ILUMINACE Volume 9,1997, Wo. 2 (26) by jazz, which also contributes to the snobbish character of Vadim's film. However, it perfectly matches the lifestyle of characters ranking from the upper-class. In spite of all modernizations, director Vadim and screen-writer Roger Vailland remained in many ways faithful to the novel: e. g. in keeping the psychological core of the seducer's strategy and in the fatal tragic ending. They also attempted to create an equivalent to the epistolary form. In two sequences they managed to connect the reading of a letter, the text of the letter (a commentary behind the screen identifying the time of reading and the time of writing) and the time of the event described in the letter. The care for an elegant, precised form, expressed through the composition of images, inventive work with the camera or with the music accompaniment, seems to correspond to the stylistic perfection of 18th century masterpieces of epistolary form. IV. Dangerous Liaisons - 1988 Stephen Frears shot the most faithful and artistically most valuable adaptation of the novel in accordance with a succesful drama by Christopher Hampton. His film preserves the psychologically complicated plot with a tragic ending and concentrates on rendering the psychological game full of ambiguities and lies. The roles of actors and intriquing seducers differ significantly: while Mme de Merteuil has to base her strategy mostly on perfect noble behaviour (in the reserved motions, mimics and gestures of Glenn Close), which finally reverses into a true hysteric explosion, her accomplice, and later opponent, Valmont uses a richer range of emotions, because he can „confess" his flirtatious nature and his affection and therefore he can play in an unreserved manner. In comparison to Forman's version, Frears preserves the devilish stylisation of the seducer and retains the devotion of the seduced woman to God, which might give her the strength to resist, but at the same time it makes her fall fatal. Correspondingly to Vadim, Frears and Hampton also made use of letters read behind the screen, so that in combination with the scene itself it is possible to penetrate three time levels, to confront the written text with the course of the described event. The pace of narration speeds up and it reaches its climax in the final duel sequence, which is segmented by reminiscences on the night of a forever lost love. These reminiscences motivate Valmont's acceptance of death through the hands of knight Danceny. The death of the seducer is synchronized with the dying of the seduced victim behind the walls of a remote convent. The stylistic perfection, corresponding to some letters of Laclos's novel, is achieved not only by the harmonic elegance of the scene, costumes and „choreography" of motions and gestures, but also by e. g. using a mirror, which bears the meaning of a motive and of a symbol (in relation to the basic polarity disguise -face). Translated by Gabriela DupaČová 62 ILUMINACE RoíníkD,1997, í. 2(26) Články FILMOVÍ NÁVŠTĚVNÍCI A KINA NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY Od roku 1945 do současnosti1* Ladislav Pištora a) 1945 - 19502) (období do změn daných únorem 1948) Jak dokládají údaje z počátku roku 1945, trval zájem diváků, hledajících v kinech především zapomnění, i v prvních měsících tohoto roku. Tento zájem o film lze pozorovat i v druhé polovině roku po skončení války a osvobození celého území republiky. Důležitost tržeb z kin ve vztahu k vlastní tvorbě spolu s trvajícím nebývalým interesem diváků o filmovou zábavu vedl k poměrně rychlému obnovení provozu kin, přestože řada z nich měla zastaralé technické zařízení a často k dispozici pouze jeden promítací přístroj.3' Koncem roku 1945 bylo v provozu již 87 % všech kin4', v absolutních Číslech se jednalo o 1418 hrajících kin oproti asi 57 provozu schopných kin na konci května téhož roku.5' V dalších letech lze postupně zaznamenat výrazný vzrost počtu kin, neboř především ke konci čtyřicátých let se budovala kina na úzký film (16mm), jejichž vstupní investiční náklad i vlastní provoz byl nižší. Zatímco v roce 1946 tvořila tato kina z celkového počtu zhruba 5 %, v roce 1949 se již jednalo o více jak jednu třetinu kin (36,9 %) a o rok později to byly téměř dvě pětiny všech kin. V rámci centrálně řízené kinofíkace61 byla tato 1) Z hlediska statistických údajů byl v období od vzniku filmu do současnosti v podstatě opsán oblouk. Relativně větši množství statistických informací z doby okupace se následně výrazně zvýšilo za existence plánovaného hospodářství, kdy centrální instituce shromažďovala a dokládala velmi podrobně veškeré dění tak jako ve všech odvětvích i v oblasti filmové distribuce (díky Jiřímu Havelkovi byly do roku 1970 i podrobně zpracovávány a zveřejňovány). Po roce 1970 byly uveřejňovány pouze relativně podrobné údaje z oficiálních zdrojů statistického úřadu. Změny, ke kterým došlo po listopadu 1989, dané především privatizací celé oblasti, vedou k tomu, že prakticky žádná data opět, tak jako na poěátku filmového podnikání, nejsou oficiálně, ale ani neoficiálně (mimo ty nejzákladnější shromaždované Unií filmových distributorů a zveřejňované ve Filmové ročence) k dispozici. 2) Na rozdíl od období do roku 1945, za které existovala víceméně obecně přijatá periodizace, pro toto období stanovíme pracovní ěasové úseky podle vlastní úvahy. 3) Jednalo se o téměř polovinu všech tehdejších kin. Viz Jiří Hav elk a, Cs. filmové hospodářství 1945 -1950. Praha 1970, s. 221. Vybavení kina jedním promítacím přístrojem vedl k minimálně pěti nuceným přestávkám při projekci celovečerního filmu. 4) J. Havelka, c. d., s. 80. 5) Tamtéž, s. 221. 6) Z ruštiny byl pro výstavbu nových kin a vytváření jejich proporcionální sítě převzat termín kinofíkace (kinofícirovka). 63 ILUMINACE Ladislav Piälora: Filmov/ návatěvnfci a kina kina zřizována především ve venkovských obcích, ve smyslu zvýšení dostupnosti kina co největšímu poctu diváků a současně v duchu tehdejších tendencí vyrovnávat rozdíly mezi městem a venkovem. Z hlediska skladby kin přitom docházelo k mírnému poklesu standardních 35mm kin, která byla v řadě případů jako nevhodná či technicky nevyhovující rušena. Přestože nebyla zdůrazňována ideologická stránka tohoto počínání, je nasnadě, že se jednalo o nejvýraznější a nejúčinnější prostředek ovlivňování mínění širokých vrstev obyvatelstva.7' Oproti roku 1946, kdy kina v podstatě obnovila svoji činnost, došlo do roku 1951, kdy bylo dosaženo maxima jejich počtu, k téměř dvojnásobnému nárůstu. Z 1640 kin se jejich počet zvýšil na 2870. Existoval dokonce cíl, ke kterému budování sítě kin směřovalo: plánovací normativ - 10 obyvatel připadajících na 1 sedadlo v kině.8> S ještě větším tempem se budovala kina na Slovensku, kde se ve srovnání s rokem 1945 jejich počet v roce 1950 více než zdvojnásobil (243,1 %). Vzhledem k již výše uvedeným důvodům se jednalo v naprosté většině o zřizování kin na úzký film, která v uvedeném roce převýšila počet 35mm kin. Tato převaha pak trvala na Slovensku až do sedmdesátých let. I přes přijetí dekretu prezidenta E. Beneše ohledně zestátnění filmu, vyskytly se v případě provozu kin největší pochybnosti. Snahy o uvolnění kin z majetku státu se týkaly především bývalých sokolských kin, která měla dlouholetou tradici a tvořila podstatnou část kin u nás. Pochybnosti o předčasnosti tohoto opatření, které se objevovaly v letech 1946 a 1947, vyřešil „Vítězný únor",31 kdy byly tyto názory rázně odmítnuty. Vývoj počtu kin, představení a návštěvníků v letech 1945 — 1950 Rok Počet kin Počet představení Počet návštěvníků v tis. 1945 1418 170 173 45 461 1946 1642 463 885 110 014 1947 1985 544 956 126 056 1948 2 261 569 201 129 723 1949 2 512 593 452 122 212 1950 2 545 553 958 98 753 Pramen: J. Havelka, Filmové hospodářství 1945 - 1950. Praha 1970. Vzhledem k nedostupnosti dat za prvé tři sledované roky uvádíme údaje J. Havelky. 7) Zajímavý doklad unifikace a plánovacích metod skýtá způsob úpravy názvů kin v celé republice podle zásad „orientační přehlednosti a hospodářských úspor". Jedno kino: Kino, dvě kina: Oko a Svět, třetí kino Jas a čtvrté kino Lípa. Viz J. Havelka, c. d., s. 221. Tyto názvy, které se objevily v mnoha našich městech (v řadě z nich stávající zbytky kin nesou stále jedno z uvedených jmen), měly svůj přirozený základ (vazba na zrak) již z doby první republiky. 8) Předpokládaná sír čtyř tisíc kin však nebyla vybudována. V roce 1950 se přepočtový ukazatel míst na obyvatele pohyboval okolo 13,2 obyvatel. Srov. J. Havelka, c. d., s. 221; Eva Strusková, K vývojovým tendencím kina. Praha 1981, s. 9. 9) Publikace 30 let UPF a organizace filmové distribuce, Praha 1987, hovoří o období do roku 1948 jako o zápasu o dovršení znárodňovacího procesu. 64 ILUMINACE Ladislav PiĚlora: Filmoví navštívilfci a kina S vývojem sítě kin, včetně jejich hracího profilu a zvlášť s programovou skladbou uváděných filmů je těsně svázána návštěvnost. Logický vzrost počtu filmových diváků po válečných útrapách byl zpočátku bržděn nedostatkem filmů a jejich kopií. V roce 1945, přesněji od 5. května, za všech omezujících podmínek dosáhla návštěvnost v osvobozených Čechách a na Moravě 45,46 milionů návštěvníků, a to v členění zhruba tři čtvrtiny v Cechách a jedna čtvrtina na Moravě.101 Kino jako prakticky jediný prostředek široké zábavy a jeho schopnost substituční funkce z hlediska nemožnosti uspokojování dalších potřeb vedla ještě v roce 1946, i přes nepříznivý vliv provedené měnové reformy, k výraznému vzrůstu poctu diváků. V roce 1946 se jednalo už o 110 milionů návštěvníků a o rok později bylo dosaženo 126 milionů, tedy prakticky úrovně návštěvnosti z roku 1944.n> První vrchol návštěvnosti po válce lze zaznamenat v roce 1948 — 130 milionů filmových diváků. Tento trend byl podporován i skladbou filmového programu, která po jednostranně zaměřeném uvádění německých filmů, Často vysloveně profašisticky zaměřených,121 byla nahrazena širokou nabídkou zahraniční produkce. Podrobnější údaje ukazují, že v roce 1947 a 1948 bylo vysoké návštěvnosti dosaženo díky zájmu o filmy západních zemí (především USA, Velké Británie a Francie), jejichž podíl na uskutečněných představeních představoval v roce 1947 téměř polovinu (49,1 %) a v následujícím roce více než dvě pětiny. V případě filmových diváků činil v roce 1947 jejich podíl plných 55,6 % (tj. v absolutním počtu 70 milionů návštěvníků), o rok později 46,8 %.13> Podíl samotné americké produkce na návštěvnosti kin vzrostl ze 7,5% v roce 1946 na 31,4% v roce 1947 a do roku 1950 pak zase poklesl na 6,8%. Na konstantní úrovni se v tomto období udržoval zájem o české filmy, navštěvovala je každý rok stále asi jedna třetina všech diváků. V případě sovětských filmů došlo po vysokém zájmu v roce 1945 k jeho poklesu až na jednu šestinu z celkového úhrnu v roce 1947, což v absolutním počtu znamenalo 20 milionů diváků. Ke zlomu v návštěvnosti došlo v roce 1949, což bylo dáno změnou programové skladby,14' konkrétně podstatným omezením západních filmů ve prospěch filmů sovětských. Pokles, který v roce 1949 představoval vzhledem k časovému zpoždění jen asi 5 % diváků, se 10) Připočteme-li k tomu návštěvnost z konce protektorátu, jedná se v úhrnu o roění návštěvnost dosahující téměř 83 milionů filmových diváků (přesně 82,57). Na Slovensku mj. i z důvodů nedostatečné sítě kin činila roční návštěvnost v tomto období prakticky 11 milionů diváků (10,99). 