SYLABUS OMYLŮ Klíčová slova : zaměřeno proti modernismu, proti pokroku, bludy ze strany katolické církve. Tento Syllabus errorum sepsaný papežem Piem IX. obsahuje bludy, které právě Pius IX. uvedl jako omyly týkající se nejen tehdejšího modernismu, racionalismu, ale i katolické církve atd. Sylabus je rozdělěn do deseti částí, z nichž každá část se týká určitého tématu (naturalismus, racionalismus, socialismus, bludy o církvi…..). V prvním oddílu jsou uvedeny výroky, které se týkají naturalismu, panteismu a absolutního racionalismu. Tato doba, tedy 19. století je právě charakteristická tím, že nastupuje pokrok, věda a na náboženství se dívá prostřednictvím rozumu. Je zde uveřejněn třeba názor, že lidský rozum je sám sobě zákonem a člověk k tomu nepotřebuje Boha, jako toho, co naše činy rozsoudí. Což je z hlediska katolické církve odporující jejich nauce. Pokračuje to oddílem o zmírněném racionalismu a dostává se i k otázce indiferentismus, latitudinarismus. Tady papež uvádí jako omyl to, že vedle křesťanství se nachází i jiné naboženské systémy, pomocí kterých je možno dosáhnout spasení. Oddíl V. se zabývá problematikou Církve jako instituce a jejích právech. Například Pius IX. nesouhlasí s tím, že by katolická církev měla být podřazena moci světské a uvádí tedy jako blud toto tvzení - Církevní moc nesmí pravomocnost svou konati bez povolení a souhlasu vlády světské. Nebo že katolická církev nemá v komeptencích rozhodovat o pravosti její víry - Církev nemá moci dogmaticky rozhodnouti, že náboženství Církve katolické jest jedině pravé náboženství. Část VI. pojednává o občanské společnosti a jeho vzatu k Církvi. Papeži se nelíbí výrok o tom, že by vzdělávací proces měl vést laik, ikdyž je to stát křesťanský (s výjimkou biskupských seminářů). Další část textu odráží přesvědčení, že Církev by neměla zasahovat do věcí státních (světských). Zákony občanské mohou a mají se různiti od Božské a Církevní autority Podle papeže znovu blud). Tehdejší myslitelé tvrdě bojovali proti církvi. A chtěli ji oddělit od státu, upřednostňovali spíše rozum – rozvoj věd. Oddíl číslo VIII. hovoří o manželství křesťanském. Předposlední odstavec textu je o bludech světském panství Římského papeže. Poslední oddíl textu pod číslem X. hovoří o tehdejším liberalismu. Pius IX. nesouhlasí s tím, že by se jako Římský papež měl s pokrokem, s liberalismem a novověkou civilisací smířit a shodnout. To je poslední blud, který Pius IX., papež, končí svůj Sylabus Omylů, kterým reagoval na tehdejší pokrok, rozvoj vědy, důraz na rozum, atd. I tehdejší myslitelé dávali silně najevo, že katolické církvi „odzvonilo“ a nastupuje „nová era“, kde už náboženství, nebo církev hlavní roli hrát nebude, jak tomu bylo dosud. MARIE KUNCOVÁ, 216208