11. Malé sociální skupiny Sociální psychologie Mgr. Katarína Millová jaro 2007 Malá sociální skupina: základní vymezení n malá soc. skupina: „sociální celek, který je charakterizován vzájemným uvědoměním si sebe jako skupiny a potencionální vzájemnou interakcí“ Co přináší sociální interakce? n sdílení informací n sociální oporu n spolupráci n ekonomickou podporu n sociální srovnávání n sociální učení n uspokojení soc. potřeb: afiliace, uznání, kontroly, autority Malá sociální skupina: základní vymezení n sociální skupina (obecně): n více ovlivňuje jedince než jedinec skupinu n má formativní vliv na osobnost n posiluje sociální identitu jedince n uspokojuje důležité potřeby n ovlivňuje individuální výkonnost n x agregát (zoskupení): z agregátu se může za určitých podmínek stát malá sociální skupina Rozdělení sociálních skupin n malé soc. skupiny: všichni členové se znají n velké soc. skupiny: strukturace informačních kanálů n členské n nečlenské n referenční: jsme/chceme být členy, důležitá pro identitu n primární: např. rodina n sekundární: formální kontakt, např. národ, instituce, MU Malá sociální skupina Cíle malé sociální skupiny: n cíl je výsledkem individuálních cílů n čím více sytí potřeby členů, tím je vyšší míra koheze (soudržnosti) n čím je skupina soudržnější, tím lépe přijíma skupinové cíle Skupinové normy: n určují způsob fungování lidí ve skupině n prevence konfliktů n podílení se na zisku/ztrátách, které vyplývají z členství n regulace kontaktů s nečleny n vyjádření základních skupinových hodnot Vývoj skupiny n B.W. Truckman, A.C. Jensen (1977): n formování n bouření n tvorba norem n optimální výkon n ukončení fungování skupiny n fáze probíhají v ustáleném pořadí n fáze probíhají různě rychle, je možný návrat zpátky o pozici Struktura skupiny n pozici jedince ve skupině určuje sociální status n askritptivní (připsaný) n získaný n sociální role: chování, které se očekává od držitele jistého sociálního statusu n strukturu skupiny zjišťujeme pomocí sociometrie (J.L. Moreno): n úkolově orientovaný vůdce n vůdce orientovaný na mezilidské vztahy n omega (Ω) – černá ovce Struktura skupiny n další dělení pozice jedince ve skupině: n hvězda n outsider n antihvězda (zavržený) n izolát n ambivalentní status n šedá eminence n pozice jedince je daná: n sociální přitažlivostí jedince n osobní prestiží (mocí) jedince Vůdcovství n 3 základní styly vedení: n autoritativní: výhodný u řešení krizí, přesná hierarchie n liberální: nejasná hierarchie, kolísavý výkon n demokratický: flexibilní, problém většinového rozhodování n W.H. Staehle (1980): n patriarchální styl: vzorem je autoritární otec rodiny n charismatický styl: vůdce je nenahraditelný, jedinečný n autokratický styl: vůdce má mnoho spolupracovníků n byrokratický styl: extrémní strukturace, normy, příkazy n M. Weber: tradiční, charismatický a racionální styl vedení Skupinový vliv n sociální facilitace n sociální zahálení n deindividuace n skupinová polarizace n konformita n poslušnost Skupinový vliv n způsoby, jakými skupina ovlivňuje své členy n sociální facilitace (usnadnění): n přítomnost jiných osob usnadňuje, zjednodušuje provedení úkolu n R. Zajonc (1965): u vykonávání jednoduchých a dobře naučených úkolů přítomnost jiných osob působí na výkon pozitivně x u složitých úkolů (špatně naučených) působí přítomnost jiných osob negativně Teorie „rozptýlení (distrakce) – konflikt“ (R.S. Baron): n přítomnost jiných lidí rozptyluje pozornost, co může vést ke konfliktu pozornosti (pozornost se upíná ke dvěma vzájemně se vylučujícím postupům) Skupinový vliv n sociální zahálení (lenivost): n člověk sám by podal vyšší výkon, než když je ve skupině n Ringelmannův efekt: čím více lidí pracuje na úkolu, tím nižší výkon připadne na jednoho člověka Zákon sociálního vlivu: n B. Latané (1981) n osoba je pod vlivem nejrůznějších soc. sil působících současně n síla soc. vlivu: důležitost vztahů n počet přítomných lidí n blízkost