Co je to distribuovaná morfologie?
DM = generativní teorie vnitřní struktury slova
Co tvoří vnitřní strukturu slova?
vnitřní struktura slova  počet písmen, počet fonémů, ...
vnitřní struktura slova = jeho gramatickosémantické rysy, jimž odpovídá určitá část jeho
formy: morfosyntaktická a morfonologická struktura
Konsekvence: slovo se v syntaxi chová tak a tak, protože má takovou a takovou
morfosyntaktickou strukturu  ze syntaktického chování lze rekonstruovat strukturu slova, a
vice versa, chování slova je determinováno jeho strukturou
(1)
Já se holím.
Ty se holíš.
On se holí.
Ona se holí.
My se holíme.
Holím se.
Holíš se.
(2)
I shave myself.
*You shave myself.
*He shaves myself.
*She shaves myself.
*We shave myself.
(3)
You shave yourself.
He shaves himself.
She shaves herself.
We shave ourselves.
Klíčová otázka: Jaký je vztah mezi morfosyntaktickou a morfonologickou strukturou? Jaká
část formy slova odpovídá jaké části jeho gramatického významu?
Morfém: strukturalismus vs. DM
1. strukturalismus: vnitřní struktura slova = řetězec morfémů
morfém = Saussurovský znak (minimální znak)  kombinace forma a význam
základní jednotka struktury = morfém
srov. Erhart (1984:70): ,,Z bilaterární povahy morfému (= znaku) vyplývá možnost
samostatného zkoumání jeho jedné nebo druhé složky. Izolovaný obsah (,,označované")
lexikálních morfémů se nazývá sémém (S), gramatických morfémů gramém (G); izolovaná
forma (,,označující") se nazývá morfon (M)."
(4)
síl+a
2 morfémy: kořen + koncovka
morfonologická struktura: /si:l/+/a/
morfosyntaktická struktura: sémém: ,síl`, gramémy: N, fem., Nom, Sg
 část gramémů je součástí kořene, část součástí koncovky
(5)
/si:l/ /a/
,síl`, {[N], [Fem]}
+
+ {[Nom], [Sg]}
 sloučením dvou minimálních jazykových znaků vznikl komplexní znak, jeden ze tvarů
jména síla
2. DM: morfosyntaktická str. = hierarchicky uspořádané gramatické rysy
morfonologická str. = fonologická realizace těchto rysů
 význam a forma morfému (v tradičním slova smyslu) jsou do struktury slova
distribuovány odděleně, v odlišných modulech gramatiky, proto distribuovaná morfologie
morfosyntaktická struktura je derivována v syntaxi, morfonologická struktura
v morfologickém komponentu
DM je realizační morfologická teorie ­ formy nepřidávají žádný význam, jen formálně
realizují určité části morfosyntaktické struktury
základní jednotky struktury = kořeny a abstraktní morfémy
(6) Embick, Noyer (2004:5)
Abstract Morphemes: These are composed exclusively of non-phonetic features, such
as [Past] or [pl].
Roots: These include items such as CAT, OX, or SIT, which are sequences of
complexes of phonological features, along with, in some cases, non-phonological diacritic
features. As a working hypothesis, we assume that the Roots do not contain or
possess grammatical (syntactico-semantic) features.
Whereas the features that make up abstract morphemes are universal, Roots are language-specific
combinations of sound and meaning. In other words, Roots are open-class, and new Roots
can be added to an individual's grammar at any time.
kořeny samy o sobě nemají žádné gramatické rysy (s výjimkou deklinačních, tzv. diacritic features)
 to, zda nějaký kořen vyjde z derivace jako jméno (síla), adjektivum (silný) nebo jako sloveso
(sílit), závisí na tom, v jaké struktuře se objeví
(viz výše: struktura determinuje gramatické vlastnosti slova)
(7) Morfosyntaktická struktura jména síla
Nom
Num Nom
GenP Num
Sg
SÍL Gen
Fem
Struktura nad kořenem SÍL: rod [Gen], nad ním číslo [Num], nad ním pád, determinují jeho
kategorii: jméno.
Morfosyntaktická struktura se skládá ze 4 terminálních uzlů: ROOT, Fem, Sg, Nom.
(8) Derivace morfonologické struktury jména síla
[SÍL, Fem]  /si:l/
[Sg, Nom]  /a/
V morfologickém komponentu jsou uloženy formy (tzv. Vocabulary Items), které mají specifikováno,
kam mohou být vloženy do morfosyntaktické struktury.
Konsekvence:
- hierarchie rysů a jejich realizace
 neexistuje morfologická forma, která by realizovala rod a pád, aniž by zároveň realizovala číslo
(9a), pořadí afixů je determinováno morfosyntaktickou strukturou (9b)
(9a)
*[[kořen, Fem, Nom ]afix, Sg]
(9b)
*[[[kořen]afix, Sg, Nom]afix, Fem]
*těž+a+b
 rod je závislý na čísle  jestliže má jazyk kategorii rodu, pak má i kategorii čísla
Jestliže nějaký rys X implikuje přítomnost jiného rysu Y, pak je X hierarchicky níž než rys Y, je jím
dominován.
Přítomnost rodu implikuje přítomnost čísla  rod je závislý na čísle
Příklad:
- shoda na adjektivu v rodě implikuje shodu v čísle (10a), ale ne vice versa (10b)
(10a)
starý [Masc,Sg] muž [Masc,Sg]
*staří [Masc,Pl] muž [Masc,Sg]
(10b)
pitomec [Masc,Sg] starý [Masc,Sg]
pitomec [Masc,Sg] stará [Fem,Sg]
 formy mohou realizovat jednotlivé rysy nebo jejich konfigurace:
ideální případ: každý z terminálních uzlů je realizován zvlášť, specifickou formou
(11a) finština ­ číslo a pád se realizují samostatně
talo-ssa talo-i-ssa
,dům-inessiv` ,dům-pl-inessiv`
[Inessiv]  ssa
[Pl]  i
[Sg]  
(11b) čeština ­ číslo a pád se realizují 1 formou (pádová koncovka, tzv. kumulativní morfém)
dom-ě dom-ech
[Loc,Sg]  ě
[Loc,Pl]  ech
(12a) Realizace rodu spolu s kořenem
starý dům
[DŮM,Masc]  dům
(12b) Realizace rodu nezávisle na kořeni
drtič
[Masc]  č