FYZIKA ným míněním o oněch pojmech. Ti tedy, kteří se pokoušejí dokazovat, že prázdno není, nevyvracejí to, co lidé chtějí označovat prázdnem, nýbrž chápou to mylně, jako 25 Anaxagorás a | všichni, kteří se to snaží dokázat jeho způsobem; dovozují totiž, že vzduch jest něco,467 a to tím způsobem, že stlačují měchýře a ukazují, jak vzduch je silný,468 a zachycuj í jej do násosek.469 Lidé však za prázdno pokládají prostor {diastema), v kterém není vnímatel-ného tělesa, a domnívajíce se, že všechno jsoucí jest tě- 30 lesné, říkají, | že to, v čem vůbec nic není, je prázdné. Proto soudí, že to, co je naplněno vzduchem, je prázdné. Není třeba dokazovat, že vzduch jest něco skutečného, ale že není jiného prostoru mimo tělesa, a to ani oddělitelného,470 ani skutečného, který by celé těleso vesmíru rozděloval, takže by nebylo spojité, jak to tvrdí Démo-2l3b kritos a Leukippos471 a | mnoho jiných fyziků, anebo je třeba se tázat, je-li něco vně celého tělesa vesmíru, které je spojité. Tito myslitelé tedy nepřistupují k otázce správně,472 nýbrž spíše ti, kteří uznávají, že jest prázdno. Předně ří-5 kají,473 že bez prázdna by nebylo pohybu v místě j - to jest přemísťování a růst -; to je jeden způsob, jímž dokazují, že jest nějaké prázdno; nezdá prý se totiž, že by byl pohyb, nebylo-li by prázdno, poněvadž to, co je plné, nemůže v sebe něco přijmouti. Kdyby však přijímalo a byla by proto dvě tělesa v témž, bylo by možné, že by i libovolně mnoho těles bylo zároveň spolu, neboť nelze uvést rozdíl, pro nějž by nebylo to, co jsme řekli. Je-li to 10 však možné, | i nejmenší přijme v sebe největší, neboť veliké jest mnoho malých; a tak jestliže mnoho rovného může být v jednom a témž, tak i mnoho nerovného. Me-lissos474 tedy z těch důvodů také dokazuje, že veškeren- 106 KNIHA CT VRTÁ stvo se nehýbe, neboť praví, pohybovalo-li by se, musilo by býti prázdno, prázdno však není nic jsoucího. Jednak tedy | z těchto důvodů ukazují,475 že prázdno 15 něco jest, za druhé však,476 že se některé věci zřejmě stahují a stlačují, a tak například říkají, že sudy přijímají víno spolu s měchy,477 jako by stlačené těleso vcházelo do prázdných míst, která jsou v něm. Mimoto se však všem zdá,478 že se růst uskutečňuje prostřednictvím prázdna, neboť potrava prý | jest těle- 20 sem, ale dvě tělesa nemohou být zároveň spolu. Za důkaz uvádějí také popel, který do sebe přijímá stejné množství vody jako prázdná nádoba.479 Ale také pýthagorovci tvrdili, že jest prázdno480 a že z neomezena vchází do světa jednak vzduch, jako by jej svět vdechoval, jednak prázdno, které odděluje | věci, 25 ježto prázdno je jakýmsi dělidlem a hranicí sousedních věcí. A to prý je především u čísel, neboť prázdno ohraničuje jejich podstatu. Takové jsou tudíž důvody a tolik jich je, pro něž jedni tvrdí, že prázdno jest, druzí však, že není. [ 7. Dialektická zkouška. Kritika přívrženců prázdna Vzhledem k tomu,481 jak to je, je třeba pochopit, co 30 slovo znamená. Zdá se, že prázdno jest místo, v němž nic není. Příčinou toho je to, že lidé mají zato, že to, co j est, j e tělesem, že pak každé těleso je v místě, prázdno však je místem, v němž není žádné těleso, takže není-li někde těleso, {je tam prázdno}.482 Mají pak dále za to, že každé těleso | je 2l4a hmatatelné, a takové že jest každé, které má tíži a lehkost. A tak z úsudku vyplývá, že to j est prázdnem, v čem 107 FYZIKA ani v nějakém místě, jestliže je vskutku neobklopuje žád- 10 né | těleso; pokud se však pohybuje, potud