BŘITVY



   DVOJBŘITÉ BŘITVY

   -         rukojeť bývá zakončena kroužkem

   lopatkovité bez výřezu

   -         od střední doby bronzové jednoduché dvojbřité tvary tvaru lopatky, PDM 179:23)

   klasické dvojbřité tvary s vnitřním výřezem

   -         tzv. LÚLY (PDM 203:18)

   -         vnitřní výřez se u mladších exemplářů zvětšuje, velké množství variant

   -         nejrozšířenější ve starších PP a počátku mladších PP, zejména ve středním a horním
   Podunají

   břitvy tvaru dvojbřité sekery

   -         tzv. karpatské lúly, objevují se v karpatské velatické a dále na JV

   -         starší PP

   

   břitva tvaru dvojbřité sekery z depotu v Prosiměřicích-Bohunicích (SALAŠ 1997, 60-61)

   -         deformovaná polovina břitvy s listem ve tvaru dvojbřité sekery a obdobně tvarovaným
   centrálním výřezem, lemovaným vybíjenými body

   -         řadí se k typu Großmugel, varianta Mixnitz (podle Jockenhövela 1971), která je
   spolehlivě datována do staších PP

   -         tento nález dvojbřité břitvy patří k nejsevernějším a je prvním exemplářem varianty
   Mixnitz na S od Dunaje, běžné rozšíření od Maďarského Zadunají, přes severní Chorvatsko,
   Štýrsko, až po Bavorsko

   

   JEDNOBŘITÉ BŘITVY

   lichoběžníkovité břitvy (PDM 214:47)

   -         jsou charakteristické pro lužickou fázi KLPP, neobjevují se jižněji

   -         nevyskytují se ve velkém množství

   -         rukojeť může být ukončena zoomorfní protomou

   

   nožovité a půlměsícovité břitvy (italský typ, PDM 214:49-51)

   -         rukojeť bývá zakončena kroužkem

   -         vyvíjejí se od rovných tvarů (nožovitých) k zavinutým do půlměsíce

   -         ve střední Evropě v kontextech HA-HB, v HB nabyly na převaze i v KLPP

   

   Výběrová literatura k břitvám:

   BABEL, J. 2000: Rytualne znaczenie niektórych północnoeuropejskich brzytew z epoki brązu.
   Próba interpretacji, In: Kultura symoliczna kręgu pól popielnicowych epoki brązu i wczesnej
   epoki żelaza w Europie środkowej, Warszawa-Wrocław-Biskupin, 157-182.

   GEDL, M. 1981: Die Rasiermesser in Polen, PBF VIII/4, München.

   JOCKENHÖVEL, A. 1971: Die Rasiermesser in Mitteleuropa (Süddeutschland, Tschechoslowakei,
   Ösrerreich, Schweitz), PBF VIII/1, München.

   PIVOVAROVÁ, Z. 1966: Dvojčepeľové britvy lužickej kultúry na Slovensku, SlA 14, 337-356.

   SALAŠ, M. 1997: Zlomkový poklad z Prosiměřic-Bohunic. Příspěvek k otázce depotů v době
   popelnicových polí na jihozápadní Moravě. In: Z pravěku do středověku. Sborník k 70.
   narozeninám Vladimíra Nekudy, Brno, 57-64.

   WEBER, C. 1996: Die Rasiermesser in Südosteuropa, PBF VIII/5, Stuttgart.