Vývojová psychologie I Pavel Humpolíček Omezení předoperačního myšlení Omezení předoperačního myšlení 4 1. Egocentrické myšlení 4 2. Neschopnost konzervovat 4 3. Neschopnost hierarchické klasifikace Konzervace množství Konzervace množství Kognitivní vývoj Vztah mezi názorem a operací 4 Experiment: Dítěti současně předložíme sklenice odlišného tvaru A a B a požádáme, aby současně vkládalo po jednom korálku do každé z nich, jeden korálek levou rukou, druhý pravou. – Operace je potlačena nadměrnými požadavky názoru Kognitivní vývoj Názorná představa uspořádání 4 Experiment: – rotace předmětu kolem vlastní osy - zajímavé představy o uspořádání. Kognitivní vývoj Rozčleňování názoru 4 Experiment: řazení tužek, odlišných, ale dosti blízkých rozměrů do dvojic. 3.Neschopnost hierarchické klasifikace Kognitivní vývoj Diferencování vztahů nadřazené třídy a jejích složek Kognitivní vývoj Diferencování vztahů nadřazené třídy a jejích složek – Interpretace: děti respektovaly pouze jeden aspekt množiny (barvu), která je více upoutala. – Podobně: je těžší kg peří nebo železa? Kategorizace 1.Schopnost vnímání prostorové reality Schopnost konzervace vázaná na určitou oblast ? Egocentrismus? Konzervace + odlišení vzhledu od reality 4 Lékaři vzali koně (dítěti je ukázán obrázek koně) a operovali ho tak, že mu přidali černé a bílé pruhy po celém těle. Ustřihli mu hřívu a spletli mu žíně v ocasu. Odnaučili ho ržát a naučili ho žrát divokou trávu místo ovsa a sena. Naučili ho také žít v divoké Africe místo ve stáji. Když to všechno udělali, vypadalo toto zvíře takto (dítěti je ukázán obrázek zebry). Když skončili, bylo to zvíře kůň, nebo zebra? (Keil, 1989, s. 307) Animistické a magické myšlení ? 4 Často vznikají vlivem nedostatečné zkušenosti s vnějším fyzikálním prostředím. Egocentrická řeč ? Chápou roli posluchače Chápou roli mladšího Do jisté míry uzpůsobují řeč Kategorizace Kategorizace 4 Kategorie na středním stupni zobecnitelnosti: židle, stoly, oblečení 4 Kolem 4 roku nadřazené i podřazené kategorie: nábytek X kuchyňská židle, školní židle, židle na verandu, židle k psacímu stolu.... Kategorizace Kategorizace 4 Kategorizace je umožněna rozšiřujícím se slovníkem a rozšiřováním obecných znalostí 4 Stejná kategorie má stejné znaky ! Kategorizace Kategorizace Předoperační myšlení Shrnutí 4 Myšlení je – Názorné a intuitivní – Centralistické – Nedospívá ke zvratnosti (ireverzibilitě), – Často si vypomáhá zkreslením, či vyloučením některých informací. » ALE – zjednodušené úkoly – logické operace – myšlení se vyvíjí postupně Vnímání počtu - Piaget 4 Dominance názorné složky Piagetův experiment s řadou mincí - počet pouze jeden aspekt reality, dítě dává přednost vizuálně nápadnější, názorné vlastnosti. Vnímání počtu Vnímání počtu - Piaget 4 Podobně: – Experiment: pětileté děti měly rozdělit 18 korálků (10 červených a 8 modrých) na dva stejné díly-pětileté děti dělí podle barvy a neberou v úvahu odlišnosti v počtu Vnímání počtu - současnost Dítě začíná chápat počet jako jeden z možných klasifikačních kritérií 4 16 měsíců – vnímání vztahu více než, méně než 4 verbální popis – moc, málo,... 4 memorování 4 krátká sekvence položek a čísla 4 princip kardinality (4-5 let) 4 (mezikulturní srovnání) Mezikulturní rozdíly Počítání současnost 4 přiřazování čísel k objektům 4 žádné číslo není možné vynechat 4 poslední číslo v řadě Chápání prostoru a času 4 Prostor – Diferenciace polohy nahoře a dole je již správná. x (pravo-levo) 4 Čas Piaget a vzdělávání 4 Učení objevováním 4 Citlivost ke zralosti učit se 4 Akceptování individuálních rozdílů Zhodnocení teorie 4 Vývoj pozoruje a rovněž: – popisuje – vysvětluje Uskutečňuje se vývoj ve stádiích? Vygotského sociokulturní teorie ŘEČ „pro sebe“ 4 Egocentrická (Piaget) x privátní řeč (Vygotskij) Sociální původ kognitivního vývoje Lev Vygotskij Sociální původ kognitivního vývoje 4 Kognitivní vývoj v souladu se sociální interakcí 4 Zóna proximalního vývoje Efektivní sociální interakce 4 Intersubjektivita 4 vedená (řízená) účast Současné teorie o zpracovávání informací Nespokojenost a vágnost formulování