také jeho části mají místo, neboť jedna část se v souvislosti řadí k druhé. Jiné však jest v místě jenom nahodile, jako duše a nebe, neboť jeho části jsou všechny v jistém smyslu v místě, ježto v kruhu jedna část obklopuje druhou. Proto to, co je nahoře, se pohybuje v kruhu, celek však není 15 někde. Neboť to, co je někde, | samo jest něčím, a dále mimo ně musí býti ještě něco jiného, v čem je to, co obklopuje. Ale mimo veškerenstvo a celek není nic, co by bylo vně veškerenstva, a proto všechno jest ve světě,460 neboť svět jest asi veškerenstvem. Místo však není svět sám, nýbrž jakási krajní hranice, [jež je v klidu] a dotýká 20 se tělesa, které je v pohybu; | a proto země je ve vodě, tato ve vzduchu, tento zas v éteru,461 éter ve světě, avšak svět není již v jiné věci. Z toho je zřejmo,462 že by se řešily také všechny sporné otázky při výkladu místa v tomto smyslu. Neboť ani není nutno, aby se místo zvětšovalo spolu s věcí, ani aby 25 bylo místo bodu, | ani aby dvě tělesa byla na jednom a témž místě, ani aby místo bylo nějakou tělesnou rozlehlostí. Neboť těleso jest to, cokoli je uprostřed místa, nikoli však rozlehlost tělesa; a místo jest také někde, nikoli však tak jako by bylo zase v místě, nýbrž tak jako je mez v omezeném. Vždyť ne všechno jest v místě, nýbrž 30 toliko pohybované těleso. A | důvodně se tedy každá jednotlivá věc pohybuje k svému vlastnímu místu, neboť co se bez nucení následuje a dotýkaje příbuzné, a je-li přirozeně srostlé v jedno, je bez vzájemného působení, do-týká-li se však navzájem, podléhá vzájemnému působení a navzájem na sebe působí. A tedy každá jednotlivá věc trvá od přirozenosti na svém vlastním místě ne bezdůvodně, neboť i tato určitá část jev témž poměru k celé- 104 KNIHA CTVRTA mu místu, v jakém | je oddělená část k celku, jako napři- 35 klad uvedeme-li v pohyb částečku vody | nebo vzduchu, 2l3a tak se má také vzduch k vodě, neboť tato jest jako látka, onen však jako tvar, totiž voda jest látkou vzduchu, vzduch však jest jakoby jakýsi druh skutečnosti oné; neboť voda jest v možnosti vzduchem, vzduch však jest v možnosti vodou jiným způsobem. Vymeziti to bude však třeba | později,463 ale pro vhodnou příležitost bylo 5 nutno o tom něco říci; pokud to pak teď bylo řečeno nejasně, bude to tam pověděno jasněji. Jestliže tedy totéž jest látkou a uskutečněním - vždyť voda jest obojím, jenomže jednou v možnosti, po druhé ve skutečnosti -, bude se snad v nějakém smyslu mít jako část k celku. Proto také mají vzájemný dotyk; přirozený srůst tu však jest, když se obé stane | jedním ve skutečnosti. 10 Podali jsme tedy výklad o místě, i že jest, i co jest.464 6. Otázka o prázdnu. Dialektická úvaha Stejně465 je míti za to, že fyzikovou úlohou je466 prozkoumat také otázku o prázdnu, je-li, či není, a jak jest { nebo co jest, zrovna tak jako u místa; neboť přijímaná mínění o prázdnu z podobných důvodů vybízejí | nevěřit 15 nebo věřit, že jest. Ti totiž, kdo tvrdí, že prázdno jest, pokládají je za jakési místo a nádobu a zdá se jim, že je plná, kdykoli obsahuje masu, kterou je schopna pojmout, ale kdykoli jest jí zbavena, že jest prázdná, jako by totéž bylo prázdno a plno a místo, jejich bytí však jako by nebylo totéž. Je však třeba úvahu začíti tím, | že přihlédneme jak 20 k tomu, co říkají ti, kteří tvrdí, že prázdno jest, tak také k tomu, co ti, kteří tvrdí, že není, a za třetí též k společ- 105 FYZIKA není nic těžkého nebo lehkého. To tudíž, jak jsme řekli již dříve,483 vyplývá z úsudku. 