".
O masové rozšíření tohoto pojmu ve světě se svými statěmi
zasloužil profesor Hainz Leymenn.
Za mobbing tedy považujeme četné akce na pracovišti, které
mohou takto postiženého znevážit a poškodit jeho pověst, snížit
jeho sebeúctu či sebevědomí, či dokonce způsobit škody na jeho
zdraví.

Výskyt mobbingu

Nejčastěji se mobbing vyskytuje mezi osobami stejně
postavenými. Znamená vydělení z kolektivu, postižené vystavuje
extrémnímu sociálnímu stresu. Důsledky pro postiženého mohou
být psychické (deprese, poruchy koncentrace, úzkosti, až po
stavy s myšlenkami na sebevraždu) a psychosomatické (bolesti
hlavy, zad, onemocnění zažívacího traktu, svíravé pocity při
dýchání). Velký počet obětí poukazuje i katastrofální důsledky
mobbingu na soukromý život, protože ani početné rodiny, pevná
přátelství či dlouholeté partnerské vztahy neodolají nesmírnému
tlaku zátěže.

 Nejčastější příčiny mobbingu

10 hlavních spouštěčů

  1.  nedostatečná kvalifikace pro vedení lidí/ autoritářský
     styl vedení
2.  nízká schopnost vypořádat se s konfliktem
3.  permanentní tlak na zvyšování výkonů a snižování nákladů
4.  firemní kultura s nízkou úrovní etiky
5.  nedostatky ve vnitropodnikových strukturách
6.  strach před ztrátou zaměstnání (napjatá ekonomická
situace)
7.  závist a "konkurenční vztahy" (konkurenční myšlení)
8.  podstatné rozdíly v míře příp. nedostatek tolerance
9.  destruktivní zacházení s chybami či omyly
10. struktura osobnosti mobbovaného


Fáze mobbingu

Fáze 1. - Konflikty, první útoky, první schválnosti či drzosti,
kupř. šíření pomluv, zadržování informací, které iniciuje
"mobber", zatím ještě nikterak plánovitě.

Fáze 2. - Přechod k mobbingu - systematický psychoteror, kdy
jsou již záměrně a plánovitě připravované (jednou nebo více
osobami), ale i prováděné činnosti proti "oběti" s cílem ji
poškodit.

Fáze 3. - Nezákonnosti, přehmaty a přestupky ze strany
personálu a / nebo vedení společnosti - zde již dochází ke
konkrétnímu napadání, ubližování nebo útokům (např. obvinění
z duševní vyšinutosti atp.), nespravedlivým obviněním jako
i cílenému pracovnímu přetěžování (příp. podceňování). Mobovaný
je před vedoucími, personálem nebo dokonce u vedení označen
jako "černá ovce", což samozřejmě vyvolá celou lavinu dalších
přehmatů a křivd (důtka případně vyhrožování výpovědí).
Samotnému procesu mobbingu se tím dostává jakéhosi schválení či
požehnání od vedení společnosti a stává se tak zcela legální
a oficiální formou chování či jednání.

Fáze 4. - Zavržení a vyloučení ze světa práce - cíle je
dosaženo, oběť je vypuzena. Postižený/ná je nyní zlomen/a
v celé struktuře své osobnosti a vykazuje v této fázi obvykle
právě ty znaky chování, které ji byly od samého počátku
(neoprávněně) vytýkány. (Princip vymývání mozku!) Zaměstnavatel
se musí s tímto stavem vypořádat a dojde k nespravedlivému
rozhodnutí (např. výpovědi).



Formy chování a postupy, které lze považovat za mobbing
(dle Leymanna - min. 1x za týden po dobu min. 6 měsíců)

Způsob šikanování závisí na hierarchii. Na nižší úrovni firmy
jsou úkoly jednotlivce jasné a snadno kontrolovatelné, což
znemožňuje kolegovi vytýkat něco odborného nebo zpochybňovat
jeho výkon. Z tohoto důvodu se raději útočí na osobnost oběti,
na její soukromý život, na její vlastnosti. Na vyšších úrovních
se kolegové uchylují ke znevažování výkonů a schopností
druhého, k zatlačování do ústraní.

