Co je to distribuovaná morfologie? DM = generativní teorie vnitřní struktury slova Co tvoří vnitřní strukturu slova? vnitřní struktura slova počet písmen, počet fonémů, ... vnitřní struktura slova = jeho gramatickosémantické rysy, jimž odpovídá určitá část jeho formy: morfosyntaktická a morfonologická struktura Konsekvence: slovo se v syntaxi chová tak a tak, protože má takovou a takovou morfosyntaktickou strukturu ze syntaktického chování lze rekonstruovat strukturu slova, a vice versa, chování slova je determinováno jeho strukturou (1) Já se holím. Ty se holíš. On se holí. Ona se holí. My se holíme. Holím se. Holíš se. (2) I shave myself. *You shave myself. *He shaves myself. *She shaves myself. *We shave myself. (3) You shave yourself. He shaves himself. She shaves herself. We shave ourselves. Klíčová otázka: Jaký je vztah mezi morfosyntaktickou a morfonologickou strukturou? Jaká část formy slova odpovídá jaké části jeho gramatického významu? Morfém: strukturalismus vs. DM 1. strukturalismus: vnitřní struktura slova = řetězec morfémů morfém = Saussurovský znak (minimální znak) kombinace forma a význam základní jednotka struktury = morfém srov. Erhart (1984:70): ,,Z bilaterární povahy morfému (= znaku) vyplývá možnost samostatného zkoumání jeho jedné nebo druhé složky. Izolovaný obsah (,,označované") lexikálních morfémů se nazývá sémém (S), gramatických morfémů gramém (G); izolovaná forma (,,označující") se nazývá morfon (M)." (4) síl+a 2 morfémy: kořen + koncovka morfonologická struktura: /si:l/+/a/ morfosyntaktická struktura: sémém: ,síl`, gramémy: N, fem., Nom, Sg část gramémů je součástí kořene, část součástí koncovky (5) /si:l/ /a/ ,síl`, {[N], [Fem]} + + {[Nom], [Sg]} sloučením dvou minimálních jazykových znaků vznikl komplexní znak, jeden ze tvarů jména síla 2. DM: morfosyntaktická str. = hierarchicky uspořádané gramatické rysy morfonologická str. = fonologická realizace těchto rysů význam a forma morfému (v tradičním slova smyslu) jsou do struktury slova distribuovány odděleně, v odlišných modulech gramatiky, proto distribuovaná morfologie morfosyntaktická struktura je derivována v syntaxi, morfonologická struktura v morfologickém komponentu DM je realizační morfologická teorie ­ formy nepřidávají žádný význam, jen formálně realizují určité části morfosyntaktické struktury základní jednotky struktury = kořeny a abstraktní morfémy (6) Embick, Noyer (2004:5) Abstract Morphemes: These are composed exclusively of non-phonetic features, such as [Past] or [pl]. Roots: These include items such as CAT, OX, or SIT, which are sequences of complexes of phonological features, along with, in some cases, non-phonological diacritic features. As a working hypothesis, we assume that the Roots do not contain or possess grammatical (syntactico-semantic) features. Whereas the features that make up abstract morphemes are universal, Roots are language-specific combinations of sound and meaning. In other words, Roots are open-class, and new Roots can be added to an individual's grammar at any time. kořeny samy o sobě nemají žádné gramatické rysy (s výjimkou deklinačních, tzv. diacritic features) to, zda nějaký kořen vyjde z derivace jako jméno (síla), adjektivum (silný) nebo jako sloveso (sílit), závisí na tom, v jaké struktuře se objeví (viz výše: struktura determinuje gramatické vlastnosti slova) (7) Morfosyntaktická struktura jména síla Nom Num Nom GenP Num Sg SÍL Gen Fem Struktura nad kořenem SÍL: rod [Gen], nad ním číslo [Num], nad ním pád, determinují jeho kategorii: jméno. Morfosyntaktická struktura se skládá ze 4 terminálních uzlů: ROOT, Fem, Sg, Nom. (8) Derivace morfonologické struktury jména síla [SÍL, Fem] /si:l/ [Sg, Nom] /a/ V morfologickém komponentu jsou uloženy formy (tzv. Vocabulary Items), které mají specifikováno, kam mohou být vloženy do morfosyntaktické struktury. Konsekvence: - hierarchie rysů a jejich realizace neexistuje morfologická forma, která by realizovala rod a pád, aniž by zároveň realizovala číslo (9a), pořadí afixů je determinováno morfosyntaktickou strukturou (9b) (9a) *[[kořen, Fem, Nom ]afix, Sg] (9b) *[[[kořen]afix, Sg, Nom]afix, Fem] *těž+a+b rod je závislý na čísle jestliže má jazyk kategorii rodu, pak má i kategorii čísla Jestliže nějaký rys X implikuje přítomnost jiného rysu Y, pak je X hierarchicky níž než rys Y, je jím dominován. Přítomnost rodu implikuje přítomnost čísla rod je závislý na čísle Příklad: - shoda na adjektivu v rodě implikuje shodu v čísle (10a), ale ne vice versa (10b) (10a) starý [Masc,Sg] muž [Masc,Sg] *staří [Masc,Pl] muž [Masc,Sg] (10b) pitomec [Masc,Sg] starý [Masc,Sg] pitomec [Masc,Sg] stará [Fem,Sg] formy mohou realizovat jednotlivé rysy nebo jejich konfigurace: ideální případ: každý z terminálních uzlů je realizován zvlášť, specifickou formou (11a) finština ­ číslo a pád se realizují samostatně talo-ssa talo-i-ssa ,dům-inessiv` ,dům-pl-inessiv` [Inessiv] ssa [Pl] i [Sg] (11b) čeština ­ číslo a pád se realizují 1 formou (pádová koncovka, tzv. kumulativní morfém) dom-ě dom-ech [Loc,Sg] ě [Loc,Pl] ech (12a) Realizace rodu spolu s kořenem starý dům [DŮM,Masc] dům (12b) Realizace rodu nezávisle na kořeni drtič [Masc] č