11) Ve skutečnosti se jednalo o nižší návštěvnost, neboť" té bylo dosaženo na základě vyššího počtu kin, většího počtu představení a potencionálně vyššího počtu možných diváků (provádíme srovnání s územím tehdejšího protektorátu). 12) Připomeňme, že v roce 1945 představoval filmový fond uváděných filmů jen produkci dvou proveniencí: německé filmy (93 %) a české filmy (7 %). Víz Ladislav P i š t o r a, Filmoví návštěvníci a kina na území České republiky. Od vzniku filmu do roku 1945. „Iluminace" 8,1996, č. 4, s. 59. 13) J. Havelka, c. d., s. 228. 14) V první části (L. Pištora, c. d-, s. 35 - 60) jsme se nedotýkali otázek programové dramaturgie kin. Výběr uváděných filmů, byl v době první republiky určován zcela jednoznačně poptávkou a orientoval se na nejtypičtějšího návštěvníka biografů tak, aby splnil jeho přání a požadavky a naplnil „kasu" provozovatele. Podpora státu orientovaná na zvýšení kvality natáěených českých filmů do oblasti distribuce zasáhla jen nepřímo, známým kontingentem z počátku třicátých let, který vedl téměř k vymizení amerických filmů, ale jejím účelem v žádném případě nebylo ovlivňování programů kin. Přímým vstupem byl zákaz uvádění profašisticky orientovaných německých filmů. V období po roce 1948 tržní faktory nejsou již určujícím momentem dramaturgie kin a v různých fázích jsou zcela nebo alespoň částečně nahrazovány 65 ILUMINACE Ladislav PiStora: Filmoví návítĚvníci a kina pak projevil znatelně v roce 1950, kdy diváci v důsledku zúženě nabídky filmů návštěvu kina podstatně omezili. Úbytek představoval v absolutním počtu zhruba 30 milionů diváků, což v procentech značí oproti roku 1948 asi třetinový propad (33,9 %). Programová skladba roku 1950 se ve srovnání s rokem 1948 v podstatě převrátila. Téměř polovina uváděných představení (49,7 %) připadla na sovětské filmy, zatímco filmy západních zemí představovaly jen zhruba jednu Šestinu (17,9 %). Počínaje rokem 1945 jsou z distribuce vyřazovány nevhodné filmy. Zatímco v prvních třech letech po osvobození se jednalo o starší České filmy, maximální počet jich byl vyřazen v roce 1947 (55 filmů), po roce 1948 byly vyřazovány z oběhu hlavně filmy západní provenience. V roce 1950 se jednalo o 96 filmů z USA, 79 z Velké Británie, 36 z Francie a také o 34 českých filmů.15) b) 1951 - 1960 (období kulminace počtu diváků v kinech) Rok 1950 byl obdobím, kdy dosažený počet filmových návštěvníků pohybující se okolo 100 milionů , klesl na nejnižší úroveň v poválečném období, a to za trvajícího celosvětového zájmu o kino (snad s výjimkou USA a Velké Británie, kde již návštěvnost začala stagnovat). Použijeme-li přepočtového ukazatele na obyvatele, tak zhruba z 15 návštěv připadajících na každého obyvatele v roce 1948 klesl tento zájem přibližně o tři, přesněji na 11,6 návštěvy v roce 1950. Podrobnější pohled na uváděné filmy dovoluje tvrdit, že zásahy do programu kinn) byly hlavním důvodem poklesu návštěvnosti. Došlo jednak k absolutnímu snížení počtu uváděných programů (hrané celovečerní filmy rozdělované kinům v roce 1950 zahrnovaly jen 74 titulů) a za druhé byla podstatně omezena pestrost programu. Základ tvořily filmy české a sovětské. V roce 1950 tyto dvě produkce představovaly samy již více než dvě třetiny všech uváděných filmů (67,6 %). Jen sovětské filmy v počtu 43 tituly tvořily např. v roce 1953 téměř polovinu všech programovaných titulů.18* Preference faktory ideologickými často prezentovanými jako umělecké. Zcela jednoznačně je tomu na počátku padesátých let a k určité reminiscenci dochází i na počátku sedmdesátých let. V ostatních letech dochází k jejich často nepochopitelné symbióze. 15) Podrobněji k tomu viz J. Havelka, c. d., s. 78 a 214. Celkem bylo vyřazeno v roce 1950 295 filmů, podíl českých filmů představoval 18 %. Ostatní byly západní produkce. 16) Dle oficiálních údajů statistického úřadu 103,3 mil., podle J. Havelky pouze 98,8 mil. osob. Diference, která je mezi těmito dvěma zdroji dat, v roce 1949 činí 5,2 milionu (okolo 4 %), se v průběhu padesátých let snižuje. V první polovině šedesátých let se jedná již o rozdíl pouhých 200 tisíc, ke konci šedesátých let jsou údaje z obou zdrojů totožné. 17) Změny, ke kterým došlo v programové náplni, dokládá výstižně i názvoslovná změna, kdy se Státní půjčovna fdmů mění na Rozdělovnu filmô. Její úkol specifikoval J. Havelka: „...zásobování kin se začalo provádět formou plánovitého rozdělování filmô, aby byly co nejvíce využity při zachování hledisek kulturně politických a uměleckých." J. Havelka, Čs. filmové hospodářství 1951 - 1955. Praha 1972, s. 212. 18) V roce 1951 to bylo jen 67 filmu, v roce 1952 a 1953 přes 90 titulů a až v roce 1954 a 1955 překračuje počet programovaných titulů celovečerních filmů hranici 100. Sovětské filmy představovaly 24 titulů v roce 1950,1951 i 1952, 43 titulů v roce 1953 a 38 titulů v roce 1954. Československá produkce byla 21 titulů v roce 1951, 31 titulu v roce 1952 apod. Tamtéž, c. d., s. 202 (1950), 296 (1955). 66 ILUMINACE Ladislav Pišlora: Filmoví návatěvnící a kina sovětských a domácích filmů na úkor ostatní produkce se projevila i na skladbě uvedených představení. V roce 1950 a 1951 dosahovala podílu více než 80 % (1950: sovětské filmy 44,1 %, čs. filmy 36,5 %). Dominantnímu nasazení sovětských filmů odpovídal také jejich podíl na návštěvnosti. Ta v obou zmíněných letech představovala více než dvě pětiny celkového počtu filmových návštěvníků.19' Filmy české a případně slovenské tvořily více jak jednu třetinu uváděných programů a na návštěvnosti se podílely rovněž zhruba dvěma pětinami. Velmi nízký byl podíl filmů ostatních, především z kapitalistických zemí. Jejich podíl z téměř zanedbatelných v průměru 5 % představení na počátku padesátých let vzrostl v roce 1954 a později v roce 1955, kdy tvořily asi jednu šestinu uváděných představení a navštívila je více než jedna pětina všech diváků (22,2 %). Naznačená programová skladba byla jednou z hlavních příčin stagnující návštěvnosti na počátku padesátých let. Na přírůstek návštěvníků v roce 1951 a 1952 mělo vliv zvýšení počtu představení (v roce 1952 např. vzrostla o téměř sto tisíc, tedy zhruba o jednu sedminu oproti předcházejícímu roku), nikoliv nárůst zájmu. K podstatnějším změnám došlo až mezi lety 1953 až 1955, kdy jednak nadále pokračovalo zvyšování uváděných představení, ale rozhodujícím činitelem se stal větší počet nasazovaných titulů a pestřejší skladba programů. A tak v roce 1954 navštívilo kina již 120,7 milionu diváků a o rok později návštěva v počtu 129,8 milionu osob odpovídala maximu dosaženému v roce 1948. V případě počtu kin bylo dosaženo maxima právě v roce 1950 a 1951, což ovlivnilo dosaženou návštěvnost. Počet kin v roce 1951 činil 2872 jednotek,20* přičemž stálých kin bylo 2725. Téměř polovinu z nich představovala kina na úzký film (43,7 %), pomocí kterých byl kinofikován venkov. Dotkneme-li se krátce i jejich struktury, rozhodující část kin, více než dvě třetiny, tvořila v roce 1955 malá kina, ze tří pětin na úzký film s počtem sedadel do 300 míst.211 V první polovině padesátých let se obnovila také tradice kočovných kin, nyní zvaných putovní, která hrála v místech bez stálých filmových sálů. V roce 1954 a 1955 dosáhl jejich počet maxima: 127, přičemž počet vykazovaných diváků činil v posledním uvedeném roce téměř 5 milionů, tedy zhruba 4 % celkového počtu diváků. 19) Obecně nejvíce navštěvované byly v té době sovětské filmy válečné, které nahrazovaly snímky s napětím či dobrodružstvím, filmy pro děti a mládež, veselohry a filmy z prostředí cirkusu. Nutno poznamenat, že důležitou roli v zájmu o sovětské filmy hrála i organizovanost jejich návštěv. 20) Diference, která existuje mezi údaji statistického úřadu a publikacemi J. Havelky představuje asi 150 kin, tedy asi jednu desetinu a vzhledem k tomu, že vývojové trendy jsou shodné, není tak podstatná. Je dána odlišnými kategoriemi: statistický úřad uvádí státní kina, tedy nejspíše.včetně letních a putovních, zatímco J. Havelka používá kategorii stálá kina a dvě výše uvedené podkalegorie vykazuje zvlášt. Otázkou ještě zůstává i zahrnování případných kin kulturně výchovných zařízení Národních výborů, která jsou počínaje rokem 1955 vykazována samostatně. 21) V roce 1955 patří do této kategorie naprostá většina 16mm kin, přesně 97 %. Budeme-li pokračovat v další specifikaci, největší počet kin (celkem 1096 v roce 1955), opět nejvíce na venkově, uvádí své programy tři dny v týdnu a 882 kin jen jednou až dvakrát týdně (tedy nejčastěji v sobotu a v neděli). Viz Jiří H a v e 1 k a, Čs. filmové hospodářství 1951 - 1955. Praha 1972, s. 341. 