De iuuene et Thayde (Anonymus Neveleti)

   Arte sua Thays iuuenes irretit, amorem
   Fingit, et ex ficto fructus amore uenit.
   A multis fert multa procis, ex omnibus unum
   Eligit, huic ueri spondet amoris opes.
   Sum tua, sisque meus, cupio. plus omnibus unum
   Te uolo, sed nolo munus habere tuum.
   Percipit ille dolos et reddit qualia sumpsit:
   Sis mea, simque tuus. nos decet equs amor.
   Viuere non uellem, nisi mecum uiuere uelles.
   Tu michi sola salus, tu michi sola quies.
   Sed falli timeo, quia me tua lingua fefellit,
   Preteriti racio scire futura facit.
   Vitat auis taxum, quam gustu teste probauit.
   Fallere uult hodie, si qua fefellit heri.
   Thaydam si quis amat, sua, non se, credat amari.
   Thays amore caret, munus amantis amat.

   

   O chytrosti zlé ženy a mládenci, kterážto žena slula Tayda, kapitola XLVIII.

   

   Thaydam si quis amat, sua, non se, credat amari.
   Thays amore caret, munus amantis amat.

   Zlých žen chytrosti vždy běhaj,

   těch milostí se ostřiehaj.

   Věz, čistá milost to nenie,

   kdežto bývá daróv chtěnie.

                                                                                     Sama tys mé
   zdravie věčné,

   Když zlá žena svú chytrostí                                          tys mé odpočívanie
   vděčné.

   vieže mladé svú milostí,                                               Však se bojím tvé lsi
   všaké,

   a ta lstivá milost bieše,                                     neb tvój jazyk lstil mě také.“

   jenžto mnoho daróv jmějieše.

   Od snubákóv béře daróv mnoho,                                Rozum minulé již věci

   vyvoli z nich ze všech jednoho,                        budúcie věc velí viděti.

   jenž by bohatější / postavú.                                         Pták běhá toho dřeva,

   Tomu slibováše milost pravú,                           jehož hořkost často živá,

   řkúci: „Buď mój, já tvá budu,                           jenž jest jeho hrdlu známo,

   nebo´s ty mně míl ze všeho lidu.                                   již neletí druhé tamo.

   Za vše dary chci tě mieti                                              Žena dnes chce lstíti
   toho,

   a tvých daróv nechci mieti.“                                         kteráž včera lstila koho.

   On pozna milost bolestnú,                                           Kterýž zlú ženu miluje,

   poda jie také řeč lestnú,                                              ana u tebe co čije,

   jakúž od nie uchytil bieše.                                            věz, žeť žádá tvój dar
   jmieti

   Oné ženě tak mluvieše:                                    viece, než tě v milost vzieti.

   „ Jáť sem tvój a tys má sama,                                      Zlá žena milost strádá,

   milost rovná slušie náma.                                             smilníkova daru žádá.

   Nechci živ býti té chvíle,

   když nebudeš se mnú míle.