Lotyšská a estonská klasická literatura (do roku 1918)

   

   Kurz podává přehled vývoje, klasického kánonu a výrazných tvůrčích osobností lotyšské a
   estonské literatury od vzniku prvních textů na lotyšském a estonském území (13. stol.) do
   počátků moderní literatury v prvních desetiletích 20. století. V rámci konstituování
   novodobých literatur v průběhu 19. století je sledován vliv folkloru, pastorské a ochranovské
   literatury, zároveň jsou uvedeny některé reflexe (transformace) těchto tradic ve 20. století.
   Pozornost je věnována též místní literatuře psané latinsky, německy, latgalsky a lívsky,
   procesu ustalování jednotného spisovného jazyka a jeho ortografie a české recepci těchto
   literatur a kultur.     

   

   1. Společné rysy pobaltských kultur; latinské a německé písemnictví.

   2. První lotyšské a estonské knihy.

   3. První pokusy o kodifikaci jazyka, počátky světské prózy a poezie.

   4. Švédské vzdělávací reformy, překlady Bible, ochranovské hnutí v Livonsku.

   5. Osvícenský racionalismus a preromantismus.

   6. Kulturní aktivity německých pastorů a starolotyšů.

   7. Mladolotyšské hnutí, počátky novodobé poezie a prózy.

   8. Sbírání a studium folkloru.

   9. Lotyšské a estonské dainy.

   10. Umělé eposy, vlastenecký romantismus a sentimentalismus.

   11. Počátky realismu.

   12. Novosměrovské hnutí, počátky moderny.

   13. Aspazie a Rainis.

   14. Lotyšské hnutí dievturība a folklorismus v literatuře 20. století, pozitivismus 30.
   let.

   

   Povinná literatura:       

   

               a) odborná:

   1. Švec, L. – Macura, V. - Štoll, P.: Dějiny pobaltských zemí. Nakladatelství Lidové noviny,
   Praha 1996. Včetně kapitol o lotyšské a estonské kultuře.

   2. Slabihoudová, N. – Vlčková, A. – Štoll, P.: Slovník pobaltských spisovatelů. Libri, Praha
   2003. Úvody, příslušná hesla.

   3. Parolek, R.: Srovnávací dějiny baltických literatur. Univerzita Karlova, Praha 1978.

   4. Parolek, R.: Lotyšská literatura. Bohemika, Praha 2000.

   5. Slabihoudová, N.: Stručný přehled estonské literatury. Balt-East, Praha 2003.

   6. Kronberg, J.: A Short History of Estonian literature. http://www.estlit.ee/

   7. Macura, V.: A. H. Tamsaare aneb Cesta za epopejí. Nová Baltika, Praha 1999.

   

               b) beletrie (alespoň tři tituly lotyšské a tři estonské):

   1. V kruhu krásy. Malá antologie z lotyšské a litevské lidové poezie. Bohemika, Praha 1998.

   2. Les duší. Antologie lotyšské poezie 19. a 20. století. Bohemika, Praha 2001.

   3. Pumpurs, A.: Láčplésis (Parolek, R.: Souboj nad propastí). Albatros, Praha 1987.

   4. Blaumanis, R.: Smrt na kře a jiné povídky. Svět sovětů, Praha 1959.

   5. Rainis, J.: Daleké ozvěny. Praha, Mladá fronta, 1982.

   6. Skalbe, K.: Jak jsem plul ke Královně Severu. Svoboda, Praha 1983.

   7. Virza, E.: U Strauménů. Kronika lotyšského statku. Literární a umělecký klub, Praha 1939.

   8. Bels, A.: Nespavost. Lubor Kasal, Praha 2006.

   9. Kreutzwald, F. R.:Báchorky ze země tisíce ostrovů. Balt-East, Praha 2000.

   10. Kreutzwald, F.R.: Syn Kalevův. Praha 1959.

   11. Zvony v jezerech. Deset estonských básníků. Čs. spisovatel, Praha 1977.

   12. Gailit, A.: Drsné moře. Práce, Praha 1989.

   13. Tamsaare, A. H.: Indrek mezi vzbouřenci. Svoboda 1981. případně celá pentalogie Pravda a
   spravedlnost.   

   14. Kross, J. Blázen jeho veličenstva. Lidové noviny, Praha 1985.

   

   Doporučená literatura:

   

   1. Zubatý, J.: O alliteraci v písních lotyšských a litevských. Praha, Věstník král. české
   společnosti nauk, 1894.

   2. Řeháček, L.: Vztah F.L.Čelakovského k folkloru, jazykům a literaturám baltských národů. In:
   Práce z dějin slavistiky XI, Karlova Univerzita, Praha 1988.

   4. Tesařová, J.: Kapitoly z lotyšskej a estónskej literatury a kultury. Veda, Bratislava 2001.

   5. Štoll, P.: Pět staletí lotyšsko-českých literárních vztahů. Lotyšská národní knihovna, Riga
   2006.

   6. Toman, M., Ungrád, J.: Dobytí ostrova Saaremaa. Baronet, Praha 2007.

   7. Latviešu literatūras vēsture I. Zinātne, Rīga 1998.

   8. Ideju vēsture Latvijā. Zvaigzne ABC, Rīga 1995.

   9. Latvijas kultūras vēsture. Zvaigzne ABC, Rīga 2003.

   10. Latviešu rakstniecība biogrāfijās. Zinātne, Rīga 1992.

   11. Nirk, E.: Estonian Literature. Eesti raamat, Tallinn 1970.

   

   Podmínky atestace:

   

   1. Účast na přednáškách

   2. Dvě písemné práce, jedna z lotyšské a jedna z estonské literatury, na základě vybrané
   četby, cca po 5 normostranách, orientačně s tímto obsahem:

   a) zasazení přečteného literárního díla a jeho autora do kontextu národní, příp. i světové
   literatury

   b) charakteristika tvůrčí osobnosti autora a jeho tvorby, zařazení přečteného díla do jejího
   kontextu

   c) základní literární charakteristika díla: jeho žánr, příp. příslušnost k literárnímu směru, 
   textová rovina (jazyk, styl), strukturní výstavba (kompozice)

   d) tematická rovina: co vypovídá o příslušné době a člověku v ní

   

   Doporučené nejzákladnější úvody do literatury a její interpetace, např.:

   

   1. Petrů, E.: Úvod do literární vědy. Olomouc 1998.

   2. Haman, A.: Úvod do studia literatury a interpretace. Jinočany 1999. 

   3. Pechar, J.: Interpretace a analýza literárního díla. Praha 2002.