Zpiisob, jimi se do rnonumentddho Proustova rornhovbho cvklu He- ddni zt-arm& i m r promit6 problen~aLikatemporality, je phnelmeubim dvoji. Nejde snad o to, Ze by se r jeho r h c i sti-etivda dvojC Easovost: dvoji je spise postoj, ktelj mtue interpret k dane pmblenutice zaujrnuut. Jednakje main4 zaobirat 5e Easovosti na ravine tematu celkho Proustova rykln- nd vlh&pashie o ,,madlencru x 6vudni EAsb Sveta Sujmn~z+ch a? pa z&vGwCn4 vyprave.tovo zdPkfi nad bezmeznosri Eau, ktee mu by10 dano proiit, nad bezmeznosti, ktera mgni vliechny jim vyhslenC postavg na jakCsi obry a obIudy, je Eas 11 Prousta pridegovanfm pPrd- metem hvaI1 a jcmfch analyl I I U brovni pmi~tku.Neni dim, ie privs tento prvni pEstup se s t d pFedevSim dornbnou aozoffi. Gilles Deleuze ve sub pirzoruhodni. srudii h r s t a zn.+ prou us^ et la s&es, Paris, PUF 1964) sice bude opr&n6nt wrdit, L Eas a Easorost je jen jednim z tkmat Proustovn romhnu, POWC ~ECZLLOU s&ii zn& rnezi jin- (daIlimi jsou pode Deleuze kupFiHadu znaky rnandinni a waky m i l o s ~ ~ e )a i~ sku- t e h f m hstfednim motivem. kolem n&jise toto &lo toEi, je proces ukeni, jehoi prost?ednictvim se q r a v 6 E seznm~ujes povahou znakd vysilanfch v rinlci spvleEnusli, vc k ~ e dse pohybuje, v rimci lisky - a jejiho neod- mysliteIn&hokorelhtu, totiZ iirli\.osti - k Gilberte a Albertinc, a nakonec i znakb emitovanfch Easovosti saruou.To viak wc nerneni na akutetnusti, ie Eetba Pmusta lntie filozofii, her&chue bjt pr5va problematice kaso- rrouti, poskytrluu~11t.uLyEejn6bohaty pmstor pro reflexi. Pad Ricoeur si ve dn&m dilu CQSUo qprbvt!'ni(Temps et nkit IT, Paris, Scud 1984) voli MeEarii ztrareniho dasu j&o jeden z pFtWadd (daliimi jsou Virginia Wocllfovi a 'Ih0rn.z~Mann). s fpiichj.pomoci osv&tlujefunkci Easovosti u r&rncil~terCirrlluarace. Jak Deleumva, takKiccleurova kniba jsou uvHtm piedevJim dila filozoficki:hlavnim pojmem se pri Deleuzovg interpretaci Prnusta sice stAvi pojem ,,znakuU,oviem i pfi velmi powchi Eetbs je zi-ejmt,ie jebo vmezeni znaku je v e h ~ ivzddeni!vylnczeni si.rniotick&mu Ei hguistjr;k&u~ua odkazuje daleko spiie - tiebaie nepfimo - kupHkladu k Leibnizovi (znak jako ,,main$ svkt'?, a Ilicoeurova analfza, navzdo? nesmEljmi, lyf pozoruhodn+ piesahtm do na~atoIogiea sCrniotikh se vc svem koneEnCm vyzneni zamgkje spiSe na pmiitek 6asovosti e na Eas jakoitcr ~lubitelesmyslu, a nese sc tedy ve znanleni feo~tnenologic.ko-her- meneuticktho pi-istupu. T E X T Y 3 0 3 i rovine tema~ckb,ale i na roviuE.konstrukre romknnvehn vyprivFni jako 1 I I C E S J $ ~L I T E R A T U R A 3 / 2 0 ~ 31 TEXTY GERARDG G N E T T E 3 0 7 ni produvou, kterou nachazime v literatde. COnAs zde obzvI5if o tomto aktu, protoie oboji je a t i d a neuv6di na scenu Marcela zajim8, je narativni text. Jak ale uvidime, malea narativni~ r o d u - vy, jakji chApu, pfedp~kladCneustdC stuhum vztahfi, a to jednak mezi touto prornluvou n uddostmi, ke kteljm se vztahuje (v~pr6- vEni v druhem smyslu), jednak mezi toutki produvou a Einnosti, kter5 ji rednE: (HornCr) Ei 6ktivnG (Od~sseus)produkuje (vypri- veni ve tFetim vjharnu). Abychom se vyhnuli jazyko+ zmatkh a pfek6ZkArn, musime od nyn6jgka oznaEovat kaZdf ze tFi aspektfi narativni skuteEnosti jednoznaEnjhiterminy. AniB bychnalChal na jinak zcela Gejrnk ddvody jrbgru terminb, navrhuji naz$vat ozna- eovanC Fi naratid obsah phihem (i kdy2 by se zddo, ie pii tCto pfileZitosti obsah vyzniva faktogra6rkv a m d o drama tick^), ozna- Eujici v pravCm smyslu, tj. rj.pavGd, prumlun~Ei sarnotnjr narativni text v y p ~ v 8 n i ma akt narativni produkce a v IirYim smyslu celek skuteen&Ei filrtivnisituace, do nii je urnisten, naraci.' Na5im piedmGtemje tedyvyprAv6ni v axnezenkmvfznamu, ktelj od nyngjjka tomuto terminu piipisujeme. MysIim, ie je dostateEnG zfejrnC, Ee ze tii rovin,kter6 bylypied c h d i rozligeny, j e prAvC na- rativni prod~lvajedina, kteri se piirno nabizi textovk andyze, a jei je sama jerlinfm nastrojem studia, ktelj mime na poli literhdho a zv168tP f i k t i d o vypravgni k dispozici. Kdybychom chtgli zkou- mat sauzotne uddosti, BeknEme ty, kterC vyprAvi Michelet ve sv6 sloveso v tninulkm Ease denotujici Easovou pPedchddnost popisova- Histoire de France, mfiieme Eerpat ze vBech moinych ~rarneni,jei nChoEinuvzhledemknarativnimiEinu,atohez~jmynapIimPj~ich jsou viZi tonluto dilu vnGj5i a tjkaji se dEjin Francie; kdvbychom : , a explicitnGjgichddajich. chtPLi zkournat samotnk sepskni tohoto dila, mohli bythorn pouiit . PhiGh a narace pro nL existuji jen prostFedllictvirn vypravEni. jinjlch dokuznentti o Micheletovi,o jeho 2ivotE, praci a letcch, here . Aviak reciprotnk vypriivPni, narativni prortlIuva, mdie existovat dilu vEnovd, dokument8, jei jsou wiEi tomuto dilu rovn2.i vnFj8i. jen diky tomu, ie vypravi ni.jakl;.pfibeh, nebof kdyby tak necinila, Takoveprameny a dokurnenty nemohou ale slouiit j&o zdroj tomu, nebyla by narativni ljako nap?. Spinozova Etika), a diky tumu, ie kdo se zajima 0 vypriveni uddosti, kterti.tvoFi ERedd~tiztmcenkhu je nEk@ pronesena, nebof kdyby takov5 nebyla, ('jake nap?. sbirka ;mu, Ei narativni akt, nernui postupuji. ~ i d n 5vn6j.jSid o h - - archedogickych dokumenth), nebyla by sama o sob6 promluvou. mentace k HEedhni, ani dobra biografie Marcela Prousta, pokud Promluva jakoito narativni prornluva iije ze svkho vztahu k pribe- by ngjakii existovala,' ho nemdie infarmovat ani o udgostech, ani - hu, kterjr vyprivi, a jakoito produva iije ze vztahu k naraci, jei ji ! 