i li \ii\ \<:i; Bo.'it(l :ľ.í(»>.-..:..n.V't Clunky SOUČASNÝ CINEFIL Filmom sběratelství v éře po videu Barbara Kltngerová Připusťme, že naie kaíilodeniií přnlmhy jsou ve skutečnosti objektem touhy - touhy ;n> soukromém vlastnictví, emocionálním ihlndn, jenž by &ť rovnu! Íntenztlě~ 'hladu do tužeb „lidských ". Každodenní touha po soukromém vlastnictví »skutku bývá často silnější nrž všechny ostatní louh v a nélidy dokome zcela převládá, když osiotni touhy chybějí. Jean Kaudrinard" Od sedmdesátvcli let vyvolává pojem „einefil" u filmových badatelů velmi konkrétní významy a asociace. Christian Metz a další' stoupenci psychoanalytických teorií charakterizovali cinefila jako extrémní, ale logiekou extenzi pravidelného návštevníka kina. který miluje film s „vážní pro dívání se", neoddělitelné spjatou s ..divadlem stínů'* v kinosále a s technologií, která jej umožňuje (ij. kamerou, projektorem a plátnem). Filmový nadšenec. ..okouzleny tím, co stroj dokáže", v důsledku nevstupuje do kinosálu jen kvůli určitému filmu, ale také aby se oddal náruživé, felíšisiíekr rozknši /c samotných |x>dmmek dívání se. Citiefil si tak živě uvědomuj.• schopnost kinematografického aparátu hypnotizoval diváky prostřednictvím tmy sálu, jasně osvíceného plátna a dalších podmínek, které utvářejí fascinující podstatu filmu a pole jeho vizuálních kouzel. S ohledem na tuto charakterizaci není divu, že badatelé následně považovali cinefilii /a zkušenost bytostně a výlučně spjatou s velkým plátnem a naprosto neodmyslitelnou od promítání celuloidu ve veřejném prostom kina. Jak se k případu filmu uváděných v televizi vyjádřil Kolami Barthes, rozkoš z filmu jednoznačné pramení z toho, ži- jsme ponořeni ve tmě kinosálu [...]. Představme si [..,] opačný případ, zkušenost lele-vizi\ která rovněž ukazuje filmy: nic. žádná fascinace; tínaje rozptýlena, anonymita potlačena, prostor důvěrné známý, uspořádaný (nábytkem .1 známými předměty), zkrocený [...J.2* 1| Jean Baudri I lani. The System of Objects. London-New York : Veno 1000.-. H5: Oři«.: LeSysUmt desobjets. Pari* : Galliman) I07B. 2) Vw Christian WeXz.lmugindiuí ^mfihiut. Psychoanalýza a film. Praha : Česky rámovy ústav IWO; a Holand Barthes, Upon Leaving the Movie Theater. In: Tncresa Hak K y u n g Cha (ed.).íľww-matographic Apparatus: Selected Writings. New Verk : Tanam Prtea 1980,». 2.; vi/, xéi. PH vychádzaní z kina. Cinepuí 2002. Ť. 20. S. 51. 8 ILUMINACE "...■ ..i, ■■......■ -....." • Televize se svým domácím prostředím představuje pravý opak kina jakožlo místa pro předvádění filmuje typickým příkladem ..zániku" filmového vytržení, způsobeného tím, ■/.<• sledování filmu bylo vyjmuto z jeho pravého kontextu. V pustině afektu, ktemu se vy. /imřijjr domov a jeho zkrocený, soukromý prostor zábavy, je jakékoli oddávání se cine-lilii nepředstavitelné. Tvrzení •> ochuzení lihnu jeho uváděním mimo kino byly vždy problematické, ovsem vývoj, který v současné době ve Spojených státech probíhá ve sféře domácího předvádění filmů, nabízí obzvlášť zajímavé zpochybnění takovýchto zakořeněných domněnek. Již oil nástupu televize funguje lato sféra díky inovacím zábavních technologií jako hlavní ohnisko sledování filmu. Videorevoluce způsobila, že filmy sleduje více diváků doma nežli v kinech.* Koz voj kabelových filmových kanálů, domácího kina. laserdisků, satelitních systémů přenosu, stejně jako další důležité vývojové /měny na |m>IÍ domácí zábavy dále zdůrazňují a nově definují význam televizoru jakožto hlavního místa pro sledování filmů, lylo technologie současně napomohly dramatické proměně filmového diváctví. Podnítily mimo jiné vznik nových filmových kultur v domácnostech, kultur utvářených jak institucionálními praktikami, tak rituály domácího prostoru. Takovéto kultury, jak uvidíme by nás měly vést k přehodnocení obrazu „domestikovaného" diváka jakožto připraveného o diváckou slast. Třebaže dynamika „domáckého" sledování filmů možná nekopíruje psychické parametry diváctví v kinech, domácí filmové kultury jednoznačně dokazují, že vášeň pro film není v rámci domácího prostoru ničím nezvyklým. Dále tyto kultury ukazují, /<• domov je vybaven a uzpůsoben k tomu, aby v něm mohl vznikat nový druh znalectví .'i silného diváckého zaujetí. Všudy přítomnost nových technologií v domácnostech napomáhá vzniku nejluznějších typů vášnivého diváka. Jedním z nejzapálenějších je divák, který sbírá filmy na videu, lasnd iscích a v jiných formátech, aby si vytvořil mediální knihovnu. Sběratelé, usazeni před svými televizor)*, představují sbor vášnivých milovníků filmu. Podobně jako Melzův cinefil jsou „okouzleni tím, co stroj dokáže", ledy fascinováni stroji reprodukce, které přinášejí filmovou iluzi. Láskyplný vztah dnešního filmového sběratele k těmto strojům vypovídá o rozšírení cinefilie, která nyní zahrnuje i „zakázané" oblasti televize a media-lizovaného domova. Domes ti kacc filmu cinefil i i nezničila; spíše se podmínky, kterými se cinefilie napájela, přemístily a transformovaly v rámci složitých interakcí mezi komoditní kulturou a soukromou sférou. Dnešní filmový sběratel zjevně představuje domácí verzi cinefil a, klerá ztělesňuje významné vlivy nové technologie na podobu domácí konzum pec filmů. Průzkum tohoto fenoménu sběratelství nám v důsledku pomáhá mapoval osud filmu jakožlo soukromého \ lastnictví. Co se děje s filmem, když se stane majetkem diváka a ocitne se v rámci systémů hodnot a afektů příznačných pro domov (rodinné vztahy atd.)," ale též pro 3) Jak uvádí J. Waako, obchod s půjčováním či nákupem videokazet pfevýBil s rokem 1990 tržby / kin i> Ičmci 10 miliard dolarů. Jaurl W a ö k o. Hollywood in ihe Information -tg«-. Austin, TX : University of Texas Pnu 1994.,. Ill, 4) Prd analýzu vlivu rodinných vztahu a (tenderu na domácí »ledování «« Valerie Wal kord i ne, Video Replays: Familie«, Films, and Panbwy. hi: Victor It u r$ i n H al. (eds-), Formations of Fantasy. |on. don: Routledge 1989, s. 167-99; » Ann C r a y, Video Playtime: The Gendering of a Leisure Technology. New Brunswick, VI : Rutgers University Press 1991. s. 81. ILUMINACE Butan Kh^im*:Wn>M?i>jneni teehiiokiilliim. klerá je příčinou toho, že filmy v domácnostech zaujímají stále význaé-itější místo? I když mediální promysl tuto sběratelskou aktivitu neřídí, hraje významnou roli v tom. že podporuje její rozmach jakožlo běžné praxe a nijak neobvyklé podoby vztahu diváka k filmu. Tento průmysl společné s dalšími společenskými silami dramaticky ovlivnil vnímání „sběratelských" filmu v domácnostech. Než se zaměříme na to. jaké konkrétní důsledky má současné filmové sběratelství pro domácí recepci filmů, bude třeba odpovědět na dvě předběžné otázky. Jak se ve Spojených státech stala ze sběratelství tak nedílná součást divácké mediální krajiny? Jak len-lo koníček, tradičně vnímaný jako něco osobního a idiosynkratiekého. zasadit do širšího kulturního rámech Proč si půjčovat, když můžete vlastnit? Od sfdmdesátych lei. kdy se rozšířily videorekordéry, dochází vlivem videokazet a dalších náhradní forem kinematografie, především laserdisků a digitálních videodisku (DVD), k dramatické proměně vztahu diváka k filmu. Tato media poprvé učinila z lihnu dosažitelnou komoditu. Diváci mohou nyní vlastnit a ovládat to. co bylo kdysi bytostně nepřístupným médiem, jež se vznášelo v dálce na stříbrném plátně a jehož pomíjivou podobu určoval konec jeho distribučního oběhu. Mohou si, jak