Výšinná sídliště věteřovské skupiny Koncem starší doby bronzové, tj. v období maďrovsko - věteřovské kultury, začíná vzrůstat význam výšinných sídlišť. Lze je považovat za výrobní, obchodní a mocenská centra, někdy chráněná fortifikací, která však nevzniká zároveň se sídlištěm. Tento jev lze spojovat s postupným vzestupem významu sídliště a s tím se i zvyšující možností ohrožení. Fortifikace většinou chránila centrální část, v některých případech jsou známy i vícenásobné opevňovací systémy. Z geomorfologického hlediska se věteřovská hradiska dělí na dva základní typy: ostrožní (Budkovice, Dolní Kounice, Olomouc) a návršní (Bánov, Blučina, Kněžodub, Olbramovice, Věteřov). Základem opevnění byl příkop a nadzemní část (hradba). Příkop býval trojúhelníkovitého až lichoběžníkovitého průřezu. Nadzemní část se skládala z hlinitého náspu, zpevněného dřevem a kamenem. Na některých lokalitách nebyla nadzemní část opevnění patrná, ale dá se vyvodit z výplně příkopu. V Blučine např. hradba navršena ze zeminy a doplněna dřevěným roštem a teprve později byl použit lomový kámen. Budkovice Obec leží na levém břehu řeky Rokytné, nedaleko soutoku s Jihlavou a Oslavou, asi 25 km JZ od Brna. Lokalita se nachází v mírném východním svahu v trati Myslivárna, na skalní ostrožně nad řekou. Ostožna se vypíná do 60m nad údolím. Nadmořská výška lokality se pohybuje mezi 275 -- 280 m n. m. První nálezy z lokality nahlásil na AÚ ČSAV prof. Kabeš z Ivančic. Proto v roce 1959 do Budkovic vyjeli pracovníci AÚ Č. Staňa aj. Meduna, Zjistili zde větéřovské objekty rozrušené při kopání studny. Ještě téhož roku, z důvodů pokračování staveb, byl zahájen záchranný výzkum pod vedením J. Ondráčka. Záchranné práce pokračovali až do roku 1965. Vykopán pozoruhodný kůlový objekt a velké množství sídlištních jam. Poté byly výzkumy přerušeny skoro na 30 let a v letech 1984 -- 1987 se zde uskutečnily menší sondážní odkryvy. Sondážemi byla objevena část fortifikačního příkopu (š. 10 -- 12 m, hl. 6,6 m) a další sídlištní jámy. "Cezavy" u Blučiny Lokalita se nachází na návrší Cezavy jižně od obce Blučina, 25 km jižně od Brna. Naleziště je v nadmořské výšce 235 -- 355 m n. m. První sondáže zde zahájil v letech 1948 -- 1960 K. Tihelka. Sondážemi zjistil věteřovskou fortifikaci a sídliště rozprostírající se na akropoli, vymezené opevněním na východním a západním svahu (asi 4 ha). V roce byla zahájena výstavba mechanizačního střediska ZD. Archeologicky nesledováno, ale podle dělníků byl rozrušen objekt s pohřbem. Podle popisu nejspíš únětický. Od roku 1983, po několika sondážních výkopech z roku 1982, byl zahájen systematický výzkum, který s menšími pauzami pokračuje dodnes. Při prvních dvou letech výzkumu (1983 -- 1984) byla kopána část opevnění na západním svahu Cezav. Příkop (š. 8 -- 11 m, hl. 2,6 m) měl trapézovitý průřez. Ve výplni východní stravy příkopy byly nalezeny velké jílové bloky, zasahující až do hloubky 1,9 m. V hloubce 0,5 -- 1,8 m se nacházela kamenná destrukce (místní vápence). Úvahy o tvaru příkopu: 1) Původní příkop zabíral celý tvar obj. 1 a při destrukci hradby se uvolněné jíly sesunuly a zaplnily vnitřní část příkopu. Jeho vnější část však nadále plnila svou funkci (obj 1A) 2) První příkop byl menších rozměrů (4 -- 5m) a po destrukci hradby byl téměř úplně zasypán (prostor obj. 1B). Nový příkop byl vykopán o několik metrů dál (obj. 1A). To by vysvětlovalo nezachycení západní stěny obj. 1B i nesouběžný průběh východní a západní hrany obj 1. Fortifikace je datována do klasické až poklasické fáze věteřovské skupiny (jak její vznik, tak i její zánik). Unikátní nálezy z obj. 1 jsou "chlebový" idol a zlatá spirálkovitá záušnice z dvojitého drátku. V Brně, 6.6. 2005 D. Humpola Literatura: Ondráček, J. 1961 -- 1967: Budkovice, PV 1960 - 1966 Ondráček, J. -- Stuchlíková, J. 1982: Věteřovské sídliště v Budkovicích, Font. Arch. Mor. XVI, Brno Ondráček, J. -- Stuchlíková, J. 1988: Sídliště v Budkovicích a jeho postavení v rámci věteřovské skupiny, PA LXXXIX, 5 - 37 Salaš, M. 1984 -- 2000: Blučina, PV 1982 -- PV 1999 Salaš, M. 1986: Výzkum fortifikace věteřovského výšinného sídliště u Blučiny, AR 38 1986, 504 -- 514, 594 -- 595 Stuchlíková, J. 1990: Výzkum fortifikace na sídlišti v Budkovicích, AR 42 1990, 121 -- 146, 225 -- 226 Tihelka, K. 1952: Další nálezy na sídlišti z doby bronzové na Cezavách u Blučiny, ČMM XXXVII, 276 -- 312 Tihelka, K. 1957: Cezavy u Blučiny ve světle archeologických výzkumů a nálezů, Brno Tihelka, K. -- Hank, V. 1949: Blučina u Židlochovic, opevněná osada z doby bronzové, AR I, 55 -- 59 Tihelka, K. -- Hank, V. 1957: Výzkum na návrší Cezavách u Blučiny v r. 1948, ČMM XLII, 25 - 42