Pachatelé mobbingu neustále sahají po nových a útočnějších
zbraních, kterými oběť systematicky ničí. Nové prostředky
nemusejí být ani nápadité, objevují se např. stále nové pomluvy
z kolegova soukromého života. Postižený kolega znejistí, začne
být méně soustředěný, neklidný, přemýšlí nad příčinami těchto
útoků. Přestává podávat dobré pracovní výkony, dělá chyby,
tudíž se začnou šířit pomluvy nejen o jeho soukromém životě,
ale začínají se kritizovat i jeho odborné schopnosti. Postižený
logicky ještě více znervózní, začne ztrácet půdu pod nohama,
objevují se psychosomatické potíže, je častěji nemocný, což
začne být nápadné i nadřízeným a je proto napaden i z vyšších
míst. Pachatel mobbingu nachází denně novou inspiraci, aby mohl
svou oběť dále trápit, nacházejí i další spojence, kteří se
také chtějí zbavit nepříjemného kolegy. Uzavírá se tak
začarovaný kruh, ze kterého není úniku.







Kategorie I - útoky na možnost vyjádřit se příp. svěřit

  o   nadřízený omezuje Vaše možnosti vyjádřit se (něco sdělit)
o   neustále jste přerušován/a
o   kolegové omezují Vaše možnosti se vyjádřit
o   jste terčem nadávek a křiku
o   Vaše práce je neustále kritizována
o   neustále je kritizován Váš soukromý život
o   jste vystaven "teroru po telefonu"
o   je vám ústně vyhrožováno
o   je Vám vyhrožováno písemně
o   je Vám upírán kontakt prostřednictvím znevažujících
pohledů nebo gest
o   je Vám upírán kontakt prostřednictvím různých náznaků,
aniž by vám to bylo řečeno přímo

Kategorie II - útoky na sociální vztahy

  o   "nemluví se" s Vámi
o   nemáte možnost dotyčn-é/ho/ou oslovit
o   jste posazen/a do místnosti, která je daleko od Vašich
kolegů
o   kolegům je "zakazováno" s Vámi mluvit
o   je s Vámi zacházeno, jako kdybyste byl/a "vzduch"

Kategorie III - útoky na Vaši pověst, úctu a vážnost

  o   za Vašimi zády jsou o Vás šířeny "zlé řeči"
o   rozšiřují se o Vás pomluvy
o   zesměšňují Vás
o   jste v podezření, že nejste duševně zcela v pořádku
o   máte se prý nechat vyšetřit psychiatrem
o   dělají se vtipy a legrace na adresu Vašeho postižení
o   je napodobována Vaše chůze, hlas nebo gesta za účelem
zesměšnit Vás či dělat si legraci na Váš účet
o   je napadáno Vaše politické či náboženské přesvědčení
o   je zesměšňován Váš soukromý život
o   je zesměšňována či znevažována Vaše národnost
o   nutí Vás vykonávat práce, která zraňuje Vaše sebevědomí
o   Vaše pracovní místo je znevažováno a hodnoceno nevhodným
(zaujatým, předpojatým) způsobem
o   Vaše rozhodnutí jsou zpochybňována příp. nejsou brána
vůbec v potaz
o   jste častován/a obscénními nadávkami či znevažujícími
výrazy

Kategorie IV - útoky na kvalitu pracovního či osobního života

  o   nedostáváte žádné pracovní úkoly
o   je Vám upírána činnost na pracovišti takovým způsobem,že
si svoje pracovní úkoly ani nemůžete sám vymýšlet
o   dostáváte nesmyslné pracovní úkoly
o   dostáváte úkoly, které jsou hluboko pod úroveň Vašich
dovedností a možností
o   dostáváte stále nové úkoly
o   dostáváte obtížně splnitelné úkoly
o   dostáváte úkoly, převyšují Vaši kvalifikaci s úmyslem, aby
byla prokázána Vaše neschopnost či abyste se blamoval/a

