Karibská oblast a Latinská Amerika Latinská Amerika = oblast Střední a Jižní Ameriky, tj. na jih od USA, kde se v důsledku kolonizace Španěly, Portugalci a Francouzi jejich jazyky staly mateřskou nebo alespoň úřední řečí nicméně v běžné praxi sem patří i hudba ostatních zemí stejného regionu, kolonizovaných národy anglosaskými (Brity, Holanďany) latinskoamerická hudba = souhrnné označení pro bohatou a různorodou oblast hudby těchto oblastí v 19. st. sem pronikala evropská taneční hudba, např. španělské tance bolero, fandango, tirana hudba má převážně evropský instrumentář (kromě perkusí) a africký rytmus (vícepásmová rytmika) někde je cítit vliv italské melodiky, střídání sóla a sboru latinskoamerická hudba objevována severní Amerikou a Evropou až od 1. pol. 20. st. nejobecněji lze zjednodušit, že jde o rytmus Afriky a melodiku Evropy nebo o religiózní kulty Afriky a katolictví Evropy Karibik prostředek Nového světa - zde možná nejbohatší střety největšího počtu odlišných kultur na světě Trinidad: calypso Martinique a Guadaloupe: biguine a cadence Portoriko: plena Dominikánská republika: merengue Haiti: pomalejší méringue Jamajka: mento a reggae Kuba - viz níže Latinská Amerika vedle Afriky a Karibské oblasti vedoucí síla globální hudební scény podobně jako Karibik mix evropských vlivů s Afrikou a překvapivá různost domorodých indiánských stylů Mexiko: pouliční lidoví muzikanti mariachi (mariači) Kuba: son, salsa (son představuje spojení instrumentální hudby, zpěvu, tance a lidové poezie zformoval se během prvních dvou desetiletí 20. st. jako syntéza španělské a africké hudby s vypracovanou veršovou formou = tanec čtvercová rumba) Kolumbie: cumbia Brazílie: samba, bosa nova, lambada; Caetano Veloso, Gilberto Gil Argentina: tango, Astor Piazzolola Bolívie a Peru: hudba andských indiánů kořeny karibské a latinskoamerické hudby: I. domorodí obyvatelé - indiáni: po kolonizaci Evropany zůstalo z domorodé hudby jen pár perkusí: marakas (pár chrastítek z tykve), guiro (hudební "škrabka") od mořského pobřeží, přes nížinné pralesy až po velehorské oblasti And II. kolonizátoři z Evropy: hudby koloniálních zemí různých regionů (Španělsko, Portugalsko, Frrancie, Velká Británie) III. otroci zavlečení ze západní Afriky: hudba afrických otroků pocházela taktéž různých regionů (nejvíce šlo o jazykové skupiny Kwa a Bantu; např. Kuba obsahuje hudbu původu yorubského, abakuánského a konžského; Brazílie: taktéž a navíc též jazyk a kulturu bývalých portugalských kolonií Angoly a Mosambiku) IV. částečně též arabský vliv, prostřednictvím španělské Andalusie i prostřednictvím poislámštěných oblastí černé Afriky z toho vyplývají velmi různotvará hudební fúze původní kořeny jsou uvnitř členité 1) izolované horské a pralesní oblasti i suché vnitrozemské oblasti (např. Gran Chaco) - původní indiánská hudba horská pásma od Mexika včetně po jižní část Jižní Ameriky - hudba čistě indiánská, španělsko-indiánská a španělsko-evropská 2) nižší horské polohy a průmyslové regiony - indiánská hudba + hudba Evropanů, zejména Španělů 3) vlhké zemědělské oblasti (hlavně Karibik, Kuba, Jamajka, ale i středo- a jihoamerické pobřeží Karibského moře a atlantické pobřeží Jižní Ameriky od Kolumbie po Brazílii) - africká hudba + hudba Evropanů, hlavně Španělů, tedy hudba afroevropská, resp. afrolatinská (afrokubánská ap.) obdobně v oblastech důlní těžby, kde působili černí otroci místo indiánů, ve vnitrozemí Brazílie, Mexika, Peru z toho vyplývá kulturní obraz konkrétní oblasti: často úplné vyhubení domorodého obyvatelstva, např. na Antilských ostrovech, a zavlečení pracovně zdatnějších afrických otroků - v tamní hudbě jsou africké rytmy a evropská melodika (podobně pacifické pobřeží Kolumbie, Ekvádoru a Peru) kde zůstávali výlučně Evropané (oblasti savan, vhodné pro dobytkářství) - rozvíjela se i lidová hudba blízká evropské míšení indiánských a černošských prvků bylo výjimečné, např. po úspěšném útěku otroků a jejich usazení se v nepodmaněném území: př. Beliza (Garífunové) jihoameričtí indiáni: 1. vysokohorské kmeny: panovy flétny (často v souborech v různých velikostních skupinách heterofonně) a jiné flétny (rákosová quena, dřevěná tarka). bubny, chřestítka, škrabky pentatonika i tritonické mody dvou nebo třídobě metrum dnes často kombinace s evropskými smyčcovými nástroji 2. nížinné pralesní kmeny naprosto odlišný - zvukomalebný - charakter hudby, který se jen těžko popisuje evropskou terminologií převažuje sónická složka (hlasové projevy jsou různě modifikovány, nástroje zahrnují široké spektrum idiofonů i plátkových nástrojpů) kolektivní rituály původně bránil rychlejšímu synkretizačnímu procesu otrokářský a feudální řád (to platilo i obecněji v Evropě - propast mezi bělošskou hudbou vyšší společnosti a luzy) paralelní, relativně izolovaný vývoj různých oblastí přezírání indiánské hudby i hudby otroků změna - zrušení otroctví a zánik feudálního systému ve francouzských koloniích bylo zrušeno otroctví už 1794, jinde většinou až v 2. pol. 19. století feudální uspořádání zpravidla padalo s vydobytím si nezávislosti nezávislost Haiti 1804 >> řada francouzských kolonistů emigrovala i se svými otroky na jiné antilské ostrovy, např. na Kubu (kde byli jiné do té doby Afričané jiného kmenového původu) z toho např. vyplývá, že na Kubě (vedle španělských a francouzských kořenů) je jedním z hl. zdrojů tradiční lidové hudby francouzsko-haitský kořen, z něhož se uchovaly lidové formy jako cocyé, caringa nebo tumba francesa, a což přispělo k přejímání typu orchestrů a k vývoji novodobých kubánských tanečních rytmů v 19. st. proniká do jižní Ameriky též evropská populární taneční hudba (polka, valčík, kvapík, čtverylka, mazurka) vliv italské zpěvnosti např. v argentinském tangu industrializace a postupná diferenciace ekonomického a společenského života rozrušovala kastovní a rasové rozdělení obyvatelstva hlavními nositeli (tvůrci, interprety i adresáty a konzumenty) nové latinskoamerické hudby byli střední a nižší společenské vrstvy rasově smíšeného obyvatelstva Francie vyklidila mocenské postavení v karibské oblasti již na začátku 19. st. 1898 španělsko-americká válka - konec španělské koloniální moci pronikání kapitálu USA do latinské Ameriky rozvoj průmyslu, obchodu a služeb se všemi průvodními jevy včetně rozvoje městské spotřební pop hudby pro svou exotičnost se začala uplatňovat i v USA a Evropě od 1. sv.v. prudký rozvoj latinskoamerické pop hudby, migrace obyvatel z venkova do měst - obohacování popu o lidové prvky původní venkovská hudba měla podružné postavení průnik trubky z vojenských orchestrů, později typická součást karnevalové hudby můsica típica = tradiční hudba