VÝROBA
FILMOVÉHO
MATERIÁLU
KAMERA
Tentokrát nás bude zajímat:
ˇ Technologie a technika potřebné k
zachycení fotografických obrazů na film
ˇ Zahrnuje:
­ Samotné kamery
­ Periferní technologie (např. studiové
osvětlení)
ˇ Připojíme problematiku formátů
­ Problém standardizace
STANDARDIZACE?
ˇ Nejen technický detail, ale jeden ze
způsobů, jakým měla technika velký vliv
průmysl, ekonomiku a kulturu pohyblivých
obrazů
ˇ Standardní 35 mm:
­ Film, který promítne kterýkoliv projektor
FILMOVÁ KAMERA
1. Transportní mechanismus
2. Filmová dráha
3. Krokový mechanismus
4. Závěrka
5. Čočka
Filmová
dráha
Krokový
mechanismus
(drapák) Transportní
mechanismus
1. vačka
2. uvolňovací šroub strhovacího ústrojí
3. horní přídržné kladky
4., 5., 6. vodicí válečky
7. dolní přídržné kladky
8., 9., 10. vodicí válečky
11. ozubený transportní váleček
12. drapák
13. jisticí kolíky
14. filmová dráha
15. dvojitá kazeta (odvíjecí a navíjecí)
16. světlotěsný labyrint v přírubě kazety
PRVNÍ KAMERY
ˇ Friese-Greenova a Evansova kamera
­ Patent 1890; neexistují důkazy o tom, že by
kdy fungovala
ˇ Edisonův Kinetograph
­ Pravděpodobně první užívaná pro
pravidelnou produkci (filmy pro Kinetoskopy)
ˇ Cinématographe bří Lumirů
­ Kamera, kopírka a promítací stroj v jednom
MECHANISMY KROKOVÉHO
POHYBU
ˇ Třecí mechanismy
­ V raných přístrojích na neperforovaný film
ˇ Nárazové mechanismy
­ Téměř u všech nejstarších kamer a
promítacích strojů Gaumont
ˇ Drapákové mechanismy
­ Postupně především u kamer
ˇ Maltézský kříž
­ Především u promítacích strojů
třecí mechanismus
nárazový mechanismus
drapák
maltézský kříž
POČÁTKY STANDARDIZACE
ˇ 90. léta 19. století
­ Individuální modely, stavěné na zakázku v
malých sériích
ˇ Nultá a 10. léta 20. století
­ Postupné ustálení několika málo modelů,
které byly produkovány ve větším počtu
RUČNÍ POHON
ˇ Němá éra
ˇ Klika napojená systémem ozubených kol
přímo na transportní válečky a krokový
mechanismus
ˇ Elektrické motory byly rozměrné, těžké a
vyžadovaly zvláštní napájení
ˇ Výjimky:
­ Amatérské kamery se natahovaly na klíček
USTÁLENÍ TYPŮ
ˇ Požadavky průmyslu na kamery se během
10. let ustálily
ˇ Různé kategorie kamer, na něž byly
kladeny různé požadavky
ˇ Minimálně 2 typy:
­ Studiová kamera
­ Kamera pro natáčení aktualit
STUDIOVÁ KAMERA PATHÉ 1903
ˇ Drapákový mechanismus
podobný lumirovskému
ˇ ,,Latham loop" (1895) ­
smyčka filmu mezi krokovým
mechanismem (drapákem) a
nepřerušovaně se
pohybujícími válečky
ˇ 1905 modifikovaná: externí
kazety na 400 stop filmu
DEBRIE PARVO 1908
ˇ Vše ve 21 cm3
ˇ Hlavně pro aktuality a
natáčení v exteriérech
ˇ V dobrých světelných
podmínkách mohla být
nesena v ruce
ˇ Upravitelná rychlost
uzávěrky
ˇ Hledák mohl být užíván i
za chodu
ZMĚNY V DESIGNU S
NÁSTUPEM STUDIOVÉHO
SYSTÉMU
BELL & HOWELL 2709 (1912)
ˇ Standardně užívaná v
Hollywoodu až do
nástupu zvuku
ˇ Vylepšení oproti
kterékoliv jiné dobové
studiové kameře +
masová produkce
ˇ K dispozici náhradní díly
ˇ Kazety na 1000 stop filmu
(cca 305 m)
VYLEPŠENÍ B&H 2709
ˇ Jisticí kolíky (registration pins)
­ Mnohem stabilnější obraz
ˇ Celokovové tělo
­ Do té doby většinou dřevěné
kamery byly náročné na údržbu a
trhlinami mohlo pronikat světlo
ˇ Úhel závěrky nastavitelný
během natáčení
ˇ Objektivy na otočné hlavici
(objektivový kotouč,
revolverová hlava, karusel)
2709 byla použita např.:
ˇ komedie Charlie Chaplina v Mutual Studios
ˇ u Walta Disneye na Sněhurku a sedm trpaslíků
ŽIVOTNOST 2709
ˇ Celkově bylo vyrobeno asi 1500 modelů
ˇ Výroba až do roku 1958
ˇ Malé množství používáno ještě na poč. 90.