67 ILUMINACE Ladislav Pištora: Filmoví návštěvníci a kina Vývoj počtu kin, představení a návštěvníků v letech 1950 - 1960 Rok Počet kin Počet představení Počet návštěvníků abs. v tis. index v% 1950 1951 1952 1953 1954 1955 1956 1957 1958 1959 1960 2 767 2 872 2 613 2 555 2 543 2 525 2 530 2 535 2 543 2 536 2 535 613 415 648 421 734 105 736 352 710 141 752 184 795 046 811 515 828 603 815 388 805 960 103 261 105 533 109 489 116 016 120 745 129 797 146 991 148 257 142 959 133 674 133 218 100 102,2 106,0 112,1 116,9 125,7 142,3 143,8 138,4 129,5 129,0 Pramen: Historická statistická ročenka ČSSR. Praha 1985. vlastní propočty Náš podrobný pohled na toto zvratové desetiletí skončil v polovině padesátých let, kdy se roku 1955 návštěvnost vyrovnala zhruba úrovni z roku 1948. Další zvýšení počtu návštěvníků z roku na rok (nejvyšší od roku 1945) bylo zaznamenáno v roce 1956, kdy činil přírůstek více než 17 milionů (13 %). O necelé dva miliony více diváků pak přišlo do kin v roce 1957. Celkovým počtem 148,3 milionů bylo dosaženo v tomto roce nejvyššího ročního počtu návštěvníků v českých kinech od počátků kinematografie až do současnosti. Použijeme-li přepočtového ukazatele, zjistíme, že každý občan (tedy včetně nemluvňat a starců) zavítal v tomto roce do ztemnělého sálu kina téměř šestnáctkrát. Tomuto dosaženému stavu napomáhal mj. vysoký počet představení (vyšší byl pouze ve dvou následujících letech, kdy se filmová distribuce snažila zvrátit pro ni dosti překvapivý obrat) a také příznivá skladba uváděných filmů (dosažený podíl představení západních filmu činil 30,9 % a byl nejvyšším v celém desetiletí). Rokem 1957 však skončilo zvyšování poctu návštěvníků kin, neboť se začal projevovat vliv vysílání televize (zahájeno 1953). V roce 1958 měla u nás více než 300 tisíc evidovaných diváků a tímto rokem také začal bouřlivý vzrůst jejich abonentu, nabývající na razantnosti počátkem let šedesátých. Sestimilionový úbytek filmových návštěvníků v roce 1958 se zvyšuje v dalším roce na skoro desetimilionový, oproti roku 1957 to znamená již o 10 % méně, a je po protiopatřeních filmové distribuce téměř zastaven na 133 milionech návštěvníků v roce 1960. Při této příležitosti je nutné se otázkou vývoje poctu filmových návštěvníků zabývat i z hlediska mezinárodního srovnání. V polovině padesátých let nastal obrat v návštěvnosti kin prakticky na celém světě, přičemž tento vývoj byl jednoznačně dáván 68 ILUMINACE Ladislav Pislora: Filmoví mWštěvnící a kina do souvislosti s rozvojem televizního vysílání.22' Okolo roku 1955 dochází k zásadnímu obratu v počtu návštěvníků v celé Evropě. Doposud výrazný a trvající nárůst návštěvnosti kin se změnil v pokles. Zatímco ČSSR spolu s tehdejší NDR držely s tímto vývojem krok, většina evropských států bývalého socialistického bloku měla tento bod zvratu posunut do dalšího desetiletí. Maximální návštěvnost kin ve vybraných zemích Rok Poěet Počet návštěv Země maximální návštěvníků na oby v. návštěvnosti v mil. za 1 rok Belgie 1955 106,0 12 Dánsko 1955 51,6 12 Finsko 1957 32,0 7 Francie 1956 433,0 10 Itálie 1955 800,7 17 Norsko 1962 35,2' 10 Rakousko 1958 122,0 17 SRN 1955 766,6 15 Španělsko 1961 370,0 12 Švédsko 1958 70,0 9 Bulharsko 1965 126,4 15 Československo 1957 186,2 14 Maďarsko 1960 - 140,0 14 NDR 1955 310,0 17 Polsko 1957 231,4 . 8 Rumunsko 1966 216,1 11 SSSR 1968 4 715,0 20 Pramen: Statistics on film and cinema 1955 — 2977. Paris 1982. 22) Výjimkou byla Velká Británie, kde bylo dosaženo maximální návštěvnosti kin už v roce 1946, kdy taměj-ší kina navštívilo 1635 milionů diváků. V roce 1955 při 23 návštěvách každého obyvatele za rok .to bylo již o půl miliardy méně (1181 mil.) a pouhou třetinu počtu z roku 1946 ěinila.tato návštěvnost v roce 1960, kdy do kin přišlo již méně než půl miliardy (460 mil.) Viz Georges S a d o u 1, Dějiny světového filmu od Lumiěra až do současné doby. Praha 1956, s. 489. Dále připojme, že ve Velké Británii jako v jediné zemi v Evropě v roce 1955 připadalo na 1000 obyvatel již 155 televizních přijímačů. Druhou výjimkou byly Spojené státy, kde návštěvnost dosáhla vrcholu koncem čtyřicátých let a počátkem padesátých let již došlo ke strmému poklesu. V roce 1948 činila průměrná týdenní návštěvnost 90 milionů, v roce 1954 59 milionů a v roce 1960 pouze 28 milionů. Viz Melvin L. DeFleur- Sandra J. Ballová-Rokeachová, Teorie masové komunikace. Praha 1996, s. 94. 69 ILUMINACE Ladislav Piätora: Filmov/ návälívnfci a kina Poznámky k tabulce na s. 69: - Uváděný údaj za ČSSR prezentuje úroveň celého státu. Oproti průměru 15,6 návštev na 1 obyv. v českých zemích je snížena vlivem návštěvnosti na Slovensku, kde nedosahuje tak vysokých parametrů - Údaje za některé státy v roce 1955 nemusejí být maximálními, jsou pouze nejvyššími z hlediska uváděných dat v příslušné publikaci Na závěr této Části musíme věnovat ještě pozornost síti kin a jejich vybavení. Boj, který vedl filmový průmysl proti televizi ve světě, především zaváděním nových technologií (trojrozměrný obraz, širokoúhlý film, stereofónni zvuk apod.), měl svůj dopad v tom, že do určité míry zpomalil pokles diváků, i když samozřejmě nemohl změnit základní směr - úbytek. Z těchto nových technologií doznal u nás praktického uplatnění širokoúhlý film; kina začala být rekonstruována a vybavována systémem Cinemascope. První dvě kina takto vybavená se objevila v roce 1956, v následujícím roce jich bylo již 54 a ke konci desetiletí tvořila tato kina, budovaná pochopitelně v největších městech, zhruba jednu desetinu všech kin.23) V úhrnu počet kin sice stagnoval, měnila se však jejich struktura. Podíl 16mm kin i přes jejich trvalý mírný přírůstek díky budování širokoúhlých kin klesal. Nadále i koncem padesátých let vzrostal počet sedadel v kinech. Pokračovalo i stálé budování letních kin, vybavených rovněž širokoúhlou technologií. Pokles zájmu diváků začal být koncem padesátých let i příčinou úbytku putovních kin. Nabízená představení, která reagovala nejcitlivěji na vývoj návštěvnosti, dosáhla svého maxima v roce 1958 a rokem následujícím začala mírně klesat. c) 1961 - 1970 (šedesátá léta) První polovina šedesátých let, která navazuje na období zvratu návštěvnosti, se vyznačovala pokračováním poklesu filmových návštěvníků vlivem silného nástupu televize.24' Ta se u nás začala důrazněji prosazovat koncem padesátých let a k nejvýraznějšímu tempu ve vybavování domácností televizními přijímači docházelo v prvních čtyřech letech šedesátých let, kdy roční přírůstek překračoval 200 tisíc, přičemž v roce 1960 a 1961 dosáhl téměř 240 tisíc nových koncesionářu za rok. V roce 1964 činil absolutní počet televizních povolení už 1,5 milionu25' a o dva roky později dosáhl 2 milionů. V tomto roce klesl průměrný počet osob připadajících na jeden televizní přijímač {na jednu koncesi) pod hranici 5 osob, z čehož vyplývá, Že televizi měla již minimálně každá druhá rodina. 23) Naše určité opoždění za vývojem ve světě, podmíněné i vývojem zájmu o film a návštěvu kina, prezentuje stav v západních zemích. V roce 1957 bylo v USA a Kanadě zhuba 90 % kin vybavených širokoúhlým zařízením, ve Velké Británii to bylo 82 % a ve Spolkové republice Německo 45 %. Viz DaBí rozvoj televize a filmu v ČSR. „Film a doba" 4,1958, č. 4, s. 279. 24) Podíl měly jistě i další širší souvislosti spojené s využíváním volného času. Jen namátkově lze jmenovat vliv automobilismu, chalupářství, později i víkendy trávené mimo domov apod. 25) Přesně se jedná o 1,561 mil. evidovaných televizních přijímačů, jak zní kategorie daná statistickou metodikou. V roce 1967 činil přesný počet 2,041 mil. Jak rychlé bylo vybavování televizí, svědčí poměrné ukazatele. Zatímco v roce 1958 připadalo najeden TV přijímač 31,3 osob, v roce 1961: 10,1 osob, 1964: 6,2 osob a v roce 1967: 4,8 osob. 70 ILUMINACE Ladislav Piälora: Filmovt návaiĚvnfci a kina Jak se tato skutečnost promítla na vývoj návštěvnosti kin, ukazují statistická čísla. Právě v době největšího zájmu o nákup televizí docházelo k nejrapidnějšímu úbytku filmových diváků, přičemž roční pokles se blížil deseti milionům. Nejvýraznější byl mezi rokem 1961 a 1962, kdy ze 124,3 milionu osob ubylo za rok více než 12,5 milionu návštěvníků (tedy 10 %).2Ů| Vývoj poctu kin, představení a návštěvníků v letech 1960 - 1970 Rok Počet kin Počet představení Počet návštěvníků abs. index v tis. v% 1960 2 535 805 960 133 218 100 1961 2 530 798 029 124 276 93,3 1962 2 573 774 680 111 873 84,0 1963 2 573 766 730 103 151 77,4 1964 2 538 756 204 99 133 74,4 1965 2 517 741 456 95 240 71,5 1966 2 504 734 618 94100 70,6 1967 2 476 717 650 88 358 66,3 1968 2 456 698 262 87 304 65,5 1969 2 402 673 444 88 699 66,6 1970 2 394 664 195 84 246 63,3 Pramen: Historická statistická ročenka ČSSR. Praha 1985. vlastní propočty Pokles filmových diváků pokračoval i v dalších letech, i když ne tak vysokým tempem. Rozdíl z roku na rok představoval už jen několik milionů, v roce 1964 klesla návštěvnost pod 100 milionů (99,1) a v roce 1967 pod devadesát miliónů (88,4). Jak byl tento úbytek výrazný, nám ukáže i přepočtový ukazatel. Zatímco v roce 1961 navštívil kino každý obyvatel celkem třináckrát, v roce 1967 to bylo již jen devětkrát. Zpomalení úbytku diváků v druhé polovině desetiletí vedlo dokonce k jeho zastavení kolem roku 1968. Vliv na tento trend mělo především uvolnění, ke kterému došlo ke konci šedesátých let, projevující se také v dramaturgické skladbě uváděných filmů.27' Vzhledem k dostupnosti údajů můžeme se k této otázce zmínit podrobněji. Prakticky od počátku šedesátých let se ppstupně měnila programová skladba. Klesal počet uváděných představení sovětských'filmů a naopak vzrůstal podíl filmů ostatních kinematografií, 26) Absolutní největší přírůstek televizních povolení lze zaznamenat mimo rok 1960 právě v těchto dvou letech. 27) Ve prospěch filmů kapitalistických produkcí se měnila jak struktura distribuční nabídky, tak struktura návštěvnosti. 