1 Terminy vypdv6ni (&it) a Ilarace (tlloi-miion) se obejdou bez odiivodn6ni. V ,,iipadP pfibi.hu se z dfivodu zjevni. dfitiinosti budu dovolivat b8in6ho uiiti se ,,wr;iv$t piib6h")a technickkho d i t i beqochyby omezenCho, ale dob~e I piijimani.ho od doby,kdYTzvetan Todorov navrhl mdiieni mezi ,,qrav&nim jakoao fcti"@ ~ n +5 : ' pEilij; hebrejsk6, nei aby nepfisobilo Spatnfm dojmem. A pak, schvdo~d - > siceviechno, co se tfkalo rwize procesu, ale nechtel b.+tiidn*m zpirsobem - ,:,:->.,. zamichh do antimilitaristickgkampane. Nosil ted. (G) roi ai doposud +, 'W. nikdy nedelal, vyznamensni, (H) kted ziskal jalio zrela lnladj prislufn& 3.; domobrany v roce 1870, (I)a ke svi ziv& piipojil dorkteh. v n g m i +add 5%Z.," a. (J) v protikladu ke svfm piedchozim ustanovenim, (K) a b sr lriu dosulo -.,< -,-->L, vojedkj.ch poet odpovidajicichjeho hodnosti qziie C e ~ h l ilege. C o i pak Y . shrornk2IiIo kolem combrayskkho kostela celou eskadronu (L) onPch jezdcii, nad jejichi budoucim osudem Frantijka kdvsi plakitla, kdyi poEi- tala s moinosti vilky. CN) Swann zkrdtka odmitl podepsat Blochow listinu, takie jakkoLi v otich mnoha lidiplatil za z u i i r d o dreyfusovce,mCj karnar5d usoudil, ie je vlainj, naEich1j nadnnalisme~n,a ie si potrpi na vojenskk paridy. (0)Swam se se mnou rozeiel. iuljZ mi s t a ruku, aby st v tomto $Ale,kde mB1 mnoho pi;itel, n~lnusels lidmi IouEit, atd..."' RozliIili jsem zde {i kdy? velmi h b 9 n a powe demonstratimim -$;, zpfisobem) patnsa narativnich segrnen~,her6 se rozklidaji do.x+g'- deviti Easovfch pozic. V chronologickCm poiadi jsou to nasledujici,C:r.' -=- ~ ~ ~ i c e :I) pmko-francouzski ~ A k a ,2) dGtsNi Marcek v Combray,%'. -%+- ' 3) p?ed veEirkem u Guerrnanto$ch, 4) veEirek u Guermantoj.ch,P* ..+- kterj mdieme datovat 1898, pozvhi Blocha (nutnP nssledujici po vedirku, ktereho re Blocb nez%astml, 6) ob6d Swam-Bloch, K: 7) sepsini dovGtku zgvGti, 8) SrvannBvpohfeb, g) v&a, s jejii moG ,A.I nosti poeita FrantiSka, zde uezaujima iidnou defmitivni pozici, ne- k. bof je Eistd hypateticki, ale z ddvodufasovkho zatazeni a zjednodu- & Seni ji rnirieme idestfiovat s prvd svLovou uAlkou Vwrec uoziic ~ E S K AL l T E R A T U K A 9 / 2 0 0 3 j TEXTY Kdyi srovnAme Zasovou strukturu tohoto a pi-edchizejiciho frag- mentu, viinmeme si kromS:mlohern vGtZiho poEtu ~ o z i ct a k ~mno- hem sloiit6j5i hierarchie do sebe vnoPenfcb vyprivPni. Nap?. M slam6 sckna, kterou naz$vi ,,dramatem uklidani se k sps&;', zkvisi na L, her+ zhvisi na K, kterC z6visi na I, kterk zavisi na velkC prclIepsi D-N.Na druh6 strang nGkterC anachronie,jako B a C,jsou pol~Senyvedle sebe bez jasneho nitvratu na zddadni ~ozici:jsou tedy na stein5 po&izeni: lirovrli jednoduie uspofLdby mezi sebou. Pi.echod od C5 k D6 nakonec netvoli pravuu prolepsi, protoie se A d Ynevr6tjme do pozice 5. Tvoii tedy jednoduchou rjpustku Easu upIynd&honlezi Bsekem 5 CpozvhJ a 6 (ob~d).Vfpustka Ei skok dopiedu bez nivratu neni evidentne anachronii, ale jednoduchjm dgtstvi (,,z Combray nic, co by nebylo divadlem a dramatem mCho ! zrychlenim vyprhEni, ktere budeme studovat v ka~itoleo trv6ni. Nezasahuje tots tas po zpGsobu posloupnosti, ktey nas zde zajim6. 1 Tento piechod od C k D neoznatime zAvorkou, ale ubvEejnou PO- ml&ou, kte+ zde bude znatit Eistou nhslednost. Zde je kompletd A~[B~][C~-DG[E~)F~(G~)@I)~~)>)N~~~~ Opustillle nyni mikronarativni iiroveij, abychom se mohli za- beat Easovou strukturou WIedarziz hlediska jeho substazlcihich I artikdaci. Je nasnadb, ie analfza na takov6to hrovni si nemiiie b$ vE.domadetdB, ktere vyzdvihuje jinA stupnice, a proto ~racuje I I s tim nejhrubSim zjednodubenim.P-Eechhzirnezde od rnikrostruktu- r y k malrrostrukhGe. I I v phi6hu pozici 5. M h e tedy Ag.I Dr&j segment (I,s. 17 a%51) je promluvou vypraveEe, av~ak zjcvn6 iurpimvankho vzponli~&aminespavil~ohhrdi~&te j zde I Jed- ze dvou m~inenjchpokojfi je ve skuttEnosti pokoj v ~msonvae,kde Marcel spdpouze v dobe pobytu vypl-i~Pnkhona konci U p d l i a na zachtku movu rrnrlr~z~kho.Obdobi nespavrjsti, nutne nisledrdiri po tomto ~obytuse mollly shodovb~pw&m a/neho dn4hj.m ybytem v 16Eehnem ustavu, kterr:nisleduji a zahrnuji epizodu Psi2 ve v a c e (191Q. " Po piSkotovem koliCku bude cele Combray integrovho do vzpominek ncspavkho. se rozbihje na cely zbq-tek (a konec) Medcini. Podle na5i pi.edchozi dohody je vzorec zaEatku nhsledujici: A5lB2lC5I~5'CE~33FsCG1lH51~41[J3~~. HZedcirzi ztracenho ;mu je takto zahajerlo rozs&ljm pohybem sem a tam, poEinajiclmstrategicky dorninantni ldiEovou pozici, kte- rou je zjevn6 pozice 5 (nespavost) se svvu variantou ~'(rnadenka), a pozicemi zprosti-edkujiciho nespaveho neb0 nlimovolnou yamEti oblouzenCho subjektu, jehoi v z p o d ~?id] celek vyprlvgni, coi dAv5 bodu 5-5' funkci jakksi povinne ni~mnosti61, pokud to tak he fict, narativniho dispetinku:chcerne-li ptejit. z Combray I do Cornbray II, z Combmy 11do Swann0z.p-I&b,ze Swannov I h k y do BaEBecu, musime se neustiIe navracet li tCto ustiedni, byt' krajni @rotoie