5 Je to však zvláštní, jestliže pak | bod jest prázdnem; neboť místem má být to, v čem je rozlehlost hmatatelného tělesa. Nuže, zdá se tak, že se prázdnem podle jednoho mínění označuje to, co není vyplněno tělesem vníma-telným hmatem; hmatem vnímatelné však je to, co má tíži a lehkost. Proto by se snad mohla dát otázka, co by řekli, 10 kdyby rozlehlost měla | barvu nebo zvuk, zda totiž pak jest prázdnem, či není? Anebo je zjevné, že je prázdnem tehdy, pokud by v sebe mohla přijmout hmatatelné těleso, pokud však nikoli, že prázdnem není. Podle jiného hlediska484 prázdno jest to, v čem není ani určité toto, ani nějaká tělesná podstata. Proto někteří praví, že prázdno jest látkou těles, tj. ti, kteří to tvrdí také 15 o místě, a to právě neříkají správně; neboť | látka není od věcí odlučitelná, oni však hledají prázdno jakožto odlu-čitelné. Poněvadž jsme podali určení,485 co se týká místa, a prázdno, je-li, je nutně místem zbaveným tělesa, a řekli jsme, i v jakém smyslu místo jest, i v jakém není, je zřejmé, že v tomto smyslu prázdno není, ani jako něco 20 neodlučitelného, ani jako něco odloučeného, neboť | není možné, aby prázdno bylo tělesem, nýbrž jenom rozlehlostí tělesa. Proto se zdá, že i prázdno jest něco, poněvadž i místo, a z týchž důvodů. Vždyť místní pohyb mají na mysli jak ti, kdo tvrdí, že místo je něco mimo tělesa v něm se nacházející, tak i ti, kdo tvrdí, že jest prázdno. 25 Za příčinu pohybu však pokládají prázdno | v tom smyslu, jako by bylo tím, v čem se děje pohyb; to by však bylo asi tolik, co někteří jiní tvrdí, že jest místo. Ale naprosto není nutné, aby, j e-li pohyb, bylo prázdno. Obecně totiž prázdno nemůže být zcela příčinou kaž- 108 KNIHA ČTVRTÁ dého pohybu, což ušlo i Melissovi; neboť přeměňovat se může i plno. Avšak ani není nutné, aby bylo prázdno, poněvadž jest pohyb v prostoru; neboť tělesa si mohou v pohybu | navzájem uhýbat,486 i když není odlučitelná 30 rozlehlost mimo pohybující se tělesa; a to je zjevné i při otáčivých pohybech spojitých těles, jako například i při otáčivých pohybech tekutých těles. Může však nastat i zhuštění nikoli tím, že se stahuje do prázdna, nýbrž proto, že se vytlačuje to, co v něm jest, | jako například j e-li 2l4b stlačována voda, vzduch, který je v ní. Ale i růst se může uskutečňovat nejenom tím, že něco vzchází, nýbrž i přeměňováním,487 jako například stane-li se z vody vzduch. Vůbec však jak tento důvod o růstu, tak i onen o vodě, která se nalévá do popele, | sám sobě překáží; neboť buď 5 vůbec se nic nezvětšuje, nebo aspoň ne o těleso, anebo dvě tělesa mohou být na témž místě - domnívají se tedy, že řeší společnou obtíž, ale nedokazují, že prázdno jest-, anebo nutně celé těleso musí býti prázdnem, jestliže ho na všech stranách přibývá, a sice přibývá působením prázdna. Tentýž důvod však platí také | u popele. 10 Je proto zřejmo, že je snadné vyvrátit důvody, z kterých chtějí dokázat jsoucnost prázdna. 8. Neexistuje žádné prázdno uvnitř světa mezi tělesy, prázdno odloučeně Pojednejme však488 opět o tom, že není v tomto smyslu odloučené prázdno,489 jak někteří tvrdí. Je-li totiž od přírody určitý místní pohyb pro každé jednoduché těleso, jako například ohně pohyb nahoru, země pohyb dolů | a směrem ke středu, je zjevné, že prázdno asi není pří- 15 činou pohybu v prostoru. Čeho tedy prázdno bude příči- 109 FYZIKA nou? Neboť se zdá, že je příčinou pohybu v místě, ale jeho příčinou není. Mimoto, když jest prázdno,490 je-li to něco jako místo