71 ILUMINACE Ladislav Pislora: Filmoví iiáváléviiíci a kina za zhruba stálého neměnného podílu filmů naší výroby {asi jedna třetina). V roce 1963 došlo k záměně 30% podílu představení sovětských filmů z roku 1960 s 20% podílem filmů západních. Tento vzájemně protisměrný pohyb podílů pokračoval i v následujících letech. V roce 1965 sovětské filmy z celkově uvedených představení tvořily jen 10,8 % a naopak filmy ostatní představovaly podíl již skoro dvou pětin (38,0 %). Číselně extrémní byl pak tento poměr v roce 1968 a především 1969, kdy představení sovětských filmů tvořila jen 2,9 % z celku a představení západních filmů dosáhla podílu přesahující polovinu (54,7 %). Obdobně se vyvíjely i podíly návštěvníků filmů jednotlivých produkcí. Z hlediska návštěvnosti skončil trvalý pokles zájmu o sovětský film, zřetelný především v posledních dvou třetinách šedesátých let, až na 3 % z celkové návštěvnosti v roce 1968 a 1969. Ke konci sledovaného období došlo k úbytku návštěvnosti i u doposud dominujících českých filmů a to na úkor produkce „ostatních zemf', Ta z podílu 30,8 % na návštěvnosti v roce 1961 zvýšila svůj podíl na 50 % v roce 1965 a až na 66,2 % všech návštěvníků v roce 1969. Z toho je zřejmé, především v porovnání se složením návštěvnosti v předcházejících letech, že programové změny byly hlavním faktorem vývoje návštěvnosti v druhé polovině šedesátých let.281 Na Slovensku došlo k obratu ve vývoji návštěvnosti oproti českým zemím o několik let později. Zde byl rokem maximální návštěvnosti rok 1960, kdy slovenská kina navštívilo za rok celkem 43,1 milionu osob. Úbytek diváků pak s tímto časovým posunem pokračoval obdobně jako v českých zemích, nejvyšší však byl zhruba o dva roky později, tedy v roce 1963 a 1964, kdy více než 2 miliony představovaly pokles přibližně 6 %. I další vývoj byl shodný, pokles se zpomaloval a v druhé polovině desetiletí naopak došlo k mírnému nárůstu. Návštěvnost v roce 1970 skončila na 30,5 milionech diváků, což představovalo oproti maximu v roce 1960 úbytek téměř 13 milionů a v relativním vyjádření 30 %. Podívejme se nyní ještě na další údaje charakterizující tehdejší stav v českých kinech. Na rozdíl od sestupného trendu návštěvnosti zachoval si na počátku desetiletí vzestupnou tendenci vývoj počtu kin a jejich sedadel. Počet kin se zvyšoval až do roku 1963, kdy 2 573 kin melo největší kapacitu sedadel (minimálně od roku 1955 po celou dobu své existence). Nárůst kin, který nebyl od roku 1958 nikterak velký, měl za příčinu změny v jejich struktuře. Nadále byla zřizována v intencích kinofikace 16mm kina, především v menších sídlech, a počet 35mm kin se trvale snižoval. Počet 16mm kin jako neperspektivních začal klesat počínaje rokem 1963. Stejně jako ve světě docházelo i u nás ke kvalitativním změnám spočívajících v budování širokoúhlých kin. V roce 1963 jich bylo již více než 400 a představovala tak zhruba jednu šestinu všech kin. Ponechá-me-li stranou 16mm kina, byly touto technologií vybaveny v roce 1970 celkem dvě pětiny 35mm kin. Budování širokoúhlých kin pokračovalo kontinuálně, i když s menším tempem než koncem padesátých let, a v roce 1970 tvořila tato kina z celkového počtu již více než čtvrtinu (29,0 %). V tomto roce bylo zahájeno i budování kin na 70mm film. Pokračovala i výstavba letních kin, ale vzhledem k našim přírodním podmínkám nemohla dosáhnout většího rozšírení. V roce 1966 jich bylo vykazováno rovných 100, čímž představovala necelých 5 % všech kin. 28) Podrobný pohled na změny ve struktuře návštěvnosti v tomto desetiletí poskytuje v členění dle jednotlivých produkcí tabulka č\ 4 ve statistické příloze. 72 ILUMINACE Ladislav PiJtors: Filmoví návštěvníci a kina Srovnání návštěvnosti kin a rozvoje televize ve vybraných zemích v roce 1960 — 197Ö Země Návštěvnost kin na obyvatele a televizní licence 1960 1965 1970 a b a b a b Belgie 9 68 5 163 3 208 Dánsko 10 118 6 228 5 266 Finsko 6 21 5 170 3 225 Francie 8 42 6 133 4 217 Itálie 15 42 12 116 10 181 Norsko 10 14 4 131 5 220 Rakousko 15 27 10 98 4 192 SRN 11 84 5 193 3 276 Španělsko 11 8 14 54 10 122 Švédsko 8 156 5 270 3 313 V. Británie 9 210 6 248 4 294 USA'' • 87,0 12 93,0 5 95,0 Bulharsko 14 0,3 15 23 13 121 Československo 13 22 9 88 8 213 Maďarsko 14 10 10 82 8 171 NDR 14 60 7 180 5 264 Polsko • 14 6 66 4 128 Rumunsko 8 3 10 26 10 73 SSSR • 22 19 88 19 143 Pramen: Statistics on film and cinema 1955 - 1977. Paris 1982. StatistiČeskij ježegodnik. SEVP, Moskva 1972. M. L. DeFleur, S. J. Ballová-Rokeachová, Teorie masové komunikace. Praha 1996. Poznámka: a ... počet návštěv připadajících na 1 obyvatele b ... televizní licence připadající na 1000 obyvatel *) ve sloupci b uvádíme procento domácností vybavených TV přijímačem Již v předchozí části jsme připomněli mezinárodní souvislosti. Toto období bylo ve většině západních zemí dobou nejvýraznějšího poklesu návštěvnosti a to i přes protiopatření konaná jak v technické a technologické oblasti, tak z hlediska výroby filmů či programové skladby. Ve většině z nich došlo v tomto desetiletí k základnímu snížení návštěvnosti představované u řady zemí až šestinásobným poklesem. Z dvojciferného čísla roční průměrné 73 ILUMINACE Ladislav PiStora: Filmoví iiávätévníci u kina návštěvnosti došlo během těchto deseti let k úbytku na konečný stav dosahující v průměru 3 až 4 návštěvy kina do roka. Z této úrovně pak další pokles, ke kterému došlo později, již nebyl nikterak výrazný. K tomuto úbytku nedošlo přitom logicky ve všech západních zemích. Částečně mimo zůstaly některé státy s velkou tradicí návštěvy kina a zázemím filmových diváku či s pomalejším rozvojem televizního vysílání (v naší tabulce se jedná např. o Itálii a Španělsko). V obou těchto zemích došlo obdobně jako u zemí bývalého socialistického tábora k zásadnímu poklesu až v následujícím období (u nás dokonce až po roce 1989). Zcela výjimečný vývoj byl na území bývalého Sovětského svazu, kde filmová představení neztrácela oblibu (maxima tam bylo dosaženo až v roce 1968, kdy ročně připadalo na každého obyvatele 20 návštěv kina za rok). d) 1971 - 1989 (období normalizace a reálného socialismu) Zastavení poklesu filmových návštěvníků zaznamenalo v první polovině sedmdesátých let výrazný posun. Nástup normalizace se totiž projevil v opětovném úbytku diváků. Jednou z příčin byla preference filmů ze Sovětského svazu a dalších socialistických zemí a výběrový dovoz filmů ze západních zemí. Jak ukazují čísla o skladbě návštěvníků, nebyla však tato změna nikterak výrazná, neboť podíl návštěvníků filmů ostatní produkce zůstával po celá sedmdesátá léta vyšší než 50 %.m Úbytek filmových diváků způsobilo také zavedení druhého televizního programu a postupné rozšiřování barevného vysílání. Právě v první polovině sedmdesátých let se počet diváků snížil z přibližně 85 milionů v roce 1970 za pět let o téměř 25 milionů (tedy o 26,6 %). Snižující se zájem o návštěvu kina byl provázen i mírným úbytkem kin a poklesem představení. Vzhledem k návštěvnosti v druhé polovině sedmdesátých let, která se prakticky po celých pět let udržovala na stejné úrovni a vývoji počtu představení a z toho vyplývajícího úbytku nabízených míst, došlo v druhé polovině sedmdesátých let ke zvýšení a následné stabilizaci procenta využití kin. To se udržovalo přibližně na jedné třetině obsazenosti nabízených míst (1980: 32,6 %). Vývoj počtu kin, představení a návštěvníků v letech 1970 - 1990 Rok Počet kin Počet představení Návštěvníci abs. v tis. index v% 1970 1971 1972 1973 1974 1975 1976 2 394 2 399 2 376 2 365 2 344 2 309 2 261 664 195 666 444 662 130 644 134 627 183 619 353 611 531 84 246 81706 71480 64 536 62 804 61875 61499 100 97,0 84,8 76,6 74,5 73,4 73,0 29) Číselné doložení skladby návštěvnosti je uvedeno ve statistické příloze v tabulce č\ 4. 74 ILUMINACE Ladislav Piälora: Filmoví návštevníci a kina Rok Počet kin Počet představení Návštěvníci abs. index v tis. v% 1977 2 237 615 372 63 083 74,9 1978 2 234 604 906 61960 73,5 1979 2 190 583 809 60 602 71,9 1980 2 135 579 473 60 674 72,0 1981 2 092 577 299 60 931 72,3 1982 2 042 567 819 58 410 69,3 1983 2 031 560 995 56 870 67,5 1984 2 025 567 441 58 561 69,5 1985 2 015 557 556 57 198 67,9 1986 2 006 559 387 57 851 68,7 1987 2 005 555 515 54 523 64,7 1988 2 004 542 716 51852 61,5 1989 2 025 540 592 51453 61,1 1990 1899 494 480 36 361 43,2 Pramen: Historická statistická ročenka ČSSR. Praha 1985. statistické ročenky ČSSR vlastní propočty Úbytek filmových diváků pokračoval i v osmdesátých letech. Kina ubývala velmi nepatrně, za celé desetiletí pouze o 5 % z celkového počtu. Obdobně poklesla i uváděná představení (o 6 %). Uvedeme-li si přepočtové údaje na obyvatele, můžeme říci, že ještě v roce 1970 navštívil každý obyvatel filmové představení v českých zemích téměř devětkrát. Po poklesu to bylo v polovině sedmdesátých let šest návštěv do roka, které se pak v průběhu patnácti let do roku 1989 snížily na rovných pět. Vývoj na Slovensku ve sledovaných dvaceti letech byl obdobný. V prvním desetiletí představoval úbytek návštěvníků necelých 30 %, a byl tedy v podstatě stejný jako v českých zemích.30) Shodně tomu bylo i v dalším desetiletí, avšak pokles návštěvníků ke konci osmdesátých let byl rychlejší. Rozdíl mezi roky 1989 a 1990 představoval v relativním vyjádření u obou území zhruba 30 %. Návštěvnost ve většině zemí světa v té době byla ve srovnání s námi minimálně dvojnásobně nižší. V osmdesátých letech návštěvnost dále klesala, což dokládá počet návštěv na obyvatele za rok ve výši pohybující se mezi jednou až dvěma návštěvami. Srovnáním absolutního počtu kin zjistíme, že naše síť kin byla značně rozsáhlá a byla tudíž udržována i za cenu neekonomického hospodaření. I když vyjdeme z historické tradice rozsáhlé 30) V českých zemích představoval pokles mezi roky 1970 až 1980 v absolutním údaji 21,3 milionu osob (28 %), kdežto na Slovensku činil úbytek za stejné období 8,9 milionu osob (29,1 %). 75 ILUMINACE Ladislav Piätora: Filmoví návatěvníci a kina sítě kin u nás, kdy jsme se v době první republiky zařadili mezi nejvybavenější země, byla tato síť předimezovaná.31) Pro ilustraci si připomeňme, že země jako Belgie, Dánsko, Finsko, Rakousko a Nizozemsko měly v polovině osmdesátých let jen mezi 400 až 500 kiny a v zemích jako je Velká Británie či Spolková republika Německo byl počet kin vzhledem k jejich počtu obyvatel rovněž výrazně nižší. Nižší byl i ve Francii, Itálii a Španělsku, které spolu s námi patřily k nejlépe vybaveným zemím již ve třicátých letech a zájem o film zde stále trval.32' Srovnáme-li vybavenost v jednotlivých zemích s použitím ukazatele kapacity na obyvatele, dojdeme k faktu, že v polovině osmdesátých let byla vybavenost v tehdejším Československu mimo Bulharsko prakticky nejvyšší. Návštěvnost kin připadající na obyvatele ve vybraných zemích v letech 1975 - 1991 Země Návštěvnost na obyvatele 1975 1981 1985 1991 Belgie 2,6 2,2 • • Dánsko 3,7 3,2 2,2 1,8 Finsko 2,0 2,1 1,4 1,2 Francie 3,5 3,5 3,2 2,1 Itálie 9,2 3,8 2,1 1,5 Norsko 4,6 4,0 3,1 2,5 Rakousko 2,8 2,2 • 1,4 SRN 2,1 2,3 1,7 1,5 Španělsko 7,2 4,6 2,6 2,0 Švédsko 2,7 2,7 2,3 1,8 V. Británie 2,1 1,5 1,3 1,8 USA 5,9 4,6 4,6 1,8 Bulharsko 13,1 10,4 10,6 2,9 Československo 5,8 5,3 4,9 3,2°> Madarsko 7,1 6,3 6,6 2,1 NDR 4,6 4,6 4,2 - Polsko 4,1 2,8 2,9 0,5 Rumunsko 8,7 9,3 8,3 2,9» SSSR 17,7 15,9 14,7 10,3 Pramen: Statistics on film and cinema 1955 ~ 1975. Paris 1982. Annuaire statistique. Paris 1984, 1988, 1994. Poznámka:B) rok 1990, jinak k dispozici pouze údaje za rok 1991 31) Obdobně velký počet kin byl i v dalších zemích východní Evropy zahrnovaných do socialistického tábora. 32) Podrobněji k tomu viz tabulka č. 11 ve statistické příloze. 