Esej Z fr. essayer, zkoušet. Literární žánr, jehož účelem není hluboce vyčerpávajícím způsobem analyzo-vat dané téma. Namísto vědeckého výkladu usiluje esej spíše o originalitu, je osobní a subjektivní. Termín esej se rozšířil po roce 1580, kdy Michel de Montaigne vydal knihu s týmž názvem. Pěstován však byl již od starověku. Étienne Souriau, Encyklopedie estetiky. Praha 1994, s. 241. Denis Diderot (1713-1784) Filosof, prozaik,drama-tik, teoretik a kritik umění, vydavatel encyklopedie Salony, od 1759 do 1781, pro čsp. Literární korespondence Esej o malířství, 1765 Český výbor: O umění (1983) Louis-Michel van Loo, Diderot, 1767 Jean-Baptiste Greuze, Dívka oplakávající mrtvého ptáčka neboli Uplakaná dívka (Salon 1765) Diderot, O umění, s. 296-297 Jean-Baptiste Siméon Chardin Zátiší s lahví a ovocem Jean-Baptiste Siméon Chardin Symboly hudby, 1756 (Salon 1765) Diderot, O umění, s. 291 Jean Honoré Fragonard Velekněz Koresus se obětuje pro Kallirhoé (Salon 1765) François Boucher, Angelika a Medor (Salon 1765) Diderot, O umění, s. 287-288 Charles Baudelaire (1821-1867) Básník, kritik, esejista, překladatel Salony, od 1845 Estetické zajímavosti, 1868 Romantické umění, 1868 (přel. Miloš Marten, 1911, výbor) Český výbor: Úvahy o ně-kterých současnících (1968) Nadar, Baudelaire, cca 1855 Gustave Courbet Ateliér, 1855 Gustave Courbet Ateliér, 1855, detail: Baudelaire Eugéne Delacroix, Dantova bárka, 1822 Baudelaire, Úvahy o některých současnících, s. 104-106 Eugéne Delacroix, Smrt Sardanapalova, 1827 Baudelaire, Úvahy o některých současnících, s. 223 Eugéne Delacroix Pieta, cca 1850 Baudelaire, Úvahy o některých současnících, s. 223 Honoré Daumier Nelibost sochy umístěné uprostřed malířské výstavy, 1857 Baudelaire, Úvahy o některých současnících, s. 305-308 Joris-Karl Huysmans (1848-1907) Prozaik a esejista Naruby, 1884 (přel. Arnošt Procházka, 1897) Někteří, 1889 Katedrála, 1898 (přel. František Odvalil, 1912) Tři primitivové, 1905 Felix Vallaton, Huysmans, 1896 Odilon Redon Des Esseintes 1888 Gustave Moreau, Salome, 1876 Huysmans, Naruby, s. 90-97 Rogier van der Weyden, Bladelinův Triptych, 1445-50 Huysmans, Katedrála (Trnava 1948), s. 293-295 Oscar Wilde (1854-1900) Dramatik, básník, prozaik, esejista Intence, 1889 (přel. Ladislav Rovenský, 1919): Úpadek lhaní, Kritik jako umělec Salome, 1894 (ilustrace Aubrey Beardsley) Aubrey Beardsley, Wilde, cca 1890 James McNeill Whistler Hnědá a zlatá: autoportrét 1895-1900 Aubrey Beardsley Salome s hlavou Jana Křtitele, 1893 Guillaume Apollinaire (1880-1918) Básník, kritik, esejista Kubističtí malíři, Estetické meditace, 1913 Futuristická antitradice, 1914 Básně-obrazy (český výbor 1965) Výbor O novém umění (1974)