poznamenává Timothy Corrigan, „film) osvojoval", čímž bezprostředně proměňují veřejné objekty v součást domácího inventáře, podléhající zájmům a rituálům domácílm pmsloru."' Rlm lze dnes zavřít do krabičky, umístit na poličku, zapomenout na stolku či shodil na zem. Diváci mohou obrazy ve videnrekordéru zastavovat, přetáčet dopředu, nazpět nebo namotal; mohou také přťhrávač laserdisků naprogramovat tak. že přehrává pouze požadované scény. Filmy mohou být v těchto alternativních formách sledovány opakovaně dle rozmarů diváka a získávají nesmazatelné místo v každodenních rutinách. Toto dříve fysicky vzdálené, pomíjivé a veřejné médium tak získalo pevnost a polot rvaly status domácího objektu, bezprostředně a bez ustání vystavt-nélm manipulaci \ soukromé sféře. Současně se film stává nebývali- dostupným. Filmy jsou mimo kina uváděny v televizních sítích, v programech kabelových, placených i satelitních stanic a na Internetu. Objevují se na lakových veřejných místech, jako jsou obchodní domy. letadla či školní učebny. Lze si je rovněž půjčit nebo koupil v nižných formátech od videa až k CD-IÍOMu. Široká nabídka multiplexň a jiných formátů veřejného uvádění diváky zdaleka nezahltila; všu-dypřílonmost filmu naopak posloužila tomu. že se rozšířil} obzory veřejných a soukromých filmových kultur. Z filmu se stala nejen běžná součást volnoěasovýeh aktivit, ale i nedílná složka každodenního Života. Jak ve svém článku „Land of the Cineplex, Home ni (In- Cassette"' poznamenává zpravodaj ,'Yeiť York Times. ..Američané filmy sledují, jak j<-n se dá |...| sledování filmů se stalo jakýms! národním koníčkem". Ba co víc. v rámci téin záliby -■■ pioji-vuje výrazný trend raději -i videokazety kupovati než si je jen poj íovat: konzumenti nechtějí filmy pouze sledovat, chtějí si je koupit, vzíl domů a vidět 5) Timothy C orri g a n./t Cinema Without WalU: Movies and Culture ^fier Vietnam. New Brutwwick, NJ Rudfiers University PMss 1991, s. 61. 56 ILUMINACE Ruhm Mín« i opakovaně.'"' Dostupnost levnějšího vybavení pro domáci zábavu a nižší prodejní ceny filmu na videokazetách a laserdiscfch tento liend nakupování filmu ješié posilujf. ' Mediál-ní průmysl) navíc pri svém úspěšném obchodování s filmy těží z vSeobecuého přV-svěděe- ní středních Iľíil «i nad razenu-, l Í vlastnictví. Jak to vyjadruje reklama, propagující vydání filmu Star TREK: První kontakt i L996) na videokazetě za cenu $J 1.95: »PtoČ si vesmn půjčoval, kdvž jej můželc vlastnil'"" Vyšší |n>dfl legitimního nákupu filmu se lak jako další významný způsob vlastnění přidává k ji/ existujícím a Saato pochybnějším prakli-kám nahrávání filmů z telet lze nebo jejich kopírování /■ nahraných kazet Současný sběralel filmň jí/ není excentrický samotář, žijící v kopcích Holly vvuodti obklopen stovkami kopií, nebo akademik, kléry si promílá filmy na lónim proiTiílačee ve sklepě. Filmové sběratelství se dramaticky dcinokraliznvalo dostupností filmu na místech. která jsou pro konzumenta přístupnější a zároveň méně nákladná než celuloid. Diváci sbírají filmy na videokazetách a laserdiscícbi přičemž na trh začíná v.-lupoval i lí\ R Mediální průmysl podporuje rozvoj filmového sběratelství v nikdy nekončícím úsilí zí^k.il nové Irin pro svč produkty. Kilmové společnosti, elektronické společností specializované na prodej domácích kin, laserdiskň a vidcokazel i další podniky explicitně oslovují sběratele jako publikum tvořící specifický Ir/ní segment (niche audience).101 6] IM., M. KI« holi, I-'M.I oflh.- Gnrpk-ft.lh>me of tin- C.i*«-iiV. W I,,./. 7W. |.i. 7. ]0> «■.«nij.í.ľ MiŽil fomuílu pro uváděni v kinech. Ti " rozvoji nim -. prodejem filmu m videokazetách rô J- W a#k ". Ilollyw>o<■ Spojených Blátech zajaly vytrácel a dn pnpfcdí nastupuje l>\ I). \ n h ■• 2000 eKÍsliijc > amerických domácnostech přihli/ue lO milionu I)V|) pfehrávacu*. I kdy} se tcchnolojíic roční, mé postrehy ohledne jejích hodnoceni/uslái a jí stejné Í ve v/lidm k tomuto novému médiu, f'oki'd DVD in'eo /menilo, p.ik je In posílení hardwarové estetiky, a také l<>. !•• Iie/ně disky j*nu doplňovaný o informace re abáratclskych vydáni, čími posilují existencí „tajného védéní", dfkj námuf li divák připadá jaku malec. Kli \.ijii.v mediálním průmyslem hse pozoroval radu dalifch /naku lohoto sberaielakéno trendu. V typická reklame / fiaaopicu o domácích kinech itejf: ..Pí» náročneno (ilmoveho fanouška. I Vi nákupu ifí laser-diskA laphUAe sa kaJdj* 1.00 3. |...J Nahfst »e vám ~ktřlá pHIeÜtoaUjak si vytvořit sbírku svých "l>-|fben/ch filmň - na laaerdiaku." (ViaVo Ifa^CUMe, Červenec 1995. >. 2-í). Pmdejiin Dave'* Video, ilie Laser Place pobfsf -vé zákazníky k fytvofcní ^vveno vlaľtnfho íihnovéhn nulňvii". Spoh/no-i The Criterion Collect ion -von knlekei pro rok 100" propaguje alovy; „Základní kámen kuřilé libnová *hi'rky Ivofí díl« několika velkých íilmaiii.** A ilo.lávJ. že jejich nahfdka ^wpulámfcll oblíbenců, /lia- i-iiych pokladů a prelo.....vých fihnu / celelio světa ■«' nejvíce /-■ väehoblÖfk dokonalé přihrádce plné filmu". Spdecnoati vydávající filmovou ..klasiku- -.vym potenciálním aakaanlkani bélné připomínají, jakou hodnotu mají tylo klasiky pro filmovou sbúrfcu. Kupříkladu novým vydáním „dlouho očekávaných filmň produkční společnosti Hammei FU.....a laserdwku se «aplní meze« ve viech laaewüakovych II.IMIN A C K 1'ii/iiakein honby niefliálního průmyslu /» specializovaným publikem je i<>, /<■ běžně propaguje domáci' kino. formúl předvádrní sliluijíci pfrstuui nápodolni zknšc nosit kinu. i.ikii -v strni pro ..ti.íinriirlio" filmového diváka."'V podobném duchu se na filmováno nadšence- obracejí Široce dostupné časopisy o audiovizuální technice jako Home Theater, Wide-siiffii Review a Video Magazine. Iíe/prostŕednéjšim pnijevem tohoto přístupu je pnnh-j ľilmň jako sběratelských objektu (coUeclables)J Typická reklama čtenáře vybízí k tomu. ab) si „zkrášlil svůj večer" zakoupením titulů Kun i>du»žk\vi:ii /i \ l IW6). Iíi:/\k» w i 1995). Sabrina (1995). Šín ink \ H \nmtT (1996) nebo VEČERNICE (1997) jakožto „dokonalých přfr&StkA do vaší domácí viileptilečno?di často |>mpagují jako sběratelské objekiv souéasné filmy, ale rozšířená je též rtrklama na staré filmy, nové vydávané na videokazetách, laserdisnVh či l(\ D. Těmito ..klasikami" jsou filmy, které by měl iiániěnv sln-rate! zařadil dn svého archivu (např. reklamní katnpari /, ruku 1997 na trilogií Kmotua /1972; 1974; 1990/, vydanou k 25. výročí na videu, oslavuje tylo filmy jako ,.tH veledíla, patřící do každé, videosbírky").1" Existují ještě cílenější v v/vy adresované tomuto publiku ve formě znovu vydávaných filmu označovaných jako ..zvláštní sběratelská vydání" (special ro/leclor v editions). Zvláštní shěralelská v uláni, která poprvé představila společnost The Criterion Collection v roce 1984, reprodukují filmy pukud možno v jejich původních širokoúhlých formátech |jsoii-li k dispozici) a nabízejí'doprovodný materiál U zákulisí, věnující se různým i-l.i-|iáiii produkce. Dříve byly dostupné pouze na laserdiscích, dnes se ale zvláštní sběratelská vydání prodávají i na videu. Například po znovuuvedení Vkrtu;a (.195tí) na velkém (iláině v roce 1996 rychle následovala shěralelská vydání na lasenlisku a na videokazetách. Tylo videoedice signalizují rozrůstání specializovaného trhu mimo okruh vlastníků laserdiskových přehrávačů směrem k širší divácké veřejiuoti. Kilmoví sběratelé sice představují specializované publikum, nelvoří ale jednotnou a ho-DlOgenní komunitu. Sběratelskou aktivitu provozuje řada různých druhů diváků, od těch. kteří si koupí jen několik .svých oblíbených filmň, až k vášnivým nadšencům, kteří tituly systematicky shánějí a budují z nich rozsáhlou videotéku. Mediální průmysl naviV oslovuje stejnou měrou muže, ženy i rodiny. Jak naznačují křivky prodeje videokazet, rodiny pravidelně kupuji' tituly pro své děli a vnuky. Týdeník Entertainment Weekly například v prosinci 1997 uvedl, že mezi deseti nejprodávanějšími videokazetami za poslední týden rideotókách" (Mel Neu hau», rlammei Hits Home. J/ome 7n«attr4. 