pozd6jii) pozici, jejii n6dak se uvokuje pouze v pFechodu z Balbecu do PGiie, i kdyi tento ~oslednisegment (J3) je take2 (v ddsledku spojeni s pi.edch8zejicim) ~udiizenaktivit; pamtti zprost?edkujiciho subjektu a je tedy takt6S analeptickjr. H l a d zvl6Stnosti vr8time. Podrime si pro tuto chdi onen.kid+pohyb, Balbecu, z Bentitek do Tansondle. PPeSlapovhi na mist& ostatnP nikolj nehybnC.i pies sve nekoneici nivraty, nebof diky nGmu nisle- duje po bodovem Conrbray I rozsddejii Combray 11,stargi, ale jii nezvratlli Sluarrrtor~nIdsku, a nakonec Jrr~knamisr: Jmkno, jimi se vypr5v;rli dehlitivni. dostavs do pohybu a nachiizi svfij r e h . Tato ztthtijenj se sloiitou strukturou, jei jakoby pfehravaji ne- vyhnutelnou nesniz poEatku, aby se ji lCpe zbavil* zjevnE stoji v nejstargi a nejstdejgi narativni tradici. Jii jsme si povSimli raEiho zaE5tkunindr a zde je pntieba pfipomenout, ie v prhbehu klasickC epochy se ke konvenEnimu zaEitku in medias res piipojuje neb0 na&azuje konvence do sebe vnoPenfch narativd (X vyprhvi, ie Y vyprivi, Ze...), her5 ponechavaji vypravEEi Eas, aby nagel swij Mas. C ~ s x d ,I . I T E R A T U R A 3 / 2 0 0 5 1 TEXTY G ~ R A R DG E N E T T E 3 2 3 othzky posloupnosti, a pro tuto chvili si odirlyslime rychlost, frek- venci a navic takk charakteristlky zpfisobu a ldasu, kteri! niohou ovlivnit anachroniestejni!jako kaidg jinf typ nwativnich segrnentii. Opornineme zde zvlhiti: zmadni rozdil mezi anachroniemi,kterjch se ujim5 prim0 vyprGv6ni a kterk tedy ziistivaji na stejnC narativni kovni jako jejich okoli (nap?,verg 7a5 12 Riady neb0 druha kapi- se jjch tfkA v prvnifad&sarnozi-ejm; narazime opet Y kapitole o na- rativnim Mase. Anachronie se rnfiIe v rninulosti nebo v budoucnosti ubirat do v6tSi Ei men%vzddenosti od okamgiku pGtomnosti, to znamena od okarniiku v phiChu, kdy je vypraveni pFeruSeno, aby ji ustoupilo. Tuto Fasovou vzd5lenost nazveme dosahem anachronie. MfGe talc6 p o w a t vice Ei m&nEdlouhh trvM phlbEhu, kter6 n w h e jeho rozsahem. Takie kdyi Homer v XIX. zpGvu Odyss~pfipomina okolnosti, za nichi: kdysi dospivajici Od~sseusutrpEl zranPni, jehoi chard v Angoultme. NEkdy mfiieme koncipovat ro*nGi srni3eni jizvu m i na sob: ve chvili, kdy se m u Eurycleia chysta urn9 nohy, . andepse, jejichi bod dosahu pFedchizi a bod rozsahu nisleduje po tato analepse, her5 zaujima ved 394 ai 466, mA dosahnEkolika de- zaEitku wcboziho vypraveni: t h e m zpdsobem se des Grieuxfiv sitek let a rozsah n6kolika dni. Takto vymezenf-statut anachronii se pribCh v Monon L~scnrrtmaci k nPkolika letdm pPed prvnim setkb- nezda bj.t niEim jinfm nei ot6zkou ,,viceLLEi ,,rn6ngLL,zdeiitosti spe- nim 5 K v a l i t n h Elor-&em a pohEuje k rnornentu druheho setkj- ci6ckC miry, praci Easomi.Eee bez teoretickkho zhjmu.RaidopLdnC ni, ktel?; je ronlgi momentem narace. je rnoin&(a dle mbho n6zoru take uiiteEn6) mzvrhnout charaheris- Toto rozli%enineni tak zbyteEn6, jakby se mohlo na prvni pohled tiky dosahu a rozsahu oddGlenG od ngkteljch zAvainfch momentii ~yprivGni.Toto rozdGleni lze upla-tnit celkem totofin@ zpbsobem na obg velk6 Gidy anachronii. My se aIe budeme M l i pcehlednosti vjkladu i k d i tomu, abychom se vyhuli riziku piiTiBnC abstrakce, zabjkat yfhradnF:analepsemi,a pot6 tuto proceduru mzgiFhe. prvnimu v r h c i on0110 druhu narativrli syntaxe, se kterou jsme redundarlce neb0 kolize, tornu tak neni. Nyni je tedy potleba bliie se jii setkaIi v pokusu o analjzu IiratkCllo k p k u z hihyJeana se podivat na problCmy interference. Nadde budeme orlu Easovou rovinu vypriveni, ve vztahu k nii se anachronie jako takovti definuje, naz+at ,,@chozim vypdv~~lim". EESKA L I T E R A T U R A 3/2005 1 TEXTY GERARDGENETTE k vCvodkynide Guermantes se diky kvazi-zizraEnCmu zisahu jeho matky stay5 pledm~tem~~etrospektivnihovyprAv6nibez upfesngni data (Jednoho h e . . . ) . Ale protoie jde o babiEku, her&v ~&bi;hu tkto scCnytrpi,musimeji zjevng umistit pied h h o u kapitolu Guer- mantes II (s. 3561, aIe zhoveii za stranu 215,kde je vidGt, He Oriane se mu jest6 ,,nestala lhostejnouL'.Nelze zde zjistit iadnou Easovou *ustku, Marcel n8s tedy neinformoval v pEs1uSnem Ease o tomto CsGednirn aspektu svCho vnitMho iivota. NejpozoruhodnEjHim pE- - aEkoli jej kritici mdokdy zmiiiuji, pravdGpodobn6 ztoho dbvodu, ie ho odmitaji brAt v69nE - je ~ i i p a dzAhadn6 ,,male sest- ienky", o nii se v moment& kdyMarcel div5 dohazovaEce ~ohovku tety Leonie," dozvidGme, ie s ni popr-6 na stejnh kanapi poznal potGgeni Igsky,a to nikde jinde nei v CombraypPed celkem dAvnou dobou, nebod upFesni1, ie sckna ,,inicia~e"3~probghla v hodinu, kdy se ,,moje teta Leonie probouzelau, a kromE toho vime, ie v posled- nich letech teta Leonie viibec neopouStGlasviij pokoj.39 Ponechejme strmou pravdPpodobnf ternaticky vjrznarn tohoto opozdiIkhotajem- stxi a zArovefi pgpustine, ie vynechhi udilosti ve vyprivgni o Corn- bray vychhzi z Eistk Easove @pustky: vynechhi postavy v rodindm portretu nernfiie bfi d e h o v h o jako paralipsa a hodnota cenzury je v nEm pravdGpodobnP jeStF: v6t;tgi.Tato rnala sest2enka na kanapi bude pro n6s andepsi na paralipse: kaidjvEk mi sv6 roLmary. & do tkto chvile jsme pojimali (retroaktid) lokalizaci analepsi tak,jako by se vidy jednalo o jedineenou udSost, kter5 rnB bfi umis- PFeloZiJa Natcilie DarnadFvd. tEna do jednoho bodu uplynulkho pZibEhu, pEpadnE pfedchoziho (PokmEovdni v CL C.