UJ_41

                                                                     Materilní a duchovní kultura

                                                                               východních Slovanů

                                                                                                 

                                                                                        JARO 2008

   

   Téma č. 11: KULTURA a UMĚNÍ

   

   

   http://cs.wikipedia.org/wiki/Kategorie:Kultura

   www.umka.com.ua (UKR hudba) http://www.nkp.cz/seminar/ukraj_stat.htm

   http://www.navychod.cz

   

   RUSKO

   Nejznámější ruské osobnosti:

   LITERATURA: B. Akunin, I. Babel, A. Blok, M. Bugakov, A. Čechov, F. Dostojevskij, S. Jesenin,
   M. Lermontov, V. Majakovskij, K. Paustovskij, V. Pelevin, A. Puškin, L. Tolstoj, I. Turgeněv

   --- Nobelova cena: 1933 - I. A. Bunin

                                  1958 - B. L. Pasternak    

                                  1965 - M. A. Šolochov   

                                  1970 - A. I. Solženicyn

   

   DIVADLO: Šifrin (estrádní umělec, herec); Chalimon (hrál Kolju);

   Bolšoj těatr, Taganka, MCHAT-Moskevské umělecké akademické divadlo

   

   FILM: Michalkov (režisér, 1991: Ugra, 1994: Unaveni sluncem), Tichonov (herec), Tarkovskij
   (režisér, 1983: Nostalgie, 1972: Solaris, 1974: Zrcadlo, 1979: Stalker), Zvyaginstev (režisér,
   2003: Návrat), Ejzenštejn (1925: Křižník potěmkin); viz PROJEKT 100

   

   HUDBA: Borodin, Musorgskij, Rachmaninov, Šostakovič, Stravinskij, Čajkovskij, Prokofjev,
   Vysockij, Okudžava, Zemfira

   

   UMĚNÍ: Repin, Ivanov, Levitan, Šagal, Vrubel, Malevič, Kandinskij; Tretjakovská galerie
   Moskva, Ermitáž Petrohrad

   

   SPORT: Karpov (mistr světa v šachu 1975-1985), Kasparov; Jagudin (*1980, mistr světa
   v krasobruslení); Kudelin (basket); Ignatjev (cyklista);

   1980 Letní olympijské hry v Moskvě (celkem 195 medailí pro SSSR, z toho 80 zlatých; 5.200
   sportovců se her zúčastnilo)

   

   VĚDA: Lomonosov (1711-1765; chemik, umělec, historik), Mendělějev (1834-1907; period. tabulka
   prvků), Gagarin (1934-1968, první člověk ve vesmíru v 1961)

   

   POLITIKA: Jaroslav I. Moudrý, Petr I., Kateřina II., Putin

   

   

   

   UKRAJINA

   Ukrajinská kultura vyrůstá z křesťanských tradic, především z pravoslaví, ale také z řeckého
   katolictví. Z dob Kyjevské Rusi společné kořeny s běloruskou a ruskou kulturou; ruský vliv je
   v ukrajinské kultuře trvale a silně přítomný. Významný je také přínos někdejší početné
   židovské menšiny (na Ukrajině se mj. zrodilo chasidské hnutí) a muslimů zejména na Krymu. V
   době polské nadvlády na pravobřežní Ukrajině se hojně prosazovaly polské vlivy, které jsou
   patrny např. v ukrajinské slovní zásobě.

   V 19. století byla ukrajinská kultura a ukrajinština utlačována ze strany carského Ruska,
   jehož zájmem bylo celé území rusifikovat. Přesto se ukrajinskému národnímu obrození podařilo
   etablovat spisovnou ukrajinštinu (průkopnickým dílem byla Aeneida Ivana Kotljarevského a o
   něco později také básně Tarase Ševčenka, jehož sochu dnes najdeme v téměř každém ukrajinském
   městě); poté, co byl v ruské části vydán dokonce zákaz používání ukrajinštiny, přesunuly se
   emancipační snahy ukrajinských spisovatelů a politiků do liberálnější habsburské části země –
   Haliče a Bukoviny. Ani 20. století nepřineslo ukrajinské kultuře příznivé prostředí, neboť
   rusifikace probíhala i v éře SSSR (do roku 1991). Proto jsou národní otázky v současném
   ukrajinském umění stále živé.

   I v současnosti je živý ukrajinský folklór; bylo obnoveno mnoho venkovských slavností,
   existují soubory lidových písní a tanců; prvky písňového folklóru ve výrazné míře pronikají i
   do současné ukrajinské pop-music.

   

   Nejznámější ukrajinské osobnosti:

   LITERATURA: T. Ševčenko, I. Franko, L. Ukrajinka, I. Kotljarevskyj, Vasyl Stefanyk, O.
   Kobyljanska, M. Kocjubynskyj, P. Tyčyna, M. Chvyljovyj, M. Bažan, O. Vyšnja, M. Stelmach, J.
   Andruchovyč, O. Zabužko

   

   DIVADLO: M. Kropyvnyckyj, M. Staryckyj, I. Karpenko-Karyj, M. Zaňkovecka, P. Saksahanskyj;
   reformátor: L. Kurbas; dramaturgové: M. Kuliš, I. Mykytěnko, J. Janovskyj

   

   FILM: V. Hardin (1923: film Ostap Bandura), O. Dovženko (režisér, *1894-1956, film 1930: Země,
   1932: Ivan), herečka Jovovich Milla

   

   HUDBA: S. Richter, V. Župan, M. Lysenko (hudební skladatel, zakladatel národní ukrajinské
   klasické hudby, opera Taras Bulba, M. Berezovskij, A. Vedel, D. Bortnjanskij, S.
   Hulak-Artemovskyj, Malakov V. (jeden z nej baletních tanečníků, oceněn jako „Tanečník
   století“), zpěváci: Ruslana (vítězka Eurovize 2004), Z. Hajdaj, M. Hryška, B. Rudenko

   

   UMĚNÍ: I. Repin (realismus, obraz „Kozáci píšící dopis tureckému sultánovi“), K. Malevič, T.
   Ševčenko, H. Sevruk, H. Narbut, N. Chasevyč, A. Kuindži, K. Trutovskij, O. Muraško, O.
   Kulčická

   

   SPORT: S. Bubka, A. Ševčenko (hráč Fotbalového klubu FC Chelsea, dnes asi nejznámější
   Ukrajinec v zahraničí), J. Kločkova, O. Blokin (fotbal, dnes trénuje), Klyčko V. (boxerský
   šampion)

   

   VĚDA: I. Mečnikov, S. Koroljov, I. Sikorskij (vynálezce helikoptéry), I. Mečnikov  (ukrajinský
   lékař, který se velmi aktivně a úspěšně zapojil do boje proti infekčním nemocem. Je také
   držitelem Nobelovy ceny za medicínu v roce 1908, kterou získal za výzkum imunitního systému.),
   M. Kostomarov, M. Drahomanov, M. Ziber, V. Chvojka, P. Čubynskyj, P. Kuliš, F. Vovk, A.
   Potebnja

   

   POLITIKA: M. Hruševskyj (historik, první prezident Ukrajiny (1918), S. Bandera, L. Kravčuk (1.
   prezident Ukrajiny po rozpadu SSSR), L.Kučma, V.Janukovyč, V. Juščenko, J. Tymošenko

   Vojevůdci, kozáci: B. Chmelnyckyj, I. Mazepa, M. Zalizňak, N. Machno, R. Šuchevyč

   

   FILOSOFIE: H. Skovoroda (významný filozof 17.st.), M. Drahomanov, M. Popovyč, D. Čyževskyj