7. 1907. s. K«.-112). Tyto re, klamy jen dale dokládají pfcsvřdíVní mediálního nrúmyslu ■> luni. )•- íbéralelé nyní představují oficiální čásl mainalreamová ui-xhJhií kultury. I U jak uvidíme, exittUJC tednosnaCná spojeni mezi ^bŕratťli. lawnlinky u leihmil«|iii dimiácího kin«. I-ii-renee It. Iuhu-.nu fik^í. že übrratcli- u.i /|>íís«.d> |iurí»líJ iii-to „irhléjíve svých ~ystéiue'i-li. neprlunyslovych kofuunHDUkych pr&vodoA pro Glmové -héialele. poCfnaje platformami pro poUovnfch objednávkj (jako nonř. The Lam Dík NewgUOer, redigovaný Ehnudasem Praltem a v>ilái.iu> » Kiwi líoekaway, New Yotk] lt kouř»- inieiuelem (j,.kn např. diakuanl internetová stránka: ali-laBerdiao.video). 13) Reklama.£m^rtaimn*nJ WWA/v.n. to. 1997, a.žl. l4)Tamláí,5. 12. 1997,». 7. bvlo šest dětských. " I když se sběratelsky svět vyznačuje výraznou přítomností nuižft, aklivila se neomezuje na mužské konzumenty. Jak napovídá reklama ..Zkrášlete si -viij veČer" 8Vym výčtem lihna zamířených na ženská publika (na pozadí, klnv tvoří šaly. -prikN .1 niže), pnnnysl vidí sběratele i v ženách, ľ viMují rovněž „nároční" (highr&u$ a „nenároční" (low-erul) sběratelé. Nároční si pořizují nákladné vybavenia zaměřují se na nákup laserdisků či kvalitních videokazet. Nenáročné typy si libují v obskurních a někdv brakových titulech, které niohou byt dvé i více generací vzdálené od svých pft. vodních v ideo verzí (dostupné kupříkladu u prodejen typu Mondo Movies ěi Something Weird Video). ' Každý z těchto lypu diváku by vyžadoval hhihíí prozkoumání, nebol" tvoří vyznamiié součástí fenoménu filmového Bbčratelství v poslvide-ograíické éře. Zde se ale za účelem zmapování léell nejzřetelnějších spojení mezi filmem, novými technologiemi a domácím předváděním zaměřím jen na typ zapálených náročných sběratelů, odhodlaných v\ budoval >i filmový archiv v rámci luxusního zábavního prostředí. Tato skupina kromě svého zaujetí |iio film věnuje /vlastní pozornost vývoji nových technologií, které v domácím prostředí napodobují podmínky kina. Na předním místě mezi těmito novinkami stojí domácí kino. ohnisko zábavy, jež slibuje zdokonalenou obrazovou a zvukovou reprodukci prostřednictvím velkoplošných lelcvizoru, A/V přijímačů k přenášení audio i video signálu, digitálního prostorového ozvučení Dolby (a dalších možností vícekanáJovéhfl zvuku) a prvotřídních přehrávacích systémA, jako jsou lu-fi videorekordéry a laserdisko-vé přehrávače. Filmoví sběratelé jako přímí dědicové takzvané digitální revoluce tvoří podstatnou část technicky vysoce vyspělé („hiyh-lceli") filmové kultury, která se zrodila během posledních několika let. Touha po filmu je pro lulo skupinu sběratelů neodmyslitelně spjata s touhou po nejnovější a nejlepší technologii. Mediální promysl k tomuto typu sběratele často odkazuje jako k určitému druhu ,.l'Ma"-audioGla, cinefila, videofila, laserfila. Tito ..filové" se těší pověsti náročných diváku a mediálních expertů, projevujících zanícený zájem o kvalitu zvuku a obrazu, jejž muže uspokojil jen koupě těch nejsofistikovanějších elektronických systémů. Vášeň pro film se pojí s vášní pro hardware a úzce lak sbližuje cineíilii s Icchnofilií. Jak uvidíme «lálc. filmoví sběratelé často debatují o otázkách, jež mají více společného s technologií než s ostatními aspekty lihnu, jako např. které fihnv mají ve svých nově vydaných laser-diskovýeh verzích nejlepší digitální přepis. Obvykle -<• za takovéto hardwarové „fily" považují převážně muži (např. pubertální mladík, který ví. jak si vybral slcreo soustavu na základě nejlepších dostupných basov vrb a výškových reproduktoru nebo kde sehnat 15) li< - ii nejprodávanějšími videokazetami v lýl.....lo 26. 10. 1997 byty: BatUAN A Komv \m v kmii\ dzuncií, Laut, mot. >m'mi\v ROženka, 9tab Wars Trilogy: Special Emtio!*, Americko mvoCika, li's im Cheat Pumpkin, Charlie Brown, Casper: a Spirited Beginning, Vabank u Halloween: Speciai EDITION. Entertainment Wrekty 7. 11. 1997,1.93{ Malittika, jel je základem táto zprávy, pochází 1 Video Business 26, 10. 1997. Robert Allen analyzoval ryznám rodinná wtin<"ft-iiyVli míku[>ťí filmů pro dm-sim-h filmový1 obchod in: KoIhti A I len, Honu- Alone Together Hollywood and the „Fandi) Film". In: Mi-1-iwi Stroke« - liiili.in! Miilibv led».). Identifying Hollywood Audience»: Cultural Identity and lAe Mow«. Undon : BF1 1999, *. 109-131. 16) I'm esej upozorňující na existenoi „nenáročných" publik m Jeffrey So o n ca, »Trashing* ihe \< zde* m>:T,i-i.-. Exc«*, ami ihr Kmrrgiiig Publica of Cinematic Style. Screen 36, 1995 (lima),». 371-393, 88 "-,""*1 » ■ ........-■ unikátní dováženou versi urěiié nahrávky).'71 Zdá se. £e mezi přívrženci tohoto typu fi lnového sběratelství, které má podstatný technologický rozměr, převládají muži, a vzhledem k rôznosti publik, nakupujících filim v alternativních formátech a používaj eich doma nové zábavní technologie, bychom takovéto generalizace tučli vyslov uval je jako provizorní hypotézy. Zaníceiiosi „fila", ať je to muž, nebo žena, se nepochybné vyznačuje individuálními n» máry a posedlostmi. Je ale také nedílné spjata s praktikami a ideologiemi řady sociá nich kontextů. Vybalování filmové kniliovnv Esej Waltera Benjamina Ich packe mam' Bibliothek aus. Eitiľ Rede Über das Sammelt elegantné pojednává o soukromých sUislcch sběratelští i. Benjamin ve své úvaze o v last ní posedlosti sbíráním knih přiznává, že rozšiřování knihovny pramálo souvisí s oprav dovym čtením zakoupených textu. Jak pffie, „největším kouzlem pro sbéralele je uzamj kat jednotlivé položk> do magického knihu, v němž jsou znehybnený, když jimi procház to nejvy&SÍ vzrušení, vzrušení z akvizice". Vlastnictví, „len nejintimnější vztah, klen může člověk k predmetom mít", umožňuje rozvoj silně osobního poměru mezi sběratelem a jeho sbírkou. Knihy „neožívajP v <■ sběrateli, jak bychom mohli Čekat, nýbrž je I« mi. kdo ..žije v nich". Kniha vyvolává vzpomínky na svou vlastní minulost, ve škále od dobv a místa vzniku až po její dřívější vlastníky. Ľvokuje též vzpomínky na siluaci. ve které knihu sběratel zakoupil -čas, město, obchod. Vlastnictví knihy v důsledku vytváří velké nuiožsiví vzpomínek, v němž -e mísí osobní autobiografie s bisiorií knihy. Jak píše Benjamin, „obnovit starý svět - tof nejhlubší louha sběratele, hnaného k získávání nových věcí". Sběratel „mizí uvnitř" své sbírky, která je současně jeho vlastnictvím. jeho intimním územím, ale také jeho Bpojením s minulostí.1" Sběratelství knih se tedy stává Formou osobního snění, zpňsoliem. jak znovu prožil minulost skrze událost koupě přírostku. Benjaminovo pojednání bezpochyby predstavuje vášnivou, subjektivní povahu sběratelství. Jeho esej ale rovněž naznačuje silné vazbv mezí sběratelstvím a vnějšími faktory, mezi zdánlivé striktně BOUkromynii praktikami a širšími kulturními systémy. Benjamin sice uičilé klíčové otázky nezkoumá, jako například proč neklen'' objekty V lomlo světe ZnalectVÍ nabývají hodnoty dříve než jiné, zdůrazňuje ale Spojení sbíraných předmětu a sbírajících subjektivit s kulturou komodit („vzrušení z akvizice"), soukromou sférou (jak sběratel „mizí uvnitř" své sbírky) a pamětí a historií („obnovil slaň svět"). Benjaminu! esej nás tedy vybízí k tomu. abychom vzali v úvahu otázky, které ve svém samySlení 1') l'i» likrní dílu, které ro/clirává moli v silur vazb) mezi •tereofilil .i mužskými aubjekiivitami, vii Nick HotnoytHigh Fidelity. V» Vurk : lín . lUuminalions* Pfe» York : Stocken Books 1969, -. 