zbavené tělesa, kam se pak bude pohybovat těleso do 20 něho vložené? Jistě totiž ne do celého (prázdna). | Tentýž důvod však platí jednak proti těm, kteří místo, do něhož se něco pohybuje, pokládají za něco odloučeného; neboť jak se to, co je vloženo, bude místně pohybovat nebo bude trvat v klidu? A tentýž důvod se bude právem hodit také na polohy nahoře a dole a na prázdno, neboť ti, kteří tvrdí, že jest místo, uznávají prázdno. A jak tedy 25 něco bude buď v místě | nebo v prázdnu? To totiž nemůže být, když by se celek kladl jakoby do odloučeného místa očekávajícího nějaké těleso, neboť jeho část, neby-la-li by položena zvlášť, nebyla by vůbec v místě, nýbrž právě jen v celku. Mimoto není-li odloučeno místo, nebude ani prázdno.491 Uvažujeme-li však o věci,492 těm, kteří říkají, že prázdno nutně jest, má-li vskutku býti pohyb, přihází se spíše 30 opak, | to jest, že se ani jedna věc nemůže pohybovat, jestliže jest prázdno. Neboť tak jako někteří tvrdí, že země jev klidu pro stejnorodost,493 tak i v prázdnu věc musí být v klidu, poněvadž tu není nic, kam by se více nebo méně pohybovala; jakožto prázdno totiž nemá 215a | v sobě rozdílu. Předně tedy každý pohyb494 se děje buď násilně, vnější silou, nebo přirozeně, ve shodě s přírodou. Nutně pak, je-li pohyb způsobený násilně, jest i pohyb přirozený. Neboť pohyb způsobený násilně je protipřirozený, proti-přirozený je však odvozenější než pohyb přirozený. 5 A tak, nemá-li | každé přírodní těleso pohyb přirozený, nebude mít ani žádný z ostatních pohybů. Avšak jak bude přirozený pohyb, když v prázdnu a neomezenu není rpz- 110 KNIHA CTVRTA dílu? Neboť pokud je neomezeno, nebude žádné nahoře ani dole ani žádný střed, pokud jest však prázdno, nebude rozdílu mezi nahoře a dole; neboť jako | není žádný 10 rozdíl u pojmu „nic", tak ani u prázdna, neboť prázdno, jak se zdá, je čímsi nejsoucím a zbaveností; ale pohyb v místě je přirozeně rozdílný, takže tu budou i přirozené druhové rozdíly. Tedy buď není nikde pro žádnou věc od přírody pohyb, nebo je-li tento, není prázdno. Mimoto, skutečnost je taková, že vržená tělesa jsou pohybována, aniž se jich | dotýká ten, kdo je vyhodil, a to buď vzájem- 15 ným přemísťováním,495 jak někteří říkají, nebo proto, že je hnaný vzduch žene rychlejším pohybem než je pohyb v prostoru vrženého tělesa, jímž se těleso pohybuje na místo sobě vlastní. V prázdnu však nic takového nemůže být496 a nebude vůbec možné, aby se něco v prostoru pohybovalo, leč jako to, co se veze. Dále, nikdo asi nedovede říci, proč se něco, je-li uvedeno v pohyb, | někde 20 zastaví. Neboť proč spíše zde než tam? A tak buď bude v klidu, nebo se do neomezena bude nutně pohybovat v prostoru, nebude-li něco silnějšího překážet. Dále se zdá, když se věci tak mají, že se něco pohybuje do prázdna, poněvadž ustupuje;497 v prázdnu však je podobně ( něco takového na všech stranách, takže se bude pohybovat všemi směry. Mimoto je ještě zřejmé to, co říkáme, z těchto důvodů. | Vidíme totiž, že se táž tíže a totéž tě- 25 leso rychleji pohybuje v prostoru ze dvou příčin, buď proto, že to, skrze co se pohybuje,498 je rozdílné, jako například skrze vodu nebo zemi nebo vzduch, anebo proto, že pohybované samo je rozdílné pro nadbytek tíže nebo lehkosti, kdežto všechno ostatní zůstává totéž. To tedy, skrze co se pohybuje,499 je příčinou toho proto, že klade odpor, | zvláště když se pohybuje směrem 30 protivným, potom však také, když stojí klidně; přede- 111 FYZIKA vším však je tomu tak