T. G. Masaryk – život a dílo 1850 7. 3. narozen v Hodoníně jako prvorozený syn Josefa a Terezie Masarykových 1861-1863 studium na reálce v Hustopečích 1865 počátek studia na německém gymnáziu v Brně 1869 vstup na Akademické gymnázium ve Vídni 1872 4. 7. maturita; po ní vstup na vídeňskou univerzitu 1875 19. 5. ve Světozoru vychází první M. článek v Čechách 1876 23. 4. Theorie a praxis — první z deseti úvah otiskovaných na pokračování v Moravské orlici 10. 3. slavnostní promoce — diplom doktora filozofie 15. 10. začátek studijního pobytu v Lipsku 1877 13. 6. seznámení s Charlottou Garriguovou 1878 15. 3. sňatek s Charlotou G. 14. 11. předložení habilitační práce Sebevražda hromadným jevem společenským moderní osvěty 1879 29. 3. po obhajobě habilitační práce a proslovení zkušební přednášky získává pedagogicky titul docent 1879 3. 5. narodila se dcera Alice 1880 spis O hypnotismu (magnetismu zvířecím) 1. 5. narodil se syn Herbert 31. 8. přestoupil z církve římskokatolické do církve reformované evangelické 1881 Der Selbstmord als sociale Massenererscheinung der modernen Civilisation 1882 16. 10. zahajovací přednáška na pražské univerzitě O počtu pravděpodobnosti jako základu nové logiky 1883 Počet pravděpodobnosti a Humova skepse 15. 10. první číslo Masarykova měsíčníku Athenaeum 1884 O studiu děl básnických 1885 Základové konkrétné logiky 1886 15. 2. v Athenaeu vyšla stať Jana Gebauera O potřebě dalších zkoušek Rukopisu královédvorského a zelenohorského a Masarykův dopis Gebauerovi — tím zahájen spor o pravost Rukopisů 14. 9. narodil se syn Jan 20. 12. první číslo Herbenova čtrnáctideníku Čas 1887 Masaryk se stává spolupracovníkem Času Versuch einer concreten Logik 1887, 1888 cesty do Ruska, též návštěvy L. N. Tolstého 1889 Slovanské studie I 1891 2. a 4. 3. ve volbách do říšské rady zvolen v Pošumaví poslancem za mladočeskou stranu 1891 koncem roku za mladočeskou stranu zvolen poslancem zemského sněmu 1893 25. 9. skládá oba poslanecké mandáty 8. 10. po zániku Athenaea vychází první číslo měsíčníku Naše doba — revue pro vědu, umění a život sociální 1895 Česká otázka: snahy a tužny národního obrození; Naše nynější krize, pád strany staročeské a počátky směrů nových 1896 Jan Hus, naše obrození a naše reformace; Karel Havlíček: Snahy a tužby politického probuzení 1897 v lednu jmenován řádným profesorem pražské univerzity; zde působí až do roku 1914 1898 12. 1. v Naší době vychází první část rozsáhlé stati Moderní člověk a náboženství (knižně 1934) Otázka sociální 1899 Jednoženství a mnohoženství - první Masarykova přednáška k ženské otázce 1899-1900 hilsneriáda; boj proti pověře, rasové nenávisti a politickému zneužití justice 1900 31. 3. ustavující sjezd České strany lidové (realistické), později přejmenované na Českou stranu pokrokovou; v čele této strany působil do roku 1914 1901 Ideály humanitní 1902 přednášky na chicagské univerzitě 1904 Boj o náboženství 1906 24. 1. na schůzi U Helmů posuzuje jednání katechety a je pak stíhán pro údajné rušení náboženství - 23. 5. soud Masaryka osvobodil 1907 23. 5. s podporou sociálních demokratů na Valašsku zvolen poslancem říšské rady za Českou stranu pokrokovou (realistickou) 1908 4. 6. v parlamentní řeči před říšskou radou se ujímá profesora innsbrucké univerzity Wahrmunda proti klerikálům a hájí svobodu slova na univerzitách 1909-1910 angažuje se v záhřebském tzv. velezrádném procesu ve prospěch obžalovaných 53 Jihoslovanů 1910 třetí cesta do Ruska 1910 8. 11. řeč v říšské radě o falšovaných dokumentech a Friedjungově procesu 1911 v červnu znovuzvolen poslancem říšské rady 1913 Rußland und Europa (první dva díly) debaty s Maximem Gorkým na Capri 1914 18. 12. odjezd do exilu s dcerou Olgou 1915 15. 3. umírá syn Herbert na tyfus 6. 7. na Husových oslavách v Ženevě vyhlašuje Masaryk otevřený boj proti habsburské nadvládě 4. 8. velení rakousko-uherské armády nařizuje stíhání Masaryka jako osoby podezřelé ze zločinu velezrady proti válčící moci státu 19. 10. Masaryk přednáší na King‘s College v Londýně o problémech malých národů v evropské válečné krizi 14. 