60, '»7. Pro dalíf Benjaminovo pojednaní u:- terna ibíratelarví viz Edward i u o h a, Collector and Historian. In: Andrew Arato- Kike Gebbardl (eda.), The Essential Frankfurt School Reader. Ne» York : Urizen Book« 1978, s. 225 2.~>:i. 8») 93 ■ o sběrateli knih nechat šíranou, a zároveň rozvinuli provokativní zmínky o epolecenských silách, jež se v nktu sběratelství ukry v« ji'. Sběratelství navzdor)* jeho nevyhnutelně osobnímu rozměru nelze ZCela vyjmout z Širší dynamik> veřejné sféry. Je stejně jako jiné aspekty soukromého protkáno zájmy vnější kultury, v tlil jedinec přebývá. James Clifford o osobních sbírkách obecné poznamenává: Sbírky a uchovávání autentické sféry identity nemohou byt přirozené ucho nevinné (...] roSsob) zařazování «I" každé sbfrkj odrážejí Širší kulturní pravidla - racionální taxonomie, (tenderu, estetiky [...) Já. které musí vlastnil, ale nemůže mil víc, se učí vybírat, radil, hierarchicky klasifikovat - vytvářel „dobré sbírky". Každý druh sběratelství - známky, válečné suvenýry, umění, knihy, hračky aid. - podléhá přinejmenším vlivu představ o hodnotě, systému klasifikace a dalších rámců, které jsou využívány rozsáhlejšími kulturními oblastmi a institucemi. V prípade filmového sběratelství postvideografícké éry pronikají do sběratelského procesu klasifikační &yste% my akademického disktirsu, prodejců videokazet a luserdisků i mediálního průmyslu. Sběratel tak muže filmy uspořádat dle období, země, režiséra, studia, herce nebo jednoduše abecedně, čímž dává najevo určitou minimální obeznámenosl s postupy uspořádání, jaké se uplatňují v jiných institucích. V dnešním veku počílaČň se nabízí dokonce Í software pro „katalogizaci, prohledáváni a třídění vaší sbírky podle titulu, režiséra, žánru a dalších kategorií"."1 ľodnbnč muže byl sběratelův vyl tě i určitých artefaktů ovlivněn vnímáním hodnoty, kterou tyto artefakty získaly jako klasika, rarita, zvláštnost či jiná prodejná kategorie sběratelských předmětů (collectable*). Mediální průmysl kupříkladu definuje většinu z toho. CO se prodává ve zvláštních edicích, jako „klasiku". Společnost The (ioldwyn Classics Library inzerovala sérii filmů 8 Eddie Can torem pod sloganem: „Klasiky, které se staly ještě klasičtějšími"; \ IHIK.u. k doslání u MCA, Universal Horne Video, je ..mistrovským dílem" Alfreda Ilitcheocka; a VktAkI£C (197'í) se podle své sběratelské edice stal ..okamžitou klasikou" hned po svém původním uvedení. Zejména marketing speciálních edie nabízí příležitost dodat filmu status vysokého umění, a to buď využitím existujícího kánonu, nebo pokusem kánon vytvořil připojením klasické nálepky. Speciální edice navíc prostřednictvím rozsáhlého doprovodného materiálu ze zákulisí dodávají filmům autenticitu a historii, tak důležité pro ustavení hodnoty archivního objektu. Videokazety, laserdisky a DVD nosiče se produkují ve velkém, a tudíž jsou široce dostupná, zdálo by se ledy, Že tento lyp sběratelství nebude nabízel příliš mnoho příležitostí k honbě za základní sběratelskou komoditou - vzácnym artefaktem. Vzácnost drahocen-nvch sběratelských artefaktů např. ne&ehluttelné první vydání knih) je podmínkou, která, zdá se, v tomto kontextu velmi chybí. Jazyk vzácnosti ale přesto prostupuje i diskur-sy o ZltOVU vydaných filmech. Společnost ľioueer Entertainment na laserdiscíeh znovu 19} Jam?* CI if f ord. On Collecting Art and Culture. In: Simon During (edd. Thp Cultarai Studies Reeder. London : Routtedge 1993, s. 52-53. 20) »Later Disc Collect« for Window»" / textu „The Obeessive Collector". Loser Disc VemfaUer, únor 1997,-. 17. 21) Reklama na Gold«) n Ck."i.-- Kddie Caiilor Serie*. Ihmir Theater Technology 2. 7. 1995, a. I 19. 90 nmtui.il ...... ...........n vydala sedm celovečerních filmů STAR TltKK. Její reklama na toto nové vydaní uvádí. /. „luxusní souborná balení JSOU číslována a početně omrzena najniuhých H (MM/ pro Uspo kojení opravdových sběratelů". Tento typ limitované speciální edice usiluje o to vymezí se vůči přemíře současné masově produkce jako něco „vzácnějšího". Snaží se vydobyl -estetické místo tím. že se dovolává podmínek vzácnosti, tak důležitých pro to, aby s, U sběratelských objektů vytvořila aura hodnoty. Vzácny' předmět je doplněn výstavnJn pouzdrem a je mu zajištěna nejvyšší úroveň audiovizuální reprodukce. Čímž je obrnjnj dosazeno spojení mezi sběratelstvím, hodnotou a estetickým prožitkem. Souborné balení (které dostalo design „vesmírneho doku") obsahující disky s filmem Si \u TREK GENERACE i<- označeno jako „deluxe". Samotné disky jsou „kódovány systémem Dolin Surround AC-3 Digital" a „využívají technologic THX pro dokonaly domácí audiovizuální zážitek'. Existuje í unikálnéjšítrh s laserdisky a videokazetami než len, které reprezentují propagační snahy. The Laser Disc Newsletter pravidelně uvádí slovky titulů, dovezených ze zámoří, které zahrnují lakové položky jako koncertní laserdisky (např. „Sex Pistols: \\ m-terland"), souborné sady amerických televizních seriálů (např. LOST IN SPACE) ucho ve Spojených státech často hůře dostupné zahraniční tituly (například některé hongkongské filmy). The Laser Disc Newsletter a jiné zdroje tohoto druhu rovněž inzerují „vzácné vyprodané disky" jako THE LONG VOYAGE HOMt: (1040) Johna Kordu či Zmtuvs. Maria (1985) Jeana-I.uka Codarda, kultovní hily typu THE HONEYMOON KlLLERS (1970) a Ka-MliMuvr (1979), tituly neuvedené na komerčních videokazetách, dovezené verze filmů ve formátu „letterbox", které jsou ve Spojených státech dostupné pouze ve verzích „pan--.ind-scan".'11 Vyprodané, kultovní, nekomerční, „letterboxove*" a jiné margináliičjší nabídky takto pomáhají utvářet neobvyklý, vyhledávaný mediální objekt, což naznačuje. yr sběratelský obchod nalezl způsob, jak konstituovat kategorie autentičnosti a vzácnosti pro masově produkované filmové artefakty. Existence těchto artefaktů také stimuluje soupeřné taktizovania další „sportovní" rysy sběratelských aktivit (tj. snahy před hrdnout druhé ve shánění rarit). Jak poukazuje Charles Tasluro, zejména v získávání vzácnych položek „lze poznal bravuru videosbčralelslví"."'" 2l\ Reklama společností Pioneer Entertainment m Star TREK: THE Movie Von ICES. Home Theater Techno-l»K< Buyer's Guide loo."». ,. 29, (AC-3 je -i-iikanálovy ■'í-' digitální svatém záznamu .i reprodukce /Miku, určeny především pro nOVá velkokapacitní média .i formúl v užívané i domácnostech jako I >\ I'. la-.