vývojové změny NEO – Piagetova teorie CASE, (1992 – 1998) 4 akceptace stádií 4 Přesun mezi stádiemi - v závislosti na zvětšené schopnosti zpracovávat informace 4 Specifická kognitivní struktura 4 (batole - senzorický vstup a fyzické akce, v raném dětství vnitřní representace událostí a jednání a jednoduché transformace representací adolescenci komplexní transformace representací.) NEO – Piagetova teorie CASE, (1992 – 1998) 4 Vývoj mozku 4 Praxe se schématy a automatizace – praktikující schémata – asimilace – kombinování schémat, konstrukce - akomodace 4 Formování „centrálních pojmových struktur „ Příklad 4 Dítě 5 let 4 schémata – když je voda nalita z vysoké skleničky do nízké, výška hladiny se zredukuje, – když je voda přelita z úzké skleničky do široké, tak se plocha vody zvětší. 4 experimentování 4 správná odpověď konzervace 4 spojení do centrální pojmové struktury NEO – Piagetova teorie CASE, (1992 – 1998) 4 zkoušení teorie na řadě úkolů 4 předškoláci – jedna dimenze 4 školní věk 2 dimenze 4 adolescence – kombinace 4 Role zkušenosti Příklad - Formování centrálních pojmových struktur 4 „Nakreslete obrázek maminky a tatínka, jak se drží za ruce v parku, s malým miminkem na trávě před nimi a stromem daleko za nimi“. Sieglerův model výběru strategie rychlost přesnost Pozornost 4 Selektivita – nové + pohyb – intenční chování – jeden aspekt situace – více kritérií Pozornost 4 Kognitivní inhibice – – kontrola vnějších i vnitřních rušivých podnětů 4 Strategie pozornosti – bez strategie – 5 let první strategie + neschopnost ji dodržet, kontrolovat – 6 – 7 let pevná strategie + nedokonalé využití strategie – Efektivní užití strategie i zlepšení výkonu Pozornost 4 Plánování – pozastavit jednání, zvažovat alternativy, zapamatovat si jednotlivé kroky – předškoláci – schopni – významné ve školním období Pamět 4 Strategie uchovávání informací – Organizace + Opakování – od 6 let – Elaborace – od 10 let Pamět 4 1. Rozpoznání 4 2. Vybavování 4 3. Rekonstrukce Vztah znalostní základny a pamětového výkonu 4 Micheline Chi, (1978) – lepší paměť odvozena od • širší základny znalostí • lépe strukturované znalosti Školní věk Střízlivý realista I Mladší školní věk (6-11) Hra – Povinnosti (kázeň, odkládání saturace, přizpůsobení, …) Období poměrně klidné, nebouřlivé a sťastné. Tělesný vývoj: CH: 117—145cm; 22 – 37kg D: CH+1cm; CH+0,5kg Hlava: druhý chrup, tvar čelistí a spodní části obličeje, rtů, čelo ztrácí d. klenutost, rysy obličeje se již blíží dospělé podobě – obecně směr k vyšší interindividuální rozmanitosti než v dřívějším věku Mozek: plně rozvinut ~ kol. 10 let Obratnost: Zvyšování a vyšší míra inter-gender diferenciace (např. u CH ~ pozice v kolektivu). Jemná motorika se dále vyvíjí (psaní), stejně jako smyslové vnímání (tíha, barva, vzdálenost, rychlost atd.). Realizmus „naivní“ – „kritický“ Střízlivý realista II Mladší školní věk (6-11) Myšlení Realizmus „naivní“ (autorita) – „kritický“ (individuum) myšlenkové operace se automatizují, směřují ke schopnosti abstrahovat (pracovat s pojmy, „jen v mysli“) princip „konzervace množství“ je upevněn, zautomatizován logické třídění ještě nestálé, ale funkční (vrabci/kosi ~ ptáci) Řeč aktivně ~ 5000 slov „syrovější význam slov“ vs. užívání slov (více vázáno na rodinné zázemí) rozvoj, zvyšování slovní zásoby a pojmového vyjadřování (např. vlivem aktivního čtení, diskuzemi pro radost) Paměť stabilnější, u emočně či výkonově podmíněných informací již s přímým přesahem i do dospělosti Střízlivý realista III Mladší školní věk (6-11) Škola Fylogeneticky přirozené propojování je nahrazeno školními povinnostmi – zřetelně vymezeným přechodem mezi hrou, učením a prací… První „obec“ První učitel Doba školy a „po škole“ Gender a sexualita (psychosexuální vývoj) Střízlivý realista IV Mladší školní věk (6-11) Doma / Rodina Rodiče Komunikace / Interakce Vztahy a koalice (sourozenci – rodiče – širší rodina) / Povinnosti / Tresty Úplnost / Neúplnost Čas první lásky I Pubescence (11-15) Pubes ~ lat. chmýří, ohanbí Dospívání ~ pubescence + adolescence Období, které je snad z celého života nejdramatičtější a biodromálně nejzajímavější. Vysoká míra individuálních rozdílů (obecně) Tělesný vývoj CH: 145--171cm D: 146-164cm RŮSTOVÝ SPURT – vrchol: D ~ 11-12 let věku CH ~ 13-15 let věku Možnost 2. etapy r. spurtu kolem 17.