let (animace)
ˇ Nejoblíbenější během němé éry
2709 a NÁSTUP ZVUKU
ˇ Ruční klikový pohon
­ Jedno otočení klikou = 8 okének (rychlost 16
okének za vteřinu, tj. 2 otočení klikou)
­ K dispozici motor, který byl rozměrný a hlučný
ˇ Kolíkový mechanismus
­ Příliš drahý a příliš hlučný
ˇ Byla většinou zavírána do zvukotěsných,
extrémně nepohyblivých boxů
MITCHELL BNC (1934)
ˇ BNC (Blimped Newsreel
Camera)
ˇ Předchozí modely od
poč. 20. let
ˇ Ne tak přesná jako B&H,
ale mnohem tišší (1928
přidala Mitchell jistící
kolíky)
NÁSTUP BNC
ˇ Od té doby Bell & Howell hlavně pro
natáčení v exteriérech
ˇ V Hollywoodu užívána většinově až do
poč. 60. let
ˇ Systém Mitchell jako první použit pro
širokoúhlý formát (70 mm Fox Grandeur,
1929-1930)
ˇ Občan Kane (Citizen Kane, Orson Welles,
1940)
Mitchell Standard
(1921)
Mitchell NC
(NC=Newsreel
Camera, cca 1930)
KAMERA TECHNICOLOR
ˇ Jediná další více
používaná a důležitá
studiová kamera mezi
válkami
ˇ Budeme se jí věnovat
až budeme mluvit o
barvě
KAMERY PRO AKTUALITY A
DOKUMENTÁRNÍ TVORBU
ˇPohyblivější modely kamer se objevily
ve 20. letech ­ primárně určené pro
aktuality a dokumentární tvorbu
NEWMAN-SINCLAIR
ˇ V oboru kinematografie už kolem r. 1900
ˇ Newman-Sinclair Standard (1910)
ˇ ,,Autokine" (1928)
­ Jistící kolíky
­ Jednoduše vyměnitelné čočky
­ Pérový natahovací hodinový motor
AUTOKINE
ˇ Používaná hlavně
britským
,,dokumentárním
hnutím" ve 30. a 40.