-i.lisk v a UTV. IUI vyvinul firmou Dolhv laboratories, poprvé použil v nur 1992 a je známý pod obchodní značkou „Dolby Digital*4, TH\ nenf zvuková technologie •> formát jako r><>ll>y Digital, nýl i technická norma prostorové' reprodukce zvyku, určující standard v základních parametrech 'frekvenínl odezva, kmitočtový rozsah, dynamický rozsah! prostorová lokalizace zdroje, srozumitelnost/ pro kinosály i domácí kina. kleié po splněni prcdcp&aiiýeh podmínek získají certifikát kvalily TH\. Normu vyvinula společnost Lucasfiim ve spolupráci se zvukovým inženýrem Tomlinsonem llohnauem - značka TH\ je odvozenaod Ijicasova stejnojmenného filmu ,i suuČasnC od Hofmanových iniciál. Pozn. red.) 23) Letterboa jedna ' metod prepisu širokoúhlých filmň pro potřeby jejich reprodukce na televizní obrazom ■ ce rormátu 1:3 bez uřezání pravých a levých okraju obra/u, ztdo/ciiá na vykiylí horní a s|«m1iií čá"li »rí-níika televizoru černými pruhy, Filmový ohm/. )•■ zachován v celku, ale s veiíí ztrátou rozlišení ne» pí i jel.....řezání. Alternativní metodu pan-und-«a u naopak ořezává pravý a levý okraj Širokoúhlého filmového obrazu tak, ab) se zcela přizpůsobil stranovému poměru televizní obrazovky (pozn. red.). 24) Luer Disc Newsletter, únoi 1997,8, 13 l~;i;imrli-* Ta8hiro^Tlie<:ontradieiionsofVideoCollec|iiig, Film Quarterly 50, 1996/97 (zima), s, 15. ILUMINACE Začíná byt patrné to, jak je dnešní filmové sběratelství situováno v již fungujících systémech klasifikace, selekce a hodnot, vtažených do duelu se silami trhu. Abychom ale filmovou knihovnu vybalili kompletněji, musíme dále prozkoumat, jak sběratelství' prochází „filtrem kultury**.01 Jak se například ve světě filmového znaleclví kultivuje pocit členství? Jaký dnih estetiky dominuje ve filmovém sběratelství a jak se nově vyjednává o zavedených hodnotách pni mediální objekty? Jak diskursy o nových mediálních technologiích pronikají do současné domácí filmové kultury a ovlivňují způsob, jakým lidé sledují filmy a baví se o nich? A konečně -jaké jsou vztahy mezi sběratelskou činností. konzumeri!*mem .1 soukromou sférou? Dnešní einefilie je utvářena identitou „zasvěcence" (insider), a to přinejmenším v případě nadšenceke (devotee) a hardwarové estetiky. Obr tyto dynamiky jsou v rámci konzumní kultury silně ovlivněny novými technologiemi. Zasvěcenec Mediální průmysl s<- snaží sběratele oslovit jakožto „zasvěcence" filmového promyslu, obeznámeného s utajovaným světem informací o výrobě filmu. Zasvěcenci nabyli určité speciální znalostí, které má jen poměrně málo ostatních lidí, coz se projevuje různými způsoby. Tito jedinci třeba pečlivě vybírají a ve svých zábavních prostorech instalují audiovizuální komponenty domácího kina. Podobně si- mohou zapojoval do debal o relativních výhodách nově vznikajících technologií pro domácí reprodukci filmu - impř. zdali je kvalita laserdisku vyŠši než DVD či zdali systém Dolby Digital Sound předčí ve sihopnosli prostorového ozvučení systém Dolby Pro-I-ogic."'"' Zasvěcenci vědí, kdy kleré filmy vyjdou na videokazetě, laserdisku nebo DVD a shromažďují informace o kvalitě jejich přepisu. Tito diváci, kteří sbírají údaje z rôznych zdrojů určených pro cinefily--sbřratele (od časopisu po internet), jsou laké schopni odříkat řadu informací o filmu. Tato fakta zahrnují zákulisní historky o natáčení konkrétních filmů, drby 0 hvězdách a režisérech a nesčetné další specifické historické, techniťké a biografické detaily. Kdj í se na okamžik zaměříme pouze na jeden z těchto zdrojů* zvláštní sběratelské edice na laserdiscích. vidíme, jak takovéto reedice vzdělávají diváka právě v tomto typu informací, čímž pomáhají vytvářet ze sběratelů znalce. Speciální sběratelské edice jsou často poměrně komplikovanou záležitostí. Prezentují lihu v jeho původním k i novém lormálu a million nabízel i režisérsky sestřih, klen zahrnuje dodatečnou metráž. která nepřežila finální sestřih studia, v němž byl film nasazen do premiéry (např. laserdisková verze PROPASTI Januse Camerona, rekonstruující přibližně tficel minul předtím nikdy neuvedeného materiálu). Na těchto reedicích se mohou objevit i další příspěvky (jako třeba dokument o natáčení filmu či komentář k filmu od jeho režisérů, scenáristů, producentů a/nebo hvězd), zvláštní edice ale vystavují na odiv především takzvanou „sběratelskou přílohu" (Collector's Supplement). Příloha zpravidla nabízí dosti zevrubné informace o přípravě, natáčení a pOStprodukci filmu, 25) Rolami BB.rlhe»,Svittdkomoru. Bratislava : Archa iwl. 26) Dolby Pro-Logk- - ftyttawflov^ >yrténi prostorového záznamu -i reprodukce /Miku, zala&enf na konverzi fityř analogových konala do dvou analogových kanálů na záznamovém médiu a jejich zpětném dekódování do čtyf kanálfl (levý, středový, pravý a mono surround) pomocf dekodéru píi reprodukcii (pozn. red.). ■|]i-omen- a\ -azu- ILUMINACE IddiiiM M11»..... . Su i.i.j:. i mrfll oprášili své znalosti „zajímavostí ze s\ěta Hollv-wooduu.w Třebaže individuální fanouškovské uplatňování těchto zajímavostí může mít idiosynkratickÝ, ba dokonce subverzivnf rozměr, existuje obchodní a komunikační systém pro šíření zajímavostí, kleré jsou vytvářeny, autorizovány a kontrolovány různými kulturními prumvslv. a tento systém hraje velmi významnou roh při sjednávání vztahu publika k médiím. Speciální sběratelské edice, které představují výtcěný příklad zprostředkovatele takovýchto iriÍkro-dal, podávají divákům i nadále myshfikaění popis filmu jako 60UČ48l kulturního kapitálu, kterým disponují cob\ ..vládci'* filmového faktu. Identita zajímavostí jako jistého druhu tajných vědomostí, kleré vlastní jen několik málo privilegovaných, posiluje účinky léto mystifikace. Diváci jsou vedeni k lomu, aby se stali subjekty diskursu populárních médií, šiřiteli zajímavostí, což je proces, klcrv ncvvliiiuteluě přispívá k upevnění místa a významu mediálního průmyslu v kultuře.*" Kromě oslovování sběratel ň jako zasvěcenců ale sběratelskou kulturu Utvářejí i různé ]>ií-hojc pro reprodukci filmů v domácnosti. Zvláště lato technologická stránka sběratelského svěla dává vzniknout určité filmové estetice, která pro potřeby domácí konzumpce proměňuje dřívější hodnotu filmu (vytvořenou například filmovými recenzemi či akademickou kritikou). 28i OIhIoIhxi k*u> americko nuuoetní hry jo iiíi|>f. ceske* „Riskuj!" {\Him. pfckl.). 291 ľŕíkladi'i "Ihiiílniili /í K<-vjn Bacon Game", knihu U hni „I Love Llitv" ŕi ..Tin- Si,11 \\ ,n- Omnii« l-s CnlhrtDi- Kil i t inn". IVidávajt'se jako ..vylo/em ad-"ii.ilinitw -.jirinl |>ro Jtapáb-m1 hullywuodské fundy a filmově maniaky" nebo j»i>u „výhradně pm zapfí-ía*hlí(...]fanouacy*(a.4-5), .'i0| Ná/.in nknitcniikň nu I", t"k hodnotit v/tah fanoušků k me-liiilním znalosu-m. u razní, zxlá se. /■■ m-exi*mjr ji-(liii-liiľli,i i"l|»ivŕ(ľ na otázkv lykajíeí «• lohoio aspektu vztahu lanouškfl n mediálního |>iíl-myalu. Zatímco nékteff badatelé jako Jenkins »pathijf ve skutečnosti, Je fanousoi dflvímí uiajf telev tmí porady a jsou schopni j<" kritizovat, vývoj, kléry jim dává vriftí moc. jiní pov aSujf statu» lidového kulturního experta ta „polo-ihm**, kteiou ~i Fanoušci hýčkají a kompemujf tak nedostatek moci 1 nimci iír-Mcn politických .1 společenských system!) fnapř, Bernaid Sha rra 11, The Politioa of the Popular? From Melodrama to Television. In: David Brad b j et al./eds/./Vcftmwn« and Politi* in Popular Drama. Cambridge : Cambridge Universit) Press 1980, s. 2H:i>. ILUMINACE Ratu» KIM*««* SnuteuQ olnlil Hardwarová estetika Skrytý BVÔI sběratele je podstatným způsobem umocněn nadřazeností technologie. Technologie již predstavuje hlavní složku identity zasvěcence, neboť právě nižné technologie vyrob) filmů umožňují vytvářet iluzionisimis, o kterém se tak zanícené pojednává ve sběratelské sekci speciálních edic. Technologie rovněž ve sběratelské kultuře hraje důležitou roli jako série výrobku ke koupi. Diskursy o te< hnologhch domácí zábavy, obíhající v mainsircamovýeli časopisech, jakož i v komunitě samotných sběralelň, dramatickým způsobem pronikly do filmové estetiky. Skrze to. co můžeme nazval hardwarovou estetikou« ledy hodnocením filmů optikou hardwarových priorit, jsou tylo filmy transformovány dle imperativů daných technologickými kritérii. Dřívější identita filmů se mění: filmy považované bud* za klasiku, nebo /a ne|>ovedené zažívají obral estetické .