však básník, který žije z křesťanské víry i jako člověk, bude zasažen hloub a organičtěji ve
   své obraznosti základními ideami a představami této víry. Jeho vesmír jí bude nesen a
   organizován, jeho vidění světa jí bude zcela prostoupeno,  psychologie jeho po

   stav , jejich pohnutky a činy jí budou určovány, jeho děje se budou

      rozvíjet k podobenství jejích skutečností, zkrátka jeho dílo jí bude orientováno jako svým
   úběžníkem, ukazovatelem smys!u a směru.Budeme ji dýchat a hmatat v jeho díle jako živel zcela
   přirozený a samozřejmý, jako vzduch a světlo, jako maso a organickou tkáň. Je ovšem třeba
   podotknout, že jenom za těchto podmínek totiž je-li křesťanská nauka zcela vstřebána tvůrčí
   obrazností básníkovou a proměněna v básnické tělo a tvar - lze mluvit o slovesné tvorbě
   křesťanské inspirace, a že tedy nestačí několik obrazů z katolické liturgie, morální úvaha
   přivěšená na konec kapitoly, záměr spisovatelův, aby vlily dílu křesťanskou krev.

   Dále je třeba výslovně říci, že-i profil těchto katolických básníků může být a jest nekonečně
   mnohotvárný. Je mezi nimi bohatý rozdíl stupňový. U některých jsou obraznost, srdce, mozek
   hlouběji proniknuty náboženským viděním a cítěním, u jiných méně hluboko. Někteří přestávají -
   dobrovolně nebo nedobrovolně - na řádu přirozeném, spokojujíce se jaksi povšechným křesťanským
   horizontem, jiní se odvažují nebo jsou puzeni dále a hlouběji do řádu milosti, do oblasti
   života nadpřirozeného. Některým poskytne křesťanské vidění světa základ k jakémusi negativnímu
   obrazu lidské přirozenosti, odpadlé od Boha a užírané vášněmi a neplodnou pýchou, jiným se
   dostalo daru, schopnosti a síly, aby líčili své postavy přímo v jejich růstu v Bohu, aby
   zobrazovali přímé působení nadpřirozeného světa v lidských osudech, aby takřka postavili přímo
   na scénu Boha a jeho Nepřítele (např. Dostojevskij nebo Georges Bernanos).

   Vidíme, že křesťanská inspirace ponechává básníkovi a slo

   vesnému tvůrci velikou svobodu uvnitř svého nádherného horizontu a že dovoluje jeho
   obraznosti, aby se osobitě rozvila podle svých vrozených zákonů a náklonností, podle svých sil
   a své odvahy. Jest možné ohromné rozpětí např. od vlámských básníků Claese a Coolena přes
   Francouze Mauriaca k Norce Undsetové a k Francouzům Claudelovi a Bernanosovi, od přirozených a
   klidných poloh selského světa, zarámovaných liturgickým rokem,