u toho, co se nedá snadno rozdělit; 2i5b takové jest, co je tužší. Řekněme tedy,5001 že těleso a se pohybuje skrze b v čase c, skrze d pak, jež je jemnější, v čase e-je-li délka Z» a d stejná -v poměru s překážejícím tělesem. Buáižb voda, d vzduch; oč jest vzduch jem-5 nější | a netelesnejší než voda, o to rychleji se a bude pohybovat skrze d než skrze b. Řekněme tedy, že je tentýž poměr rychlosti k rychlosti jako vzduchu k vodě; a tak je-li dvoj násobně jemný, v dvojnásobném čase a proběhne délku b než délku d a čas c bude dvojnásobně tak velo liký | než čas e. A proto vždy, oč bude netelesnej ší a oč menší bude klást odpor a bude snadněji dělitelné to, skrze co se pohybuje, o to se rychleji bude pohybovat. Prázdno však nemá žádného číselného poměru, o nějž by tělesem bylo převyšováno, tak jako ani nula ho nemá vzhledem k číslu. Jestliže totiž čtyři převyšují tři o jed-15 nu, o více však dvě a | ještě o více jednu než dvě, nemají již žádného poměru, o nějž by převyšovaly nulu, neboť převyšující musí být rozděleno v převýšení a převyšované, takže by pak čtyři byly součtem toho, o co převyšují,501 a nuly. Proto ani čára nepřevyšuje bod, není-li slo-20 žena z bodů. Stejně však | ani prázdno vzhledem k plnu nemůže míti poměr, a tak ani pohyb. Ale jestliže těleso probíhá skrze to,502 co je nejjemnější, v tomto nebo onom určitém čase tuto nebo onu určitou dráhu, převyšuje, pohybuje-li se skrze prázdno, každý poměr. Řekněme totiž, že /jest prázdno, avšak [velikostí] rovné bad. Jestliže tedy a v určitém čase g, 25 který | je však menší než čas e, bude probíhat a bude se pohybovat, bude prázdno vzhledem k plnu právě v tomto poměru. Ale v tolikém čase, j ako j est g, probíhá a také díl d, totiž h. Proběhne je však, jestliže je/něco odlišné- 112 KNIHA CTVRTA ho jemností od vzduchu v témže poměru, v němž je čas e k času | g. Neboť jestliže těleso/jest jemnější než Jprá- 30 vě o tolik, o kolik e převyšuje g, tedy a, když se pohybuje v prostoru, | s rychlostí v obráceném poměru právě 216° v tolikém čase, jako jestg, bude probíhat dráhu/, a proto když v/není naprosto žádné těleso, ještě rychleji. Ale to bylo v čase g; tedy projde v stejném čase totéž, jak je-li plné, tak i je-li prázdné. Ale to je nemožné. Je tudíž zřejmé, že je-li čas, v němž se bude pohybovat skrze nějaký díl | prázdna, vyplývá tato nemožnost; neboť pak se jed- 5 no těleso bude mít k druhému v poměru jako čas k času. Abychom to stručně shrnuli, příčina případu je zřejmá, že totiž každý pohyb je v poměru ke každému pohybu -neboť jest v čase, | každý čas jest však s každým v pomě- 10 ru, poněvadž oba jsou omezené velikosti -, prázdno však s plném není v žádném poměru. To tudíž vyplývá, pokud to, skrze co se něco pohybuje, je rozdílné;503 ale z hlediska převyšování toho, co se pohybuje, vyplývá toto: Vidíme totiž, že to, co má větší sílu ať tíže nebo lehkosti, pakliže všechno ostatní se chová stejně [podle tvarů], | pohybuje se skrze stejný prostor 15 rychleji, a to podle poměru, v kterém jsou k sobě velikosti věcí. A tak by tomu musilo být i skrze prázdno. Ale to je nemožné. Neboť z které příčiny by se pohybovalo rychleji? Musí však tomu tak býti v plnu, neboť co je větší, svou silou je rychleji rozdělí; buď je totiž rozdělí svým tvarem504 nebo svojí tíží, kterou má to, co je v | po- 20 hybu, nebo to, co je vyhozeno. Tedy v prázdnu bude všechno stejně rychlé. Ale to je nemožné. Z toho tedy, co jsme řekli,505 je zřejmé, je-li prázdno, že vyplývá opak