Kategorie V - útoky na zdraví

  o   jste nucen/a do práce, která poškozuje zdraví
o   je Vám vyhrožováno fyzickým násilím
o   je proti Vám použito lehčího násilí, abyste si to "lépe
pamatoval/a"
o   jste tělesně zneužíván/a
o   jsou Vám způsobeny fyzické škody doma nebo na pracovišti
o   jste sexuálně obtěžovaná/ý (osahávání apod.)
Zvládání mobbingu

Jak se mobbingu bránit? Nejprve je potřeba zodpovědět si
otázku, je naděje na dohodu, a to po dobrém? Pokud existují
pochybnosti, zda to má smysl, pak v pracovním životě platí to,
co platí v lásce: pokuste se, možná se to vyplatí. Při těchto
pokusech bychom si měli stanovit určité lhůty, a pokud se věc
nezdaří, urychleně vyvodit závěry, aby se psychický teror
nestal hrůznou věcí, která nás zničí.
Existuje několik pravidel, která mají obecnou platnost pro
psychický teror na pracovišti:

Pokud je šance na urovnání konfliktu
  1. Promyšleným způsobem řešit konflikty.
Pojmenování konfliktu - kdo má s kým a jaké nesrovnalosti? V
čem tkví příčina?
Zpracování konfliktu. Diskuse k problematickému tématu, k
nesrovnalostem.
Smíření. Samotný rozpor je beze zbytku eliminován, pokud se
podaří obě strany vzájemně usmířit.
Urovnání konfliktu. Musí být přijata rozhodnutí, se kterými
jsou všichni zúčastnění obeznámeni a tato pravidla vyústí v
kompromis.
  2. Obrátit se na zaměstnavatele
Zaměstnavatel má povinnost se zabývat stížností, že se jeho
zaměstnanec cítí být mobbován. Pokud zaměstnavatel vyhodnotí
stížnost jako oprávněnou, má povinnost se celé záležitosti
ujmout a postarat se o nápravu.
  3. Požádat o pomoc kolegy
Mobbing nelze nevidět a obvykle si ho nejdříve všimnou
nejbližší spolupracovníci oběti. Jejich zapojením do konfliktu
se ovšem i oni mohou dostat do role obětí. Mohou však působit
jako prostředníci urovnání konfliktu, informovat další kolegy
nebo podřízené o tom, že se konflikt vyskytl a do jaké míry se
rozrůstá.

Pokud již není šance na urovnání konfliktu
  1. Výpověď.
Propuštění je pro postiženého vždy šokem. Je potřeba zachovat
klid a zaměřit se na důvod propuštění. Nejhorší formou výpovědi
je výpověď okamžitá, která může být zaměstnavatelem dána pouze
v případě závažného porušení pracovních povinností (podvody,
opakované absence). Jestliže postižený nesouhlasí s důvodem
výpovědi, vyplatí se obrátit na soud.
  2. Na základě dohody obou stran.
Každý dobrý personalista ví, že se jedná o pouhé "zamaskování"
výpovědi a že firma se tak snaží zbavit nepohodlného pracovníka
s co možná nejmenším odškodněním a bez soudních pří. Je dobré
připravit se na odchod z firmy ve chvíli, kdy se dozvíte, že
výpověď hrozí. Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci
přiměřenou dobu na hledání nového zaměstnání. Při hledání
nového zaměstnání by z vás měla vyzařovat sebejistota, není
potřeba litovat minulosti a soustředit se budoucnost. O
mobbingu se jen těžko hovoří, protože personalista může
pochybovat o pravdivosti vaší verze.
  3. Vlastní výpověď.
Jestliže sami nevidíte smysl setrvání na pracovišti, nemarněte
čas a sami se chopte iniciativy. Skutečnost, že nedostáváte
výpověď od zaměstnavatele, vám skýtá obrovskou výhodu. Obešlete
svým životopisem firmy s vysvětlení, proč máte zájem u nich
pracovat. Nemluvte o mobbingu, jinak se stanete již předem
problémovou osobou. Změnu místa by měl doprovázet alespoň
nepatrný vzestup. Pokud místo najdete, nechte si je předem
písemně potvrdit od svých budoucích nadřízených. V původním
zaměstnání dodržte výpovědní dobu, která je stanovena ve vaší
pracovní smlouvě.


