Téma 2 Vizuální kultura – proměny paradigmatu (pokračování) Pravda, moc a rétorika Idea v umění (koncepty) Pozn.: Viz též Gombrichův článek Idea… v Učebních materiálech Klasikové německé idealistické filosofie a estetiky Immanuel Kant (1724-1804) Kritika čistého rozumu, 1781 Kritika soudnosti, 1790 Georg Wilhelm Friedrich Hegel (1770-1831) Fenomenologie ducha, 1806 Estetika, 1835-1838 Filosofie dějin, 1837 Arthur Schopenhauer (1788-1860) německý filosof • O vidění a barvách, 1816 • Svět jako vůle a představa, 1819 Bohumil Kubišta, Schopenhauer (1908) Bohumil Kubišta, Dvojník (Dvojportrét, 1911) Friedrich Nietzsche (1844-1900) německý filosof • Zrození tragédie z ducha hudby, 1871 • Tak pravil Zarathustra, 1883-1891 • Mimo dobro a zlo, 1886 Oscar Wilde (1854-1900) anglický dramatik, básník, prozaik a esejista Intence, 1889: Úpadek lhaní, Kritik jako umělec Salome, 1894 (ilustrace Aubrey Beardsley) Aubrey Beardsley, Wilde, cca 1890 Expresionismus, kubismus, abstrakce • Wilhelm Worringer, Abstraktion und Einfühlung, 1908 (disertace, Abstrakce a vcítění, česky 2001) • Vasily Kandinsky, Über das Geistige in der Kunst, 1912, (O duchovnosti v umění, česky 1998) • Almanach Der blaue Reiter. Ed. Franz Marc – Vasily Kandinsky. 1912 • Guillaume Apollinaire, Peintres cubistes, 1913 • Týž, Méditations ethétiques, 1913, L´antitradition futuriste, 1914 • Paul Klee, Schöpferische Konfession, 1920 • Týž, Pädagogisches Skizzenbuch, 1925 (Pedagogický náčrtník, česky 1999) • Piet Mondrian, Lidem budoucnosti. Studie k neo-plasticismu (česky 2002) Franz Marc Tygr, 1912 Pablo Picasso Portrét D. H. Kahn- weilera, 1910 Noví malíři hledají ideální krásu, která by nebyla už jen hrdým výrazem lidské-ho rodu, ale výrazem celého světa, tou měrou, jak zlidštěl ve světle. (G. Apollinaire, Kubističtí malíři, 1913) Pozn.: snímek 9-11 – příklady ana-lytického, syntetického a orfic-kého kubismu neboli orfismu Pablo Picasso Mandolína a kytara, 1924 Robert Delaunay Kruhové tvary, cca 1910 Piet Mondrian, Kompozice, cca 1930 Za proměnlivými přírodními formami je neměnná čistá realita. Je tedy třeba přírodní formy redukovat až na čisté neměnné poměry. (P. Mondrian, Lidem budoucnosti) Piet Mondrian Broadway Boogie-Woogie, 1942-43 Clement Greenberg (1909-1994) americký výtvarný kritik Clyfford Still, 1949 Jackson Pollock, 1950 Kenneth Noland Mosazný zvuk, 1962 …modernistické umělecké dílo se v zásadě musí vyhnout závislosti na jakékoli formě zkušenosti, která by nebyla vymezena povahou svého média. To mezi jiným znamená, že se musí vzdát iluzivnosti a jakéhokoli explicitního vztahu ke světu. (Clement Greenberg, Nové sochařství, 1958) Dan Flavin, Light Work, cca 1961 pozn.: příklad minimalistického díla, které vybočovalo z Greenbergovy koncepce Raoul Hausmann, ABCD, 1923-1924 Andy Warhol, Souper Dress, 1960 pozn.: dada a neodada Konceptuální umění Joseph Kosuth Arts As Idea Nothing, 1968 Joseph Kosuth Four Colours Four Words, 1966 Sol Le Witt Lines, Colours and their Combinations, 1969-70 Serial Project 1 (A, B, C, D) 1966 Sol Le Witt Four-Sided Pyramid, 1997 Joseph Beuys, Jak vysvětlit obraz mrtvému zajíci, performance, Düsseldorf, 26. 11. 1965 Barnett Newman, Kdo se bojí červené, žluté a modré? IV, 1969-1970 Newmanův obraz se nesnaží ukázat, že trvání překračuje vědomí, sám o sobě chce být událostí, probíhajícím okamžikem… Newmanův obraz je andělem. Nic nezvěstuje, je sám o sobě zvěstováním. (J.-F. Lyotard) Genealogie umění modernismu pozn.: nebezpečí schematizace a přecenění tzv. uměleckého vývoje Postmodernismus v architektuře Robert Venturi Dům Vanny Venturiové, Chestnut Hill, Pensylvania, 1964 Norman Rockwell Znalec, 1962 pozn.: Konfrontace zpodobeného díla amerického abstraktního expresionismu a realistic-ké malby N. Rockwella René Magritte, Madame Récamier de David, 1950 pozn.: příklad černého humoru, kterým by nepohrdli ani postmoderní umělci Antonín Střížek Metafyzické zátiší, 1998 pozn.: postmoderní malba odvolávající se na známé vzory z raného 20. st.