toho, čeho jako důkazu užívají ti, kdo tvrdí, že jest. Jedni tedy jsou toho názoru, že jestliže by 113 FYZIKA vskutku prázdno bylo podmínkou pohybu v místě, prázd- 25 no jest odděleně a pro sebe; to však | je totéž, co říci, že místo jest něco odloučeného; ale zeje to nemožné, řekli jsme již dříve.506 Ale i když o něm uvažujeme o sobě,507jeví se asi takzvané prázdno jako opravdu bezobsažné. Neboť jako když vložíme do vody krychli, vystoupí právě tolik vody, jak veliká je krychle, tak je tomu i ve vzduchu, jenomže 30 tu to naše smysly nepostřehují. A | je to vždycky nutné u každého tělesa, které připouští změnu místa, že, pokud není stlačováno, pohybuje se na to místo, na které se přirozeně má pohybovat, buď vždy dolů, je-li takový směr jeho pohybu v prostoru přirozený, jako země, nebo nahoru, jako ohně, nebo oběma těmito směry, aťje jakékoli povahy to, co je do nich vloženo. Ale u prázdna je to nemožné, neboť to není vůbec žádné těleso, nýbrž tu by 35 se musilo spíše zdát, že skrze krychli | pronikla stejná 2l6b rozloha, která již dříve byla | v prázdnu, jako kdyby voda nebo vzduch neustoupily dřevěné krychli, nýbrž zcela by skrze ni prošly. Avšak také krychle má právě takovou velikost, jakou zaujímá prázdno; a i když je teplá nebo chladná nebo těž-5 ká nebo lehká, | přece o nic méně co do bytí není něčím jiným než všechny stavy, i když jest něčím neodlučitel-ným; myslím totiž pouhou masu dřevěné krychle. A tak, i kdyby byla odloučena od všeho ostatního a nebyla ani těžká, ani lehká, přece by zaujímala stejný prázdný prostor a byla by v téže části místa a prázdna jí rovné. V čem 10 se tedy | těleso krychle bude lišit od prázdna a místa, jež jest s ní stejně veliké? A jestliže dvě takové věci jsou v jednom a témž, proč by v něm nebylo libovolně mnoho věcí? To je tedy jedna nesmyslnost a nemožnost. 114 KNIHA CTVRTA Dále však je zřejmé, že i když krychle změní svoje místo, bude míti to, co mají i všechna ostatní tělesa. A tak není-li žádného druhového rozdílu místa, proč by se tu mělo tvořit místo vedle masy | každé jednotlivé věci, ne- 15 podléhá-li přitom masa změně? Neboť to ničím nepřispívá, byla-li kolem ní ještě jiná taková rozlehlost jí rovná. [Mimoto508 by mělo být zjevné, jakého rázu jest prázdno v tom, co se pohybuje. Zatím však nikde uvnitř světa nic takového není zjevné, neboť vzduch jest něco, i když se to nezdá, ale ani voda by se nezdála, kdyby ryby byly ze železa, poněvadž o hmatném se soudí | hmatem.] 20 Z toho je tedy zjevno, že není prázdna, které by bylo odloučené. 9. Prázdno není ani uvnitř těles Někteří však míní,509 že řídko a husto jasně dokazují, že prázdno jest. Neboť kdyby nebylo řídko a husto, nebylo by prý ani možné, aby se něco stahovalo a stlačovalo. A nebylo-li by to | možné, že by buď vůbec nebyl po- 25 hyb, nebo, jak řekl Xúthos,510 že by celek byl ve vlnivém pohybu, anebo že by se vzduch a voda (musily) měnit stále v stejné množství; například jestliže číše vody vydala jisté množství vzduchu, táž míra vzduchu by zároveň vydala stejné množství vody; anebo že by nutně bylo prázdno, jinak že by stlačování a roztahování nebylo možné. Jestliže se tedy tvrdí, že řídko je to, co obsahuje mno- 30 ho odloučených, samostatných prázdných míst, je zřejmé, není-li možné žádné odloučené prázdno, jako ani místo, které by mělo samostatně svou vlastní rozlehlost, že zrovna tak v tomto smyslu není řídko. 