76 ILUMINACE lidislnv PiStora; Filmoví návštěvníci a kina Na závěr této Části připojíme krátkou pasáž týkající se Prahy. Její podíl na celkových údajích se pohyboval stále zhruba okolo jedné čtvrtiny v případě filmových návštěvníků, což byl nejvyšší poměr; v případe představení se jednalo o podíl okolo jedné desetiny a logicky menší byl tento poměr u sedadel v kinech, asi jedna dvacetina; počet kin v Praze tvořil rovněž jednu dvacetinu všech kin v republice. Z hlediska vývoje jednotlivých ukazatelů můžeme říci, že se zde projevily stejné tendence jako v případě úhrnných údajů. To znamená, že vrcholu návštěvnosti v pražských kinech bylo rovněž dosaženo v roce 1957 a to počtem 22,8 milionu diváků, a podobný trend probíhal u představení. Odlišnou skutečností oproti celostátnímu vývoji byl neustálý pokles kapacity kin, jejichž počet sedadel od roku 1945 s určitými výkyvy stále klesal. e) 1990 - 1996 (období po listopadu 1989)33» Pokles filmových diváků, ke kterému u nás docházelo v mírném tempu prakticky nepřetržitě od konce padesátých let, zaznamenal ke konci osmdesátých let výraznější průběh, a to i přes volnější dramaturgickou politiku uvádějící ve stále větší míře filmy, které si divák žádal. Jedním z hlavních důvodů tohoto vývoje bylo již běžné užívání moderních technologií (video, satelitní vysílání TV) v našich domácnostech a v neposlední řadě i vznik soukromé televize. První rok převratných změn v naší společnosti po roce 1989 přinesl z hlediska předmětu našeho zájmu především podstatné změny v trávení volného času. Tím došlo k omezení zbytné potřeby návštěvy snových filmových příběhu. V roce 1990 přišlo do kin o 15mi-lionů méně návštěvníků, což tvořilo téměř třetinový pokles oproti roku 1989. Nutno poznamenat, že obdobně tomu bylo i v dalších oblastech kultury (divadla, knihovny, galerie apod.). V dalších dvou letech se přes pokračující pokles (asi o jednu šestinu) počet filmových diváků přechodně stabilizoval na přibližně 30 milionech za rok. Hlavní vliv na tuto skutečnost měl počátek činnosti mnoha nových distribučních společností, které využily možnosti dovozu atraktivních filmů z celého světa. Snad nasycení určitého hladu našich diváků po dříve nedostupných nebo skoupě uvolňovaných filmech vedlo k dalšímu podstatnému snížení počtu návštěvníků v letech 1993 a 1994. V prvním roce ubylo téměř 10 milionů (pokles o 30 %) a v roce následujícím dalších 9 milionů. Postupný vstup tržních podmínek do provozu kin se začal projevovat i jejich výraznějším ubýváním. Velká řada kin, byla v důsledku restituce či mnohdy tržního přístupu majitelů objektů, včetně některých obecních úřadů, zrušena. A tak se jejich počet z 2000 na konci roku 1989 snížil zhruba na 1200 mezi lety 1993 a 1994. Největší dopad pro zájemce o film mělo rušení kin na vesnicích a malých městech, kde šlo zpravidla o jediné zařízení toho druhu. V Praze zmizela kina především v centru, která tvořila základ návštěvnosti. Dnes jsou tyto prostory převážně uzavřeny nebo slouží aktivitám typu heren a kasin či restauračním provozům. 33) Vzhledem k naprostému nedostatku statistických údajô, ale i dalších zdrojů je ěerpáno i z novinových a Časopiseckých článků. 77 ILUMINACE Ladislav Pi&lora: Filmoví nrWStßvofci a kina Respektování ekonomických pravidel nutně vedlo k tomu, že po počátečním mírném poklesu filmových představení se jejich počet znatelně snížil (v roce 1995 jich byla uvedena necelá třetina z počtu v roce 1989). Vývoj počtu kin, představení, návštěvníka a vstupného v letech 1989 - 1996 Rok Počet kin Počet představení Návštěvníci Průměrné vstupné v Kč abs. index abs. v tis. indexy v% 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 2 025 1899 • 1827 1200 1200 1233 • 540 592 494 480 363 000 353 000 301 504 249 000 185 000 • 100 91,5 67,1 65,3 55,8 46,1 34,2 X 51453 36 361 29 898 31239 21898 12 870 9 253 8 990 100 70,7 58,1 60,7 42,6 25,0 18,0 17,5 X 70,7 82,2 104,4 73,2 58,8 71,9 97,2 6,90 7,90 10,80 13,80 19,80 23,50 27,50 34,50 Pramen: Statistické ročenky ČSFR Filmové ročenky Unie filmových distributorů časopisecké články Poznámka: uváděné údaje počínaje rokem 1991 je nutné brát pouze jako orientační Přestože filmoví distributoři hovoří při tomto radikálním úbytku již několikátý rok o obratu, ke kterému dojde následující rok, skutečností je, že k poklesu došlo í v roce 1995 a dle orientačních údajů také v roce 1996. Počet diváků, který v posledním roce nedosáhl ani 9 milionů za rok, představuje asi jen jednu šestinu návštěvníku kin z roku 1989. Bohužel, pres všechny optimistické úvahy distributorů, pro které je v současné době zřejmě jediným řešením výstavba velkých multikin, zůstává otázkou, zda je tento údaj mezní. Svůj význam má pro celou řadu potencionálních diváků i značný nárůst ceny vstupného, které se z průměrných 7 korun v roce 1989 zvýšilo zhruba pětinásobně na přibližně 35 korun (při ceně 70 - 100 korun na atraktivní předpremiéry v Praze). Začarovaný kruh, do kterého se u nás dostala celá filmová distibuce a konkrétně kina a jejich návštěvníci, je stále téměř uzavřen. Zatímco v západních zemích měl tento vývoj svůj přirozený průběh a dnes se tam divák začíná opět navracet do kin, u nás s ohledem na nepředpokládány souběh řady faktorů je situace mimořádně nepříznivá. Jak tomu bude v následujícím období, zda prostřednictvím multikin získá film alespoň městské návštěvníky, je otevřenou otázkou. 78 ILUMINACE Ladislav PiSlora: Filmoví návštevníci a kina PhDr. ing. Ladislav Pištora (1944) Po studiích na Vysoké Škole ekonomické a Filozofické fakultě UK (sociologie - estetika) byl činný v řadě zaměstnání, nejdéle pracoval na Okresním oddělení Českého statistického úřadu. Po roce 1989 nastoupil na Úřad vlády ČR, kde v současné době pracuje v tiskovém oddělení kanceláře předsedy vlády. {Adresa: Na Příkopě 17, Praha 1,110 00) Literatura: Annuaire statistique [1980-19941- UNESCO, Paris. BISKY, Lothar: A jedeme dál... ČSFÚ, Praha 1988. Cestou odkazu Vítězného února. ČSFÚ, Praha 1988. ČESNEKOVÁ, Miroslava: Vztah kinematografie, televize a nových audiovizuálních technických prostředku z hlediska uspokojování kulturních potřeb. ČSFÚ, Praha 1981 - 1982. DeFLEUR, Melvin L. - BALLOVÁ-ROKEACHOVÁ, Sandra J.: Teorie masové komunikace. UK, Praha 1996. Filmová ročenka [1992 - 1995]. NFA, Praha 1993 - 1996. Filmový sborník historický 2. ČSFÚ, Praha 1991. Filmový sborník historický 4. NFA, Praha 1993. Film a divák. SFÚ, Bratislava 1984. HAVELKA, Jiří: Čs. filmové hospodářství 1945 - 1946. ČSFN, Praha 1947. HAVELKA, Jiří: Čs. filmové hospodářství 1945 - 1950. ČSFÚ, Praha 1970. HAVELKA, Jiří: Čs. filmové hospodářství 1951-19551. ~ //. ČSFÚ, Praha 1972. HAVELKA, Jiří: Čs. filmové hospodářství 1956 - 1960. ČSFÚ, Praha 1973. HAVELKA, Jiří: Čs. filmové hospodářství 1961-1965. ČSFÚ, Praha 1975. HAVELKA, Jiří: Čs. filmové hospodářství 1965 - 1970. ČSFÚ, Praha 1976. HAVELKA, Jiří: Filmové hospodářství I. SPN, Praha 1958. Historická statistická ročenka ČSSR. SNTL, Praha 1985. MORAVA, Karel: Filmové obecenstvo dnes a zítra, FÚ, Praha 1966. Statistická ročenka ČSR [ČSSR, ČSFR, ČR]. Praha 1957 - 1996. Statističeskijježegodnik. SEVP, Moskva 1972. STRUSKOVÁ, Eva: Kvývojovým tendencím kina. ČSFÚ, Praha [1981]. Třicet let UPF a organizace filmové distribuce. ÚPF, Praha 1987. Výhled vývoje české kultury do roku 1990. ÚVK, Praha 1976. TOEPLÍTZ, Jerzy: Kam spěje nový americký film: Orbis, Praha 1974. 79 ILUMINACE Ladiälnv Piätora: Filmoví nívälžvnfci a kina STATISTICKÁ PRÍLOHA 1. Počet kin podle jednotlivých kategorií v českých zemích (J. Havelka) 2. Vývoj počtu kin a sedadel v českých zemích (CR) 3. Vývoj počtu filmových návštěvníků, nabídnutých míst, procenta návštěvnosti a představení v Českých zemích (CR) 4. Počet filmových návštěvníků v českých zemích a jejich složení podle produkcí (J. Havelka) 5. Kina a filmoví návštěvníci v hl. městě Praze 6. Kina a filmoví návštěvníci v členění dle českých krajů 7. Skladba repertoáru kin v českých zemích v letech 1945 — 1970 8. Vývoj počtu kin, představení a filmových návštěvníků na Slovensku (SR) 9. Počet kin podle jednotlivých kategorií a počty filmových návštěvníků na Slovensku (J. Havelka) 10. Kina kulturně-výchovných zařízení (ROH) v českých zemích 11. Vývoj počtu stálých kin ve vybraných zemích 12. Vývoj počtu filmových návštěvníků ve vybraných zemích 13. Vývoj počtu evidovaných televizních přijímačů v českých zemích (CR) 14. Počet filmových návštěvníků v letech 1937 - 1996 (graf) Vysvětlivky: - v tabulce na místě Čísla značí, že se jev nevyskytoval • na místě čísla značí, že údaj není k dispozici, nebo je nespolehlivý x značí, že zápis není možný z logických důvodů 80 ILUMINACE Ladislav Piätora: Filmovf núvätévnfci a kina 1. Počet kin podle jednotlivých kategorií v českých zemích (1945 - 1970) Rok Počet stálých kin z toho kin Počet sedadel Letní kina Putovní kina A B C D z toho z toho cel. ŠUP cel. ŠUP 1945 1418 1351 67 _ _ 500 532 _ _ _ _ 1946 1642 1511 73 16 42 579 656 - — „ _ 1947 1985 1628 96 104 157 608 200 3 - 3 - 1948 2 261 1635 162 297 167 632 507 9 - 23 - 1949 2 512 1586 294 451 181 670 610 10 - 24 - 1950 2 545 1561 422 341 221 679 888 11 — 85 - 1951 2 725 1535 1 190" 726 051 15 - 79 - 1952 2 494 1512 982 665 669 16 _ 122 - 1953 1954 2 422 2 413 1484 1450 938 963 646 674 656 642 18 22 _ 125 127 — širokoúhlá 1955 1956 2 396 2 406 1515 1491 881 914 35 mm 70 678 870 681 647 21 21 1 127 122 _ 1 _ 1957 2 425 1422 962 41 _ 712 674 23 7 110 _ 1958 2 447 1250 1078 119 - 718 794 29 15 95 - 1959 2 473 1195 1109 169 _ 719 202 34 20 63 - 1960 2 497 1159 1113 225 - 748 359 51 26 36 - 1961 2 452 1082 1106 264 - 763 096 61 43 18 - 1962 2 493 1072 1117 299 - 773 606 70 50 9 - 1963 2 479 1061 1079 339- - 778 017 81 62 6 - 1964 2 437 1032 1043 361 1 766 856 93 76 7 _ 1965 2 411 1006 1009 359 3 755 483 97 87 8 _ 1966 2 393 958 990 440 5 621 741 100 90 10 3 1967 2 362 926 929 498 9 603 159 101 92 11 7 1968 2 342 889 876 557 20 580 163 106 94 10 2 1969 2 265 826 844 567 28 560 900 107 100 11 7 1970 2 268 796 829 614 29 563 363 107 100 12 6 " 395 kin C a 263 D z roku 1951 převedeno v roce 1952 do B Poznámka: Vzhledem k tomu, že Filmové hospodářství J. Havelky je základní faktografická práce a vychází z ní i náš text, uvádíme rovněž statistické údaje z toho zdroje. A to.přesto, že jsou vzhledem k jiné metodice a jiným pramenům v nesouladu s oficiálními údaji statistického úřadu. Vysvětlivky: A - 35mm ve správě CSF, B - 16mm ve správě CSF, C - 16mm ve správě MNV vi. zařízení, D ve správě MNV zař. CSF SUP - širokoúhlá projekce Pramen: Jiří Havelka, Filmové hospodářství [1945 - 1970]. Praha 1970 - 1976. 81 ILUMINACE Ladislav Piítora: Filmoví návštěvníci a kina 2, Vývoj počtu kin a sedadel v českých zemích (ČR) Rok Kina z toho Počet sedadel v tis. Celkem Širokoúhlá 35mm 70mm 1945 1244 _ _ 444 1946 1642 _ _ 579 1947 1988 _ - 655 . 