Psychologie výchovy a
vzdělávání
Učení ve školním kontextu
 současné teorie (příklad)
 problémové okruhy
vývojové aspekty - příklady
Učení
 Elementární formy učení
 Komplexní formy učení
 Sociální učení
Učení ve školním kontextu
 Učení směřující k určitému cíli
 Učení záměrně organizované
 Učení promyšleně řízené
 Učení uvědomované žákem
 Učení v situacích pedagogického typu
(Kulič, 1992)
Změny v přístupech ke školnímu
učení (dle Mayer, 1992)
Smysluplné učení
(meaningful learning)
 učení, které není prostým memorováním a
rozšiřováním sumy poznatků
 Valstní termín připisován D.P.Ausubelovi
 Vychází z kritiky Thorndikeova
mechanistického přístupu (behaviorální
paradigma)
 Dalším zdrojem gestalt-psychologie
 Dlouhá tradice (např. J.A.Komenský)
Smysluplné učení - charakteristiky
 Aktivita
 Konstruování
 Kumulace
 Autoregulace
 Zacílenost
 Situovanost
 Individální specifičnost
Smysluplné učení - složky
Podle T.J. Shuella (1992)
 Očekávání (mj. co, k čemu, self-efficacy)
 Motivování (vnější, vnitřní)
 Aktivování dosavadních znalostí
 Pozornost (část vs. celek učiva)
 Překódování (zvláštnosti zapamatování žáka
i zvláštnosti učiva)
 Srovnávání (staré a nové učivo)
 Generování hypotéz
(...)
Smysluplné učení - složky
 Opakování
 Zpětná vazba
 Hodnocení (sumativní vs. formativní)
 Monitorování
 Kombinování, integrování, syntéza
Piagetova teorie kognitivního
vývoje
 Zájem soustředěn na vztah mezi poznávajícím
jedincem a objektem poznávání v různých
obdobích života
 Každá úroveň poznání je výsledkem
předchozího vývoje; vzniká reorganizací a
transformací úrovně předchozí
 Poznání není vrozenou záležitostí; znalosti
jedinec konstruuje svým jednáním
 Psychologie kognitivního vývoje ­ dítě jako
badatel ověřující teorie (schéma) asimilace;
akomodace
Piagetova teorie kognitivního
vývoje
 Faktory ovlivňující přechod mezi stadii:
 Biologicky podložené zrání
 Učení
 Předávání sociální zkušenosti
 Ekvilibrace
 Působí v součinnosti; klíčová je patrně
ekvilibrace; rovnováha
Piagetovy pedagogické názory
 Vzdělávání se má soustředit spíše na rozvíjení
obecných schémat, než na rozvoj konkrétních
dovedností
 Vzdělávání dětí se má soustředit spíše na
procesy než na obsahy
 Vyučovací metody musí aktivizovat dítě
 Kurikulum by mělo respektovat kognitivní
vývojová stadia
Učení ­ další souvislosti
 Preferování biologických vlivů
 Biologicky připravené učení (struktura pojmů)
 Preferování sociokulturních vlivů
 Situované učení
 Distribuované učení (lidé vs. materiál)
 Vynořující se poznání (v návaznosti na soc.
Situace)
 Učení jako dolaďování připravených struktur
 (L.Resnick, 1996) učení jako sled situací;
kompetence se rozvíjejí na základě přip. struktur (soc. i
biol.); koherence, kontradikce; dynamické pojetí
transferu
Dětské interpretace světa a žákovo
pojetí učiva
 J.Piaget (asimilace, akomodace)
 L.S. Vygotskij (zóna nejbližšího vývoje)
 J.Bruner (fakty, pojmy(koncepty) a zobecnění)
 D.P.Ausubel (smysluplné učení)
 F.J.Dochy (dosvadní znalosti; deklarativní a
procedurální znalosti)
Dětské interpretace světa
- řada označení:
 Naivní teorie dítěte
 Implicitní teorie dítěte
 Dětská věda
 Dětské naivní koncepce
 Dětské implicitní koncepce
 Dětské prekoncepce
 Dětské dosavadní koncepce
 Dětské alternativní koncepce
 Dětské mylné koncepce, miskoncepce
Dětské interpretace jevů
 Kognitivní složka
 Afektivní složka
 Složka konativní
(např. Gavora, 1992)
Schéma žákových dosavadních
znalostí (Dochy, 1996)
Žákovo pojetí učiva
 Žákovo pojetí učiva obecně
 Žákovo pojetí učiva v určité skupině předmětů
 Žákovo pojetí učiva v určitém předmětu
 Žákovo pojetí učiva v konkrétním tématu
 Žákovo pojetí učiva žákovo pojetí pojmu