#,~ZOO~J vyprAveni.Ve skutetnosti mohou nckterk rjgustky, t~ebaiejsou vZ- - novany jednotli+n uddostem, odkazovat k itera-tivnim j.pust- kBrn,4"to znarnena tgm, ktere se netjkaji jehkho segmentu uply- 3fl ,,Sesti.enice(md4,mojc zasuGtitelka~11, s. 139, p o z n b h , rejstEk jmen postav v Clarac et Fen+. 3g ,,Je pravda, ie wta mCla dva sousedici pokoje, a objlvala jeden,gwtimco se vE.tral druhj" (s. 5 9 . Ale pokud je to tak,scbna se stAvi jeEt6 odvGni.j$i.Na dmhou stranu nedi vn'asnGn mtah rnezi ,,kanaPemua ~ostclis kvEtovanou loini pikhjkkou,POPS~TIOU na s. 60, ,,s bez+raznjn, lepkav);m,mdl*, nechutn)in a s p e m pchemU,jemui se mladf Marcel vidy ,,s nepiimanou chtivostipodda1". Ponecbejme tento problkm odbornikhma pfipornehe, 2 i e ,,confession d'une jeune Me" v Phisin et Jours ,,iniciaceL'm e s v K h-nictdetou hrdinku s , , r n a l ~ " patnictiietfm bratramem, ,,jii velmi zvrhlfrnLL(Pliiade, s. 81). ''11, S. 472-474.eo K iterativu obecni. viz kapitola 111. I ~ E S K ~L I T E R A T U K A 4/2003 ) TEXTY C ~ R A R UGENETTE interpretace nam poskytne tCmE dolionalj. piiklad dvojitPho vy- prlvgni nejprve z naivniho hlediska Marcelova, p k z osvicenCho hIediska h d r k e a Albertiny, kde koneEni: podany kliE rozptl;li ja- kkkoli ,,zmateniU.V mnohem vGt6im rozsahu bude uyozdil~setk$ni Marcels se sleEnou de Saint-Loup? Gilbe+ a Roberta,pii- leiitosti k celkovkmu obnoveni hlavnich epizod jeho existence, here byly do ti: doby rozptjrleny Y bezjrznamnosti, a nahle posbiriny a zrjznamEny tim, ie se v6echny navziijem propojovaly, protoie se vgechny tJ;kaly existence ditgte narozeneho Swarlrlovj a ka s terujrna oEima a telern magnolie, s uvolnGnjmizppbsobya rych- de Guermantes, muzky D b y v rbiovkrn, Charlusoq ~letefe,heri I@,sv6iirrl a smgjicim se hlasem: ,,,Tolik bych se s ni chtd je8tG piipominala ,,obG strany" Combray, ale take Balbec, Champs-Ely- +kdY setkat!' zvolal jsem. - ,Budte klidnj, lid6 se vidycky ~otkaji sees, Raspelidre, Orianu, Legrandina, Morela, Jupiena...: nihoda, Enow,' odpov~dGlaMbertine. V danem pFipadi; se myLla; tll h A s - kontingencc, nahle zrugena libovolnost, iivotopis ,.chycenjfido site nou divku s cigaretou jsem ui nikdy nepotkal, ani jsem nezjistil, struktury a 1ogiEnostismyslu. Tento princip odIoien6ho nebo potlaZeni.honqznarnu hraje zie- teIni: naplno svoji roli v mechanismu z&ady, kte@ B&es m+o- val v S@ a s nii tak sofistikovanC dilo jako HIerkdni zachazi zpBso- hem, jeni moin6 udivi ty, kdo toto dilu stavi do protikladu k popdbnimu rorngnu. To bezpochyby plati v pi.ipadi:jeho qzna- mu a estetickC hodnoty, d e ne vfdy v pfipadi: jeho postup8. V Me- dbni existuje nEco jako ,,byla to Miladya tfebas jen V humoristick6 form: ,,by1to mfijkamarid Bloch" z K ~ e t o u ~ c hdivek,kdyi mtise- mita s halasemvychszi ze sveho stauu." ~ t e n f isi bude muset poEkat vice nei tisic stran, nei sc souEasni: s hrdinou'sdozvi, kdo je Dgma v fiiovem, pokud tu ui diive neuhodl. Marcel dostiv6 po zvefejnEni svCho E I M u v Le Figaro patdatni dopis podepsanj Sadonem, naps- lido\jln a Barrnantnim stylem: ,,jsem zumoucen, ie jsem nemohl uhodnout, kdo mi napsal." O n viak bude ddgt, a my se do- zvime ~ozdEjj,ie to b ~ lTeodor,bfvdy pfinrei a &tG combrayskCho atd.Znime fiouhou fadu odhaleni a pfiznhni, jei rozklhd5 sboru.'+Pfi vstupu do knil1ulmv vevody de Guennantes miji hrdina a znovu sHgdfiretrospektivmi l~eboa6 posmrtny obraz Odetty, GiI- pornengiho plachehoprovinhliho bmiou v oSoupar~jchgatech: to byl be*y, Albertiny nebo Saint-Loupa. Mladik, kterj jednoho vetera vevoda de B~ujllon!~sNGjalia velka pani na ulici mu d d d a nkmhy: doprov$zel Gilbem po Champs-Elysees, ,,to byIa Lea pi.evIeEen5 bude to pani d'C)~illiers!~~V m a l h vlaku z R%Speli$rer@jak6tlusta do muiskfcll 2at6u;a3 Rachel byIa ode dne prochszky PO pfedmGsti '7 W, s. 282 a 298. "VL Jean-YvesTadie, Prowt rr le Roman, Parla, Gallunard I y7>,s. 124. i 11, s. 326-3.27;lV, 5. 166. z z I, 5. 154a V, 5. 261. 'i !I,$. 190-181 a bT'?l5 . 295. ' E E ~ K AL I T E R A T U R A 4 / 2 0 0 3 ) T g x ~ t - G J ~ R A R DGEWETTE 4 1 5 a facky novinJfi pro Saint-Loupajen zlstGrkou a on se behem pubg- T~nedocenGnk gesto Ggberty jejtk jednou slilAd6 celou obrc&fdou tu v Bdbecu zavi.el s liftboyem z Grandhotelu;a4bluncc,ncstcjnE dlnuhb j&o ppr5ky ~ ~ o u s w A ~ c . ~ ' '075 . 14?