Profylaxe mobbingu

Jak mobbingu předejít? Říká se, že prevence je lepší, než
léčba. Mobbing je pro ekonomiku ztrátovým obchodem. O mobbingu
je potřeba mluvit, pořádat školení s tématem mobbingu a řešení
vzniklých konfliktů, do podnikových předpisů zahrnout
antimobbingová opatření, event. jmenovat osobu, která se bude
mobbingem zabývat.
Každý krok, který podnikneme proti psychickému teroru na
pracovišti, pomůže jak obětem, tak přispěje i k tomu, aby slovo
mobbing ztratilo svůj hrůzu nahánějící význam.


Seznamy otázek k vymezení a profylaxe mobbingu

Senzibilizace

  1.  Jak hodnotíte klima či náladu Vašeho pracoviště
     (společnosti)?
2.  Jaká opatření činíte Vy, jaká opatření činí vedoucí (až po
vrcholový management) pro zlepšení nebo udržení dobrého
pracovního klimatu?
3.  Existují ve Vaší organizaci různé "klany" a "kliky?
Jestliže ano, podle jakých zásad nebo charakterových vlastností
se tvoří?
4.  Jaký mají tyto "klany" a "kliky" vliv na pracovišti?
5.  Jaká je ve Vaší společnosti úroveň a kvalita vedení lidí
(tzv. vůdčí kultura)? Jaké kroky a opatření ji pomáhají
přenášet do každodenní praxe?
6.  Jaký styl vedení lidí používáte v praxi Vy osobně, příp.
Vaši vedoucí? Jste spíše "osamělým běžcem" nebo se cítíte být
plnoprávnou a homogenní součástí skupiny, která určuje chod
událostí a vývoj Vaší organizace či firmy?
7.  Jak se tvoří a projevuje Vaše otevřenost k problémům
Vašich kolegů?
8.  Kteří z Vašich spolupracovníků jsou příp. byli ohroženi či
postiženi tzv. mobbingem?
9.  Setkali jsme se již s problémem "mobbing"? Co tím bylo
míněno a jakým způsobem jste se s tímto tématem vypořádali?
10. Setkal/a jste se již někdy s formami chování či jednání,
které je označováno jako "mobbing" - ať již přímo nebo nepřímo?
Jak se tyto formy projevovaly? Jaké byly Vaše reakce?
Konkretizace

