j «iln. ř. množ. f. 1. p. senS/iH eeffí.'iH 2, p. IK'.'U'.TII HO/UTII. 3. p. ni'Acae UCLIVIÍIM 4. p. Beft&uo iic;í,i';ii[ živ. íepoi'niF) 6. p. o ae^éne o no;ic:i)ix 7. p. u8R"éneii (-bio) HeHŽ/noiM Poznámky 1. S delší koncovkou -ow/'-eio v 7. p. j. č. (pKili -oň/ -eii) se setkáváme v jazyce knižním, často v jazyce bás nickém, kde se jí užívá z důvodu rytmických. 2. Podlo polohy prízvuku má vzor měkký v 7. p. j. č -eii (-«o) nebo -eii (-eio): iie;i,é;ieu (-eio) — BôMíieŕ (-ěio). 3. Podstatná jména se základem na -u,- so hlási k■• vzoru tvrdému, podstatná jména se základem na -;k-.. -h-, -m-, -m- se podle tvaru 2. p. mn. č. (ciie'ióii, bohokóu i 'hlási k vzoru měkkému (srov. no:s;ipéu). 4. Podstatná jména na -ina, -ma, -na, -m,a, -na máji v 7. p. j. č. podle polohy prízvuku buď koncovku -eii (jiý?Keň, Týneh, ý.'tuueii), nebo koncovku -óii (mcjkóu. CBeHÓfl, OBUÓÍi). 5. 2. p. mn. č.: a) Podstatná jména se souhláskou před příponou -nji mají tvrdé zakončení -ch: nécna — iiéceu, hiíuihh BÓinen, 6áciiH — oácen, KynáatiiH — Kynáaeii aj., srov. 154 npř. hojiohíi - jí6.:ionb. Výjimku tvoři: SapumiiH — Ppi.imenb, jiepéQHH — nepenénjb, Kýxna — i,-ý.\oiib. h) Několik podstatných jmen vzoru měkkého má B»P- mu- č. koncovku -eii; k nim patří: cnciá. iio:i;ipŔ, [?.ík.'iiihíí, aójiíi, no/KJKií: cnÓMir — cnenén (vedle cbo-j),' mjnim — noiiapéii, K.ueiuuú — Kjiouméh, aójiu - mojiôh! NiuiwKn — j!o>K>r;éii. Pravidlem mají v 2. p. mn. č. kom ivku -eii podst, jména měkká tohoto vzoru mužského hIu (rónomeit, AÚ^eii), v. sir. 152 — 153. podstatná jména v 1. p. j. č. na -i,», -na; vzor CTUTbá I jedu. č. množ. č. l.p. CTaTMÍ Crsj'BH i. p. CTilTI.H cTaTt'ii 8. p. 4. p. cxaTi.e CTilTbíÓ ITaTbíJM CTaTbH (i. p. l.p. Z1V. CBIIHCH o cT;iTi,é 0 CTaTLjíX CTaTLÓii (-cio) c Tam jí mu vzor ápMHH . jedu. č. množ. č. 1 ^ 2. p. 1 3. p. íipMIIH ápMHH ap.Mini áp.Miiií apMim apiHMM ■ ■>■ P-G.p. ,p. apMino apMHH OÜ ápMBH oo apMiinx ápMiieií (-wo) apiWH/IMH 155 Skloňování podstatných jmen vzoru á pan« se liší od měMíHw vzona-HeaéJia zakončením 3. a 0. p. j. č. ápMBH, oo úpiimi Vzor "cTar-fcií má v 2. p. um. Ä. vkladli é -c-, a ledy zakončeni -Hl ícTaTbá cTaréfl, ctetwím...); poplatná jména typu uiajiýiii.ii, KOJiavHtn (se stálým prízvukom na kmeni), klera sem hkdl mají v 2. p. mii. 6. vkladné -h-, a tedy zakončeni -uii (m&aym-M raajiviinii, iun;iýii i.fim ..., KO.X'týni.n, KOJinýnnu, KOnnýnbaM - -Sem řadíme i podstatná jména typu amň, cthh, CTpyn; m.ijl v 2. p. mn. £. tvary 3Meů, etan, cTpyž. 3. Podstalná jména v 1. p. ]• č. na souhlásku: vzor T('T|)a;ib jedn. c. množ. č. l.p. 2. p. 3. p. 4.p. 6. p. 7. p. TCTpá;it TCTpá;i:i TUTpa,UI Te'ipa;u'ii TôTpiftJIM T.eľpínni TSTpa.CH TftTpäftb 0 TCTpaii.ii o TC'ipajiiix TCTpa;i,b!o TCTpa;uniii Poznámky 1. Podobně jako u podstatných jmen mužských setkáváme se v 6. p. j. i. s přízvukově odlíšenými tvary ve vazbách s předložkami e a na s významem místním a epsaú, e cmemí, e nenú, e muiú, e npoon, na ncnii aj.; srov. e spsiaú, e nudu, e nevií — o zpiiía, o nú.ui, o němí. 2. Jedno podstatné jméno tohoto vzoru má v 7, \< mn. č. koncovku -,i>mh: jiómayH — jiomaábMH (srov. JHÓAH — JIIOflbMH, AÓTH — ÄCTbMlí, jro'icpil — UOHCpbMi!) 