šiésiétiv; filmy jsou přehodnocovány ideologií speklakulárního: a forma vílězí nad obsahem. Charles Tashiro ve studii The Contradictions of Vidro Collecting poukazuje na zásadní význam technologie pro meutalilu sběratele. Jde mu v prviU* řailé o rozpracováni Benjaminova ..!> rického přístupu" ke sběratelství, který považuje za ..jediný legitimnf přístup k lomu. co zůstává navýsost soukromým procesem". Nicméně Tashirovo pojednání o jeho vlastních sběralelských návycích ukazuje výmluvný |>osuil od Benjaminovy ticly ke knihám coby hranám do minulosti k obdivu k technologické dokonalosti a zájmu o pří-lomnosi, klerá je spojena s takovýmto technologickým standardem. Tashiro jako mnoho dnešních filmových sběratelů dává přednost laserdiskfim před videokazetami, které jsou „druhořadými občany", protože degenerují. Laserdisky na rozdíl od knih nebo videokazet nevyjadřují vlastní dějiny tím. že by se na nich projevovalo slárnulí. Právě ve fyzickém vzhledu laserdiskň spočívá velká čásl jejich kouzla: ..Disky jsou fascinující jako objekiv, jejich čislé. chladné povrchy, slibující leehnickou dokonalosl [...] disky slibují modernisnius v té nejelegantnější podobě, omezení na bezvadně čislé form) a rellexnf povrchy." Stáří není znakem hodnoty, ale spíše signálem, že je načase disk v v měnit. Fashiro tvrdí, Že takovéto upřednostňování nových verzí před starými, zřetelný odklon od jiných sběratelských csletik. se částečně řídí vírou v potenciálně dokonaleni kopii [...], jež se projevuje využíváním stále novějších technologií, neustále usilujících o větší přihlížení se filmovému originálu. [...] \ důsledku toho se oceňuje změna jako laková .1 -. každou novou technickou moz-nosif cílí sběratelé i výrobci nulnosl vylepšit to. co bylo předtím. Pokrok se nedefinuje Z hlediska filmů samotných, ale / lilediska ..technických schopnosti diskového média". Kvalita se posuzuje podle „počtu vad v obraze, hladiny šumu, slupne věrnosti digitální reprodukce. Logika povrchu disku se přelévá i do jeho výrob) a konzumpce: čím čistější, hladší, zářivější je obraz, čisiSÍ. bohatší a jasnější zvuková stopa, tím lepší je disk."1" Jak Tashiro dále píše, toto techničke Mi Gh, Tashiro,o;d-,a. II. *2> Tamta,s. I"> 16. ti) Tamté*,!. 16. 8 ILUMINACE Burin* Klingn»*---------,-....... argumentováni slouží jak« dokonalá racionalizace, a prostřednictvím něj uplatňuji svůj rozhodný nárok na důležitost obrazu a zvuku před příběhem u postavou, na onv technické aspekly filmu, ktorým nejlépe slouží la»erdi>.k"vá reprodukce. S límio nárokem pokládám základy pro celkovou sinikluru sbírky, její důraz na ly liliu». které u pře« I nos Iři ují vizuální styl.'" Tashira takto rozsáhle cituji proto, že jde o jednu z nejobsáhlejších a nejpodnětnějších siatí na léma současného filmového sběratelství. Jeho práce, byť se snaží sběratelství vykreslil jako iracionální a subjektivní, názorně ukazuje, jak bývá filmové sběratelství mnohdy technoeenlrické. Hodnotu filmu často z velké Části určuje kvalita převodu, aura digitální reprodukce zvuku a obra/.u ěi dokonce nedotčený povrch samotného disku. T> to priority následné vedou k upřednostňování určitých druhů filmň před ostatními - takových filmů, jejichž vizuální povrch a technické rysy dávají naději, že by mohly zdůraznil a umocnil schopnosti digitální technologie (dokonce i když procesy v nich uplatněné jsou ještě na bázi analogové, funguje „digilalita" jako univerzální termín pro popis kvalitní reprodukce). Výrobci i sběratelé kladou velký důraz na dosažení toho nejnovějšího a nejlepšího technologického provedení filmu. Vezmemc-li v úvahu tento společný zájem, není divu. že obé skupiny o filmu a filmové estetice hovoří pozoruhodně podobným způsobem. Typické reklamy na jednotlivé komponenty domácího kina mísí technické podrobnosti s přísliby spcklakulárních efektů. Například televizní zesilovač od Faroudjas Laboratories nabízí adaptivní zpracování barev, ostré detaily a úpravu barevného sladění, které „způsobí, že obrazy na velkoplošné televizi budou přímo vyskakovat z obrazovky!". Vysokovýkonné prostorové reproduktory LS f/x oil l'olk Audio „dokáží proměnit sumnuidový kanál z typicky plochého monochromatického zvuku na oddělené, prostorné a souvislé zvukové pole" a „dokonale se hodí pro vesmírné lodě prolétávající nad hlavou nebo rachot jedoucích tanků a jeřábů, zkrátka pravé Iv věci, které vytvářejí působivé domácí kino".3" Technická kritéria, jež převládají v reklamách na systémy domácího kina a jednotlivé složky přehrávání, činí ze samotné reprodukce primární estetické měřítko. Upřednostňují přitom lakový typ reprodukce, který dává přednost pravděpodobnosti (verisimilitude) kombinované se spektáklem. V daném kontextu je pak filmový zážitek tvořen apektakulámfmi vizuálními prvky a zvukem, který staví do popředí zdánlivě autentické smyslové vjemy. Reedice Odvážnych mi Ži (1962) Akiry Kurosawy v roce 1995 na laserdisku vyvolala například ze strany jednoho kritika pro Widfstreen Review tento komentár: „Rámování Tohoseopu bylo změněno na 2,11:1, třebaže údaje o převodu avizují,původní poměr stran 2,30:1*. Obraz postrádá rozlišení a ostrost, detaily stínil jsou mizerné a obecně všude převládají .artefakty""" způsobené nečistotou negativu." Navíc „původní zvuková stopa 341 Tamtéž, a. 13. :*5) Reklama. Home Theater, «erven 1007. s. 0; Reklama. Widesereen Review, kvclen/ŕcrvcn 1995. s. 9. 36) Artifact-v tomto kontextu Bejedná o anomálie objťvujírí;«' ve videoobra/«- j.ik« «tfislcdek porurdy přepisu / tilmu mi video, prípadní nekvalitní reprodukční »(táranín- nebo chybného nastavení lelevizoru. Artefakten] typickým pro DVD fepixelace, kde jednotlivá skupiny pixelfi vytvářejí nepřirozené „kostife-kuváiií" obrazil; jindy mohou artefakty dostal podobu blikání obrazu, smeny batev, ztráta m/lišmi nebo nežádoucí zmeny pomení síran aid, (púzn. red.). ILUMINACE llnl.nr. Klin*»»* Soaíasnj i .1 v kinech byla nahrána systémem Perspeela Stereophonic Sound [...], ale jako předloha pro tuto edici byla použita optická monofónni stopa, která je nevýrazná a charakteristicky hlučná."'7' Recenze na jiný klasicky film. MOUCHU (1958), znovu vydanou v roce 1997. si podobným způsobem všímá drobných aspektů jeho reprodukce. Film je rámován ve stranovém poměru 2.35:1. vykazuje lurslálosli v barevné věrnosti s většinou zašlými a tlumenými barvami a tělovými tóny. Obraz je celkově rozostřeny, s výjimkou příležitostných detailů na mouchu. Je patrný šunt a artefakty [.