1948 2 286 - - * 1949 2 540 - — • 1950 2 767 - - • 1951 2 872 _ _ • 1952 2 613 — - • 1953 2 555 - - • 1954 2 543 - - • 1955 2 525 _ _ 713 1956 2 530 2 _ 713 1957 2 535 54 - 713 1958 2 543 129 - 720 1959 2 536 186 - 720 1960 2 535 248 _ 749 1961 2 530 307 — 764 1962 2 573 348 - 774 1963 2 573 402 — 779 1964 2 538 440 - 768 1965 2 517 486 _ 756 1966 2 504 540 „ 748 1967 2 476 586 - 736 1968 2 456 618 - 728 1969 2 402 658 - 707 1970 2 394 694 40 694 1971 2 399 672 45 691 1972 2 376 699 47 682 1973 2 365 724 50 676 82 ILUMINACE Ladislav Piílora: Filmoví návštevníci a kii pokračování Rok Kina z toho Počet sedadel v tis. Celkem Širokoúhlá 35mm 70mm 1974 2 344 803 53 667 1975 2 309 832 53 648 1976 2 261 856 55 635 1977 2 237 813 57 628 1978 2 234 830 57 624 1979 2 190 843 57 616 1980 2 135 862 56 608 1981 2 092 881 55 599 1982 2 042 897 55 584 1983 2 031 906 56 579 1984 2 025 925 56 576 1985 2 015 941 56 573 1986 2 006 952 56 569 1987 2 005 970 56 565 1988 2 004 989 56 562 1989 2 025 1013 56 563 19901' 1899 ' 1095 55 553 1991 • 1992 1287 1993 1200 1994 1200 1995 1233 l> rokem 1990 konči zveřejňování oficiálních údajů ve Statistické ročence CR Pramen: Historická statistická ročenka čSSR. Praha 1985. Statistická ročenka ČSR [ČSSR, ČSFR, ČR]. Praha 1957 - 1996. Filmová ročenka [1992 - 1995]. Praha 1993 - 1996. 83 ILUMINACE Ladislav Piälora: Filmoví návžlĚvnfci a kina 3. Vývoj počtu filmových návštěvníků, nabídnutých míst, procenta návštěvnosti a představení v českých zemích (CR) Rok Návštěvníci v tis. Indexy Nabídnutá místa v tis. Návštěvnost % využití Počet představení 1945 • * * • • • 1946 • * • • • • 1947 • • • • • • 1948 131 343 100 X • • 606 605 1949 127 430 97,0 97,0 • • 650 493 1950 103 261 78,6 81,0 • • 613 415 1951 105 533 80,3 102,2 • • 648 421 1952 109 489 83,4 103,7 • • 734 105 1953 116 016 88,3 106,0 • 42,0 736 352 1954 120 745 91,9 104,1 • 46,8 710 141 1955 129 797 98,8 107,5 • 48,9 752 184 1956 146 991 111,9 113,2 273 524 52,1 795 046 1957 148 257 112,9 100,9 277 935 52,1 811 515 1958 142 959 108,8 96,4 284 681 49,2 828 603 1959 133 674 101,8 93,5 283 194 46,5 815 388 1960 133 218 101,4 99,7 282 958 46,7 805 960 1961 124 276 94,6 93,3 282 741 44,0 798 029 1962 111 873 85,2 90,0 275 105 40,7 774 680 1963 103 151 78,5 92,2 271 050 38,1 766 730 1964 99133 75,5 96,1 267 869 37,0 756 204 1965 95 240 72,5 96,1 259 137 36,8 741 456 1966 94100 71,6 98,8 252 326 37,3 734 618 1967 88 358 67,3 93,9 242 978 36,4 717 650 1968 87 304 65,5 98,8 234 905 37,2 698 262 1969 88 699 66,5 101,6 225 098 39,4 673 444 1970 84 246 63,2 95,0 219 602 38,4 664 195 1971 81706 61,3 97,0 219 492 37,2 666 444 1972 71480 53,6 87,5 218 041 32,8 662 130 1973 64 536 49,1 90,3 211 845 30,5 644 134 1974 62 804 47,8 97,3 203 869 30,8 627 183 1975 61875 47,1 98,5 201 918 30,6 619 353 ILUMINACE Ladislav Piälora: Filmovf iiávítĚviiíci a kina pokračování Rok Návštěvníci v tis. Indexy Nabídnutá místa v tis. Návštěvnost % využití Počet představení 1976 61499 46,8 99,4 199 528 30,8 611 531 1977 63 083 48,0 102,6 198 633 31,8 615 372 1978 61960 47,2 98,2 193 237 32,1 604 906 1979 60 602 46,1 97,8 187 325 32,4 583 809 1980 60674 46,2 100,1 185 762 32,6 579 473 1981 60931 46,4 100,4 185 594 32,8 577 299 1982 58 410 44,5 95,9 181 159 32,2 567 819 1983 56 870 43,3 97,4 177 606 32,0 560 995 1984 58 861 44,8 103,5 179 429 32,8 567 441 1985 57 198 43,5 97,2 175 005 32,7 557 556 1986 57 851 44,0 101,1 174 942 33,1 559 387 1987 54 523 41,5 94,2 172 166 31,7 555 515 1988 51852 39,5 95,1 167 173 31,0 542 716 1989 51453 39,2 99,2 164 472 31,3 540 592 1990 36 361 27,7 70,7 150 063 24,2 494 480 1991 29 898 22,8 82,2 • 363 000 1992 31239 23,8 104,5 • 353 000 1993 21898 16,7 70,1 • 301 554 1994 12 870 9,8 58,8 • 248 967 1995 9 253 7,0 71,9 • 187 369 1996 8 990 6,8 97,2 • • Pramen: Historická statistická ročenka ČSSR. Praha 1985. Statistická ročenka ČSR [ČSSR, ČSFR, ČR]. Praha 1957 - 1996. Filmová ročenka [1992 - 1995]. Praha 1993 - 1996. vlastní propočty 85 ILUMINACE Ladislav Piätora: Filmoví návStSvníci a kina 4. Počet filmových návštěvníků a jejich složení podle produkcí (v českých zemích) Rok Návštěvníci v tis. Návštěvníci dle jednotlivých produkcí čs. filmy sov. filmy lid. dem. ost. filmy tis. % tis. % tis. % tis. % 1945" 45 461 16 684 36,7 19 139 42,1 _ X 9 638 21,2 1946 110 014 37 295 33,9 32 344 29,4 - X 40 375 36,7 1947 126 056 35 676 28,3 20 296 16,1 - X 70 084 55,6 1948 129 723 38 528 29,7 29 446 22,7 1040 0,8 60 709 46,8 1949 122 212 38 742 31,7 38 863 31,8 5 622 4,6 38 985 31,9 1950 98 753 30 911 31,3 40 685 41,2 4 444 4,5 22 713 23,0 1951 100 960 39 980 39,6 40 790 40,4 10 600 10,5 9 590 9,5 1952 106 050 46 670 43,9 37 540 35,4 15 050 14,2 6 790 6,4 1953 107 500 45 360 42,2 38 920 36,2 13 650 12,7 9 570 8,9 1954 119 790 49 950 41,7 39 050 32,6 8 510 7,1 22 280 18,6 1955 128 880 47 160 36,2 38 490 30,1 14 720 11,5 28 510 22,2 1956 146 464 45 062 30,8 32 276 22,1 22 732 15,4 46 396 31,7 1957 148 053 45 543 30,7 28130 19,0 18 583 12,6 55 797 37,7 1958 142 703 49 562 34,7 30 328 21,3 21489 15,1 41324 28,9 1959 133 438 44 926 33,7 31324 23,5 18179 13,6 39 009 29,2 1960 132 992 48 502 36,5 32 198 24,2 16 024 12,1 36 268 27,2 1961 124 023 43 939 35,3 24 899 20,4 16 984 13,5 38 202 30,8 1962 111 695 36 707 32,8 19 931 17,8 16 057 14,3 39 000 35,1 1963 102 908 34 032 33,1 15 841 15,4 13 608 13,2 39 427 38,3 1964 98 907 33 291 33,6 9 369 9,5 11313 11,5 44 933 45,4 1965 95 021 31779 33,4 6 786 7,2 9139 9,6 47 317 49,8 1966 93 864 28 162 30,1 5 618 5,9 10 560 11,2 49 525 52,8 1967 88 358 26 757 30,3 5 674 6,4 9150 10,4 46 777 52,9 1968 87 304 28 010 32,2 2 268 2,5 9134 10,4 47 892 54,9 1969 88 699 22 842 25,6 1821 2,1 5 326 6,1 58 710 66,2 1970 84 246 17 845 21,2 6 817 8,1 8 213 9,8 51371 60,9 1971 81706 • 19,8 • 8,4 • 9,7 • 57,8 1972 71480 • 19,6 • 10,3 • 8,9 • 56,9 1973 64 536 • 18,9 * 10,2 • 9,6 • 56,7 1974 62 804 * 21,5 • 11,9 • 10,0 • 52,5 ILUMINACE Ijulisiav Piätora: Filmoví návštěvníci a kina pokračování Rok Návštěvníci v tis. Návštěvníci dle jednotlivých produkcí čs. filmy sov. filmy lid. dem. ost. fílmy tis. % tis. % tis. % tis. ■ % 1975 1976 1977 1978 1979 1980 1981 61875 61499 63 083 61960 60 602 60 674 60 931 24,5 23,4 24,1 25,0 19,7 20,5 26,4 10,4 10,1 12,0 11,2 11,0 11,7 12,7 8,2 7,3 7,7 6,1 6,5 6,4 5,7 52,8 54,9 52,5 54,0 59,3 58,3 52,3 » Od 5. 5. Vysvětlivky: Filmy čs. sov. lid. dem. ost. české (+ slovenské) sovětské lidově-demokratické země ostatní země Pramen: Jiří Havelka, Filrrwvéhospodářství' [1945 - 1970]. Praha 1970 - 1976. Vztah kinematografie, televize a nových audiovizuálních technických prostředků z hlediska uspokojování kulturních potřeb. Praha 1982. Historická statistická ročenka CSSR. Praha 1985. 86 87 ILUMINACE Ladislav Pistora: Filmoví návštevníci a kina 5. Kina a filmoví návštěvníci v hl. městě Praze Počet kin Rok celkem z toho ŠUP sedadel představení v tis. 1945 103 _ 56 668 47 540 16 410 1946 102 _ 56 319 90 800 28 610 1947 100 _ 55 491 93 700 29 580 1948 94 - 53 540 94100 32 520 1949 91 - 50 927 84 360 23 230 1950 80 - 43 620 71770 20150 1951 81 _ 43 903 67 460 15140 1952 79 - 42 640 71680 15 860 1953 80 _ 43 072 69 970 17 530 1954 83 _ 43 874 72 000 19 900 1955 79 _ 41026 71910 19 560 1956 79 1 40 050 66120 22 510 1957 81 3 41359 74 869 22 800 1958 80 6 40 750 74 725 21250 1959 79 9 39 837 74 154 19 590 1960 78 10 39 089 74 946 20 370 1961 78 11 42 145 74 040 19 750 1962 78 11 39 791 74 821 18190 1963 78 11 37 345 74 622 17 400 1964 71 12 36 026 71942 16 390 1965 70 12 35 772 69 292 15 870 1966 74 15 34 942 69 251 15 430 1967 76 15 35 539 69 779 14 520 1968 81 17 36 002 72 355 14110 1969 84 18 35 412 68 811 13 960 1970 80 19 35 202 66102 13 210 1971' 87 • 37 573 68 217 13 070 1972 85 • 36 744 70 764 11882 1973 83 • 34 954 70 029 10 774 1974 88 • 35 210 66 830 10 270 1975 90 • 35 218 70 014 10 513 ILUMINACE Lodijlav PiStora: Fitmovf návätävníci a kina pokračování Počet kin Počet Rok celkem z toho ŠUP sedadel představení v tis. 1976 91 35 452 66 860 10 329 1977 90 35 202 69 502 10 615 1978 89 34 720 67 621 10 343 1979 90 34 962 65 422 9 770 1980 91 34 857 63 930 9 605 1981 90 33 980 63 902 9 331 1982 90 35 073 62 975 9 033 1983 92 34 994 60 472 8 566 1984 93 35 062 63 109 8 580 1985 93 34 384 63 761 8163 1986 93 34 384 63 586 8 312 1987 87 32 036 61814 7 375 1988 91 32 022 61682 7 235 1989 96 32 805 62 113 6 991 1990 90 33 231 53 781 4 439 11 od roku 1971 údaje statistické ročenky ČSSR Pramen: Jiří Havelka, Filmové hospodářství {1945 - 1970]. Praha 1970 - 1976. Statistická ročenka ČSR [ČSSR, ČSFR, ČR]. Praha 1957 - 1996. 89 ILUMINACE Ladislav Piätora: Filmoví návštěv nic i a kina 6. Kina a filmoví návštěvníci v členění podle českých krajů Kraj Počet kin 1960 1965 1970 1975 1980 1985 1990 Index 90/60 Praha Středočeský Jihočeský Západočeský Severočeský Východočeský Jihomoravský Severomoravský 80 412 192 244 282 354 560 411 76 425 175 230 276 342 542 451 86 392 163 211 260 332 525 425 90 368 161 211 257 301 506 415 91 346 143 201 255 271 432 396 93 320 136 200 245 260 402 357 90 272 139 183 253 255 356 351 112,5 66,0 72,4 75,0 89,7 72,0 63,6 85,4 Kraj Počet sedadel 1960 1965 1970 1975 1980 1985 1990 Praha Středočeský Jihočeský Západočeský Severočeský Východočeský Jihomoravský Severomoravský 36 472 107 284 45 196 85 454 106 204 89 570 152 072 133 931 37 289 99 594 41016 76 032 89 491 85 531 143 815 121 298 35 218 92 025 40 703 68 852 86 200 75 749 136 408 112 920 34 857 86 258 37 308 65 959 82 352 73 608 120 166 107 593 34 384 81015 34 245 65 205 80184 70 543 111 997 95 755 33 231 73 619 36 707 60 238 80 956 69 986 104148 94 491 90 ILUMINACE Ladislav Pistora: Filmoví návštevníci a kina pokračování Kraj Počet představení 1960 1965 1970 1975 1980 1985 1990 Index 90/60 Praha Středočeský Jihočeský Západočeský Severočeský Východočes. Jihomorav. Severomorav. 75809 103829 51278 75868 114421 95601 155862 133292 70226 98292 42557 62258 102 322 94379 134159 137263 66102 83 904 39 362 57 236 84 548 85 336 124 511 123 196 70014 74972 37113 54002 78003 75 788 111403 118058 63930 70188 34225 48161 80323 71526 96896 114224 63761 64535 33865 47997 78873 68925 93260 106310 53781 55299 30809 41997 74080 60552 81890 96072 70,9 53,3 60,1 55,4 64,7 63,3 52,5 72,1 Kraj Počet filmových návštěvníků v tis. 1960 1965 1970 1975 1980 1985 1990 Index 90/60 Praha Středočeský Jihočeský Západočeský Severočeský Východočes. Jihomorav. Severomorav. 