-'~sj. yiirrlnelnesi slova,,bieovats, uuch&hozdvojeni vmby, ktrri p?edl.as*lGs ~ o l ~ ~ j etuto I I scenu epizodou ae ~ 1 , a l u sb ~ h t mv&lky, tahJy blo bii.oufmi j d o piL pfilp+,if,,Sti hitnv8d jake ,zvriccnostl' (,,hiY?nou? a jakoby trebt. fi Mnrcel Ruwt ~vmcndrr,5.969. I C E S K ~1 , I T E K A T U R A 4 / 2 ~ c 1 3 I T E X T Y rozsahu, Protoke vnGj.jSi analepse se prodluiuji, dokud zrlovu nedo- sanou a nepiekroti +ychozibad pfivodniha vyprAv6ni.PrlivP rozsah iidi rozlik'eni, o ntmi se nyni zrniIlime, piiEemi se mitime kedvPnla pfiklad8rn Od'ssq a porovnjrne je. Prvnim je epizoda o Udysseovi; zrangni.Jii jsme poznamenali, ie jeho rozs-ahje mnohem inensi nei jeho dosah a takk mnohem mengi nei vzddenost, kteri oddduje okamiik zranEni a Vchozi bod Odys- s q @5d Troje): jakniile je p;evypcavGn hon na Pmassu, boj s divo- &prasetern, zranPni, vyleteni, n6vrat do vypr5vEni zde pE- mopferuguje retrospektirlli odbo&u+6 ppfeskakuje&kolik desedeti a vraci se k pfi~~odnipfitolme sckn6. NAvrat zpGt je nAsledovh sko- ken1 dopFedu, tedy efipsou,kteri ponechAv6 ve stinu celou dIouhou cast hrdinova iivota.halepse je tu j&si bodovi - v ~ r k dcika&ik z minulosti,kteljzGstiv6 osarnelf ve svi.vzdjlenosti a ktce se nesna- i i navjzat na pKtornnj. okamiik pokrytim metilehIZhu prostoru, h e * k epopejinepatfi, nebot; jaksi viiml ui Aristot.e;les,piedm&tem Odyssqneni Odyssehv iivot, ale jeho nawar z Troje. Tyto analepse budu jednoduss nazfvat Ebstetnjmi, nehot'jde o retrospekce, kterC se zavrguji ve vjrpustce, anii by se pfipojily k \*chozimu vyprivitni. Dmhf ~i.Madje tvolen vypr5v6nim Odyssea pted Fajay. Ten- tokr~xnaopak Od~sseusvede sv6 wr5v;ni k dosaieni bodu, kdy se Povi.st.,tedv ~ & dTroje, ztr6ci z rloldedti, a5 dokud se znovu nespoji 5 pfivodnim v)pravhkn. PokrjvA celou d e b rnezi pridem Troje a pfichodeln lie Kd,vpso. Je to upln8 analepse, kterh bude v souladu ve vyprivPni o kademickich vyjednAv.v8nichmezi Faffenheimem s pdvodnim vyravhzim bez rozFeSenikontinuity meziobEma Eistmi Je zbytelnC zdriovat se zde zi-ete1nMi rozdily mezi funkcenti tgchto dvou t p b analepsi. Prvni slouii qhradng k tomu, aby aen6- Fi ppndda samostatnou inforrnaci potFebnou pro porozumgni pies06 Gsti Einnosti, dr~d15,spojeng s pr&tikami zaE&tku in medias res, miti k tomu, ahy znoru nabyla celostnost @ho naratidho chfidce". Obecng Wofi daeiitou Ehst vyprsv&i a n&dy dokonce, jake nap?-ve Vkvodbiz Langeais a Smrti hanu IZjife,piedstavl~je d d a d a z +choziho vypr8v;ni Firli figurupFedEasn6ho rozuzIe~~. Ak dosud jsme se z tohoto hlediska z a b j ~ ~ l iyvuze vnSjSimi ma- lepsemi, kt& jsme prohl6sili za liplnk, nebof se pfipojuji k vfcho- 3"Piipome~e, ie tat0 s t r h , nEkterjrmi rliskatovan6 bezuelkich dakazB a navzdory PIatonovv svi.deM, ( a t a u o 1,33431 5 2 stala p?edm6tem Auerbachova $9 V1, 5. 557 a 565.komentGe (Mimesis,kap. 1) *" 11, s. ,++;V, s. 203. E E S K ~L I T E R A T U R A 4 / 2 0 0 3 1 T E X ~ ~ 4 7 9 Casovkho skoku hued napoprvk.Napiiklad kdyi poalechVinteuaovy son it^ u Verdurinovfch piipomin5 Srm1nol-i piedchozi poslech, uzavira Se analepse naopak bez jakekoli jinP z n b k y nAmatu, nei je nee odstavec, piestoie byla uvedeud balzakovskjm zpdsobem: 7,Pak na to pfeaal rnyslet. AvPak sona nEkoWr ~ r h u t to,co proproustovsk~1 ~ r i v G n ije naopak typicke, Se se vyhfba spojeni pianists zaeal 11 pani Verdurinove h i t..." Stej~letak v psb$hu dopoledne u dr Villeparisis: zatinlro piicllod pnni Swannove pfi- pomini Marcelovi iledavnou Morelovu nir.~ti;iw,navazge pfivodd ~ r 5 v B dna analepsi z1-1BSf nenuce* zpdsobem. ,,Jh Ease jsem myde], zatimco jsenl si s IG tiskl ruku, na p a ~ iSwamovou a i.ikd r-m nezndosti taho, Ze bod zavrgeni analepse v pfi.ibghu by] u i j5em si s fidivem - nebot' v me vzpomince byly ty dvg bytosti navz~- piedtim dosaien ve vqprAv2ni. Napi-Uad v Contbray Marcel zaEh6 jem t& tk7zdAlene a odigne -- ie jj napKgt6 budu muset dotoihovat zmidou:,,@ plerugeni a komentif, kterk pi.inesla jednou Swan- s onou ,damou v rGovi.rri.Pan de Charlus se ocitl hqna iid]i nova n&vitcvado rnk Eetby knihy od autora pro mne docela noveho, pani Swannove..."+ Berg0wa," pak se b~acizpgt, aby vyprjvgl, jak se dostal k tomuto Jak v i h e , ehptickf charakter tGchto obnovenina konci EjsteEnb autorovi, 0 sedrrlstran dde zase navazuje na linii vyprAv6ni tak, analep~epomoci asyndctonuznameni pro pozom6ho etenSe pauze jake by L~ pi-edtkl uej~nenovalSwanna a nenaznaEi1jeho nhvgt$vu: podtried Easoveho domu. Potii fiplnfch analepsije opaEn&nespo- ,,Kdyijsem jednou v zahradg Eetl, vyrugil mb Slvann,j e n i pEge1na- E h A v roziel;eni kontinuity, ale naopak v nutnem spojeni andepfic- vjti*t ro&:e. - ,Co to Etete? Smim se podivat?Ale, Berg~tta!"'~~ khho a rjchozfio q~ravknl,spojeni, ktcd se so*a mtie 7bOut 0mkou,nedopatienim, nenucenostise vyprAvh5 tomu, aby urEitemu pfeEnivAni, a tedy z d h i nesromdosti, pokud by prav;c rozpozn~osvi. vlastni stopy. AvBak nejodviinGj.j9iqhybka (aekoli obrame nedoMzrrl r?-znziskat z nedostah j&&si brave pot;gen(. Zde ndvginj zde znamen6 q z e neclbalf) spoEiv6 v zapomneai andeptic- Ize uvkt piiklad nezarnfllen6ho pieEnivhi z C(sara he- kbho ,-harakteru narativniho segmentu, v nemt se prgvz nachbi, reho si mnini nediml ani ~ 8 mspisovatel. Dn&&kapitola(analeptic- a jeho prodlouieni do urEite nedetinovatelnk podoby, anii by se h)konEi takto:,,Ngkolik okamiiikfi pot4 budou Konstancie a cksar 0 umistgni bodu, v &mi; se m6 spojit s yfchazim vyprivenim. pokojne chrspat." Tirti kapitola zaCinA ternit,, slovy: ,,K+; Cesar ~~t~se dQe v epizodg o smrti babiCky, kter6 se proslaVila jest; ji- usinal, obaval se, aby mu nazifi jeho iena nefinila gadn&vf.di* ~~h dfivodfi.Otevirj se zietelnjrn svidenim k aridepsi: jserll a rozhodl se vstat brzy, abp se vgechno *e$ilo." Je vid$t,ie obnoveni *Aorua nagel babieku v horgirn stavu nei jindy. Uini;jnkou zde neobeide podeireni nesoudrinosti.Spojeniv Uqeniriy- si stei;ovalana zdravi, ttebaie moc nevEdGla, co ji vlastni: jehLLTakto n d l ~ c eje povedelli;jii,protoie vazae kokrcii zde ze s-otnk nesnG- zab&j.jen&vyprAvgfi pot6 retrospektivng pokratuje jeji s-i bez ze dofihal V k i i t jistj dekorativniprvek. Tako se ateGr5 andepse: toho, ie byby] znom rozpoznh a n=naEen moment Marcelova n6- ,.Necllmezatjm ctihndneho stlYEka stoupat po ango&mskfeh tera. vratu od panide Vaeparisis, kdy ndezl babiEku ,,v horkim &tarn". sjch a v~svgtlcmcsi, do jake u116ti zitjmb B15pne, abychomeelou tu Nemfiieme teay pi-csnGurnistit smrt babiZky do vztahu s d"~oled- vcr b e pochopili." Zatimm ctihodnf ducho- stoup5 pa angou- ncm u Villeparisis a rozhodnout, kde konEi arlalepse a pokraEuJe lemshch svazjch, nrni mar& vysvE&t splcf z5jm5, do hey-h je pfivodni v y p r ~ v ~ ~ . 