11. Český komitét zahraniční vyhlašuje své úsilí o zřízení samostatného československého státu 1916 v únoru přeměna Českého komitétu zahraničního v Československou národní radu cyklus přednášek Svět a Slované na Sorbonně v Paříži vydávání revue La Nation Tcheque Čtrnáctideník Československá samostatnost byl od dubna orgánem Československé národní rady 6. 4. posílá Masaryk dopis sjezdu Svazu česko-slovenských spolků na Rusi s nastíněním svého programu v srpnu požadavek anglické vládě o podporu snah Čechů a Jihoslovanů o samostatnost 1917 18. 5. působení v Rusku začíná Masaryk řečí na schůzi Československého spolku v Petrohradě 2. 7. Čs. střelecké brigáda se vyznamenala v bitvě u Zborova 19. 12. Francie povoluje zřizovat na svém území čs. armádu podléhající Čs. národní radě 1918 7. 3. Masaryk odjíždí z Ruska do Ameriky 30. 5. spolupodepisuje tzv. pittsburskou dohodu s formulací požadavku autonomie Slovenska v čs. státě 29. 6. francouzský ministr zahraničí uznává Čs. národní radu za první základ příští vlády československé 9. 8. uznává Čs. národní radu a Čechoslováky za národ spojenecký Velká Británie 2. 9. Čs. národní radu za „vládu de facto“ uznaly Spojené státy americké 26. 9. v Paříži ustavena Prozatímní československá vláda v čele s Masarykem 28. 9. s Francií podepsána naše první smlouva o svrchovanosti československého národa Nová Evropa, stanovisko slovanské 18. 10. zveřejněno Prohlášení nezávislosti československého národa zatímní vládou československou 28. 10. vyhlášení samostatného Československa v Praze 14. 11. Tomáš Garrigue Masaryk zvolen prezidentem republiky na schůzi Revolučního Národního shromáždění 21. 12. příjezd prezidenta do Prahy 1920 27. 5. podruhé zvolen prezidentem Národním shromážděním, v němž bylo zastoupeno německé obyvatelstvo 5.-23. 9. vychází série obsáhlých Masarykových anonymních článků k problematice sovětské vlády a bolševické revoluce 8. 9. společné jednání s československými a německými sociálními demokraty na zámku Hluboš 24. 9. řeč k dělnictvu v Březových Horách u Příbrami: Konstatuji, [... ] že se nám Čechům ruský vzor nehodí. 1921 9. 1.-5. 5. prezident vážně nemocen, úvahy o jeho nástupci 16.-23. 9. návštěva Moravy, Slovenska a Podkarpatské Rusi 1922 27. 8. jednání se zástupci Malé dohody v Lánech 1923 13. 5. zemřela Charlotta G. Masaryková. 1925 Světová revoluce 1927 27. 5. potřetí zvolen prezidentem 1930 7. 3. přijat zákon T.G. Masaryk zasloužil se o stát 1934 24. 5. zvolen prezidentem počtvrté 1935 14. 12. abdikace 1937 14. 9. Nezhasl, ale dohořel. (Jan Masaryk) 21. 9. byl pohřben v Lánech Filozofie dějin Filozofie člověka a společnosti Hlavní spisy Protestantismus – krize člověka nové doby Sebevražda, 1881 katolicismus - sebevražda věda ↔ mýtus Konkrétní logika, něm. 1887 filozofie ↔ teologie, Počet pravděpodobnosti a Humova věda - skepse - víra, skepse, 1883; Blaise Pascal, 1883 (pascalovský problém) O studiu děl básnických, 1884 umění - bezprostřední postihování „plnosti života a jednotlivých věci“; subjektivismus ↔ objektivismus; kritický realismus sebevražda ↔ vražda Studie o F. M. Dostojevském, 1892 měnit člověka nebo „poměry? Reformace (reforma), ne „česká otázka“ - realizace revoluce ideálů reformačních a humanitních), vnitřní obroda a Česká otázka, 1895; Naše nynější intenzifikace národního života, krize, 1895; Karel Havlíček, 1896; hluboké reformy a „revoluce hlav Jan Hus, 1896; Palackého idea a srdcí“ národa českého, 1898; Problémy malého národa, 1905; Ideály humanitní, 1901; Rukověť sociologie, 1901 Ke krizi v marxismu, 1898; Moderní kritika marxismu a titanismu, člověk a náboženství, 1896—98; revolucionismus je Otázka sociální, 1898 aristokratický, mýtický, nepracovitý V boji o náboženství, Inteligence a náboženství, 1907 „volnověrectví“‚ osobní náboženství proti cirkevnickému, hledisko věčnosti - věčnosti „zde a nyní“ filozofický a vědecký Rusko a Evropa, 1913; antropismus, demokracie jako Nová Evropa, 1917 až antropokracie, 1918; O bolševictví, od národní emancipace 1921 ke státotvornému národu, bolševictví je teokracie naruby demokracie - nový způsob života (sub specie aeternitatis), Demokracie proti teokracii „Ježíš, ne César“, nepolitická politika, providencialistický synergismus Světová revoluce, 1925; Cesta demokracie, 1933, 1934