Dům a osada starších PP (Lovčičky) Dějiny bádání: - Neuspokojivý stav, vypovídací schopnost má jen pár nalezišť. Ty většinou obsahují jen běžné sídlištní jámy a hliníky, příp. jednotlivé kůlové jamky. Sídliště mezi Borkovany a Těšany, Brno-Starý Lískovec. Brno-Medlánky -- dva rekonstruovatelné kůlové domy - Lovčičky -- výjimka, plošný odkryv necelé třetiny předpokládané plochy sídliště (48 půdorysů kůlových staveb, výzkum 1962-1971 (Říhovský) Poloha - okres Vyškov, trať Žleby, nadmořská výška 250-260 m n.m., původní rozloha asi 4 ha. - osada na mírném svahu klesajícím severovýchodním směrem k potoku - pohřebiště nad osadou na vrcholu vyvýšeniny. Časové zařazení - datace na základě keramiky, kostěným, parohovým, kamenným a bronzovým předmětům do staršího eneolitu (10 jam KNP), starší doby bronzové (25 jam se šesti pohřby ÚK) a do mladší doby bronzové (295 jam velatické fáze SDPP) - Datace PP: Hmotná kultura zastoupena od staršího přes střední až po mladší stupeň velatické fáze SDPP. Přímý doklad dlouhodobějšího fungování sídliště: časté zdvojení jamek, velký počet zásobních sklípků i superpozice některých staveb Tvar a velikost domů - dochované kůlové jamky nám umožňují rekonstruovat půdorysy aspoň části staveb, také technologii stavby stěn, často i způsoby přestřešení. Půdorysy mají pravidelný obdélný nebo čtvercový tvar, a rozlohu od 7,3 m^2 do 187,1m^2. - Podle rozdílné stavební techniky stěn se všech 48 staveb dá rozdělit do čtyř kategorií: 1. půdorysy s pravidelnými velkými rozestupy větších kůlových jamek o rozestupy průměrně 225 cm o nejpočetnější o např. půdorysy G, D, P, AN -- bez řady kůlových jamek probíhající v delší ose středem domu o K, L -- s řadou kůlových jamek uprostřed o J, R - megarón 2. půdorysy s pravidelnými a méně pravidelnými malými rozestupy větších kůlových jamek o průměrně 95 cm o U, X, W o E -- rozloha 144,5 m^2 3. půdorysy s menšími i většími rozestupy drobnějších kůlových jamek o AB, AV, AS o Lehčí konstrukce naznačuje speciální funkci 4. půdorys vymezený ze tří stran základovým žlábkem (AF) Stěny - Rozdílné vzdálenosti kůlových jamek -- dva systémy konstrukce stěn: o přitesané konce vodorovných klád zasunovaly do svislých žlábků v nosných sloupech -- mazanice s otisky kulatiny nebo přitesávaného dřeva (domy 1. skupiny stavební techniky stěn) o lehčí stavba stěn -- mazanice s otisky proutí -- domy 2. (malé mezery mezi kůly) a 3. (slabé kůly) skupiny. Střecha - Střecha byla pravděpodobně dvouspádová sedlová se štíty na protilehlých kratších stěnách - řada kůlových jamek probíhající v delší ose středem domu -- sloupy zřejmě nesly vodorovnou kládu hřebene střechy - způsob zastřešení nejasný u domů 3. skupiny -- díky slabý kůlům a větší velikosti staveb je předpoklad, že střechu neměly, ale existence středové řady kůlových jamek podporuje existenci střechy u těchto staveb Rozmístění domů na ploše sídliště - nemohou být spolehlivé závěry (necelá jedna třetina odkryté plochy, v JV části překrytí sídlišť ze tří pravěkých období) - Stavba domů neprobíhala živelně, byl v tom určitý systém, ten je patrný v uspořádání domů okolo volnějšího prostranství, ve středu prostranství stála stavba E. Určitou úlohu mohly hrát i pruhy tmavě rezavě hnědé sprašové hlíny -- mohly to být určité komunikace, které mohly oddělovat větší seskupení domů. - Menší skupinky -- přítomnost domků různých typů v jedné skupince se dá vysvětlit odlišným funkčním zaměřením. Příkladem takového dvorcového seskupení jsou např. domy G, H, J, někdy označované jako offener Ringhoff, pravděpodobný předchůdce pozdějších halštatských dvorců. - Také zde byly dvojdomky -- D-S, AD-AE, M-AZ Prameny: ŘÍHOVSKÝ, J. 1982: Hospodářský a společenský život velatické osady v Lovčičkách, Památky archeologické 73/1, 5-56. ŘÍHOVSKÝ, J. 1986: Nález velatických domů v Brně-Medlánkách, Archeologické rozhledy 38, 62-65.