letech
ˇ Např. Man of Aran
(1934, Robert
Flaherty)
AKELEY
ˇ Carl Akeley, 1918 (,,Pancake")
ˇ Rychlá výměna filmu (15 vteřin)
ˇ 2 čočky ­ jedna hledáku a druhá snímací
(propojené) ­ ostření
ˇ Gyroskopická panorámovací hlava
ˇ Vojenské využití
ˇ Výroba ještě ve 40. letech
AKELEY
ˇ Nanuk ­ člověk
primitivní (Nanook of
the North, 1922,
Robert Flaherty)
ˇ Hell´s Angels (1930,
Howard Hughes) ­
letecké záběry
ˇ Kaskadérské kousky
u Bustera Keatona
EYEMO
ˇ Bell & Howell, 1926
ˇ Původně pro
amatérské použití
ˇ Pohon na klíček
ˇ V mnoha různých
provedeních
REFLEXNÍ HLEDÁK
ˇ Světlo ze snímací čočky směřuje jak na
film, tak do hledáku
ˇ Zrcadlová rotační závěrka
ˇ Jednoduché ostření
ˇ Použití u fotografických přístrojů na konci
20. let
ˇ V kinematografii od r. 1937
ˇ Jako standardní výbava v Hollywoodu
užívané kamery od r. 1967 (Mitchell BNCR)
PŘEDTÍM
ˇ Měření vzdálenosti metrem a odhady
rámování
ˇ Nepřesné, zvlášť u pohyblivých záběrů
ˇ Vývoj dokonalejších systémů během 20. a
30. let ovlivnil kompozici a vzezření záběrů
ARNOLD & RICHTER (Arri)
ˇ Založeno 1917 v Mnichově
ˇ Kinarri (1925)
ARRIFLEX
ˇ Arriflex (1937)
­ Reflexní hledák
­ Zcela nová kombinace vačky
a drapáku ­ přesnost blížící
se systému Bell&Howell
ˇ Louisiana Story (1947,
Robert Flaherty)
ˇ Temná pasáž (Dark
Passage, 1947, Delmer
Daves)
ˇ Stanley Kubrick
POVÁLEČNÝ VÝVOJ 16mm
KAMER
50. ­ 80. LÉTA
ˇ Vývoj kamerové technologie ovlivněn 3
faktory:
­ Snížení nákladů a zvýšení efektivity
­ Širokoúhlé a široké formáty
­ Použití film (hlavně na 16mm) v televizi
ˇ 50. léta: žádný důležitý vývoj 35 mm
kamer
16 mm KAMERY
ˇ 1923 ­ amatérský formát firmy Eastman
Kodak
ˇ Vylepšení během 40. a 50. let ­ 16mm
jako dokumentární a televizní formát
ˇ Od 60. let většinou možná synchronizace
s externím zařízením pro magnetický
záznam zvuku
ˇ 80. léta: 16 mm nahrazeny videem
ARRIFLEX 16ST
ˇ Mírně modifikovaný
mechanismus 35mm
modelu
ˇ Použití jistících kolíků
FILMO
ˇ Vyráběná od r. 1923
do r. 1979
ˇ Předchůdce Eyema
AATON
ˇ Od poloviny 70. let
VYUŽITÍ 16 mm
ˇ Nová generace dokumentaristů (,,Free
Cinema" a ,,Direct Cinema")
ˇ Kombinace s dalšími novými
technologiemi ­ citlivějším filmovým
materiálem, magnetickým zvukovým
záznamem
ZOOM
ˇ Tj. PANKRATICKÝ
OBJEKTIV
ˇ Objektivový kotouč (viz
B&H 2709)
ˇ První zoom v r. 1925
ˇ 1932: ,,Varo" od
Bell&Howell
­ Ohnisková vzdálenost 40-120
mm
­ Pohlcovala příliš světla, těžko
ovladatelná
STUDIOVÉ KAMERY OD
60. LET
ŠIROKOÚHLÉ A SPECIÁLNÍ
FORMÁTY
OD 60. LET PŘEDEVŠÍM
ˇ Vývoj v oblasti širokoúhlých formátů a
kamerových objektivů
ˇ Zapojení elektronických součástek
S MINIMÁLNÍMI ZMĚNAMI
ˇ CinemaScope (35 mm)
­ Anamorfotická předsádka
ˇ Todd-AO (65/70 mm)
­ Přizpůsobené Mitchell NC (původně užívané
u systému Fox Grandeur)
ˇ 3D
­ Dvě propojené kamery (větš. Mitchell NC)
ANAMORFOTICKÁ ČOČKA
ˇ Bausch & Lomb (The Robe, 1953)
­ Spojení s běžným 50mm objektivem
­ Samostatné ostření objektivu a předsádky
ˇ Panavision
­ Čočka a anamorfot v jediné soustavě
­ Jednodušší ostření a rychlá výměna objektivů
­ 1963: 25mm - 360mm
­ Pouze pronájem kamer a čoček
SOUČASNÉ KAMERY
PANAVISION
ˇ Panaflex (1963)
ˇ www.panavision.com
ARRI