nýbrž že je to jenom část skutečnosti - ex parte cognoscimus skutečnost porušená člověkovým
   pádem, její deformovaný odraz a obraz, a že to, co okolo sebe vidíme, je jenom hra stínů na
   plátně času a pravé a úplné děje probíhají jinak a jinde. Existuje tedy svět neviditelný a
   věci a děje tohoto světa se nám ukazují jenom jaksi po rubu, v své fragmentárnosti, zdánlivé
   nesouvislosti a nesrozumitelnosti. Básník miluje zemi a věci stvořené legitimní láskou jako
   částečné zjevení boží jsoucnosti a podstaty, ale my zároveň chápeme, proč ho jímá tesknota a
   neklid uprostřed vší té dojímavé krásy, proč se IDU zdá čas zároveň příliš krátký a příliš
   dlouhý, proč se mu svírá srdce něhou při vzpomínce na mírný obzor jeho domova, a sotva
   překročí jeho práh, přináší mu vítr vůni neznámých krajin... Básník miluje horoucně zemi, svou
   matku a spolutrpitelku, ale zároveň je stižen nevyléčitelnou nostalgií po ja -kémsi druhém
   domově, neboť ať děláme co děláme, jsme cizinci.

   na zemi: lncola ego sum in terra.

   , Vědomí, že žijeme uprostřed tajemství, které proniká všemi průlinami našeho světa, uprostřed
   věcí, které jsou a zároveň nejsou, nebo lépe, které jsou ještě něčím jiným, nežli čím se zdají
   toto vědomí se může bezpochyby stát neobyčejnou tvůrčí vzpruhou básníkovy obraznosti. Nemůže
   zajisté být počínání více vzruš~jícího, než hledat v znacích stvoření klíč, který by uvedl na
   stopu tajemného písma. Není zajisté pro básníka lákavějšího úkolu, než sklánět se se zatajeným
   dechem nad útržky lidských dějů, pátrat po jejich nezřetelných souvislostech, odkrývat v
   lidských srdcích onu trhlinu, onu pečlivě skrývanou jizvu, která je svědectvím jejich druhého
   synovství a pečetí jejich urozeného původu.

   Nemá lidská potřeba báje a podobenství, lidská vášeň vymýšlet příběhy a utkávat umělé světy
   napůl z látky tohoto světa a napůl z látky, z níž jsou utvořeny sny, jak stojí u Shakespeara --
   nemá naše bájivá vloha původ právě v této imanentní zkušenosti, že náš svět je jenom zrcadlem
   a podobenstvím a to, co zde prožíváme, je jenom částí našeho životního dobrodružství?

   Druhým takovým inspiračním zdrojem může být pro obraznost básníka-katolíka nauka o
   individuální ceně každé lidské duše, vykoupené krví Kristovou, o jejím zvláštním úkolu na této
   zemi, o tom, že na každé lidské duši zvlášť spočívá oko božích úmyslů, které se projeví třebas
   jenom jednou za život, v podobě