Rekonstrukce staveb Při rekonstrukci staveb máme k dispozici studia pramenů historických, ikonografických, jazykových i analogie etnografické. Hlavním zdrojem poznání jsou prameny získané archeologickými heuristickými metodami. Rekonstrukce domů z pravěku vychází ze zaniklých staveb, a tudíž musí vycházet z jednotlivých nálezů a etnografických interpretací. Jde o stavby z neolitu, eneolitu, doby bronzové a většina hmotné kultury pochází ze středověku. Je to velmi rozsáhlé období, ale musíme brát v úvahu, že společnost začala stavit obydlí v neolitu. Počátky jsou spojeny s neolitickou revolucí, kdy společnost se usadila. S postupným vývojem lidské společnosti dochází k rozvoji stavitelství a začínají se vytvářet různé typy rekonstrukcí. Pramenná základna Základové konstrukce Z technického hlediska rozeznáváme: základové patky, základové pásy, do méně únosných půd základové rošty a piloty pro půdy neúnosné. Za předstupeň můžeme také považovat nevyvinutou formu spodní části svislých nosných konstrukcí zapuštěné do země. Pozůstatky dřevěných sloupů a kůlů projevují v podobě kulových jamek, žlábků s barevně odlišenou výplní. n Kůlová jamka n Sloupovou jamka n Stěnové žlaby n Piloty A) Opřené B) Vetknuté C) Plovoucí Nálezy: Švýcarsko -- Curych (Mozartstrasse) - st.d.br., Greifensee (Böschen) -- poz.d.br., J Itálie -- Gardské jezero Materiál: kmeny stromů (loupané i neloupané,zahrocené), velký i malý průměr n Podezdívka Nálezy: Nižná Myšla - st.d. br., Alpy-Savognin-Pandal - stř.d. br. S podezdívkami domů se často srovnává kamenné zídky hrobových konstrukcí v neolitu a době bronzové -- př. Greifensee n Plošné podlahové substrukce Nachází se na blatných sídlištích, kde je podklad rašelina nebo nivní půdy Nálezy: ČR-nespolehlivě datovaný nález z Františkových Lázní - poz.d.br. n Podlahy Typická pravěká podlaha byl začištěný a udusaný povrch země, ojediněle pokryta pískem, dřevěné podlahy, nedochovaný organický povrch země, vydláždění kameny -- poz.d. br. Pobědám na Slovensku, známé bylo i nanášení lepenice z čisté hlíny, spraše,... Nadzemní podlaží Dokazují se složitěji, ale doklady již existují. Nosné konstrukce podlah patra byly z celých nebo půlených kmenů pokrytých hrubou lepenicí z hlíny smíchané s řezankou, pískem nebo plaveninami. Stále ještě dnes nevíme jak byly spojeny podlahy patra a stěn. Patrové domy se objevují už v neolitu. Patrovou stavbu rozeznáme robustní konstrukcí stěn nebo nápadně předimenzovaný vnitřní nosný systém stavby, př. Olomouc-Slavonín - stř.d.b. Může jít však i o využívání půdy (podstřeší) a to se dokazuje obtížněji, př. sídliště v ml. a pozd.d.b. Zde však musíme uvažovat, zda podstřeší nepřekáželo odvodu dýmu a zda se pak neproměnil na dymník. Stěny n Svislá konstrukce, která obklopuje vymezený prostor, bez ohledu na techniku n Nejjednodušší: svislá plocha přírodního skalního útvaru nebo umělého výkopu v zemi n Dělení: a) Skeletové 1) Kůlové konstrukce přístěnných sloupků stěny vyplétané proutím a omazané hlínou drážková konstrukce stěny ze svislých břeven skeletové stěny s hliněnou výplní 2) Štenýře b) Blokové Roubená stavba Kleštinová konstrukce Stavba s hliněnými stěnami Celokamenné zděné stavby n U všech staveb s hliněnou omazávkou musíme počítat s mnoha úpravami povrchu: bílení, natírání, barevné hlinky, plastická výzdoba stěn n Další typy stěn, které jsou méně známé: Stěny se dvěma plentami nebo jádrem, stěny z rašeliny a drnů Střecha Hmotný důkaz o existenci střechy nemáme, protože se nadpovrchové konstrukce