-18. roku věku (např. na vojně) POHLAVNÍ DOSPÍVÁNÍ – zrání pohl. orgánů (vnějších/vnitřních) menstruace, poluce Čas první lásky II Pubescence (11-15) Škola / Volný čas Pubescentní sport – být lepší; oblíbená hra na tajemství, zpočátku bojové hry či čtení (filmy … kultura). Můžeme rozlišit osm druhů primárních zájmů a jednotlivé kategorie zájmů zařadit do tří obecnějších kategorií, které jsou ve shodě se třemi formami zaměřenosti: 4 Zájmy o ideje: – vědecké –zjistit, proč jsou věci takové, jaké jsou – literární – činnosti se slova a jazykem – estetického vnímání a vyjádření 4 Zájmy o lidi: – kontaktní – setkávání se s lidmi pro nějaký zisk – sociální – o lidi jako takové 4 Zájmy o věci: – systematizační – o sbírání a třídění materiálu – materiální – o zacházení s věcmi, zvířaty, rostlinami V každé této kategorii ještě můžeme rozlišovat zájmy podle kritéria teoretický – praktický, romantický – realistický, aktivní – pasivní, apod. (Smékal, 2002). Čas první lásky III Pubescence (11-15) Myšlení Jsou již dány všechny podstatné obraty vědeckého myšlení, myšlení o myšlení, formální logické operace – tedy např. formální myšlenkové postupy nezávislé na obsahu. Je možno uvažovat o obecných číslech, myslet o neexistujícím „kdyby“, srovnávat realitu a ideály. Předmětem zájmu jsou často kritické náhledy – např. na smysl a hodnoty společnosti, ideologie, náboženství atp. Otevírá se cesta konstruktivní tvořivosti, nápadům, je možno uvažovat do hloubky pojmu. Formální myšlení není dáno fylogeneticky či geneticky je nutno se je naučit, vtisknout na základě připravenosti kognitivního aparátu. Čas první lásky IV Pubescence (11-15) Sociální vztahy / Individualita „život na sopce“, „kdy každá tendence má vyšší temperaturu než v dětství i v následujících obdobích“, „hormonální bouře“, podrážděnost, převládající záporné emoce, neporozumění sama sobě i od okolí, pocity nejistoty, prožívání ambivalencí (které mohou vést až k destruktivnímu chování – např. včetně suicidia) Výbušnost citů ještě neznamená jejich hloubku či intenzitu – dojem přecitlivělosti, sentimentu. Vzestup sebekontroly, snížení bezprostřednosti. Objevení REFLEXE a SEBEREFLEXE. „Zrcadlo je důležitou rekvizitou v pubescentově světě…“ Sebepoznávání, sebezkušenost, sebekorekce… posuzování okolí, sebezpytování a sebeobviňování, sklony ke vztahovačnosti. Čas první lásky V Pubescence (11-15) Sociální vztahy / Individualita „…záleží na tom, jak si sám sebe cením, vážím, jaké sebevědomí jsem získal v předcházejícím období – a také mnohem dříve. Dítě má být jako kojenec a na počátku batolivého období považováno za nejkrásnější na světě, má získat neotřesitelnou jistotu, že je rodiče cení, že se mu obdivují.“ Samozřejmě v hranicích autentičnosti a přiměřenosti… Klesá závislost na rodičích…a rodičů na dospívajících dětech… Tresty – „jen tehdy, když už si opravdu nevíme jiné rady“, trest je téměř vždy vnímán jako urážka a ponížení… Kritičnost, „pubescentní vzpoura“ má svůj smysl… Vnímání rozdílu mezi formální a neformální autoritou. Touha po důvěrném vztahu – kamarád/ka (ne jen intimním!). Vliv mínění skupiny (např. školní třídy, party …) má zásadní vliv! Čas první lásky VI Pubescence (11-15) Sexualita / Ideály platonismus, zamilování platonické pubescentní sexualita pubescentní masturbace (autosexualita) a sex. fantazie První pohlavní styk ženy v průměru v 18,06 a muži 18,17 roku věku. Pornografie vs platonická erotika první lásky vs sexualita (vyzrálá/nevyzrálá). „Co platí pro intelektuální abstrakci, pro platonickou lásku a pro myšlenku vzpoury, našli bychom pravděpodobně i u dalších linií pubescentního vývoje: připrave genetickým a historickým programem, chápe se pubescent dychtivě velkých témat svého individuálního života. Hned na začátku se mu však nabízejí snadné kompromisy, vedoucí k životu bez ideálů, k rozumné prostřednosti úpadkového, konzumního životního stylu.“