4 5StejnG, ale v mnohem vi%Gh~lrozln6ru, je tomu rb~stalvhEit David Sechard. Podivejnle se, j& se abnowja p-i otev+nau analepsi ve Jmknech mist: Misto, u nii jsme jiividgli7 Ze YPrbveni 0 zhruba 100 stran dde: ,,Ye chdi, kdy ata* mmackf fa- raf r t o u ~ dPo angoulemskfch terasAch, nby d EVPzpduu, ja- 42 z t r a c r ~i l ~ ~ ,pr-a, 1986,pfeklad Stanislava Jirsy, s. +23 a 500. kk* s t a m je Lucien, s w a l se David ui jedenic* den v dome jcn 43 VI,S. 183,266. ---- 4+ I, s. 93 a loo. +II, 6. 201 a ZIT, s. 272. 45 111, s. 304-355. C E S K A L I T E f i A T U R A 4 / 2 0 0 5 ) TEYTY G ~ R A H UG E N L - ~ T L . 4 8 3 zfejms velrni blizko okamiiku narace, protoie jakMarcel Piki,tato pt~slrdrliyrochazka se konala ..1etosL*jcdno z pmlich lis~opadov>;ch r6n, tedy T zasade nejdP1e dva mEsice pBed timto okamiikem.53 Tpoanticipoce v piitomnosti uvadZji d u Iu-ypPirrio samotnynara- Takie joBtE jeden kruk a ucitnerne se ve vypravCtov6plYitornnosti. tivni okarniik, a proto se neqkaji pouze rlarativni Easovosti, ale take Pralepse tohototypu jsou v H7eddni velrni East4 a tCmi;i vidy odka- Masu: v tCto smlvisltxti sc! s nimi setkime o n&copozd@ji. zuji k rousseai~ovskbmu modelu, ktcrj by1 piiporlle~lulWSe: jsou to \ I sv6dectvi o intenzit6 aktudni yzpominky, ktera urEitjh zpisobem i ovPiuji ~prAvPniv minulosti. Pfiklad ohledni. Albcrtiny: ,,Takji Tidim, jak se zastavuje, oEi ziPici pod ,polovkouL,tak ji vidirn jegti. ted, rfsujjci se na e h m u moFe v poza&.LLNebo pi-iklad tykajiri se kostela v Combray: ,,Ajegti;: dnes, kdyi m6 ve velkkm provintnim rnkti: nebo v paiiiske Etwti, kterou milo z n h , ngktcrj.nlimojdouci leZpe~j.~'Mezi ostatnimi rodi5inle tv,here pfedemzapE~ujipozdej- ,uv;iJi =a spr8vnou cestu' a uk5k mi v djlce. jako orientaeni bod n6- ii nlezeq (vedlejki ,iprolepse) a ty, laere - opet pi-edem - zmnoiuji jakou nemoclliEni veiitku, nijakou MAEt-ernizvonici"; o bqtisteriu nxntivni segmcnt, kterjn16teptve pFijil: repetitivni prolepse. sv. Markn: ,,nadedIa pro ~ u n edoba, kdy ve chvilich, v nichi si vyba- PFiklademvedlejsich prolepsi je nap?.v Combmyrychlk pFipnme- vim t o baptisteriumL';konec veeirku u Guerniantoech:,>'idim pFed nltti budnurich Mrrrcelovjch let na stcedni SIcnlc, p~sIcdniscCna sebou z n n m C P ] ~ten wchod z palace, vidiru zlluvu, pokud ovsem ,- mezi otcem a Legrandinem, v souvislosti se scknous canlejcmi je to na toto sc.l~odi$ti.neuinisfuji amyletl~nej+ porn& z r-u, pfipomenuti pokracov8& erotirwch vztahfl nw7.i Swarlnrtm a Odet- i Iuliiete de Sagan."j4A sarnozF~jmk,pi;i pEleiitosti sckny &ridhi tau, poyisy, kte& piedchkeji pozorovini rn6nicihose moie v Balbe- k spinku, ono promkavi. pomzeni komentovani:jii:v Minim&,her6 cu, ohli5eni dlouhi: s k i e podobnych vekeri uprostied pmni veteke zde ne~nbEemrcitovat, dokrjllaliilustrace toho, co A\rerhachnazJ;vi u Guermanto$ch atd.5; TTsechny tyto anticipate 1yvaZuji budouci syrnbolickou vGeCasovosti vzpominajfciho vi;domi, aIe taki.dokonalf pfiklad kvazizihadndho splputi vyprAv5nC uddosti s 5i 1, 3. 46-47. Autll,ad~i~uk<~i,iel~~Ak,IlIimesis, S. 559. Nenkfiiewe sl d c uarace, splputi sou6asn6 opoidi;nP (nejpozdEjBi) a : , v ~ ~ E ~ s o v ~ " : nevzpomenoutna Rouss~aua:,Od m ~ h oodchodu do Bovsey upIyn~lloasi G c e t let, Od ttch tasfi ugynulo mtloho let. S t h a schodjite, po nii jsem vide1 stnil- l ~ t~ d r a zOtcoty svice! ui dame neexistuje. Tak6 ve me bylo zniteno mnoho vFci,o nichi jsern myslel, ie potrrvajinavidy, a vyvstaly nod, rocliu' novebolesti a radosti, kt~r6jsem tentokr5t ncdovcdl piedvidat, stcjrjd jako roste, j&o by& c j d , 2 miui 2ivw u&: a snaEil se ho xchopitza jeho ~of5tQ- se mi tg stark st+ tPice poch~piteln-. &tomu take hod*& dio~ho,co (Vymhi,P r a h 193,pteU;ladI,u& KuRa, 5.32). in$ ootec us nemdie iici mamince: ,,Jdi s chlapcern."Moillost takoech 5'; Z r a n j mLo ~ l ~ i a k ti ~ n y . I, s.384-369. 0 n k o d d e se wit.im k <~hti?irnnaracc, kter6 npddujr;. tat,) Vidirne,ie rScchny t p p?ipadvmaji za rikul anticipovat ~aradoxni$~oj. jedno strjnka, napsani v roce 2913,~ S a k&timi; (odbotkove) ssouf asni a tedy z thch netekanfchpievriceni, kterP je pro pmustorskPw?rh+.LnipotEEenhl. nisledujici pa vace. 57 I, s 80;1, 5. 138 131; I, 3. ~ Z Q - Z ~ I ,11, S. Zjg * 3 + ~ - 4 3 ~ ;111, b. 514-510; 111, 5.85 11, 8 . ~ 6 5 ;I, 5. 