"REFORMÁTOR", sborník vybrané, poučné a vzdělávací četby pro český lid BHAGAVAD-GÍTÁ Přeložila PAVLA MATERNOVÁ. 1920[1] Vydává a rediguje Cyril M. Höschl v Klatovech. Tiskem Karla Nepodala v Blatné. SLOVO ÚVODNÍ. B h a g a v a d -- G i[2] t â, báseň filosoficko-theoso-fická, je jedinečné svého druhu dílo světového jména i významu. je z nejhlubokomyslnějších výtvorů lid-ského ducha, tíhnoucího za poznáním věčné Pravdy. Mystický duch védické Indie v ní dospěl nejčistšího svého výrazu. Obsahuje skvělé vypsání nejzname-nitějších yog, životní zkušenosti staleté praxe ná-boženského žití indického získaných to způsobů mystického se spojování duchovního s bytostí Nej-vyššího. Dle dohadu evropských Indologů sahá její pů-vod do V. až VI. století před Kristem; učenci do-morodí udávají původ ještě mnohem dávnější. Tvořiť Bhagavad-Gitâ jednu z nejcennějších částí Mahâ-bháratu, veliké "b á s n ě o B h á r a t e c h", vlád-cích, předního to básnického skvostu staré sanskrt-ské literatury indické, která, jsouc pravým eposem národním, byla po celá staletí od doby svého vzniku stále a mnohonásobně doplňována a rozšiřována, až obsahovala přes sto tisíc slok. Bhagavad-Gitâ tvoří v Mahábháratu celek pro sebe myšlenkově uzavřený, s patrnými známkami původu nejstaršího. Z básně, vyličující nekonečné rozbroje, úklady, půtky a boje různých větví sta- 3 rého rodu královského převádí Bhagavad-Gitâ výjev, v němž Krishna, božský vládce, nabádá na mysli pokleslého Ardžunu, zástupce pokolení lid-ského, aby bojoval. Děj tento jest ovšem jinotajný, jak z vlastního rozvoje událostí i výkladu Krish-nova zřejmě vysvítá a znamená dle četných dů-myslných vykladačů -- jejichž spisy tvoří -- jako otázka homérská nebo shakespearovská, již zvláštní literaturu -- v duchovním směru zjevování skry-tých pravd nadsmyslných toužící duši lidské a po-učování této duše neklamnou, pravdy znalou sku-tečností. Obsahuje souhrn mravních zásad správného žití a návod k různým druhům yogy, spojování se duše s Božstvím Všehomíra. A vskutku: pravdy, které jasnou mluvou, krás-ným básnickým jazykem a podivuhodným stylem tato stará báseň podává, jsou v základě pravdy všelidské. Myšlenky její jsou perly hluboké lidské moudrosti, jejichž mravní ceny nesníží ubíhající čas. Proto jest také báseň Bhagavad-Gitâ v nových a nových překladech majetkem všech literatur a stále živým zdrojem vzdělání všech kulturních národů. Překlad tento pochází z asijského, na slovo vzatými znately sanskrtu a mistry theosofie ověřeného vy-dání anglického. V PRAZE 1920. Pavla Maternová. 4 Další knihy vycházející ve sborníku Reformátor:[3] Kristosl. Přímý: Životní moudrost (3. vydání) Problém výchovy (2. doplněné vydání) Dr. Hanish: Mazdaznanská dietetika -- 1, díl (dietetika), 2. díl (kuchařka) V. Gewin: Zdravovědné pokyny (rozebráno) K. Přímý: Moc modlitby. (Praktická pneumatologie) (rozebráno) J. Vorel: Praktická životní filosofie (rozebráno) A. Pammrová: Alfa K. Přímý. Klíč ke štěstí (rozebráno) Amman: První křesťanství MUDr. a Ph.Dr. k Zitko: Aesthetika přírody Dr. Hanish: Život Ježíšův (rozebráno) K. Wachtelborn: Má člověk duši? (rozebráno) Dr. M Keith: Manželství (2. vydání) Durgá Prasád: Yoga (rozebráno) H. Arnold: Začátek a konec Dr. T. Lessing: Evropa a Asie A. Pammrová: O mateřství a Pamateřství B. Nežárecký: Záhady života a smrti K. Přímý: Jiskry (2. vydání) A. Hartmann: Evangelium svobody Mar. Morawski: Účelnost v přírodě Dr. T. Lessing: Dějiny jako vsunutí smyslu v Nesmyslné Listy L.N. Tolstého J. Maliarik: Mravnost (3. vydání) Bhagavad-Gita Dr. Bohn: O buddhismu (v tisku) ... [Listy L.N. Tolstého] Jsou bohatým pramenem k hlubšímu poznání vnitřního života velikého apoštola pravdy a potěší i posílí duše všech, kdož nepřestávají věřiti, že spása lidstva spočívá v mravním pokroku každého jednotlivce. ...[4] ------------------------------- [1] Vlastní překlad knihy je naprosto identický s vydáním z roku 1968. Identické je i stránkování. Jedná se evidentně o reprint. (Milan Fujda, 14. 4. 2004, ve studovně NKP v Praze) [2] V orig. také "i" se stříškou. [3] Jedná se o seznam z předposlední strany knihy. [4] Výňatek z poslední stránce knihy. Dokumentuje dobový pocit morální krize a potřebu obrody od jednotlivce. Podobně smýšlel i Weinfurter.