FF: ESA003 Seminář k dějinám estetiky, jaro 2008

   

   1.   „Vzorec“ a „schéma“ vizuálního obrazu: Ernst Gombrich: Vzorec a zkušenost. Umění a iluze;
   Eco: Teorie sémantiky; Peter Burke: Variety kulturních dějin; Jan Assmann: Kultura a paměť.

   2.   Idea a znak (Platón a označující-označované Ferdinanda de Saussura v Kurz obecné
   lingvistiky).

   3.   Genetický dějepis umění Vídeňské školy a estetika Otakara Hostinského.

   4.   Walter Benjamin: „Autor jako producent“ (Agesilaus Santander): média, informace,
   manipulace a propaganda.

   5.   Josef Durdík a Charles Darwin: pojem „vývoj“ a „pokrok“.

   6.   Realita, zobrazení a koncept ve vizuální tvorbě: „Reálná metafora“ Davida Summerse
   (Reálná metafora: pokus o novou definici konceptuálního zobrazení.) a „zdokonalování koně“
   Ernsta Gombricha (Meditation on Hobby Horse).

   7.   Jan Mukařovský o výtvarném umění (obraz jako znakový systém). Srovnání s texty Karla
   Teigeho a Vítězslava Nezvala.

   8.   Renesanční perspektiva a skutečnost v obraze podle Pierra Francastela.

   9.   Zorné úhly skeptika: kritika scientismu a mašinismu v textech Waltera Benjamina (Umělecké
   dílo ve věku své technické reprodukovatelnosti) a Giovanniho Realeho (Kulturní a duchovní
   kořeny Evropy – zejm. kp. „Vědecko-technická revoluce a její zvrácené následky“).

   10.    Tzv. meziválečná avantgarda podle Olega Suse

   11.    Klasifikace uměleckých druhů Otakara Hostinského.

   12.    Totalita černého čtverce: Malevičův suprematismus sebe-prezentace avantgard.

   13.    „Vznešenost“ abstrakce v malbě: Barnett Newman a Jean Francois Lyotard.

   14.    Text, paměť a konstrukce: Jan Assman a Peter Burke o principu pamětí a kultur.

   15.     Mýty o krásných autech a čistoskvoucím prádle: Mytologie Rolanda Barthese.

   16.    Surrealistické tělo: interpretace vybraného výtvarného díla (Štýrský, Hoffmeister...)
   na základě úvah Josefa Vojvodíka v knize Imagines corporis.

   17.    „Boj“ a „Oplodnění“: význam vektoru ve vizuálním zobrazení. Interpretace obrazů
   Vojtěcha Preissiga a El Lisického.

   18.    „Poslední bitvy“ ideologií: vizualizace „vítězství“ v československém plakátu po 2.
   světové válce.

   19.    „Obrazy dokonalejšího lidstva“: Platónova Ústava a Moderní utopie H.G. Wellse.

   20.    „Lež“: Augustinovo pojetí a „kultura lži“ podle kritiků reklamy. (Oliviero Toscani:
   Reklama je navoněná zdechlina; Jan Stern: Média, psychoanalýza aj. perverze;...)

   21.    Pojem katarze: pravidla a možnosti vnímání uměleckého díla podle Aristotela.

   22.    Manipulace s divákem: Aristoteles versus Berthold Brecht.

   23.    Německý film podle Siegrieda Kracauera na příkladu interpretace filmu Metropolis (Od
   Caligariho k Hitlerovi).

   24.    Vnímání a dívání: George Berkeley (Esej o nové teorii vidění. Pojednání principech
   lidského poznání.) a Renaud Barbaras (Vnímání).

   25.    Motiv „systému“ v evropské moderní tradici: Zámek, Systém (F. Kafka), Brazil (Terry
   Gilliam, 1985), Karlíkova továrna na čokoládu (Mel Stuart, 1971, Tim Burton, 2005).

   26.    Pojem „otevřené / uzavřené dílo“ podle Umberta Eca– vysvětlení pojmu na vybraném
   titulu.

   27.    Opakování: archetypy a seriály (U. Eco: Jak interpretovat seriály; Mircea Eliade: Mýtus
   o věčném návratu).

   28.    Text, obraz a presvaze: od emblematiky k reklamě (Lubomír Konečný. Mezi textem a
   obrazem. Miscellanea z histore emblemtaiky. Praha : Národní knihovna ČR, 2002; Kress - Van
   Leeuwen:. Reading Images. Visual communication.)

   29.    Interpretace vybraných děl Beneše Knüpfera a Františka Kupky na pozadí archetypu vody a
   ženy. (Zdeňka Kalnická. Archetyp vody a ženy.Brno : Emitos, 2007).

   30.    Umělecké dílo jako symbol: obraz „American Gothic“ Granta Wooda (1930) v kontextu
   dobových interpretací.

   31.    Rozbor vybrané tragédie dle Aristotelovy Poetiky.

   32.    Bohové a Antigona: interpretace Sofoklovy hry se zaměřením na téma titanismu. (Patočka,
   Jan, Ještě jedna Antigona a Antigoné ještě jednou. In Umění a čas I. Praha, 2004).

   

   33.    Výtvarné a kritické dílo K. Hlaváčka.

   34.     Bergsonovo pojetí komična.

   35.    F. Nietzsche o tragédii.

   36.     N. Frye a teorie žánrů.

   37.     R. Wagner o opeře a dramatu.

   38.     J. Mukařovský o divadle.

   39.     J. Mukařovský o filmu.

   40.     F. X. Šalda o principech a kritériích umělecké tvorby.

   41.     F. X. Šalda o zásadách kritiky.

   42.     T. S. Eliot o básnictví a kritice.

   43.     Mukařovského máchovské studie.

   44.     Prvky expresionismu v díle R. Weinera.

   45.     "Okrajové" literární žánry a K. Čapek.

   46.     Několik pohledů na lidovou slovesnost (B. Václavek, J. Mukařovský, K. Čapek)

   47.     A. Rodin o umění.

   48.     D. Diderot o divadle a herectví.

   49.     Schillerovy úvahy o umění.

   50.     Umění a hra – H. G. Gadamer a J. Huizinga.

   51.     J. Ruskin a F. X. Šalda – estetika a etika.

   52.     Hostinského teorie a estetika hudby.

   53.     Hostinského teorie a estetika výtvarného umění.

   54.     O. Zich o dramatu.

   55.     J. Veltruský o dramatu.

   56.     Sémiotika divadla I. Osolsobě.

   57.     Literární estetika Petra V. Zimy.

   58.     J. Chalupecký o moderním výtvarném umění.

   59.    Řecké archaické umění a filosofie (Bouzek, Kratochvíl…).

   60.     Platón o básnictví a básnících.

   61.     Symbol a alegorie ve středověké estetice (Le Goff, Huizinga, Duby, Eco, Maritain…).

   62.     Osobnost umělce ve středověku (Le Goff, Huizinga, Duby, Eco, Maritain…).

   63.     Středověké estetické cítění (Le Goff, Huizinga, Duby, Eco, Maritain…)

   64.     F. X. Šalda o impresionismu v malířství.

   65.     F. X. Šalda o sochařství.

   66.     F. Nietzsche o R. Wagnerovi.