Dharma a) zákon, pravidlo, "držmo" -- původně označovalo předpisy pro jednotlivé vrstvy indické společnosti (varna -- bráhman, kšatrija, vaišja, šúdra) b) "to, co dží pohromadě" -- jev, v kontextu bud. filosofie 1. koncil (sangíti -- "souzpěv") Rádžagrha, po Buddhově smrti, Mahákášjapa, Upáli -- Vinajapitaka, Ánanda -- Sútrapitaka Buddhistický kánon -- Tripitaka -- Trojí koš a) Sútrapitaka -- 5 sbírek Díghanikája Madždžhimanikája Samjutanikája Anguttaranikája Khudakkanikája -- obsahuje Dhammapadam, Thérígathá, Théragathá, Džátaky b) Vinajapitaka c) Abhidharmapitaka 2. koncil Vaišálí, okolo 386 př. n.l. Jaša kritizoval pokleslou kázeň mnichů 3. koncil tzv. "nelegitimní" Patna, okolo 350 př.n.l., teze Bhadry Mahádévy o povaze arhata: 1) arhat může být sveden nebeskými nymfami, mít erotické sny, poluci ve spánku 2) může být neznalý v některých věcech dharmy 3) může být na pochybách ohledně nauky 4) může získat poučení do druhých 5) může dosáhnout pokroku pomocí magické formule dháraní mahásaghikové vs. théravádinové/sthaviravádinové 3. koncil za vlády Ašóky, okolo 244 př.n.l. založení školy théravády Pojetí osobnosti, átman -- brahma v indické tradici (upanišady), Rozprava o znaku ne-já (anattalakhanasutta) složka -- skandha, upádána skandha -- složky lpění sanskára -- mentální formace vidžňána -- vědomí rúpa -- tělo sandžňá - vnímání védaná -- pociťování Pomůcka: mentální formace jsou jakousi tendencí k uchopování -- ta vede ke zformování vědomí -- které si zvolí za sídlo určité tělo -- smysly zprostředkovávají vnímání -- které vede k pociťování. Všechny skandhy, stejně jako veškerá samsárová existence mají trojí charakteristiku -- trilakšana (doslova "trojí znak"): anatta -- bezpodstatnost, ne-já aničča -- pomíjivost, nestálost dukkha -- strastiplnost Nekanonická literatura: Milindapaňha -- Otázky Milindovy Lalitavistara -- Buddhův životopis