infinitezimální, ale dostatečné, aby převážily v rozhodujícím okamžiku vahadlo lidských osudů. Vyplývá z toho, že každý lidský život je důležitý a nezaměnitelný, že každá lidská duše a lidská tvář byla stvořena pro věčnost a že už nemůže nebýt, že žádný člověk nemůže sám sebe zahubit, ba ani znetvořit a ponížit tak, aby jeho zuboženou schránkou neprobleskla chvílemi záře jeho královského původu. Vyplývá z toho, že každý lidský život má jakýsi smysl, byť tomu někdy odporovalo všechno lidské zdání; že jej nic nemůže o tento smysl oloupit, že nic a nikdo nemůže přivést člověka k zkáze a k nicotě, leda on sám, když k ní přivolí, když se do ní vrhne ze svobodné vůle, z odboje a z odporu proti principu života. , Souvisí s větou shora uvedenou - nunc cognoscimus ex parte ~ že nám velmi často není tento smysl patrný, neboť největší část dějství bývá skryta našim očím. Je na básníkovi, aby odhaloval tato skrytá dramata, aby se dohadoval pravé ceny lidských bytostí, aby prohlédal masky a krunýře, aby luštil tajemné písmo boží spravedlnosti, která se ubírá po jiných cestách než spravedlnost lidská. Je nasnadě, že z tohoto ponětí o ceně člověka vyplývají pro katolického básníka dalekosáhlé důsledky pro uměleckou koncepci jeho díla, ba i pro jeho uměleckou techniku a řemeslo".Je nasnadě, že katolický básník a romanopisec nikdy nebude moci představovat člověka např. tak,jako by byl pouhou funkcí přírodních sil, Jako by byl docela determinován prostředím, jako by všecko lidské dění bylo jenom hrou náhody, jako by bylo zcela závislé na činitelích materiálních a hospodářských. Nikdy nebude moci také rušit jednotu lidské osobnosti, její identitu, jak se to děje nebo dálo v jedné části slovesné tvorby, v souvislosti s jistými filozofickými tezemi. Člověk se mu nikdy nebude moci rozpadnout v několikeré já bez zřetelného ústředního principu a jádra, a tím méně bude mu lze přistoupit na to, aby redukoval s krajním impresionistickým anarchismem všecek duševní život člověka na beztvaré protoplasma, na pouhé proudění smyslových vln, které se přelévají přes hranice lidské osobnosti a mísí s jinými vlnami, stejně beztvarými. To nikterak neznamená, že by takový básník viděl a podával život a člověka chudě a zjednodušeně, že by jeho umělecká kla