115 FYZIKA Chápeme-li je však jako nikoliv odloučené, ale přece tak, že je tu něco prázdného, je to sice v menším stupni 35 nemožnost, ale přece vyplývá předně, že | prázdno není příčinou každého pohybu, nýbrž jenom pohybu nahoru -2l7a neboť řídko je lehké, a proto | se také říká, že oheň je řídký -, a za druhé prázdno pak není příčinou pohybu ve smyslu věci, v níž je pohyb, nýbrž jenom jako například měchy tím, že se samy ve vodě pohybují nahoru, unášejí s sebou to, co je s nimi spojeno, pouze tak se také prázdno pohybuje nahoru. A přece zase, jak je možné, že by byl místní pohyb prázdna nebo místo prázdna? Neboť 5 tím vzniká prázdno | prázdna, do něhož se pohybuje. Dále, jak pak chtějí u tíže vysvětlit pohyb směřující dolů? Také je zjevno, jestliže se něco bude pohybovat nahoru v té míře, čím je řidší a prázdnější, že by se pak, bylo-li by vůbec prázdné, pohybovalo nejrychleji. Ale snad se ani toto nemůže pohybovat; důvod je tentýž; jako 10 v prázdnu je všechno nehybné, tak | i prázdno je nehybné; tyto rychlosti jsou totiž nesrovnatelné. Poněvadž pravíme, že prázdno není, o ostatním však právem byly stanoveny obtíže, totiž není-li žádné zhuš-ťování a zřeďování, že buď nebude žádný pohyb nebo že svět musí býti ve vlnivém pohybu nebo že vždy musí vzniknout stejné množství vody ze vzduchu a vzduchu z vody-neboť je zjevné, že z vody vzniká více vzduchu. 15 | Je tedy nutné, není-li zhušťování, aby buď všechna souvisící tělesa byla vypuzována, a tak aby uváděla ve vlni-vý pohyb krajní hranici, nebo aby se někde na jiném místě měnilo stejné množství vody ze vzduchu, aby veškerá masa celku byla rovná,511 anebo aby se nic nepohybovalo. Neboť to se vždy stane, jestliže některé těleso mění své místo, nebude-li se pohybovat v kruhu; pohyb se 20 však neděje stále v kruhu,512 | nýbrž také přímočaře. 116 KNIHA ČTVRTÁ To jsou tak asi důvody, proč jedni tvrdí, že prázdno jest. My však řekněme podle toho, co jsme uvedli,513 že jest jedna látka protiv,514 totiž tepla a chladna a ostatních přirozených protiv, a že se něco ze jsoucna v možnosti stává jsoucnem ve skutečnosti515 a že látka není odluči-telná, že co do bytí je rozdílná | a co do počtu jedna třeba 25 pro barvu a teplo a chladno. Ale i látka tělesa, aťje veliké nebo malé, j est táž. To j e zřejmé, neboť kdykoli vznikne z vody vzduch, stala se vzduchem táž látka, nikoli že by byla přibrala něco jiného, nýbrž to, co bylo v možnosti, stalo se skutečností. A opět tak, vznikne-li ze vzduchu voda, | táž látka se jed- 30 nou mění ve velikou z malé, jednou v malou z veliké. Podobně tudíž také, jestliže mnoho vzduchu přechází v menší množství a jestliže se z menšího stává větším, stává se látka, která jest v možnosti, obojím. Jako se táž látka stává teplou z chladné a z teplé chladnou, poněvadž tím byla již v možnosti, tak se i z teplé stává | více teplou, aniž by se v látce stávalo něco teplým, 2l7b co by již předtím nebylo teplé, kdy bylo ještě méně teplé. Tak jako i u obvodu a okrouhlosti většího kruhu, přechá-zí-li na menší kruh, ať už je táž nebo jiná, nikde se něco nestalo okrouhlým, co by předtím nebylo | okrouhlé, ný- 5 brž přímé, neboť méně nebo více nevzniká mezerami;516 a také u plamene není možno nalézt nějakou velikost, v níž by nebyla jak teplost, tak i jasnost. Tak se tedy má také dřívější teplost k pozdější. A tak se také nerozpíná velikost a malost smysly vnímatelné masy tím, že by látka něco přibírala, nýbrž proto, že jest | v možnosti látka 10 pro obé. A tak totéž jest husté a řídké a jejich látka jest jenom jedna.517 Husté jest však těžké a řídké lehké.5181 Neboť dvě vě- 12|16* ci519 jsou na jednom i druhém, tj. jak na hustém, tak na 117 FYZIKA řídkém, neboť se zdá, že jak těžké, tak tvrdé je husté, a jejich protivy, tj. jak lehké, tak i měkké, že jsou řídké; těžké a tvrdé se však rozchází u olova a železa. 