„], Celkové je zvuk sice lepší než obraz, ale stejné nikdy nezní úplné správně.'1*' Podobně nepříznivá kritika není samozřejmě osudem všech klasických děl. Je-li převod dobrý, může se i „Mary" film úspěšnějí vypořádat se současnými estetickými požadavky. Jeden recenzent se vyjádřil o „skvostné sadě tří filmů s Judy Garlandovou" (THE HaR\ KV Girls/1946/, Pirát/1948/ a Summer Stock/1950/), nazvané Judy Garland: The Golden Year* at MGM, že vypadá „naprosto úžasně". To platí zejména o filmu PlRÁT, který staví na odiv režisérsky rukopis Vincenta Minnellibo. jehož exotické používání barev ve svícení, kulisách a kostýmech skvěle umocňuje náladu scén jako divoký „Pirátský balet". K\< r- a velkolepost Minnellibo charakteristického stylu mizattscény, zachovaného a možná dokonce i zdůrazněného procesem přepisu, slastně ladí s kvalitnějším, intenzivním vizuálním zážilkem, asociovaným s digitálními technologiemi zábavy. V tomto případě je ale zážitek neúplný kvůli chybné reprodukci zvukové stopy muzikálu. Recenzent poznamenává, že „zvukovou stopu PlRÁTA Často narušuje rezavý, skřípavý, téměř vibrující ton".**1 I film, který byl při prvním uvedení všeobecně považován za propadák, může být pře-hodnoceit. V recenzi Laser Disk Neusleiter na film POSLEDNÍ Zŕ'STÁvX (1996) autor vysvětluje, že af jej tento film V kině příliš nenadchl, posloucháte-li jeho hiserdiskovou reedici „\ teple domova, zvuk pořádně zesílený, je o dost působivější, a to bez ohledu na jeho směšnou zápletku". Příčinou změny je nová digitální zvuková stopa: hudba Rve Coodera se rozezní ve více detailech a se všudypřítomnou enereií. [•••] V průběhu celého filmu mají jemné zvukové detaily — vílr pronikající prasklinou nebo vrzající dveře na ulici větší jasnost, stimulují vaše smysly, takže na vtírajících se ni.ízkáeh typu „co dělá šerif ve městě, kde nejsou žádní lidé?" najednou nezáleží. Na minulost, která se ohrozuje ve světě nových technologií, jsou aplikovány velmi náročné normy, vyžadující bezvadné obrazy se zachováním původního formátu a křišťálové čistou zvukovou stopu. UŽ nestačí. Že jde o film od Akiry Kurosawy — převod musí kopíroval správný formát, obrazové rozlišení a zvukovou kvalitu celuloidové verze. Klasický film musí mimoto splňovat další řadu kritérií, která tvoří nedílnou část zážitku domácího kina 37) Recense U film Odvážní MUZOVť Akiij Kunwnvy. Widetatm Review, kveten/červen 1995,«. 129. 38) Recenze na filnt MOUCHA Kurta Neumanna. Widetcnen Review, kveten 1097, s. 156. 39) Recenze na filtn PlRÁT Vincent« Minnellibo. VuUo Magazíne, Bervenec/sipen 1995. s. 70. 40) Recenze na film POSIEDNÍ ZŮStívá Waltcra Ililla. The Laser Düe Newsletter, Červenec 1997. a. 1-2. 6 ILUMINACE Kurtu» Klu«»*"*: Saufrwj cuts s velkoplošnou televizí a komponenty prostorového ozvučení. V ideálním případe by filmy z minulosti měly mít živě, intenzivní obrazy a výraznou (neb«» propracovanou a niiaii-covanon) zvukovou stopu, přístupnou digitálnímu vylepšení. V některých případech se. tento dnd) aktualizace ukazuje jako obtížný, neboť, pomineme-li praxi nedbalých převodů, kvalita původních duplikát n íc li negativů se mohla zhoršil nebo byl postiženu artefakt} /působenými nečistotou a dalšími nočními můrami nesprávného uchovávání a procesu stárnutí celuloidu. Jak jsme viděli v recenzích na ODVÁŽNĚ Ml /, a Mol < III . v hardwarové estetice není mnoho místa pro filmový ekvivalent zaprášeného »vážku s o-h'ma ušima. Takže i když pro náročné sběratele zůstává znovudosažeuí kvality originálu dňležilé. po.it autenticit) v nich mnohem přesvědčivěji vyvolá povaha vylepšení, kterým j« film podroben, aby lépe vyhovoval digitálnímu oku a uchu. Zvuk a obraz nahradil) v takovémto hodnocení filmů jiná osvědčená kritéria, jako je auteuriSRlUS, existující kánony a v případě filmu ľosi.KliNÍ zťsi \\ \ i kasovní úspěch. Tím nechci tvrdil, že lakovalo tradiční hodnotící kritéria ztrácejí ve sběratelském světě důležitost. Auteurismus a kánon mají obrovsky vyznám jako prostředky prodeje reedic i jako faktory, jež ovlivňují rozhodnutí sběratele, který film do archivu vybrat. Sběratelé mohou samozřejmě kupovat videokazety a laserdisky horší kvalit) jen proto, že chlějí vlastnil kýžený lilul nebo doplnil určitou část své mediální knihovny. Ale otázky kvalitního převodu a toho, zda film nabízí lakový druh audiovizuálního spektáklu, na němž se nejlépe projeví schopnosti daných přístrojů, představují všudypřítomné a vlivné slránkv sběrateli svorně vyznávané a Šířené hardwarové estetiky. Oceňování technologie a speklakulárnosti je v této estetice doprovázeno jistou lhostejností k obsahu. Jak napsal jeden recenzent ve Video Magazine o Koiiuksti (a Mľovi: protože jde o „prověřený fenomén, [...] netrapme se otázkou ,Co to říká o nás' a pusťme se hned do bonboniéry, ehrn, totiž pojďme k jádni věci'4. Jádrem věci je to, že se CliMť (...) pyšní širokoúhlým převodem o poměru stran 2.1:1 a ačkoli dosahuje standardQ THX (ohm/ je velmi dobry, ne-Ii výjimečný), projevuje sklon k tlumeným barvám. Gump není ani výstavní ukázkou prostorového ozvučení, neboř intimita příběhu si vynucuje. ab) větiina dialogu, hudby a okolních /vaku hýla umístěna do předních a do středového kanálu-1" Podobně speciální edice filmu ČETA (1986) od společnosti Pioneer Entertainment představuje ..snímek, který pro řadu Američanů definoval nelidský, nepřátelský a zbytečný akt vietnamské války" jako „kvalitně vyhlížející disk v neodolatelném tvrdém pouzdře, navrženém lak, aby připomínalo album vietnamského veterána, doplněné- o reliéfní stříbrné obrázky vojenských identifikačních čísel, visících z horního kraje obalu". Kilm je dále »říznutými 1.85:1. Detaily a ostrost jsou ukázkové. |...| Triové lény jsou u tohoto mimořádně přirozeného provedení přesné a černé lény hluboké a plné. I zvuková sinpji je úchvatná v porovnání s n'm. jak byl zvuk namíchán v kinech [...| původní II i Racen» ".i Forsesta Cunpa Roberta Zcme.l«i-<-. HJeo Magtuin*. červenec/srpen IO05 8 aq ILUMINACE Hwbn »AI oddělené šestislopé pivky hýly leinixovány a kódovány lak. Je získal) mocnější prostorový účinek a včlňí dynamiku." Tímto zaměřením je otázka obsahu jako druhořadá smetena pod stul naléhavějšími zajím, ij. kvalitou převodu, otázkou vhodnosti filmu pro co nejlepší využití možností domácího kina a příležitostí, jakou reedice skýtá pro komodiťikaci - v případě titulu Č1.1 \ design obalu laserdiskové sady. Podobné způsoby hodnocení se významným způsobem liší od toho. co je charakteristické pro angloamerickou morální kritiku. Tato tradice, zosobněná v padesátých letech takovými kritiky jako Bosley Crowlher 7. New York Times a Arthur Knight ze Saturday !,'<. u-ii .1 všudypřítomná v současném [»saní o filmu v populárním tisku, posuzuje filmy 11.1 základě důležitosti a hodnoty jejich spoIrčenskyVh poselství. \c výše citovaných recenzích ale sliéralelská senzibilita považuje takováto poselství za pouhé pozjnlí, ne-li dokonce potenciální vyrušení od toho. co je na filmech opravdu pozoruhodné - přesné tělové tóny a sononií vícestopjf /\uk. Třebaže se KORRKST GUMPaČETA odehrávají v Šedesát vcb letech, jednom z nejvášnivěji probíraných období amerických dějin, a íe oba filmj byly podrobeny dlouhým debatám \ lísku O tom, jak ono období zobrazují, iv-cenzenli lascrdiskových reedic vidí tylo filmy detailním technickým pohledem a popisují je alternativním jazykem, který se jeví jako rozhodující pro jejich cinefílskou kon-zunipci. Je důležité zdůraznil, že recenze v časopisech o konzumní elektronice a v dalších zdrojích pouze neopakují nekritickou bombastickou reklamu, kterou průmysl doprovází všechna své produkty; fungují jako průvodci pro kupující a sběratele. Internelové diskusní stránky věnované sběratelství laserdiskň a videokazet berou roli zákaznického hlídacího psa objn lášť seriózně - informují o nadprůměrných i nekvalitních discích, probírají relativní přednosti přehrávacích zařízení a všeobecně žádají své účastníky o lipy a doporučení. Jak píše jeden účastník internelové diskuse: „Vzpomínám si. jak jsem si půjčil Mu>-M JEHŇÁTKK ■•]« Jiný přis|H*vat<-l na otázku odpovídá: 12) Platoon: Oliver Stone's Epio VietmuD War Maaterpiece. Widescretn Rerów, květen/červen l*W5. B. 110. I'l CIA ((..nsi.int linear vU m ■■ l.