Výběr publikací k rozvíjení jazykové kultury                                           11. 11. 2001

Daneš, F., a kol.: Český jazyk na přelomu tisíciletí. Praha : Academia 1997.

Šrámek, R. (Ed.): Spisovnost a nespisovnost dnes. Brno : MU 1996. (Sborník studií)

Nebeská, I.: Jazyk, norma, spisovnost. Praha : UK 1996. (Hlavně teoretické vymezení problému.)

Jelínek, M. - Švandová, B. (Eds.): Argumentace a umění komunikovat. Brno :  PedF MU 1999.

Kraus, J. - Hoffmannová, J.: Písemnosti v našem životě. Praha 1996.

Šesták, Z.: Jak psát a přednášet o vědě. Praha : Academia  2000.

Hoffmannová, J. – Műllerová, O.:  Jak vedeme dialog s institucemi. Praha : Academia 2000.

Čmejrková, S. – Daneš, F. – Světlá, J.: Jak napsat odborný text. Praha : Leda 1999.

Čmejrková, S.: Reklama v češtině a čeština v reklamě. Praha : Leda 2000.

Kraus, J. – Hoffmannová, J.: Písemnosti v našem životě. Praha : Fortuna 1996.

Práce orientující ve spisovnosti a celkové kultivovanosti psaného i mluveného projevu:

Pravidla českého pravopisu. Praha : Academia 1993 + vyjádření Ministerstva školství k Pravidlům.

Pravidla českého pravopisu. Praha : SPN 1993. ("Školní vydání" obsahující některé údaje morfologické.)

(Po r. 1993 vyšla nová vydání a  mnoho dalších „pravidel pravopisu“; obsahově jsou celkem totožná, jsou do nich včleněna i doporučení z vyjádření MŠMT.)

MOUDRÝ ČLOVĚK ví, že:

pravopis není čeština, ale jen návod, jak ji jednoznačně zaznamenávat tak, jak je mezi českými vzdělanci obvyklé. Již dosti dobrá je automatická úprava českého pravopisu v programech počítačů, nevyřeší vše, zejména ne věci, ve kterých se hlavně při tvorbě textu (psaného i mluveného) chybuje -shoda, záměna tvarů slov, interpunkce – a hlavně nesignalizuje věcné a logické chyby v textech. I to však ke kultivovanému projevu patří.

Výslovnost spisovné češtiny I. Výslovnost slov českých. Praha : SPN 1967.

(Výslovnost spisovné češtiny II. Výslovnost slov cizích. Praha : SPN 1978; zastaralo, nahrazeno údaji Pravidel nebo Akademického slovníku cizích slov.)

Hůrková-Novotná, J.: Česká výslovnostní norma. Praha : Scientia 1995.

Kučera, J. – Zeman, J.: Výslovnost a skloňování cizích osobních jmen v češtině. Hradec Králové: Gaudeamus 1998 (jména anglická); vyšla už i jména severská.

Honzáková, M. – Honzák, F. - Romportl, M. : Čteme je správně?  Praha : Albatros 1996.

Mluvnice:

Havránek, B. - Jedlička, A.: Stručná mluvnice češtiny. 26., doplněné vydání. Praha : Fortuna 1996 (dotisk 1998).  (Starší vydání nezachytila nové změny kodifikace, tj. zastarala.)

Kol.: Příruční mluvnice češtiny. Praha : NLN 1995 (další vydání 1996).

Čechová, M., a kol.: Čeština - řeč a jazyk. Praha : ISV 1996. 2. vyd. 2000.

Čechová, M., a kol. : Stylistika současné češtiny. Praha : ISV 1997.

 + Knížky sloužící k opakování školního učiva, ale jen ty nejnovější. Většinou bohužel nevyhovují dospělému uživateli, protože více opakují školní rozbory a méně řeší úkoly pro dospělou komunikaci.

Úroveň se liší co do věku adresátů, ale i podle serióznosti nakladatelství, tj. je nutno vybírat. Existuje mnoho příruček pro rozvoj vyjadřování u dětí, zejména předškolních, pro dospělé však není k dispozici nic, co by rozvíjelo jejich samostatné vyjadřování v plném rozsahu. Více je prací upozorňujících na normy vyjadřování (viz výše).

Výkladové slovníky současné češtiny (orientují i ve spisovnosti, pravopise, tvarech, výslovnosti slov):

Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. Praha : Academia 1994. Jde o opravené vydání slovníku téhož jména z r. 1978; ten totiž v některých jevech zastaral. V dodatku Slovníku i slovotvorný přehled, zkratky a značky, rodná (křestní) jména a běžnější jména zeměpisná.

Akademický slovník cizích slov. Praha : Academia 1995. Dotisk 2000.

Martincová, O.: Nová slova v češtině. Slovník neologizmů. Praha : Academia 1998.