156 ,3. Podstatné jméno n,épKOBb má v 1., 4. a v 7. pádě vkladné -o-: néprtoBb, n.épi;mi... qépKOfltio; tvary a 7. p* mn, č. mají základ tvrdý nopKnáw, o nepK- |lU, uujíKiíáMH, podstatná jména cBeitpÓBb, mo^kóm. • prízvučným zakončením mají skloňování pravidelné Bodle TeTpájit,: cbcicbóbl, MOpKÖat., CBBRpÓBH, MOp- i>"hii... (srov. ces. mrkev, mrkve). S. K vzoru TeTpáflB řadíme i mužské njTb, -ií,.. I 7. p. j. Č. -CM. I Podstatná jména se střídáním v základu, nqnodut-Kviií skloňování ua-ri. a «our, (koncovkami so řadí p vzoru t e t p ái;; h): jedn. c. m a'ľ b MaTOpiI Marepu MaTb o luáTcpn Jlá'ľqjblO množ, t. MaTepn MaTc.pŕii M3T3pá'M MaTcpéii o Marspiíx MaTL'pjÍMH í j jedn. f. 1 množ. č. l.p. 2. p. 3. p. 4. p. 1 6. p. 1 7. p. MO'll, ;ió'K'pn ÄO'iapa MO'li, 0 MďK'pii ;M)'iepi.io MÓ'iepn flonepéň AO'iepfÍM ;lOMepéii o flo'íepíx AO'iepbMíí 157 kmeni má skupina podstatných jmen typu jiiict, -a, \ — jihctbh, -ben, -i.a,M... (npyT -- npýxtíi, kójioc kojiócbh, cTy.ii — crýfSha, cyi; — cývBH, kjiok — Krróm.si'; a životné 6paT — 6,»án>a. -í.en, -bhm.... Roždí] v< významu je spojen s dvojími tvary: 3v6m (y mohjí Gojih i 3ý6Li) — aýobn (y muiú), jiiictij (ovMárn) — jihctmi (na ;i;épeBe), Kopnu (lepena) — KopéiibH (n cýne); b) podstatné jméno cmii, -a, -')'•■■ má mn. č. ci.i HOBBÚ, -éĚ, -bíím...; množné tvary cbiuiÍ, -ób, -au... mají význam přenesený (jiý^niuc cj.iíim nárneii Póihlít.i); c) podstatné jméno xo3íthh, -a, -y.... má v množném čísle xosáesa, xo.-shob, -aM...; (1) podstatné jméno rocuo;i,iín, -a, -y... má v mn. c rocuojlá, rocnóji, -áivi; e) podstatná jména Gocéfl, >ieprr mají v jedn. č. tvar) podle vzoru tvrdého, v mn. č. tvary podlé vzoru měkkéli" (cocéji, -a, -y,.. -~ cocéjm, -eii, -hm...: nepT, -a, -v..., TépTH, -éií, -hm...); f) podstatné jméno ucjiobók má tvary ninožué jen v nepřímých pádech ve spojení s číslovkami (jiná, Tpit, MeTĽipe nejronéiía; iisitb. niec.Tb *ie.uoneK; jibYT, 'i'püx, qeTBipex, nnrn, merní... ^eľiQB&K; jjByiy., rpcM, neru pen, ohi-ií, inecrií... nejioneKaw:); jinak" se užívá tvaru jiiójui, woftéft, jifó,i,íiM,jrTÓ;i,Hx, jiio^bmij. 5. Podstatná jména mužská na -a/-ji se sklonu]! jako podstatná jména ženská téhož typu, měkká várik mají vždy v 2. p. mn. č. koncovku -eii (lÓHomeii, flauen); je tedy: 152 jeda. množ. C. •p. 2.p. 3.p. 4.p. C. p. /. p. i.p. 2. p. j.p. 4.p. ftp. 7. p. CTapOCTcI CTápoČTM CTÁpOOTG CTápocry CTápocTC CTápoCTOii flHSJi (TIbta, Crírjia) Afuii {[TéTu, Cřiufii) Aři;ie (iiĚTe, Gámej JWJÄ) (Herm, Cáojy) ' AfW fHéie, Came) Maefi (Hérefi, CámefíJ CTapoCTI.I CTiij)0('T CTí'ipocTajI ("fiipocT CTápocrax CTřípocraMír IVVIH ttňueii ÄSähm 0 íuí;iíix II. Skloňování ženské Podstatná jména v 1. p. j. č. na _a/_H. typ tvrdý typ měkký vzor Heaétin vzor uiKÓJia jedn. č. nn;o.íia IJIKÓJIO iiiKÓJiy o mifó.ne ihkó.uoS (-oio) zív. o Množ, E. niKojiw HIKOH itkó.tom niKÚiibi ruioHÓpoi; umómx niKÓJiaMii 153