73,VI, a. 245; TV, s. 127 [kajina v okoli Guern~antovjch);I, s. 17; Cpokoj v Doncikres): VI,s. 408 (se-i s Morelem 2 rob po ~ m h k c es prtnenl dc c,dvS st~any");111, a. lgo (upuli Srvannov&;!;\'I,P. 291 (f3enitky). Chavlus); VI,s. 304- E ~ s h iL I T L HA.I.UHA 4 / 2 0 0 3 1 TEETY G I ~ R A R ~GENETTE 4 8 5 elipsy neb0 p d i p s y . Posledni sckna u Guermantovjch (Swannova a hlarcrlnta ntivSt&vau vkvodkynt) je jernnGjSi a n'rne,sYie je samot- dbvod: ,,Moini S w a m tolik upiral na Odsttinu kg?, kterou iegtE nou antjcipaci proplerena s yrvni scenou Sodomy-(,,spojeniX Char- les-Jupien) tak, ieji sorrEasnP rnusime povaEovat za prolepsi zapku- jici otevienou elipsu mezi Svdorncri~1. a sod or nor^ II., a prvni scenu Sodomy-rnusime povaiovat za andepsi zapliiujici svou opogd6nosti elipsu otevfenou ve St*ite Grlermantoyfch. K teto +hi; vsuvek te kaid5 uddost je jen ~rchavjkna nezvratjtelnjh ~rechodem(ve qravEEe zjevni; mot;ivovaIa touha skoncovat s Eisti. mondennim smyslu vergdiovsk~m)z jednoho zvyku do druhkho. aspektem ,,guermantskk stranyLLptedtirn, nei se pusti do ,,morilni krajin? Sodomy a Gorno~. Mfiieme si zde vSimnout, ie pfitomnost iterativnich prolepsi nis stejnG jako analepse tChoi druhu navraci k ot5zce narativni sekvenre. Anii bychom se ji zde zab@ali jako takovou, zminime : jaku celek, ai nastane jeji Eas. Stejni:jako repetitivni lcnalepse phij se pouze o charakteristickbm postoji, k t e e v souvislosti s ,.popme" @ n n i polibek Sw;inna a Odetty, prvni poliled na bdbecke mofe, prvni veEefe v hotellr v Doncieres, prvni veCefe u Guermantovjch) spoEivi v piedEasn4m zamjilani se nad celou s&ii vS;skyt& kterou ~Aajuje-V nasledujjci kapjtole midime, i e piavA?n;i F.ist typjckjkh ni v Montjm~vainli:,,Pozdi.ji se ukziic,Ee ~,z~oinix;kana tertto dojcin veIkpcb sckn X'edani se q k h iniciace tohoto typu (Swannovy zaEAtky m6la ze zcela jinjch ddvodh hr5t v rnkm iivoti*ddeiitou 13ohu."To u Verdurinii, Mxrceloq zatitky u pani de Villeparisis, u vevodky je suozfejmi; narsika na ibIivost, jii u Marcela vyvol5vA jmylnk) ni;, u kni.iny) a pprvni setkini je zjevng nejlepgi piileEitosti k yopisu odhaleni vztahfi mezi Albertinou a sle6nou Vinteuilovou.~~Role pfedstaveni ei rnista a xn6 hadnotu paradigmatu pro nisIcdujici pEi- pady. Zobeciiujici prolepse urtitim zpdsobenl jasn6 forrnuluji tuto nim" vypriivsni, je dosti ziejma z oEekvPni, ktera se tvoE v dugi ~aradi~patickouf d c i tim, Ze oteviraji pohled na pozdGj!jBishrii: ,,Okno, k n h u ? jsern pak rntlsel chodit kaidl r5no." ProIepse je *stttjnfijaka kaid5 antidpace znd~cmnnrntim' netrpi.livosti. Zdk se vSak, ie maji i opaEnou hodnotu, moinL specifiztgji proustovskou, ktera znaEi uostdgicklt pocifovhi toho, co Wa&mir Jankelevitch kdvsi nazval ,,prvotnosti" onoho poprvk, tedy skutecnosti, fe ,,PO- v Pani Bovaryavd (,,Nev%Gla, ie kdyi se ucyou okapy, dC5t'utvoii ~rv@'', v tQ mite, v di intcnzivni: zakouiirr~ejehu hudnotu potstet- na cerise damfijezfrka; bjrala bytak setmala v tom bez;leCi, kdyi tu nosti, je souEasn6 vidy jii naposled, ~ e b ajell proto, ie je navidy pojednou objevda ve zdi trhlinu.'3, nebude mit pot!: zr~ovuobjevjt tim poslednirn, co by10 poprve, a pak ne~yhnutelnipiichizi vlcida tento typ piierngnenk prezentace ve v&6, ktera otevir8posledni scenu zvyku a opakov8ni. Nei S w a m poprve polibi Odettu, na okaniiik si : C a s ~movu nalezcnkho: ,&e ni;kily se n < hve chvili, kdy nim v.?ecti- podrki jeji obliEej v urCitE vzd81enosti xnezi d a m a : vypravet %a, no pfipada ztracenC, dostane upozomGni, krerh nas mdic zachrinit; ge to je proto, aby nechal sckrnu rnygleni las, ah! doGIdoa utastnilo 59 I, S. 154 a lV, s. 523. Je vbak potfeba pfipnmsnout, ie lidyi pi+ tuto rPtu pPed 5a ,,Ntiir, toto Etkini na scbodectl melo mit pro mne t-ib 7AvaInP rll"lslc~rl~n mQlo rnkem 1915, Proust jeStP n s r n g l ~ ~ 3 l c n o upostnvu Albcrtin~,lrtcr5 budc vznikat mi odhalit nc ui krajinu Turne~uv);cl~ohrufi, ale urtito~lkraj~num o d i , e to tak v lptech1914a 1917.Zcela zi-ejml md d& ca zreteli dopad tobhto poiadi na scknu eznamnuu, ie bude Lip vypmvovlni o tom na chvilku od1oj;it a vylieit nejprve moji v hlontjouvainu, hers se s v j m s!edem pouze upFesnila: &&At prorocki: ohl&t,nl: n a v i t i n ~u Gurrmantu*ych,kdyi jsem poslkze zjistil, ie se ui vriitili" (III, s. 586). Go Kap. 1-3, 11-4,11-5.11-io,11-13,Ill-*. C E Y K LL I T E K A T U R A 4 / 2 0 0 3 1 TEXTY G E R A R DGENETTE ohlednt jeho pfitelkyni: a (budouci) ieny: ,,me kdy'z Swann ve chvi- lich snPni vidal Odettujako svou ienu, pi-edstavoval si pokaide oka- miik, kdy ji piivede, ji a hlavn6 svou dceru, ke knF6nS des Laumes, ktera se brzy stane po srnrti svCho tchana ver-odk!mi de Guermantes I...] ale citil se dojat, kdyi vymfglel a pEimo prnrlAiel ta slova, vse, co o n6m vkvodkyni. iakne Odettg a Odetta >-bvotIkmj [...I Piehrival Swmmavfch m m i ; sna2i znovuobjevit ten pocit nedostupnosti to- s h v sob&ten j j e v piedstavovhi se stejnoupfrsnostj r p ~ m ~ s l n ~ c h hoto ,,nepIedstavitehkhomista",aby jej mohl porni.iit s dosaienjm podrobnostech, jakto dGl6vaji lid&kteff si pFedsta~uJi,co by udElali, . dspZchem - a Swannovi propiijEuje analogickk myglenky ohledni. kdyby vyhridi H a d vjhu, jejii egi libovolnE urh1ji.~~:5Toto ,,bdk- jzho fivota s Odettou, starhho ,,neEekan&horAjeG',kterj si neurnC1 16 sni;niC'je proleptickk jakoito pFelud udriovanj Swalnem pfed pfedstab-it bez p~oblkmba jeni se stal prozaickou skutehosti bez jeho siiatkem, andeptickh jakoito Marcelova vzporninka po svatb;. j&Chokoli ~arrnu.?