KOŤATA

   

   Rzivé, bílé, černé kotě,

   světélka tři na samotě,

   skrytá okna v bídy pláni

   od setmění do svítání.

   V jednom lampa, v jednom luna,

   zlato, stříbro, a to třetí

   na srdci je pečeť temná,

   na bolesti, na krvi.

   

   Tři jsou v noci prosincové, Barbory je zítra večer.

   Přijde zlatý Mikulášek,

   bílý anděl, čertík ze tmy

   zatne pokušení drápek,

   ale lstivou myšku žalu

   bílý přece zaplaší.

   

   Mikulášek barvy medu, listopadového listí,

   nadílku dá na ošatku -

   sám se na ni v koutě schoulí,

   temný s ním a stříbrný.

   VLAŠTOVKA

   

   Vlaštovka na zdi rozepjatá, černý kříž v záři zlata

   duhou rosy oblévaný.

   Kristus s druhé strany

    skryt je: bílý a nachový chladnoucí už: aneb slovy jinými, to vlaštovčina

   hruď, a Kristus mezi kříž ukryt jest a zeď

   v stínu... Ale hleď,

   náhle kříž má barvu hávu, který halil, modrý, hlavu Panny, včechna roucha její. Vlaštovice:
   bláto lepí

   na zeď, vidíš; tklivě tkvějí

    v Čele čistém trny, střepy.

    Z bláta, z kterého Efeta

   jako nový oheň zkvétá,

   oheň ticha, domova,

   temná, bílá, nachová vlaštovka si hnízdo robí,

   těší Tobiáše, Joby.

   MRÁZ

   

   Kopce jsou lysé,

    sníh hoří.

   Po nebi honí se

   hvězd sršící tchoři.

   

   Stín se tiskne na dům,

   lká potají.

   Zahradám a sadům

   rty modrají.

   

   Ledová noc, tříkrálová. Kdo můžeš, žhavá slova.

   jasná,

   

   čti, žasna,



   

   LUNA K RÁNU

   

   Luno, liché srdce temna, plachá, veliká, tajemná, osamělá luno pozdní, nepomáháš, tápeš po
   zdi, lampo panny pošetilé,

   světlo linoucí se z chvíle odloučení bez setkání

   u brány, jež zapadla.

   

   Záříš ve stydnoucí dlani,

   jež se odmítnouti nedá,

   na zrosený práh, na bledá, oprýskaná, ovadlá

   okna, lože, zrcadla.

   POŠETILÉ PANNY

   

   Již je po oleji, hoř, lítosti trne, nalíti nechtějí sestry opatrné.

   

   Přirazili bránu

   a my čekáme tu.

   Jíní roste k ránu semkly se rty květů.

   

   Stočili se hadi,

   z kopřiv krysy piští, nehoří, jen čadí,

   výkal na smetišti.

   

   Ústí všechny zpěvy

   v lama sabaktani.

    Jiné  sloky neví

   stesk ukřižovaný.

   

   Hlad si hledá cestu

    k modlitbě neznámé. Ženicha, nevěstu

   a světlo čekáme -

   

   a slovo, a Amen.

   MUČENÍ  MLÁĎÁTEK

   

   Co stop je na sněhu,

   je jak bičovaný,

   od břehu do břehu

   jsou lány samé rány.

   

   Snlh, krev a holé hrudy,

    i kamení krev pije,

   jak prázdný kraj, jak rudý, plátno Arimatie.

   

   Smrt v Ramě s tmy zimy

   trhají andělé.

   Co s ní, co s nalitými

   prsy Rachele?

   MASOPUST

   

   Septuagesima

   a sexagesima

   . .

   a qumquageslma -

   popelec, je zima -

   

   hoře a hejsa, hej,

   k srdci mi nesahej rukama holýma.

   

   Jdou masky do šera, jde stesk i důvěra, třesoucí se dcera suchých let sedmera.

   

   Dnes popel, mha večera, plouží se příšera

   k tanci koster.

   

   Adhaesit in terra

   

   venter noster.