NOŽE - základní třídy nožů podle rukojeti ¨ nože s plochou litou rukojetí (Vollgriffmesser) ¨ nože s rámovou rukojetí (Rahmengriffmesser) ¨ nože s destičkovitou rukojetí (Griffplattenmesser) ¨ nože s jazykovitou rukojetí (Griffzungenmesser) ¨ nože s plnou rukojetí (Vollgriffmesser) ¨ nože s trnem (Griffdornmesser) ¨ nože s násadním čepem (Griffangelmesser) VÝJIMEČNÉ ¨ nůž se svorkou ¨ nože s tulejovitou rukojetí (Tüllengriffmesser) nože s plochou litou rukojetí - spolu s noži s rámovou rukojetí jsou nejstaršími noži na našem území - BC typ Brunn a Riedenburg (PDM 179:20) - největší rozšíření těchto nožů je v Podunají - jednostranná profilace v důsledku jednodílné formy `a zadní strana plochá, zesílení plastickým žebrem a závěsný kroužek - formální a technologická podobnost se současnými srpy – podle Müllera-Karpeho byly středoevropské nože ve svém vzniku ovlivněny srpy (a staršími noži z prostoru východně od středního toku Dunaje) typ Čeložnice (PDM 179:22) - již oboustranné lití, žebra po obou stranách, větší a závěsný kroužek nože s rámovou rukojetí (PDM 179:21, PDČ 129:25) - oválná rukojeť s otvorem, mohou být zakončeny kroužkem - centrem rozšíření je oblast hornofalcko-západočeská, na Moravě uvádí Říhovský 2 exempláře, oba z Klentnice - BC2-BD starší PP - dvě skupiny nožů s rozdílnou konstrukcí rukojeti: nože s destičkovitou rukojetí nože s jazykovitou rukojetí - klenutí a rovná čepel jsou shodné, liší se v rukojetích jak v jejich utváření, tak i ve způsobu jak byly připevňovány organické součásti časné nože s destičkovitou rukojetí - s krátkou plochou rukojetí - od přechodného mohylovo-velatického horizontu a ve starším stupni PP - hlavní územní rozšíření časných nožů s destičkovitou rukojetí a jedním nebo dvěma nýty leží v jižním Německu a hraničních územích: Rakousko, S Itálie, Švýcarsko, Čechy, masově se objevují i ve V Francii, S Německu, Polsku, Dolním Rakousku, Moravě, Burgendlandu, Slovensku, Maďarsku a S Jugoslávii - jejich hlavní výskyt se napojuje časově i prostorově na časné nože s plochou litou rukojetí typ Riegsee (PDČ 112:13, 163:10) - archaický, jednoduchý, BD-HA1 - krátký řap, jeden nýt, čepel je jednoduchá klenutá (postupem času se prohýbá) tvarově pokročilé typy (typ Přestavlky, typ Marefy) (PDM 203:8) - BD-HA1 - hrot se zvedá, 2 nýty, nebo předlévaný otvor na nýt typ Blučina (PDM 188:32; 196:28) - typický pro (BC2-)BD - nože s dýkovitým rozšířením hrotu, někdy se považují za útočné nože s jazykovitou rukojetí (Griffzungenmesser) - také se objevují na počátku PP - rozšířeny zejména ve východní části střední Evropy (Morava, Slovensko, Maďarsko, Sedmihradsko, zasahují do Čech, Polska, stř. Německa) - odlišují se: oboustrannou profilací, oboustranně broušenou špičkou, jazykovitou rukojetí s okrajovými lištami, mezi něž bylo několika nýty oboustranně připevněno obložení z organického materiálu, závěsný kroužek na konci rukojeti - původ mají v JV části Evropy typ Baierdorf (PDM 196:27, PDČ 112:14) a typ Dašice (PDČ 135:18) - BD-HA - typ Baierdorf časné nože této skupiny (ve velmožské mohyle z Milavče spolu s mečem typu Riegsee a šálkem Friedrichruhe) - mladší typ Dašice charakteristický výrazným kruhovým předělem mezi rukojetí a čepelí typ Malhostovice - oblast KLPP, užší čepel, dlouhá plochá rukojeť, přechod hřbetu čepele do rukojeti je plynulý, někdy s kroužkem typ Pustiměř - nejmladší typ, přežívá do HA2/HB1 - poměrně široká čepel se symetricky klenutou čepelí, chybí kroužek na konci rukojeti typ Binningen/Courtavant - ze Z Evropy - po obou stranách rukojeti lalůčky na vložení organické střenky, bez otvorů pro nýty nože s plnou rukojetí - typ Skalka /Dražůvky - na Moravě uvádí Říhovský 3 exempláře, ojediněle i jinde ve střední a jižní Evropě - jednotlivé nálezy špatně datovatelné, obecně HA - rukojeť oválná tyčinka s rozšířením do vlaštovčího ocasu nože s trnem - navazují na časné nože s destičkovitou rukojetí oblastí jejich rozšíření (Čechy, Morava, Rakousko, J Německo, S Itálie), plynulý vývoj v době PP typ Jevíčko a typ Lešany - BD-HA - kruhový průřez rukojeti na konci s roztepanou ploškou a otvorem pro nýt, s širokou čepelí stojí typologicky blízko nožům Riegsee typ Klentnice (PDM 198:22) a typ Velem St. Vid (PDM 198:23; PDČ 135:22) - ve tvaru čepele a její profilaci není jednota, od rovných tvarů po prohnutý hřbet, plynulý přechod do trnové rukojeti - HA-B1 nože nákolního typu (náleží mezi nože s trnem) - HB - silně esovitě prohnuté ostří, násadní trn - častá výzdoba - velké tvary typ Hadersdorf - starší varianta, trn je prostý, nečleněný (HB) typ Wien-Leopoldsberg (PDM 198:24, 25; PDČ 135:33) – mladší varianta, trn členěný jedním či více vývalky (HB2-3) nákolní nůž s anténovitým zakončením trnu HB3 nože s násadním čepem (Griffangelmesser) (mladší nože s destičkovitou rukojetí, s krátkou plochou rukojetí) typ Stillfried (PDM 203:7, PDČ 114:11) - jednoduché malé nože s násadním čepem dlouho beze změn - charakteristické pro pozdní dobu bronzovou - JV prostor střední Evropy, zasahují přes středodunajský prostor až do stř. Německa mimořádné tvary typ Este – násadní tulej CS nůž s železnou svorkou - Mutěnice (PDM 218:5) Výběrová literatura: ŘÍHOVSKÝ, J. 1972a: Die Messer in Mähren und dem Ostalpengebiet, PBF VII/1, München. ŘÍHOVSKÝ, J. 1972b: Význam moravských bronzových nožů pro chronologii mladší a pozdní doby bronzové, SAÚ ČSAV v Brně 1/5, Praha. JIRÁŇ, L. 2002: Die Messer in Böhmen, PBF VII/5, Stuttgart.