DOMÁCÍ NÁSILÍ A JEHO PREVENCE Zkusme si nejprve vymezit pojem domácí násilí. Správnější je nazvat ho násilím páchaným v rodině. Domácí násilí je psychické, fyzické a sexuální násilí páchané mezi jednotlivými členy rodiny. Mezi partnery, rodiči a dětmi (a naopak), sourozenci, vůči starým lidem či zdravotně postiženým žijícím ve společné domácnosti. Jde o násilí, které probíhá za dveřmi domova, opakuje se a má stupňující se tendenci. Rodina = místo bezpečí a jistoty. Za popsaných podmínek se mění v trvale stresové místo. Psychické násilí: ponižování, vyhrožování, vzbuzování strachu, kontrolování, omezování soukromí, zákaz vstupování do společných prostor, omezování kontaktu s osobami blízkými a přáteli atd. Spadá sem i finanční omezování, zadržování peněz, nepodílení se na přispívání na domácnost. Fyzické násilí: facky, kopání, bití pěstmi, škrcení, násilné držení a cloumání, tahání a vláčení za vlasy, dušení atd. Sexuální násilí: všechny druhy sexuálních kontaktů, které se dějí proti vůli a bez souhlasu obou partnerů. Přesto se stále můžeme setkat s přetrvávajícími mýty: - Škoda rány, která padne vedle (při výchovném působení na děti), ve skutečnosti nepřiměřeným nebo často opakovaným fyzickým trestem se narušuje důvěra dítěte vůči dospělým a podporuje se malá sebedůvěra ve vlastní schopnosti. Pozor na skutečnost, kdo byl v dětství vystaven násilí, velmi často sám násilí uplatňuje. - Domácí násilí se vyskytuje jen v určitých sociálních vrstvách, nejčastěji v sociálně slabých rodinách (ve skutečnosti se domácí násilí týká lidí bez rozdílu vzdělání, sociálního postavení, rasy, náboženské příslušnosti). - Domácí násilí se vyskytuje v naší společnosti jen zřídka, je to spíše okrajová záležitost (ze statistických zpracování ale vyplývá, že k němu dochází v 15-30% rodin). - Domácí násilí nemůže být nijak vážné, když s násilníkem matka s dětmi zůstává (ženy se bojí naplnění výhružek násilníka, že ublíží nejen jim, ale i dětem, pokud budou chtít odejít; je to strach, ne souhlas s násilím, který drží v takovém případě rodinu pohromadě). - Domácí násilí je soukromá záležitost, do které se nemá nikdo zvenčí plést (jde o trestný čin, nabídnout pomoc neznamená plést se do privátních věcí). - Domácí násilí často vyprovokuje poškozená/ý (to se může stát, ale neznamená to, že na provokaci má člověk reagovat násilím; člověk má vždy volbu, jak se bude chovat). - Domácí násilí je důsledkem pití alkoholu, braní drog (obojí může být sice spouštěčem násilí, ale není ani příčinou, ani omluvou násilí v rodině). - Starý člověk svým chováním, kdy trvá na svém, stále se vrací v řeči ke stejným věcem k násilí provokuje (někdy může být komunikování se starým člověkem náročné, ale jsou i jiná východiska než násilí). - Starý člověk už má své odžito, má se stáhnout do pozadí a když má nereálné požadavky, musí se s ním jednat razantněji (naučit se vzájemné úctě a trpělivosti je otázka dlouhodobé výchovy v rodině; pokud se člověk choval tvrdě ke svým rodičům a blízkým, může ho potkat ve stáří něco podobného, i když opět platí možnost zvolit klidnou reakci). Co vede oběť domácího násilí k tomu, že nikomu o svém trápení neřekne: - víra, že násilí nebude už dlouho trvat - složitá finanční situace - pocit hanby, že se člověku něco takového děje a obava, zda mu někdo uvěří - strach z opuštěnosti - pocit, že nemá jiné útočiště - neschopnost stanovit násilné osobě hranice; oběti chybí vědomí, co je normální a co přesahuje normu - i v násilníkovi jsou přece stopy dobra, není násilný stále - oběť přestává vidět realitu, že má právo se bránit násilí a má právo na informace - neví, kam se se svým trápením a starostí obrátit Důsledkem domácího násilí je řada příznaků, které oběť provázejí: - snížení sebedůvěry - pocit bezmoci - snadná psychická zranitelnost - ztráta radosti ze života - pocit bezmoci - pocit viny a výrazný sklon k sebeobviňování - emoční labilita - pocit, že nic nemá smysl a nic si nemůže dovolit - depresivní tendence - tendence zkreslit význam napadení Násilí v rodině se děje proto, že násilník má výraznou potřebu uplatňovat kontrolu a moc nad obětí a vychází z předpokladu, že se tak může beztrestně chovat. Kam se v Brně obrátit v případě, že je člověk přímým účastníkem násilí v rodině nebo ví o někom, kdo se sám obává o svém trápení promluvit: PORADNA BÍLÉHO KRUHU BEZPEČÍ Slovinská 41 612 00 Brno – Královo Pole telefon: 541 218 122 mobil: 732 842 664 e-mail: bkb.brno@seznam.cz poradenská služba: úterý od 17,00 do 20,00 internetové stránky: www.bkb.cz DONA Centrum Brno – nepřetržitá telefonní linka 739 078 078 DONA linka pro celou Českou republiku: 2 51 51 13 13 Manželská a rodinná poradna v Brně: - 615 00 Brno-Židenice, Buzkova 43, tel.: 548 538 338, e-mail: rodin.poradna@volny.cz - 636 00 Brno-Juliánov, Sejkorova 6, tel.: 548 426 611, e-mail: poradnabrno@volny.cz - 615 00 Brno-Židenice, Táborská 198, tel.: 548 538 497, e-mail: manželska.poradna@centrum.cz PREVENCE: Pokusme se nejprve hledat možnost předcházení násilí v rodině právě v oblasti rodinného života. Jistě je obtížné vypořádat se s dopadem na psychiku, když člověk v prostředí neklidu, stresu a násilí vyrůstá. A když máme tendenci učit se v průběhu života především nápodobou chování dospělých. Přesto máme téměř vždy v životě možnost volby. Výjimku tvoří holocaust a genocida, kdy mocensky zvolili ovládnutí masy lidí takové osoby, u nichž se vytratila úcta, vcítění a soucit k ostatním. Připustíme-li, že můžeme zvolit jiné chování než to, které se stalo pravidelným stereotypem, pak potřebujeme především v sobě vyburcovat vědomí, že - máme jednoznačné právo rozhodovat o sobě sami - máme právo na sebeúctu a také ji pěstovat a posilovat ve svých blízkých - máme právo dát najevo, s čím nesouhlasíme a co se nás dotýká - máme právo se rozhodnout od partnera či dětí nebo příbuzných, kteří nás tyranizují, odejít a hledat bezpečné místo pro další život - máme právo vnímat své kladné vlastnosti a nenechat se vmanévrovat do situace nejen pochybností o sobě, ale přejímat negativní hodnocení okolí (partnera, dětí, sourozenců) - máme právo obrátit se na instituci, která s řešením obtížné, ba nesnesitelné situace pomůže - máme právo žádat po osobě, která nás trápí, aby s námi spolupracovala na změnách, které by mohly vést i nadále ke sdílení společného domova - máme právo svá rozhodnutí, k nimž dospějeme, realizovat Zpracováno s pomocí pramenů Bílého kruhu bezpečí.