kontaktu Skupinový vliv Kdy se projeví sociální zahálení? n B Latané, K. Williams, S. Harkins n anonymita n osoba by neměla být zaujata úkolem n nemá stanovená kritéria n jedinec věří v nemožnost srovnání výkonu s výkonem jiného člověka n jedinec věří v nemožnost srovnání výkonu jedné skupiny s druhou n jestli není splněna jediná podmínka, tak se sociální zahálení nemusí projevit Skupinový vliv n deindividuace (odosobnění): n situace, kdy člověk pod vlivem anonymity jedná takovým způsobem, který je v běžných situacích tlmený n demonstrace, násilné chování futbalových fanoušků n G. Tarde, G. Le Bon: ve skupinovém kontextu dochází ke snižování uvědomování si sociální odpovědnosti a obav z trestu n P.G. Zimbardo: na základě experimentů došel k názoru, že pro deindividuaci je důležitý pocit anonymity, snížení sebeuvědomění a situační chování Skupinový vliv Podmínky deindividuace: n ztráta sebeuvědomění ve smyslu sebepercepce i introspekce n anonymita n vysoká úroveň aktivace (arousal) n jednotná skupina, která se zaměřuje na vnější události Projevy deindividuace (Diener): n snížení zábran vůči impulzivnímu chování n zvýšená citlivost vůči bezprostředním podnětům n neschopnost monitorovat vlastní chování n zmenšená obava z hodnocení druhými lidmi Skupinový vliv n skupinová polarizace: n vyhranění názoru (+ nebo -) po skupinové diskusi n posun, zesílení názorů vede k tomu, že skupiny postupují při rozhodování riskantněji než jednotlivci n polarizace = názory členů po diskusi jsou extrémnější než před ní n ke skupinové polarizaci dochází, když většina členů favorizuje jisté stanovisko u nějakého problému n vliv teorie sociálního srovnávání n vliv teorie persuazivních argumentů (E. Burnstein, A. Vinokur): volba konkrétní alternativy/stanoviska je funkcí jejich argumentů pro a proti Skupinový vliv n konformita: n proces přizpůsobení se názoru většiny bez toho, že by s ním jedinec souhlasil; podlehnutí sociálnímu tlaku n pravá konformita: změna původního názoru pod tlakem skupiny n účelová konformita: přizpůsobení se názoru většiny beze změny vnitřního postoje n opační konformita: jedinec dělá vždy opačné věci než skupina Experiment S.E. Asche (1951): n ZO měly srovnávat velikost hůlek: individuální posudky byly správné, ale pod vlivem skupiny: Skupinový vliv n jenom 24% jedinců se ani jednou ve svém názoru nepřizpůsobilo „předstíranému“ názoru zbytku skupiny Skupinový vliv Faktory konformity: n velikost skupiny n složení skupiny n přátelské x neznámé skupiny n národnostní menšiny n jednomyslnost skupinového souhlasu n síla skupinového tlaku n kolektivičnost země Skupinový vliv Teorie sociálního ovlivnění: n S. Moscovici (1976) navázal na Aschovy experimenty n v nich, podle Moscovitciho výzkumů, ZO ovlivnila nejvíce jednotnost úsudku falešných respondentů n vyhovění x konverze n vyhovění: když většina ovlivňuje menšinu n konverze: je nepřímá; menšina tak ovlivňuje většinu n poslušnost: n Milgramovy pokusy: proč lidé, kteří jsou normálně nezávislí a ochotní, byli ochotni uposlechnout jiné i proti svému přesvědčení Skupinový vliv n 2 modely sociálního vědomí: n autonomní stav: člověk jedná podle vlastního přesvědčení n zástupní stav: když člověk věří, že jedná jako zástupce někoho jiného n lidé přestanou cítit odpovědnost za své činy n etický aspekt Milgramových pokusů Odpor vůči autoritě: n reakce na Milgramovy pokusy n jedinci, kteří v pokusech odporovali autoritě, se nacházeli ve větších skupinách, co jim poskytovalo možnost vzájemné podpory Skupinové procesy Skupinová komunikace: n Leavitt (1951) zkoumal účinnost skupinové komunikace n nejúčinnější byla komunikace přes centrální pozici nebo komunikace, která umožňovala komunikaci každého s každým Skupinové myšlení: n v případě přílišného uzavření skupiny, může skupinové myšlení způsobit katastrofu vyloučením důležitých vnějších informací n skupinové myšlení vzniká vyvíjením tlaku na členy skupiny k přizpůsobení se názoru většiny