  1.  Co učiníte pro to, aby byla zajištěna spokojenost Vašich
     spolupracovníků na pracovišti (ve Vaší organizaci) příp. aby se
     jejich spokojenost postupně zvyšovala?
2.  Jaký smysl vidí Vaši spolupracovníci ve své práci - v tom,
co dělají? Jak k tomuto pohledu či názoru přispíváte Vy osobně,
Vaši vedoucí včetně vedení Vaší společnosti?
3.  Co se u Vás dělá pro zlepšení komunikace a dorozumění mezi
lidmi?
4.  Jaké jsou postoje Vašich spolupracovníků ve stresových
situacích?
5.  Jakým způsobem můžete vstupovat do rozhodovacích procesů
a určování pracovních postupů ve Vaší společnosti Vy a Vaši
spolupracovníci?
6.  Jakým způsobem delegujete práci, jak při delegování
postupují Vaši vedoucí? Jak pravomoci a odpovědnosti přenášíte
na své spolupracovníky a jak to dělají Vaši vedoucí?
7.  Jak připravujete svoje spolupracovníky na nové příp. na
zvláště obtížné a složité úkoly? Jak to dělají Vaši vedoucí?
8.  Existuje na vašem pracovišti možnost alespoň jednou
odmítnout nějaký úkol? Co se pak stane? Mají tuto možnost také
Vaši spolupracovníci?
9.  Co podniknete, když se na svém pracovišti setkáte
s problémem mobbingu? Co asi podniknou Vaši spolupracovníci
a vedoucí?
10. Jak naložíte s informacemi o konfliktech svých
spolupracovníků? Co uděláte, když se Vám Váš spolupracovník
svěří s tím, že je obětí mobbingu?
11. Na koho se můžete obrátit s problémem, když nechcete jít
za svým vedoucím? Na koho se mohou obrátit Vaši podřízení
(spolupracovníci)? Co uděláte, když zjistíte, že z Vás mají
Vaši spolupracovníci strach?
12. Existuje na Vašem pracovišti (v organizaci) možnost
prověřit úroveň a kvalitu vedení lidí? Můžete v tomto směru
vyjadřovat konstruktivní kritiku? Mohou tak činit Vaši
podřízení (spolupracovníci)?
13. Jak postupujete, když zjistíte, že se na Vašem pracovišti
praktikují intriky, příp. když se Vás Vaši spolupracovníci
snaží do těchto intrik zatáhnout?
14. Jaké účinné metody by - podle Vašeho názoru - pomohly
redukovat negativní stressové situace na Vašem pracovišti na
minimum?
15. Ve kterých momentech jste byl/a ve své práci obzvláště
spokojen/a? Kdy jste byl/a spokojen/a se sebou jako s vedoucím?
Jak na to reagovali Vaši podřízení (spolupracovníci)?


Dotazník rozpoznání mobbingu
(Tomáš Novák, poradenský psycholog, Mladá Fronta Dnes
14.09.1996 - Strana: 03)

Úvod
Jak dalece se vyskytuje i na vašem pracovišti, lze zjistit
prostřednictvím následujícího testu. Hodnotit může každý buď
sám sebe, nebo kolegu či kolegyni ze svého pracoviště, kterou
považuje za ohroženou týráním. Na otázky je třeba odpovědět ANO
nebo NE, kladné odpovědi se nakonec sečtou, přičemž každá
znamená jeden bod.
Test
Člověk, kterého hodnotíte......
  1.  Pravidelně dostává nejhorší práci
2.  Je kontrolován více než ostatní
3.  Ostatní se mu věčně smějí. Lidé si o něm vyprávějí různé
historky
4.  Je opomíjen při platovém postupu
5.  Bývá obětním beránkem, když se něco nepovede, často se na
něj leccos svede
6.  Patří k těm, kteří mnohem víc než ostatní slyší: "Jestli
se vám to tu nelíbí, můžete jít..."
7.  Kolegové si z něj utahují, posílají ho dělat zbytečné nebo
nemožné věci, vyřizovat smyšlené vzkazy
8.  Spolupracovníci mu předhazují, že na pracovišti dlouho
nevydrží
9.  Je terčem ironických poznámek
10. Má hanlivou, nebo alespoň značně nelichotivou přezdívku
11. Je terčem kanadských žertů
12. Ztrácejí se mu různé věci prostě proto, že si je ostatní
vypůjčují bez dovolení a nespěchají s vracením
13. Za stejnou práci má méně peněz
14. Odměny nedostává buď vůbec, nebo jen minimálně, aniž to
kdo zdůvodní
15. Spolupracovníci s ním nepromluví, a když, tak jen
ironicky, vyčítavě nebo tím, že ho peskují
16. Firma dostala možnost vyslat jednoho člověka na lukrativní
zahraniční stáž. Nikdo neví, kdo bude vybrán, všem je ale
jasné, kdo vybrán nebude...
17. Pokud se tento člověk něčím odlišuje od průměru (vzhledem,
hmotností, oblečením, počtem dětí, rasou, původem...), nemine
snad den, aby mu to někdo nepřipomněl
18. Na neformální podnikové akce buď není zván vůbec, nebo jen
tak naoko, že je zřejmé, že by nebyl vítán
19. Jeho pracovní stůl stojí na nejhorším místě, jaké se ve
firmě nabízí
20. I když si tento člověk postěžuje na to, jak s ním ostatní
jednají, není mu to naprosto k ničemu
21. Na pracovních poradách nemluví, a pokud tak ojediněle
učiní, bývá rychle umlčen
22. Jeho kritické poznámky jsou bagatelizovány. Jmenuje-li se
Novák, jsou nazývány "novákovinami" - a ty přece nikdo nebere
vážně...
23. Bývá terčem fyzické agrese.
24. Očekává se zvýšení platů, ovšem nikdo neví, kdo bude
patřit mezi vyvolené, vyslovit však jméno tohoto člověka by byl
ten nejlepší vtip