20 Z toho tedy, co jsme řekli,520 je zřejmé, že prázdno není ani odděleně ať naprosto, ať v tom, co je řídké, ale že není ani v možnosti, nechce-li kdo vůbec nazývat prázdno příčinou pohybu v prostoru. Takto by látka těžkého a lehkého, pokud je taková, byla prázdno. Neboť husté 25 a řídké jest podle této dvojice protiv podnětem | působícím pohyb v prostoru, avšak vzhledem k tvrdému a měkkému podnětem působícím stav a nepřítomnost stavu, a nikoli místní pohyb, nýbrž spíše rozrůzňování. Tak budiž řešena otázka o prázdnu,521 jak existuje a jak neexistuje. 10. Kritická studie o otázce času V souvislosti s tím, co jsme řekli, je třeba probrat otáz-30 ku času.522 | Nejprve však je dobře i s užitím důvodů,523 které se obyčejně uvádějí, prozkoumat pochybnosti, které se ho týkají, zda jest něčím jsoucím, či nejsoucím, a dále, jaká jest jeho podstata. Že tedy buď vůbec není,524 nebo že jest stěží a v nejasném způsobu, můžeme se asi domnívat z tohoto výkladu: Jedna jeho část totiž již byla, a proto není, druhá však 2l8a teprve bude, a proto ještě není. | Z těchto částí se však skládá jak neomezený čas, tak i kterákoli jeho část, kterou pokaždé vyjmeme. To však, co je složeno z nejsoucího, nezdá se asi, že by mohlo mít podíl v jsoucnosti.525 Kromě toho z každé dělitelné věci, je-li dělitelná, nutně 5 tehdy, když jest, buď všechny její části | nebo aspoň některé musí být,526 u času však jedny části jsou minulé, již 118 KNIHA CTVRTA byly, druhé budoucí, teprve budou, a žádná není, poněvadž čas je dělitelný. Přítomný okamžik {to nýn, nyní)527 však není částí času; neboť část jest měřítkem celku a celek se musí skládat z částí; nezdá se však, že by se čas skládal z okamžiků. Mimoto nelze snadno poznat, zda přítomný okamžik, který, jak se zdá, rozhraničuje minulost a budoucnost, | stále trvá jako jedno a totéž, či jest jiný a jiný. Neboť 10 je-li stále jiný a jiný, žádná část času však s jinou není zároveň - kromě těch částí, z nichž jedna objímá a druhá j e objímána, jako kratší čas je objímán delším -, všechno však, co není přítomným okamžikem, ale dříve bylo, musilo jednou zaniknout, | tak také jednotlivé přítomné 15 okamžiky nebudou spolu zároveň, nýbrž ten, který byl dříve, musil po každé zaniknout. Není však možné, aby zanikl v sobě, neboť tehdy byl; a není také možné, aby dřívější okamžik zanikl v jiném okamžiku. Je totiž nemožné, aby se jednotlivé okamžiky navzájem k sobě řadily jako bod k bodu. Jestliže tedy | dřívější okamžik 20 nezanikl v následujícím, nýbrž v jiném, byl by zároveň v jednotlivých okamžicích uprostřed, kterých je nesčíslně mnoho; to však je nemožné.528 Avšak není ani možné, (^ aby přítomný okamžik trval stále týž, neboť žádná dělitelná věc ohraničená nemá jen jednu hranici, ani je-li spojitá v jednom směru, ani ve více směrech.529 Přítomný okamžik však jest hranicí a čas lze | pojmouti jako 25 omezený. Mimoto, jestliže to, že něco časově jest zároveň a ani dříve, ani později, není nic jiného, než že jest v témž okamžiku, bylo by -je-li jak dřívější, tak i pozdější v témž určitém okamžiku - také to, co se stalo před desíti tisíci lety, zároveň s tím, co se stalo dnes, a nic by nebylo ani dříve, ani později530 než něco | jiného. 30 119