-W nřádání sbírky nu-hraxuje éas". Sbírka redukuje „6bs na fixní soubor élenii. kterým lze procházel oběma směry", představuje pro majitele příležitost kamkoli historiek) removal u udržet si přitom úplnou kontrolu (s. 95}. Časová dimenze sbírky ledy nepookuuje ani do přítomnosti, ani do minulosti, ale v dítsledku k logice a samotnému uspořádání sbírky. Prozatím -<• domnívám, se dynamika filmového sběratelství píisobí nakonec v „přítomnost mm" modu, zvláfif přihlédneme-li k povaxe hodnocení v rámci svéta náročných filmových sběratelů. Otáaka fioCU představuje ale složité téma, které by si žádala další úvahu ve v /tabu k současnému filmovému sberatelalvf. ILUMINACE IU.I11...ikfc™,:.T..v..-s.,.í...-wÍTi.-fi: transcemlcnlna a nezávislosti" vt1 vztahu k rozsáhlejším hodnotovým ekonomiím, které ve skutečnosti zrcadlí.' Radosti sběratelství tedy nejsou svázány s aktem konzumpee, ale s mocným pocitem sběratele, /<■ je zdrojem, původcem objektů, které koupil a uspořádal do určitélio systému (což je psychologie, která jasné evokuje Metzova ci nelila).18' Sebrané objekty v Hfl-sledku odkazuji na sběratele jakožto mittmra, tvůrce srozumitelného, smysluplného světa — dynamiky, která uzavírá vztahy, jež má sbírka k vnějšímu světu, zejména k sociálním a materiálním podmínkám masové produkce. Mezi vlastnictvím, touhou a auto-refereněností existuje logicky řetězec, který pomáhá vysvětlil zápal sběratele i významné místo, kterého se filmům jakožto soukromému majetku dostalo v rámci domova. Vydělený arlelakt, vyjmutý z dějin a veřejného prostoru, se stává zdomácnělým objektem. Podřízen specifickému uspořádání sbírky a nezávislému světu sběratele skýĚ blaženou rozkoš, jakou přináší investice do vlastního domácího prostoru. Domestikace lihnu v rámci této zvláštní filmové kultury, jež se jako taková opírá o posun v identitě sběratele od konzumenta k tvůrci, současně minimalizuje vědomí svazků mezí filmem a veřejnými institucemi, mezi domácími filmovými kulturami a širšími sférami vlivu. Zapojení filmu do tohoto solipsistického prostředí představuje ledy nutně paradox. Jak jsme viděli, i kdy3S se svět sběratele jeví jako výlučný a osobní, je silně ovlivněn diskursy mediálního promyslu a jeho technologií. Konzumpee obecně zajišťuje silnou vazbu mezi soukromými a veřejnými sférami (což je zřejmé — kupujeme si masově vyráběné předměty, abychom z nich učinili osobní majetek). Mediální průmysl současně konzumentům nabízí rétoriku intimity (tj. „tajemství" filmu) a kontroly (tj. technologickou či mediální znalost), aby posílily jejich pocit, že vlastní osobní produkt. Za těchto podmínek odpovídá chování sběratele ve volném ěase tomu. co Jürgen Habermas nazývá „zdánlivým soukromím" domova, kde se domov simultánně utváří jako soukromá sféra Í jako oblast podléhající vlivu „zákonů trhu" a „poloveřejných instancí".* Af uŽ Habermasovo stanovisko zcela přijmeme, či nikoli, sběratelství se rozhodně ukazuje jako komplexní aktivita, dvojsmyslně situovaná na proměnlivý průsečík veřejného a soukromého. Tento druh filmového diváctvf ani fakticky, ani esteticky zdaleka 47) S. Siewarl, On Longing, s, 158, 162. 15°. Vytesnení materiálních podmínek produkce ve prospěch konsumentskyeh představ připomíná [»ujednání Theodora Adoma o zbniním lelisismu v masové kultu!« in: Tb. Adorno. On the Feriahiam-Charactrr in Munic und the Regression of Listening. In: The Essential Frankjuti Header, s. 270-299. 48) Tento domácí cim-fil připomíná Mctzovu postavu návštevníka kina. Okou/lení stroji, pocit lalcšné prevahy, která sc oddává představo kotu roly odhlédnutím od reality strojů a rozpoznáním divákova Já jako původu představení, lim véím se vyznačuje i současné filmové sběratelství, jež koresponduje s cinefilif „velkého plál nu". Jak lato podobnost napovídá, klíčovou složkou ve vlahu jedince ke komoditám a jeho slasti z nich je autorelerenčnost. Podobné léí řadu z léch, kdo sběratelství zkoumají, v něm spatřují kla-sický příkhiil n.iľ ísisimi ,i regrese, což jsou rovnéi součásti Mclzovy teze o cinefílii. Viz napr. Werner M u e n »t er h erger, Collecting; An Unruly Passion. New York : Hanwurt, Brace, and Company 1994. 19) Jürgen H ,i beriDBi, Štrukturálni přeměna veřejnosti. Zkoumání jedné kategorie občanské, společnosti. Praha : Fihisoíia 2000,*. 253. ILUMINACE Barb» kling«»«!: SaiCainf ňnrfil nepředstavuje úpadek, pouze nás vybízí k tomu, abychom uvážili, jaké důsledky mají domácí filmové kultury pro naše chápání diváctvf v postvideografické éře a pro stále dynamičtější pole vzájemného ovlivňování mezi filmem, soukromým životem a veřejnými Aktivitami. Přeložil Jakub Kučera Přeloženo z anglického originálu: Barbara K I i n ge r. The Contemporary Cinephile: Film Collecting '" the Post-Video Era. In: Melvyn Stokes - Richard Maltby (cds.), Hollywood Spectatorship. Changing Perceptions of Cinema Audiences. London : RFI 2001. a. 132-151. Citované fílmy: Absoltvnl (The Graduate; Mike Nichols, 1967), Americká divoana (Wild America; William Dear, l997),Apo-kalypsa (Apocalypse Now; Francis Ford Coppola. 1979), Batman a Robin (Batman & Robin; Joel Schumacher. 1997). Besinnend (Clueless; Amy Heckerlmp. 1995), Casper; A Spirited Beginning (Sean MrNamara. L997), Četa (Platoon; Oliver Stone, 1986), Dotek zla (Touch of Evil; Orson Welles. 1958). Forreif Cump (Robert Zcmeckis, 1991), The Harvey Girls (George Sidney. 1946). The Honeymoon Killers (Leonard Kästle. 1970). it's the Great Pumpkin, Charlie Brown (Bill Mclendcz. 1966), Halloween (John Carpenter, 1978).;<.ur-ney into Fear (Norman Foster, 1942), Kanibalové (Cannibal Holocaust; Ruggero Deodalo. 1979), Klub odložených Žen (The First Wives' Club; Hugh Wilson. 19%), Kmotr .. 2, 3 (The Godfather Trilogy: 1901-1980; Francis Ford Coppola. 1992). Lhář, lhář (Liar Liar, Tom Shady«, 1997). The Long Voyage Home (John Ford. 1940). Mlčeníjchňálek (The Silence of the Lambs; Jonathan Dcrnme, 19911, Moucho (The Fly; Kurt Neumann. 1958), NAOak (Compulsion; Richard Fleischer, 1959), Nová kniha džunglí (The Jungle Book; Stephen Sommers. 1994). Občan Kane (Citizen Kane; Orson Welles. 1940). Odvážnt'muíi (Sanjuxo; Akira Kurosawa, 1962), Pirál (The Pirate; Vincente Minnelli, 1948), Poslední zůstává (Laal Man Standing; Waiter Hill, IW6), Propast (The Abbys: James Cameron. 1989).Sabrina (Sydney Pollack- 1995). &« Trek Generau (Star Trek: Generations; David Carson. 1994). Star Trek: První kontakt (Star Trek: Firs! contact; Jonathan Frakcs, 1996). Star Wars Trilogy (George Lucas, 1977—1999). Summer Stock (Charles Walters, 1950), Sipkotá Rutenha (Sleeping Beauty; Clyde Geronimi, l9&),Špionka Harriet (Harriet the Spy; Bronwan Hughes, 1996). Vabank (Sei li Off; F. Gary Gray. 1996). Ke&rnic* (The Evening Star; Robert Hading. 1997), Vertigo (Allied Hitchcock. 1959), Vetřelec (Alien; Ridley Scott, 1979). Zdráms, Maria (Je vous «lue Marie; Jean-Luc Cdard. 1965), ZvlásírU dny (Strange Days: Kathryn Bigelow, 1995).