Hodnocení
1-5 bodů:
 Několik souhlasů ještě samo o sobě nemusí znamenat jakékoli
ohrožení.
 6-10 bodů:
 Na první pohled málo bodů, ale je jich dost na to, aby
prozradily poměrně značnou psychickou zátěž. Jelikož záludnost
mobbingu spočívá mimo jiné i v tom, že časem neklesá, ale spíše
se zvyšuje, není od věci začít uvažovat o výpovědi.
11-15 bodů:
Tady je už jednoznačně možné hovořit o mobbingu, jemuž je ale
schopen odolat pouze ten, kdo je ve velmi dobré psychické
kondici.
21-24 bodů:
Těm, kteří se dostali do této kategorie, lze sdělit tři zprávy.
Zde jsou dvě špatné: buď jste zvýšeně vztahovační, nebo jste na
svém pracovišti skutečně tvrdě šikanováni. Dobrá zpráva zní:
Málokde by to mohlo být horší.

Petice proti nehumánním vztahům na pracovištích

(Anglický originál této petice G. a R. Nemie:
www.bullybusters.org/home/twd/bb/petition.html)

Jde o vztahy zahrnující psychický nátlak, zneužívání a násilí
a bývají označovány jako šikana, mobbing, bullying apod.
Signatáři této petice vyjadřují své rozhořčení nad těmito
praktikami v zaměstnání a vyzývají k celospolečenské rezistenci
a protestují tímto proti:
  ˙   hanlivému či nepřátelskému zacházení s jakýmkoli
     spolupracovníkem;
˙   psychickému nátlaku, násilí či zneužívání ze strany
kolegů, vedoucích anebo jejich spojenců (spolupachatelů) kteří
pracují pro téhož zaměstnavatele jako jejich oběti;
˙   destruktivním útokům poškozujícím zdraví zaměstnance
a jeho rodiny;
˙   svalování viny za nežádoucí, nevítané, destruktivní a
znevažující počínání na oběť, přičemž aktérem je výhradně
pachatel či jeho spojenci;
˙   takovému systému vyřizování stížností u zaměstnavatele,
který ani nepřipouští možnost existence nevhodných, nevratných
a chronických změn vzorců chování - ač se takové již
prokazatelně vyskytly - a nepřipouští ani způsob, jak tyto
změny dokumentovat;
˙   lhostejnosti a nezájmu zaměstnavatele veřejně ukázat
na případy násilí a na snahu násilníka mstít se;
˙   stavu, kdy je uspokojování agresorovy potřeby ovládat a
kontrolovat považováno za důležitější než zákonné a etické
chování;
˙   otravování atmosféry na pracovišti i pro  náhodné svědky
a  zákazníky;
˙   tyranizování a zastrašování jakožto zaužívaným metodám
managementu, které "se vyplácejí".

Chcete-li připojit svůj podpis k této petici, prosíme abyste
uvedli Vaše jméno a místo, kde žijete!

                        info@vztahy.org

Jménem občanského sdružení "Práce a vztahy"
     PhDr Pavel Beňo,
     PhDr Jiří Jonák,
     Ing. Jaromír Suchý

Kontkatní místa a zdroje informací
http://www.leymann.se/
http://www.sikana.cz
http://www.pleasestop.com
http://www.vztahy.org/