Heslo ,,Kapellmeister“ v Janovkovi, Kochovi a Waltrovi



                                                    Vypracovali: Barbora Pospíchalová a Petr Slouka



Janovka

V Janovkovi samostatné heslo nenacházíme, pouze zmínky v jiných heslech, hlavně v asi
nejobsáhlejším hesle celého slovníku ,,tactus musicus“.



Walter

Ve Waltrovi je heslo velmi krátké a zaměřuje se hlavně na lingvistickou stránku slova a jen velmi
stručně sděluje,že Kapellmeister vede kapelu a sbor a dále jak jej nazývají ve Francii-Maitre de
Musique a v Itálii-Maestro di Cappella.



Koch

Nejobsáhleji je heslo pojednáno v Kochově slovníku, kde v duchu tehdejšího Empfindsamkeitu klade
důraz na to, co musí dobrý kapelník umět,jak si má ve svém úřadu vést a také stále pracuje
s termíny jako ,,génius“ a ,,přirozený talent“. Na začátku hesla je popsáno, že Kapellmeister je
představený kapely,působí na dvorech s kompletní kapelou a komponuje a provozuje kusy k chrámové
hudbě nebo opeře. Dále je popisováno, že musí mít stále dobrý přehled o skladbě,vedení hlasů a
nastudovanou partituru, potom, že místo kapelníka vyžaduje ,, muže s geniem a dobrým vkusem, který
je zároveň bohatý na znalosti a sesbírané životní zkušenosti“ a musí býti nejen dokonalým
kontrapunktikem, ale zároveň dokonale ovládat řeč díla,prozodii, znát deklamaci,vášně a umění
(typické pro Empfindsamkeit).Nevyhnutelně je potřeba aby měl tzv.přirozené nadání, znalosti a
zkušenosti. Jako kapelník má také mnoho povinností a závisí na něm dobré provedení kusu. Na konci
hesla je pak uvedeno, že ke znalostem a povinnostem Kapellmeistra se počítá znalost Mathesonova
,,Dokonalého kapelníka“ a stati ,,Některé z nejdůležitějších povinností kapellmeistra nebo
musikdirektora“ od C.L.Junkera vydané ve Winterthuru roku 1782.

Celkově toto heslo působí jako jakýsi návod na to, jaký má být Kapellmeister, a co všechno má umět.