~Co jsme si napIinovali, nenastane, v co jsme Tfio pohyby se spojuji, aby se vyn~loval~,a urnish~jitak dotyEne ani nedoufali, se uskuteEnirTechvili, kdy uB si to nepiejeme. V obou fantasma do dokonal6 shody s jeho krutjbn vyvrhcerhn ze s t r a y pPipadech se pritomne nad3azuje nGkdej3i budoucnosti, jejii ndsto sk~~teEnosti,nebof rime vidime, %eSwannje ui nskulik Iet tenat); zaujdo - jde o retros~ektivnivywaceni myhP anticipace. s Ode~ou,jei je v salonu u Guermantojrch i nadge neiadouci. Je ObrBcenjpohyb, anticipovane pFipomenuti,nivrat nikoli ui sh- pravda, ie on s8m se s nioienil, aEkoliuiji nemiloval, a ta hyt~st,,ve Swannovi, her5 caktoui;ila a zoufale chtgla iit celj ijvot s Odettou, tat0 bflost byla jii mrtv6". V ironickkprotNadnosti t l l tedYlystgvt6v8 srovnani starjch rozhodnuti a pFitomnC skuteenosti:rozhodnuti vy- jednoho dne z5hadnJ;vztah Odetty s Forchevillem, rozhodnuti nahrazenk totdilnimnez6jmem:,,Te&rAt, kdy tolik trpE1, prisahal si, ie jakmile uinebude Odettu d o v a t , jakrnile sc ui nebudebAtjejiho hni;vu neb0 prozrazeni, ie ji ~?iIi:miluje, dopkje si to zadostiuEine- *ni,ie s ni z pouhk 15skyk pravde a jako nejakou historickou otizku wet%jestli s ni by1E i nebyI ForcheviIJe v pclsteIi toho dne, kdy u ni on z v o d a ldepal na okno, kdy mu nikdn ncote\+eI a kdy napsala - Forchedori, ie k niphjde jeji s t j c . Av$& tato teakzajimava otk~ka, 0 nii si chtel zjednat jasno, jakmile skonzi jeho i i r l e ~ ~ ,ztratila pro Swanna vgechnu zajimavost, kdyi piestal icArlit.'i Rozhodnuti d8t jednoho dne najevo srou lhostejnost, kteri mela pPijit a her&byla nahrazena zdr~enlivosriskutetnCho nez6jmu: ,,Jenie kdvsi sloiil pii- sahu, Ze pFestane-li nBkdy rnilovat tu, o nii mail, ie se jednoho dne stanejeho maniclkou7projevi ji nelitostnC svou lhostejnost, koneEn6 ~pfimnou,abypomstil swa dlouho poniiovaoou hrdost, kdeito tea, kdy si mohI takovoll odvetu dupi.at hez nehezpeEi [...I, tedo ~ L Iodve- tu nests:z5roveG s IAskou zmizela i touha d6t najevo, ie ]aska ode- Bla." Dokonce i konfrontace - skrze minulost - mezi pKtomnosti 11,s. 44, 91: 92, 103;IV,s- 145.poeitajici s uspPchein a sknteEnoupiitornnosti, u Marcela koneeni: 77 V,s. 326;I, s. 123. iPV, S. laq.Shrnuti edic~Clwac-Ferr.4(HI, S. 1155) to plekli& takto: ,,ten dcn jsem se dazv6dGl o l3ergilttovl. slurti.'' - EESKA. 1 . I T E K A ' C U R A 4 / 2 0 0 3 1 TEXTY G ~ R A R DGENETTE d e s k 6 zvonice. Tato posloupnost neni v iiidnem vztahu s E a s o j m II Lr'rERATuRA potadim uddosti, jel ji tvofi, neb0 pi.ipadfiC jerl ve vztahu EasteEnk shady. V podstatg zivisi na rozmisteni bodfi (Tansonville - meseg- AUERBACH, Erich 1946 Mimesir. Dargestrl7te VKrkIitInkeitin der aberrlandirchen Litemtur. lisk6 plAh - Montjouvain - nivrat do Cornbray - guerrnantskh stra- Cesky Mim'sis. Zobm;t x i shiehzosti v zapedomrops~chliteraturcic7t. na), a tedy na zcela jine tasovosti: na protikladu lnezi dny prochizek (Praha: MIadi fronta 1968] k Meseglise a dny prochazek ke Guermant ~ ~ sde linguistiquegknkrale I-II Paris: GaUimard) ke Guermanem za pFkn6ho) neho tkmaticky (mesegliski strana DEBFiAY-GENEITTE, Raymonde 1970 ,,Les figures du g c i t dans Un Cceursimpleu,Pokiique 3, s. 348-364 pfedstavuje eroticko-afektivni a guermantskA estetickou stranku CENETTE, GGrard dEtsk6ho svcta) piibuzne uddosti, a poukazuje taklepe nei kdokoli 1966 ~ i g u r c s(Paris: SruiI) pfedtim na schopnasti ,,tasovk autonomieLL~ypr8vEni.~s 1969Fi,uttrrrlsIK (Paris: Sei~il) By10 by vSak zcela mamk Einit si nkoky na definitivni zAvt5ry HC7USTON J. P. z jednC jedinC andfzy anachronii, ktere ilustr-ji pouze jeden z ur- i y6 2 ,,Temporal Patterlls in A Ia Recherche du TempsPerdu", F w c h Eujicich rysd narativni tasovosti. Je naphiad zfejm6, ie k emanci- Studies, 16, t!. 1, s. 33-44 LiiMMERT, Eberhard paci Easovosti piispivaji disproporce v dklce, rovnGi jako poruBeni 1955 Baufomen des Erziihleru (Stuttgart: J. B. Metzlersche Verlag) chronologie posloupnosti. A tgmi se budeme zabeat v ndsledujici ' METZ, Christian 1967 Essak xur lo slgny5cation aid cinema (Paris: Klinksieck) MULLER, Giinther 1948 ,,EhrziMzeit und erzahlte Zeit", Fesischnfifirr KZuckhohn, pFevzato do Motpholo~j.chePvetik: GesarnmelteAufsut~c(Tiibingen 1968) MULLER, MarceI 1965 Le3 Vo'oirnarratiues dans La Recherche du ti-r~llysp~rdu(Gen6ve: Uroz) RICHARD, Sean-Pierre ,,Pmust et I'objet hermknetique", Poktique 15 TODOROV, Tzvetan 1966 ,,Les Categories du rCcjt littCraireu.&sky ,,Katepurie Ijterkniho PjPukud jsmr: rctn>~pcktivnineho anticipntnianachronienazvali analepserni vyprivE.niLL,in Znak, struktum, qvrdvEr@@no: Host 2002) a prolepsemi, mokli bychom Eascrvymi sylepsemi (hkutetr~crsti,ie 6e ni.ctr bcre vuelku) nozvat anuchronicki scskupeni iizeni prostarovou, tematickou nebo jinou podobnosti. Geogralicki syIepseje napiiklad princip narativdo seskupeni vypravEni o cestkchobohace~i~clianckdotami jako jwu ,Tfenroire.rdirn tourirte neb0 le Rhin. TematickCsylepse Edi v klasickemrominu s v o h P i-azenjhniepizodami Eetn5 vsunuti ,,pi-ibEhfi",ospravedlnE~ijchanalogickw t i protjWadnin~lrztahy. S pojmem sylepse se sctkhme v souvisIosti s iterativnim \.lpriri.nim, jehoi je jedt~ou