20598 13 071 7095 12 501 19511 14777 25445 20220 16091 9706 4792 7965 12 773 9975 17 587 16402 13210 8890 4661 6927 10334 9045 16285 14895 10513 6550 3486 4862 6946 7014 11503 11001 9605 6221 3239 4768 7572 6976 10896 11397 8163 5835 3272 4605 7001 6919 10609 10794 4439 3831 2366 3 094 4350 4604 6911 6766 21,6 29,3 33,3 24,8 22,3 31,2 27,2 33,5 Pramen: Statistická ročenka ČSSR [ČSFR]. Praha 1961 - 1991. vlastní propočty 91 ILUMINACE Ladislav Piätora: Filraovf návätívníoi a kina 7. Skladba repertoáru českých kin v letech 1945-1970 (uváděných filmů dle provenience - země původu)1' Rok Pořadí I. II. III. IV. 194521 SU 41% GB 25% D 24% čs 10% 1946 GB 34% SU 21% F 21% USA 15% 1947 USA 43% SU 20% GB 12% F 12% 1948 SU 31% GB 24% CS 18% USA 10% 1949 SU 26% CS 20% F 20% USA 16% 1950 SU 44% CS 21% F 7% H 6% 1951 SU 36% ČS 31% D 7% H 6% 1952 čs 32% SU 25% D 17% H 6% 1953 SU 46% CS 18% RC 8% D 7% 1954 SU 35% ČS 23% F 9% I 6% 1955 SU 24% čs 16% PL 10% D 10% 1956 SU 27% es 17% F 8% H 7% 1957 SU 23% čs 18% F 8% I 6% 1958 čs 29% su 20% D 8% I 7% 1959 su 29% es 22% D 7% H 6% 1960 SU 31% čs 22% F 7% D 6% 1961 es 25% su 25% D 8% F 7% 1962 es 24% su 22% D 10% I 8% 1963 es 31% su 18% D 9% I 7% 1964 čs 27% SU 20% PL 8% I 7% 1965 čs 24% SU 15% YU 7% I 7% 1966 čs 25% SU 18% F 10% I 7% 1967 es 26% SU 18% F 9% PL 7% 1968 čs 31% SU 14% F 8% USA 7% 1969 es 33% F 11% SU 9% USA 8% 1970 es 23% SU 20% USA 10% F 8% % udávají podíl na celkovém ročním počtu uvedených programu údaje za celý rok od 5. měsíce - skladba následující: SU 54 %, GB - 34 %, ČS - 5 %, F - 5 % (J. Havelka, Filmové hospodářství 1945 - 1946. Praha 1947.) Vysvětlivky: ČS - ČSR, D - Nemecko, NDR, F - Francie, GB - Velká Británie, H - Maďarsko, I - Itálie, PL - Polsko, RC - Čína, SU - SSSR, USA - USA, YU - Jugoslávie Pramen: Jiří Havelka, Filmové hospodářství [1945 - 1970]. Praha 1970 - 1976. 92 ILUMINACE Ladislav Piälora: Filmoví návätévníci a kina 8. Vývoj počtu kin, představení a filmových návštěvníků na Slovensku (SR) Rok Počet kin Počet představení Návštěvníci v tis. 1945 252 • • 1946 256 • • 1947 299 • • 1948 361 117 845 22 924 1949 467 160 121 25 170 1950 571 163 642 22 039 1951 724 182 194 22 842 1952 828 210 337 25 467 1953 911 224 273 28 336 1954 940 223 515 31271 1955 953 236 896 33 834 1956 961 254 732 38 481 1957 968 253 310 38 307 1958 975 266 476 40 847 1959 995 272 702 40 773 1960 1031 284 294 43 247 1961 1078 304 872 41838 1962 1136 309 783 39 648 1963 1165 319 338 37 550 1964 1189 313 329 35 030 1965 1194 304 026 33 164 1966 1179 300 976 33115 1967 1136 283 318 30 496 1968 1114 274 740 31375 1969 1105 270 637 31202 1970 1102 265 852 30 505 1971 1096 262 918 29 038 1972 1093 260 773 26 882 1973 1100 252 092 24 770 1974 1 101 263 194 24 880 1975 1095 256 894 23 986 93 M vO 4> Oi R s t/0 ä; Ď s- s- 3. S- ». 3 fr* S s- « M- CkÖv t/l 5o o n< 3 Ä- t« so £"V J Co O Co m Sn T] PO "O ď W p , i—i 7 no 3 cji PT w 1—1 vO Cn -g i—i vO vp CN vo vo vO vO vO vO vO vO vO VO vO vO vO vO vO o pr vO CO CO CO CO CO CO CO CO CO CO ~-l -J -J -a O VO CO ^ ON Ol 4> CO to 1—1 o vo CO ^1 C\ 1—1 1—1 1—1 w T -J -J -.1 ^) ^) CO CO CO CO CO vO vO o o o B' £< •^1 m m o h-' oj £» CO 4> vo 1—1 4*. Ol -q (—i 4> O t—• OJ vO Ol vO vO vO o 4> O 4> T3 í—* t—• h-j ŕ—< tO tO (S3 to to to to to to 3* -J vO vO vO vO vO O O t-^ to oj OJ 4i» Ol Ol a- T) O i-1 to 4> Oi CO Oi Oi O o to Ol O o 1—1 Vi O co o tO i—' on —1 4> 4^ en CO Ol CO J—' to vO E » (S3 o -^1 ^1 i—' l—1 OJ <~> CO o\ ~J to K) ÜN OJ s ^ CH CO -J O vO I—1 i—' on O oj CO OJ OJ vO ON 3 Mi 2 IO H-1 K) to to to to to to - ^ OJ vO CO VO CO vo O vO O o ]—1 1—1 to OJ OJ < ak 1—' C/J -^1 en O O i—i O ■ on CO -0 to CO K' G« 4i» C/l 4i» ~-l )—• ON C\ OJ CO -J C\ 1—1 ON I—1 -J -i vO O cn -J Ol to ON OJ CO -J to q\ 13 O S" S Sk y > < -= 3 CD 1 t o a. Oi b =r- Ol B £■ n* - --s! K co ■■ » CN w 3 vO Ol vO VO vO vO vo vO vO vO vO vo vO VO vO vo vo vO vO NO vo vo vO vO vo vo vO vO g3 -a ON ON On On ON Oi ON ON ON ON C/l C/l CJI Cn Ol C/l C/l c /i Ol Ol 4i» 4i» 4i» 4^ 4> o vO CO -1 On Ol 4> OJ to h-1 O vO CO -J ON Ol 4> CO to 1—' o vO CO ~J On Ol i—i o o O o o O VO m ~-l -.t -.1 -.) On -.1 ON Ol 4s» C/J K) ro to ON On --I O 4^ On On i—i h—i Ol řO 4^ Ol CO On PO t—i CO 1—1 OJ On On C/l O) On OJ aí » Ol CO ^J OJ ^1 CO O CO h-J 4> CO to CO On Ol vO -J OJ CO -J 4> O CO O OJ tVO ' B P OJ M to to C/J to M to to to to Kí OJ to N") to to to to to to to N? to to to o vO vO VO O Ol CO 4i» C/l Ol On On o vo ON ON ~-l ^1 CO CO CO ON ON 4^ Ol OJ > o CO Ol tO Ol VO O vO 4> CO CO O Ol Co O OJ to -J to 4> to vO OJ ON ON to N O sr Ol On ON On -.1 —1 <1 --1 • tsí VO C/J NJ CO o On 4^ O r« Ol CO vO vo OJ 1 03 4> OJ OJ vO to vO O On CO ÍN3 ON Oi VO 4> 4> On Oi On ON Co to i—i Cn 4> -4 h-' i—i h-' h-' 1—1 f—i t—1 H_i 1—1 OJ ON C/l C/l 4^ C/J Ol i—i 1—' o ~J ■ Ol IJ> N) 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 3 2 O ^J h-' •^1 -^1 4i» vO Co VO 4> vO ^J 4^ VO i—' C/K a -j TI l—J 1—i o 1—1 O CO Ol Iní i—i H-• 3 B OJ OJ OJ C« K) M to to Kí to to h-' h-j o r1 CC 3 pr 3' 4> 4> OJ o vO CO CO CO 4> OJ o ON to VO -J -v| •^1 ON ON )~J Ol 4> i—' OJ OJ OJ to tO to ro N) t—" 1—1 l—1 1—' j_j z toho ŠUP t—i i—' o -J ON ON Ol OJ VO CO Ol OJ to OJ l—1 i—i 1—' Putov. kina 1 1 1 1 to Ol TO vo O O 1—' C/l CO 4> 4> 4> OJ OJ CO I—1 4> to ON 4> co CO O to 4> CO CO to 2! OJ CO c« CO OJ OJ OJ C« 4^ 4> 4> •P» 4i» Co CJJ OJ OJ to tv> to to to to h-' t—1 " (f>< O i—í 1—1 o OJ OJ 4> -J O h-' OJ O O CO CO OJ J—* CO Ol to to Ol 4> vO -J CO Ol ľO OJ 4^ 1—1 1—1 vo OJ >~j On O C/l ON t-j C/J ~0 OJ C/l -p» CO o to t—i vO M -J S". cc< o O ^1 VO >—1 ON- Ol VO O 4> Ol VO OJ C/l Cn --I 1—' C/J vo 4> Co C/l i—' On O -J v> < On tO Ol ON Ol 4> 4> CO to On Ol Ol o -J to o o o o O vO ON 4> to ON o ■ 3 o) v© < *9 0 ft o< ft ct (í i—< r sO»ö (^ 0 Ol & 1 (b M vr vfi & M i* O (IQ 0 1 b; & 13 0 C5< V! B o < « sr = S5? ce< S" S a o* < S I ILUMINACE Ladislav Piäfora: Filmoví návätóvnfci a kina 10. Kina kulturně-výchovných zařízení (ROH) v českých zemích Rok Počet Počet Návštěvníci kin představení v tis. 1955 1576 6 557 1956 2 170 7 079 1957 3 062 11122 1958 3 429 11595 1959 3 689 11626 1960 3 485 8 431 1961 2 965 8 427 1962 2 851 5 603 1963 1938 4 535 1964 3 078 4 057 1965 1280 6 617 1966 1263 4 302 1967 1132 4 440 1968 1073 93 278 7 080 1969 1121 67 801 4 739 1970 1343 77 196 6103 1971 904 87 240 4 894 1972 1068 81054 5 436 1973 1056 101 955 5 738 1974 1 112 132 924 9 440 1975 1000 103 553 7 793 1976 951 115 715 8 918 1977 967 125 486 10 357 1978 990 119 535 8 660 1979 946 120 093 9 524 1980 854 109 592 9 397 1981 732 85 927 6 897 1982 713 89 460 7 576 1983 648 95 560 7 978 1984 673 89 795 8151 1985 719 85 238 7 933 1986 687 99 900 8 416 1987 624 72 193 5 494 1988" 707 80 820 6 329 I 11 tento rok jsou údaje uvedeny naposled Pramen: Historické statistická ročenka CSSR. Praha 1985. StatisticU ročenka ČSR [ČSSR, ČSFR, ČR]. Praha 1957 - 1996. 96 ILUMINACE Ladislav Pištora: Filmoví návälŕ.vníci a kina 11. Vývoj počtu stálých kin ve vybraných zemích Země Rok 1955 1960 1965 1970 1975 1980" 1985 19904) Belgie a 1520 1506 1082 714 562 500 4073' • b 300 135 51 18 6 - - • c 95,9 83,2 60,9 38,4 27,3 • 10,4 • Bulharsko a 335 775 1314 2300 2805 3006 3052 961 b 503 38 461 589 792 313 222 9 c 28,0 32,0 59,0 79,7 84,5 80,4 79,0 25,7 Českoslov. a 1658 {3590 {3711 2051 {2390 2136 {3006 {2666 b 1582 1429 835 c 71,5 76,4 76,2 70,7 64,8 56,2 • 51,2 Dánsko a b c 464 462 435 374 375 471 428 334 34,8 34,9 32,5 28,0 25,2 20,1 14,8 10,7 Finsko a b c 588 610 384 330 319 362 378 333 38,9 38,6 25,5 21,8 20,2 19,8 18,2 12,6 Francie a 5690 5821 5454 4381 4328 4532 5190 4441 b • 10989 7706 3412 1438 163 1949 567 c 63,0 61,2 53,6 41,8 33,3 25,3 23,4 17,3 Itálie a 7414 {10441 10868 {9390 {8730 {7726 {4885 {3338 b 587 3075 c 72,1 • 112,2 • • 57,4 • • Maďarsko a 572 694 923 1040 1081 1109 1106 758 b 3081 3825 3454 2776 2447 2330 2499 204 c • 72,5 67,7 58,8 53,3 50,8 52,2 21,4 Nizozems. a b c 531 565 537 410 419 . 551 44521 418 23,4 23,8 20,8 15,4 12,4 11,0 • 6,6 NDR a b c {1442 {1369 {973 {958 {1546 2182 2163 - 30,1 30,7 21,9 18,9 20,5 20,8 20,6 x 97 ILUMINACE Ladislav Pišlora: Filmoví návalěvníci a kina pokračování Země Rok 1955 I960 1965 1970 1975 1980" 1985 19904' Polsko a b c 654 1068 13,4 1199 1766 20,7 1571 1945 23,2 1769 1023 19,2 1821 367 16,3 1744 87 13,7 1726 41 12,7 {915 7,0 Rakousko a b c 1156 5 50,4 1288 1210 835 567 481 507 379 58,6 54,2 37,8 24,5 20,0 16,9 10,4 Rumunsko a b c 364 1084 7,7 453 2478 9,0 489 5696 9,7 559 5711 10,8 560 5524 10,3 ' 625 4924 11,2 723 4816 14,1 595 3959 10,2 SRN a b c 6239 20 51,1 6666 49,9 5209 36,4 3446 24,6 3094 19,5 3530 15,7 3418 13,0 3686 9,6 Španělsko a b c 3300 • 101,1 7421 1230 170,0 9194 450 189,3 6917 145,8 5076 71,9 3970 69,3 3190 • 1806 • Švédsko a 2504 2332 1996 1374 1192 1239 ' 1220 1176 b c • 85,7 • 77,5 • • 42,0 • • 25,3 V. Británie a 4325 2771 1971 1529 1530 1541 122ó2> 1777 c 78,9 50,6 37,1 26,5 15,7 1U • • SSSR a b c {33912 . 25,4 73800 16700 57,3 {131600 * {147200 • {145600 • {142146 132,2 {142400 • {132600 • USA a b c 14509 15106 9850 10000 12168 14732 23555 2> 23662 72,3 62,5 • • • 30,0 • • Kanada a b c 1728 210 86,5 1326 101 62,9 1109 62 52,4 1091 37 51,4 1176 55,4 1016 31,1 7153> 35,4 633 27,1 98 ILUMINACE Ladislav Piätora: Filmoví nívšlĚvnfci a kina pokračování Země Rok 1955 1960 1965 1970 1975 1980" 1985 1990« Japonsko a b c Austrálie a b c 5184 27,1 1765 107 142,8 7457 34,6 1579 185 124,2 4649 23,3 958 162 87,2 3246 14,0 974 • 37,9 2468 10,1 604 • 2298 7,8 564 * * 2116 • 703 • 21,7 19125' • 772s' • • 1} mimo Belgii, Československo, Kanadu a Rakousko s údaji za rok 1980 a Austrálii za rok 1979 se uvedené údaje vztahují k roku 1981 21 rok 1987 31 rok 1986 4f mimo Československo, Rumunsko, SSSR a Kanadu s údaji za rok 1990 se uvedené údaje vztahují k roku 1991 5> rok 1989 Vysvětlivky: a počet kin ~ 35 mm b počet kin - 16 mm c počet sedadel na 1000 obyvatel (všechna kina) (Poslední dostupná ročenka je datována rok§m 1994 a uvádí údaje z roku 1991.) Pramen: Statistics on film and cinema 1955 - 2977. Paris 1981. Annuaire statistique [1988, 1989, 1994], UNESCO, Paris. 99 ILUMINACE Ladislav PiSlota: Filmoví návälívnfci a kina 12. Vývoj počtu filmových návštěvníků ve vybraných zemích Rok rok Země max. 1955 1960 1965 1970 1975 1980lf 1985 1990« návšt. 1955 Belgie a 106,0 80,2 44,7 30,5 25,5 21,6 • * 106,0 b 12 9 5 3,2 2,6 2,2 • • 12 1965 Bulharsko a 55,2 112,1 126,4 112,6 114,3 91,4 95,5 25,7 126,4 b 7 . 