nedochovaly. Můžeme však vycházet z ikonografických pramenů a etnografických paralel. Střechy rozlišujeme podle různých kritérií. Nejdůležitější dělení ke vztahu k jiným konstrukcím domu je , za přenášejí zatížení do země nebo do stěn. 1) do země 1a) KONSTRUKCE SOCHOVÁ 1b) KONSTRUKCE NŮŽKOVÁ -- též označováno jako oblouková socha 1c) KONSTRUKCE S DVOJICEMI SLOUPŮ 2) do stěn 2a) KROV S HŘEBENOVOU VAZNICÍ Krov polosochový Krov nůžkový Hřebenová vaznice spočívá na hřebenových stěnách 2b) KROV KROKVOVÝ -- krytinu nesou krokve Bezstropý, s krokvemi začepovanými do okapové vaznice nebo věnce srubu S krokvemi začepovanými do stropnice 2c) KROV HAMBÁLKOVÝ 2d) Pokročilejší krovy vaznicové soustavy -- středověk a novověk Do několika druhů dělíme střechy podle sklonu a tvaru 1) STŘECHY PLOCHÉ -- do 10^o, 2) STŘECHY SKLONITÉ -- do 45^ošikmé, 45-89^o strmé 2a) STŘECHA PULTOVÁ 2b) STŘECHA SEDLOVÁ 2c) STŘECHA VALBOVÁ 2d) STŘECHA STANOVÁ 2e) STŘECHA KUŽELOVÁ Další tvary, např. polovalbová, podlomená, mansardová, jsou odvozeny od těchto základních typů. Pro d. br. jsou typické valbové střechy s hřebenovou vaznicí uvnitř půdorysu -- Morava: Olomouc-Slavonín -- stř.d.bronzová, Lovčičky -- ml.d.bronzová Otázkou zůstává, čím byly střechy v pravěku pokryty. Většina badatelů se domnívá, že šlo o doškovou krytinu -- jediný důkaz je na lokalitě Ehrenstein, dále v neolitu to mohla být březová kůra -- sídliště při řece Modloně v Rusku, dřevěné trhanice -- názor badatele W. Mayera -- Christiana (teorie je podložena použitím této krytiny indiánskými kmeny ze SZ pobřeží S Ameriky), dřevěné šindele vyrobené z rovného (nejčastěji jehličnatého) dřeva -- poz.d.br. na lok. Zug-"Sumpf" ve Švýcarsku Otvory Každá obytná stavba v pravěku musela mít nějaké otvory, které plnily určitou funkci: n Vstupní otvor (dveře) -- Doba Bronzová -- Švýcarsko -- jezerní sídliště, nález klíčů k odsouvání závor = zamykání staveb n Otvory pro přístup světla (okna) n Otvor pro odvod dýmu z podstřeší (dymníky) -- hypotetická úvaha n Otvory v podlaze pro praktický účel - stavby postavené na jezerní hladině nebo v bažině Východisko rekonstrukce Dobře dochované konstrukce se nacházejí ve vlhkém prostředí. Takové místa jsou v Evropě poměrně vzácné. Zachovány jsou pouze tzv. nákolní osady v podhůří Alp (J Německo, Švýcarsko, V Francie, S Itálie, Slovinsko, Rakousko), v Polsku, S Německu, V Evropě. U nás máme také několik lokalit: Františkovy lázně, Libičany u Pardubic. Většina evropských nalezišť nacházíme v tzv. minerálních půdách, které uchovávají organické zbytky jen minimálně nebo vůbec. Při pokusu o rekonstrukci a interpretaci musíme řešit tři základní problémy: n Úplnost n Příslušnost n Věrohodnost Materiál: dřevo, kámen, hlína Datace denrochronologie Na závěr bych pouze zmínila, že stavba domu není jenom technickou záležitostí, ale musíme brát v úvahu i ostatní sféry kultury, které jsou navíc ovlivněny a omezeny archeologickými nepoznatelnými faktory, což je např. charakter rodiny, způsob hospodaření a obživy, sociální status a role stavebníka, majetnost, faktory náboženské, sociální a kulturní normy dané společnosti. Většinou mohla být otázka techniky vyřešena stavebníkem, ale nemusela být přijata společností. Literatura Sklenářová, Z.: Možnosti a problémy rekonstrukce pravěkých obytných staveb, (Re)konstrukce a experiment v archeologii 4/2003,11-39. Vařeka, P.: Příspěvky k problematice vypovídacích možností konstrukčních reliktů středověkého vesnického domu, Archeologické rozhledy 43/1991, Praha, 585-592.