Adaptace a zvládání situací a úkolů života "...uč se chtít, ne aby se věci přizpůsobovaly tvým přáním, nýbrž aby se tvá přání přizpůsobovala věcem..." Marcus Aurelius Objektivní adaptace -- jak zdařile je člověk zabydlen, zakotven, zakořeněn ve světě své rodiny, ve světě lidí a práce. Subjektivní adaptace -- vyjadřuje, jak se člověk v uvedených oblastech života cítí spokojený a šťastný, zda prožívá napětí, neklid, úzkost, nespokojenost atd. R. Lazarus -- tři varianty psychického zpracování podnětové situace: Poškození x Ohrožení x Výzva M. P. Seligman Naučená bezmocnost Hledačská aktivita (Aršavský, Rotenberg) -- protipól naučené bezmocnosti, důraz je kladen na samu aktivitu, lidé, kteří v zátěžových situacích hledají nejlepší možné řešení, nevzdávají se. Aktivní postoj přispívá k obnově nebo udržení zdraví člověka. Když se člověk poddává nepříznivým okolnostem nebo si nevytyčujenové cíle, objevuje se oslabení, případně nemoc (viz. důchodový syndrom). V. E. Frankl Logoterapie -- člověk, který je oddaný svému dílu a žije pro druhé, je lépe připraven k produktivnímu zvládání zátěžových situací než lidé sebestřední. Některé adaptační mechanismy Agrese Introjekce -- obsah podmětových situací je nekriticky přijímán, např. jde o sdělení pronesená významnou autoritou, aktuální módní záležitost, atd. Je třeba informace, rady z vnějšího okolí promyslet, strávit, přestrukturovat, apod. Izolace -- zůstávání stranou, vyhnutí se nepříjemným pocitům za cenu likvidace všech pocitů. Kompenzace -- náhrada skutečné nebo subjektivně prožívané méněcennosti. Workoholismus -- vrhání se do činnosti bez oddechu, kdy nemáme na nic a na nikoho! Čas, kdy jako posedlí horolezci zlézáme jednu horu za druhou, aniž bychom si na vrcholku vydechli a dovedli se kochat krásou výhledu. Pokus o přehlušení prázdnoty v širších sociálních nebo partnerských vztazích. Potlačení -- "zapomenutí", vědomé nemyšlení na nepříjemné situace, nežádoucí přání, potřeby, pocity. Potlačený obsah však působí a může ovlivňovat chování, přestože není vědomý. Projekce -- okolí připisujeme to, co se odehrává v nás samých, činíme jiné zodpovědné za to, co vzniká v našem já. Racionalizace -- dodatečné odůvodňování, omlouvání se, sebeospravedlnění "objektivními" příčinami atd. Frustrace, frustrační tolerance (zpracováno dle Smékal, V.: Pozvání do psychologie osobnosti.)