14 15 13,3 13,1 10,4 10,6 2,9 15 1957 Českoslov. a 162,6 176,5 128,4 114,8 85,9 81,0 76,7 50,2 186,2 b 12 13 9 8,0 5,8 5,3 4,9 3,2 14 1955 Dánsko a 51,6 43,9 • 24,3 18,9 16,0 11,3 9,2 51,6 b 12 10 • 4,9 3,7 3,2 2,2 1,8 12 1957 Finsko a • 28,0 • 11,0 9,6 9,8 7,6 6,0 32,0 b • 6 • 2,4 2,0 2,1 1,4 1,2 7 1956 Francie a 415,7 373,0 269,5 187,2 182,9 187,6 172,2 117,5 433,0 b 10 8 6 3,7 3,5 3,5 3,2 2,1 10 1955 Itálie a 800,7 744,8 • 525,0 515,7 215,2 122,3 88,1 800,7 b 17 15 • 9,8 9,2 3,8 2,1 1,5 17 1960 Maďarsko a 115,8 140,0 106,0 79,6 74,4 67,1 70,2 21,6 140,0 b 12 14 10 7,7 7,1 6,3 6,6 2,1 14 1955 NDR a 310,0 237,9 119,0 91,4 76,9 64,8 60,1 - 310,0 b 17 14 7 5,4 4,6 4,6 4,2 17 1957 Polsko a 220,7 * 173,1 137,6 140,8 91,1 98,5 20,4 231,4 b 8 • 6 4,2 4,1 2,8 2,9 0,5 8 1955 SRN a 766,6 605,0 321,0 167,4 128,1 141,3 104,2 119,9 766,6 b 15 11 5 2,8 2,1 2,3 1,7 1,5 15 100 ILUMINACE Ladislav Piätora: Filnwvf návSlťviifci a kina pokračování Rok rok Zeme max. 1955 1960 1965 1970 1975 1980'> 1985 1990« návšt. 1961 Španělsko a 300,1 435,2 330,9 255,8 173,7 101,1 79,1 370,0 b 10 14 9,8 7,2 4,6 2,6 2,0 12 1958 Švédsko a 70,0 • 26,0 22,3 22,1 19,1 15,6 70,0 b 9 • 3,2 2,7 2,7 2,3 1,8 9 1958 Rakousko a 110,0 72,1 32,9 20,8 17,8 • 10,5 122 b 16 10 4,4 2,8 2,4 • 1,4 17 1966 Rumunsko a 85,4 150,3 193,1 198,8 185,7 198,3 188,2 128,1 216,1 b 5 8 10 9,8 8,7 9,3 14,1 5,6 11 1955 Y Británie a 1181,8 460,0 327,0 193,0 116,3 86,0 74,86> 102,0 1181,8 b 23 9 6 3,5 2,1 1,5 1,3 • 23 1956 USA a 2400,0 • 2288,0 921,0 1250,0 1067,0 1083,0 981,9 2470 b 15 • 12 4,5 5,9 4,6 4,6 3,9 15 1955 Kanada a 237,3 117,7 99,9 • 97,5 87,8 72,03) 76,3 237,3 b 15,1 7,0 5,0 • 4,3 4,2 3,0 3,0 " 15,1 1958 Japonsko a 885,1 • 372,7 255,0 174,0 149,5 155,1 143,6 1127,5 b 10 • 4 2,4 1,6 1,3 1,3 1,2 12 1968 SSSR a 2506,0 • 4300,0 4651,8 4497,3 4244,0 4100,0 2900 4715 b 13 • 19 19,2 17,7 15,9 14,7 10,3 20 1955 Austrálie a 137,9 • 37,54) 32,0S) • • • 39,8 137,9 b 15 • 3 3 • * • 2,4 15 101 ILUMINACE Ladislav PiStora: Filmoví návätóvnfci a kina '> mimo Belgii, Kanadu, Rakousko s údaji za rok 1980 se uvedené údaje vztahují k roku 1981 2> mimo Československo, SSSR, Kanadu s údaji za rok 1990 a Austrálie za rok 1989 se uvedené údaje vztahují k roku 1991 3> rok 1986 *> rok 1966 51 rok 1969 6> rok 1987 Vysvětlivky: a počet návštěvníků v milionech (35mm a 16mm kina) b počet návštěv připadající na 1 obyvatele Pramen: Statistics on film and cinema 1955 — 1977. Paris 1981. Annuaire statistique [1988,1989,1994]. UNESCO, Paris. 102 ILUMINACE Ladislav Pištora: Filmoví návštěvníci a kina 13. Vývoj počtu evidovaných televizních přijímačů v českých zemích (ČR) Rok Počet Přírůstek Počet obyv. na TV příj. abs. % 1954 3 833 X X 2 433,9 1955 32 108 28 275 837,7 292,9 1956 75 140 43 032 234,0 126,2 1957 166 590 91450 221,7 57,3 1958 306 534 139 944 184,0 31,3 1959 473 315 166 781 154,4 20,1 1960 710 837 237 522 150,2 13,4 1961 949 073 238 236 133,5 10,1 1962 1 159 863 210 790 122,2 8,3 1963 1 367 900 208 037 117,9 7,1 1964 1 560 814 192 914 114,1 6,2 1965 1 710 385 149 571 109,6 5,7 . 1966 1 882 800 172 415 110,1 5,2 1967 2 040 818 158 018 108,4 4,8 1968 2 220 069 179 251 108,8 4,5 1969 2 308 556 88 487 104,0 4,3 1970 2 375 869 67 313 102,9 4,1 1971 2 440 654 64 785 102,7 4,0 1972 2 519 543 78 889 103,2 3,9 1973 2 593 456 73 913 102,9 3,8 1974 2 710 502 117 046 104,5 3,7 1975 2 770 543 60 041 102,2 3,6 1976 2 843 619 73 076 102,6 3,6 1977 2 923 335 79 716 102,8 3,5 1978 2 968 271 44 936 101,5 3,5 1979 2 996 130 27 859 100,9 3,4 1980 3 130 856 134 726 104,5 3,3 1981 3 134 816 3 960 100,1 3,3 1982 3 142 150 7 334 100,2 3,3 1983 3 151 319 9169 100,3 3,3 1984 3 165 967 14 648 100,5 3,3 1985 3 178 745 12 778 100,4 3,3 103 ILUMINACE Ladislav Piälora: Filmov/ návälíviiíci a kina pokračování Rok Počet Přírůstek Počet obyv. na TV příj. abs. % 1986 3189 835 11090 100,3 3,2 1987 3 215 115 25 280 100,8 3,2 1988 3 347 952 132 837 104,1 3,1 1989 3 350 603 2 651 100,1 3,1 1990 3 348 179 -2 424 99,9 3,1 1991 3 246 205 -101 974 97,0 3,2 1992 3 184 476 - 61 729 98,1 3,2 1993 3 179 718 -4758 99,9 3,2 1994 3 389 901 210 183 106,6 3,0 1995 3 585 364 195 463 105,8 2,9 Pramen: Historická statistická ročenka ČSSR. Praha 1985. Statistická ročenka ČSR [ČSSR, ČSFR, ČR]. Praha 1957 - 1996. vlastní propočty 104 ILUMINACE Ladislav Pišlora: Filmoví návštevníci a k i im 14. Počet filmových návštěvníků v letech 1937 - 1996 160 140 120 100 80 60 40 20 \ Á V 1937 1944 1951 1958 1965 1972 1979 1986 1993 105 ILUMINACE Volume 9,1997. No. 2 (26) SUMMARY FILM AUDIENCES AND CINEMA HALLS ON THE TERRITORY OF THE CZECH REPUBLIC From 1945 to Present Days Ladislav Pištora The second part of the study concerned with the sonographic description of the development of attendance rates in cinema halls (and the number of cinema halls) on the territory of the Czech republic follows the pre-eding text (Iluminace 1996, No. 4), which covered the period from 1896 to the end of the Protectorate of Bohemia and Moravia. It characterizes the situation in the first years of the post World War II liberated republic, when the interest in cinema had been rapidly increasing until 1948, and attendance rates reached their peak since the invention of film - nearly 130 million people. Due to the changes through the communist takeover of February 1948, the interest in cinema in the Czechoslovak republic started to fall (which was contrary to world-wide trends). The principal cause of this fact was the intervention into the drama structure of presented films. In 1950 the number of presented films was radically restricted, particularly the presentation of films of western production. It resulted in a decrease of attendance rates in cinema halls, where mainly Soviet and Czech films were presented. After a gradual return to a more varied programme, where films of all important producers were proportionally represented, the liking for film as a means of entertainment increased again and, similarly to the world-wide situation in the second-half of the 1950s, the attendance rates reached a maximum in the Czechoslovak republic (in 1957 - 148.3 million people, 15.6 visits for an average citizen per year). However, next year the number of film audiences started to decrease as a result of the development of television. This decrease was most obvious in the first half of the 1960s, when it was possible to notice the biggest development of television, or the greatest speed of attainment of television in Czechoslovak households. Their number reached two million in 1967, which means, that a family of less than five people owned a television, or, that every second family owned one. Before 1965, when some 95 million film audiences visited cinema halls (9.7 visits per person per year), this decrease held a value of almost 40 million of people. The following period managed to stop the decrease temporarily through the changes in programmes presented, but after 1968 the decrease went on. The most remarkable decline of film audiences can be recorded at the beginning of the 1970s, when it was again partially caused by the structure of the presented programmes. During 1972 some 70 million people visited cinema (7.2 visits per year). At that time there was one television for less than four people. In contrast to other countries, the decline of film audiences continued quite slowly in the next period. The limit of 60 million was not reached until 1980, and dropped by 10 million people almost ten years later. In 1989 this attendance rate still meant 5 visits by an average citizen per year. The next year, also as a result of the events of November 1989, saw a severe decrease. The decline consisted of 15 million people per year, which meant a change of thirty percent. This trend has continued with several deviations until present time. According to the latest data about the last year, cinema hails in the Czech republic were visited by nine million people. It presents an average of almost one single visit of the cinema per person per year, which represents some six per cent of the maximal attendance rates some forty years ago. The fail of attendance rates could also be seen by a similar trend in other indicators, that is the number of cinema halls, seats and films presented. However, the number of cinema halls was still increasing during the 1970s, even several years after the decrease of attendance, and the excessive number of cinema halls network has been preserved practically until present time. Translated by Gabriela Dupačová 106 ILUMINACE Ročník 9,1997. ŕ. 2 (26) Články ANGLOAMERICKÝ OKUPAČNÍ TÝDENÍK SVĚT VE FILMU K historicko-kritické analýze filmového týdeníku Stephan Doležel — Heinrich Bodensieck K ediční technice Nejen ve vědeckém vyrovnávání se s masovou filmovou propagandou Josefa Goebbelse narůstal po skončení války zájem badatelů o ■filmové archiválie v Německu. V padesátých letech to byl příznačně gottingenský medievista Percy Ernst Schramm, který -. z vlastní práce důvěrně seznámen s politickými výpověďmi středověkých obrazových pramenu - vyzýval k analýze moderního média. Z jeho iniciativy vznikly v göttingen-ském Institutu pro vědecký film filmové edice k soudobým dějinám, jejichž ústřední fond tvoří ediční řada Vývoj týdeníku v Německu. Ve všední den je film „konzumován" a detailní zkoumání formy a obsahu je během ojedinělého promítání nebo po něm vyloučeno. Na začátku vědecké analýzy týdeníku je prohlídka u střihacího stolu, který, pokaždé umožňuje přerušení projekce, opakování a řazení jednotlivých záběrů. Na obrazovce střihacího stolu je tak definován každý záběr kamery ve své kvantitě i kvalitě, stávající obrazová výpověď je kriticky srovnávána s korespondující výpovědí ve zvukové stopě (komentár, šum, hudba). Tabulkový záběrový protokol, výsledek takového zkoumání se (do určité míry) rovná ex post otevřenému scénáři. Toto synchronně-optické schéma umožňuje čerpat z filmového, detailu. Je nutným východiskem pro další analytické postupy. Nahlížen izolovaně, má filmový pramen pro historika právě tak málo dostačující výpovědní hodnotu jako jednotlivý spis. Pro jeho posouzení je stejně tak nezbytné znát technické předpoklady jeho vzniku jako politické záměry toho, kdo film „vysílá", jeho direktivy pro kameru, zvuk, komentář a střih, praxi cenzury a filmové publicistiky. Obraz získaný z akt může být někdy doplněn zprávami zúčastněných kameramanů. Dějiny recepce konečného produktu, jeho působení na „příjemce", jsou jen v málo případech doloženy, a proto jsou zpravidla těžko zjistitelné. V neposlední řadě je třeba zkoumat s ohledem na paralelní nebo protikladné výpovědi prostředí publicistiky. Je samozřejmé, že tímto způsobem získaným znalostem předcházejí často podrobné archivní rešerše. 107